Dějepisná olympiáda 2022

Dějepisná olympiáda 2022

Zuzana Kozoňová

Komunistická strana Československa vznikla ve 20. letech 20. století. Mezi její symboly patří červená peticípá hvězda, která v sobě může a nemusí obsahovat srp a kladivo. KSČ byla stranou, která zastávala myšlenku rovnosti všech lidí (všem stejně) a ostře se vymezovala proti kapitalismu, který později symbolizoval tzv. imperialistický západ.

​Some text here about the topic of discussion.

​KSČ

Na Komunistickou stranu Československa po Sametové revoluci v roce 1989 navázala Komunistická strana Čech a Moravy, jejíž symbolem se staly červené třešně. Tato strana funguje dodnes.

​

​Some text here about the topic of discussion.

KSČM

Vzorem pro KSČ se stal režim ve Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), v jehož čele stál v období 2. světové války Josif Vissarionovič Stalin. Ten byl u moci do své smrti v roce 1953.

​

Vzorem pro KSČ

KSČ se díky poradcům ze SSSR dostala k moci díky manipulaci a vytváření tlaku ve společnosti, také ovládnutím ozbrojených složek. Nicméně to proběhlo demokratickou cestou. V únoru 1948 prezident Beneš podlehl nátlaku a z obav před případnou občanskou válkou komunistům ustoupil. K násilí tedy nakonec nemuselo dojít. V čele státu stanul Klement Gottwald.

​Nástup k moci

Tímto pojmem se označuje prakticky neproniknutelná hranice mezi komunistickými státy v sovětské sféře vlivu a demokratickým západem. Snaha překročit hranici na západ mohla stát člověka i život, přesto se o to mnozí pokousili. Hranice vedla mezi Jugoslávií a Itálií, kolem východní hranice Rakouska, západní hranice ČSR, mezi Východním a Západním Německem. Jugoslávie úplně vlivem SSSR nebyla, jelikož se rozhodla po velkém konfliktu jít svou cestou, ale komunistická strana tam u moci byla také. V rámci těchto zemí bylo také nejsnazší vycestovat na dovolenou do zahraničí, protože na západ se odtud utíkalo stejně obtížně.

​

Železná opona

Stejně jako jiné totalitní režimy, i tento se potřeboval zbavit případných oponentů a udržovat strach ve společnosti. Krátce po převzetí moci tudíž začaly soudní procesy, které byly uměle vytvořené. Lidé byli odsouzeni k tvrdým trestům za něco, co neudělali. Asi nejznámější obětí je JUDr. Milada Horáková, která byla ​popravena v roce 1950.

​Some text here about the topic of discussion.

Politické procesy

Na venkově mívali velký vliv bohatší sedláci, kteří vlastnili statek a polnosti. Komunisté je označovali jako kulaky a potřebovali se jich zbavit, aby nebrzdili zakládání jednotných zemědělských družstev (JZD). Do nich měli zemědělci darovat svůj majetek (např. pozemky, zemědělské stroje, dobytek...), což potom mělo přejít v kolektivní vlastnictví. O tento společný majetek se pak v rámci družstva lidé společně měli starat. Přirozeně ne všichni se chtěli svého majetku dobrovolně vzdát. Komunisté obecně neměli úctu k soukromému vlastnictví a mnoho podniků bylo zestátněno.

​Some text here about the topic of discussion.

​KSČ a venkov

Nákupy

Vzhledem k tomu, že zde existovalo tzv. plánované hospodářství, kdy na 5 let dopředu bylo naplánováno, kolik se čeho vyrobí (pětiletka), často býval nedostatek zboží, na které se stávaly dlouhé fronty. Zahraniční zboží ze západu se dalo sehnat pouze v TUZEXu (Tuzemský export), nikoliv však za peníze, ale za bony. Ty se daly sehnat nelegálně přes překupníky (veksláky), případně vyměnit za zahraniční měnu, pokud jste třeba vydělali nějaké peníze v zahraničí.

Subject | Subject

Spartakiády

Každých pět let se na stadionu na Strahově konala velkolepá Spartakiáda, na kterou se sjeli cvičenci s nacvičenými sestavami ze všech koutů republiky. Vzorem se staly Všesokolské slety z období První republiky, které ale byly v době komunismu zakázány. Sestavy byly trénovány po skupinách, které se poté na stadionu daly dohromady a vytvářely ohromné obrazce. Na příklad se podívejte zde:

https://www.youtube.com/watch?v=YnbvPydRV4s

Subject | Subject

Some text here about the topic of discussion

Komunisté si také potřebovali ideově vychovávat mládež, k čemuž sloužila volnočasová Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže (SSM). Děti v rámci něj jezdily třeba na letní tábory. Ty které nebyly členem, mohly mít potíže s přijetím na střední školu.

​

​Pionýr

Po smrti Stalina a Gottwalda dochází k postupnému uvolňování režimu, což vyvrcholilo v roce 1968 tzv. pražským jarem. Tento proces demokratizace byl ale zastaven invazí vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou ze SSSR. Varšavská smlouva byla reakcí na vznik NATO, byl to vojenský pakt států sovětského bloku.

​

​Some text here about the topic of discussion.

Pražské jaro

Charta 77

V roce 1977 se část československého disentu rozhodla reagovat na fakt, že Československá republika nedodržovala závazek k dodržování lidských práv z roku 1975 z Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Byla tedy sepsána Charta 77, která KSČ vyzývala k nápravě a dodržení svého závazku. Mezi hlavní představitele Charty patřil také budoucí prezident Václav Havel, známý také svou divadelní tvorbou. Za podpis Charty hrozily potíže, například neustálé sledování Státní bezpečností (StB), potíže v zaměstnání, při studiu atp. Režim reagoval také sezváním předních umělců, kteří se měli vymezit proti Chartě 77 podpisem tzv. Anticharty. Pokud by nepodepsali, měli by potíže dál veřejně vystupovat. Mnoho jich tak tedy učinilo.

Subject | Subject

Some text here about the topic of discussion