2 povídky (Klíma, Boučková)

Pes po ní neštěkne. Proč taky? Zná Martu jak své boty. Stojí za plotem a kouká, jak odchází do práce, a ani mu nepřijde divné, že je léto, neděle a ona nemá v práci co dělat. Celý nedočkavý pozoruje, jak jde ve svých obvyklých šatech a obvyklých botách, s obvyklým krokem na autobus směr hlavní město. 

Opakování slov v jedné větě je uměleckou figurou, která se nazývá:

• epizeuxis

• aliterace

• anafora

• epifora

Pes po ní neštěkne. Proč taky? Zná Martu jak své boty. Stojí za plotem a kouká, jak odchází do práce, a ani mu nepřijde divné, že je léto, neděle a ona nemá v práci co dělat. Celý nedočkavý pozoruje, jak jde ve svých obvyklých šatech a obvyklých botách, s obvyklým krokem na autobus směr hlavní město. 

V tomto odstavci jde o vyprávění v ...

• Er-formě

• Ich-formě

Pes po ní neštěkne. Proč taky? Zná Martu jak své boty. Stojí za plotem a kouká, jak odchází do práce, a ani mu nepřijde divné, že je léto, neděle a ona nemá v práci co dělat. Celý nedočkavý pozoruje, jak jde ve svých obvyklých šatech a obvyklých botách, s obvyklým krokem na autobus směr hlavní město. 

V odstavci se NEvyskytuje:

• aliterace

• řečnická otázka

• řečnická odpověď

• přísloví / rčení

Pes po ní neštěkne. Proč taky? Zná Martu jak své boty. Stojí za plotem a kouká, jak odchází do práce, a ani mu nepřijde divné, že je léto, neděle a ona nemá v práci co dělat. Celý nedočkavý pozoruje, jak jde ve svých obvyklých šatech a obvyklých botách, s obvyklým krokem na autobus směr hlavní město. 

Podtržená věta přeneseně znamená:

• Nikdo si na ní ani nevzpomene.

• Chodí potichu.

• Všichni se jí bojí.

• Pes jí má rád.

V pondělí ráno mi spadl na terasu Bedříšek. Sedím za stolem a píšu a zdá se mi, že v předsíni slyším kroky. Je to divné, protože bytové dveře jsem ráno zamykal, a žena i děti dávno odešly. Volám: "Je tam někdo?"

Svými slovy popiš styl vyprávění:

Bedříškovi je pět let a patří do podkrovního bytu, který vlastně ani není uznán za byt. Chlapec má tmavé židovské oči, dlouhé uši a zločineckou bradu - všechno po tatínkovi. ... Bedříšek ovšem není uplakané dítě. Tatínek - sadista - ho řeže a Bedříšek civí na tatínka. Oba se tváří, až z nich jde strach. Bedříšek je buď statečný anebo necítí bolest. Pud sebezáchovy mu chybí docela jistě.

Svými slovy popiš, jak autor charakterizuje postavy: