České frazémy 1

Ve rčení "Dostat houby s octem" je řeč o...

• jedlých houbách naložených v octu.

• jedovatých houbách naložených v octu.

• mycí houbě nasáklé octem.

Answer explanation

Opravdu se jedná o houbu mořskou, užívanou k mytí.

Rčení má původ v Janově evangeliu (4. kniha Nového zákona), kdy ukřižovanému a žíznícímu Ježíši je římskými vojáky výsměšně podána octem nasáklá mořská houba. Ta skutečně jeho žízeň nezahnala - ve výsledku jako by nic nedostal.

_{Viz Jan 19:28-30: Když potom Ježíš věděl, že je již všechno dokonáno, řekl, aby se naplnilo Písmo: „Žízním!“ Stála tam nádoba plná octa. Naplnili tedy houbu octem, nasadili na yzop a podali mu ji k ústům. Když Ježíš okusil ocet, řekl: „Je dokonáno!“ Sklonil hlavu a odevzdal ducha.}

Rčení "Dlouhé vlasy, krátký rozum" bylo poprvé proneseno...

• ve 12. století v první knize Kosmovy kroniky.

• v 60. letech 20. století představiteli komunistického režimu v ČSSR na účet tzv. vlasatců a mániček.

• na přelomu 9. a 10. století v Rukopisu zelenohorském v básni Libušin soud.

Answer explanation

V Kronice Čechů od kronikáře Kosmy to bylo prvně vyřčeno!

Hned na prvních stranách kroniky je popisován majetkový spor mezi dvěma obyvateli. Proti rozsudku jejich vladařky a soudkyně Libuše se jeden z nich nerudně ohradí:

_{„Toť křivda mužům nesnesitelná! Žena děravá se obírá mužskými soudy v lstivé mysli! Víme zajisté, že žena, ať stojí či na stolici sedí, málo rozumu má; oč ho má ještě méně, když na poduškách leží? Tehdy opravdu se hodí spíše k tomu, aby se poznala s mužem, nežli aby bojovníkům vynášela nálezy. Vždyť je věc jistá, že všechny ženy mají dlouhé vlasy, ale krátký rozum..."}

Rčení "Darovanému koni na zuby nehleď." má zcela nepřekvapivě původ v handlování s koňmi. Vyjadřuje to, že dárek bychom měli přijmout bez jízlivých poznámek a zvědavých dotazů na okolnosti kolem dárku.

Proč ale v tomto frazému figurují zrovna koňské zuby?

• Protože koňské zuby jsou žádaným artiklem na černém trhu. Občas darovanému koni chyběla celá řada zubů, neboť se jeho původní majitel uchýlil k jejich zpeněžení.

• Protože dle koňských zubů lze poznat věk koně - parametr, který bychom při koupi koně jinak brali v potaz.

• Protože koňské zuby bývají zažloutlé a dere se z nich nepěkný odér.

Answer explanation

Správně je odpověď B!

Do zavedení přesné evidence koní se kupující o věku koně mohl přesvědčit leda tím, že zkontroloval chrup koně a zjistil stav prořezání jednotlivých zubů (u mladších koní) či kondici řezáků (u starších koní).

V případě, že jsme koně dostali darem, nebylo taktní prozkoumávat jeho chrup a zajímat se tak o věk jedince. Vždyť je to dárek a navíc ne zrovna laciný!

V ustáleném spojení "držet se svého kopyta" se mluví o kopytě...

• koňském.

• čertím.

• ševcovském.

Answer explanation

Jedná se o ševcovský nástroj, dřevěnou formu na vytvarování bot.

Když se tedy švec "drží svého kopyta", drží se svého nástroje a v přeneseném významu i tedy svého řemesla jako takového.

Rčení nepoužíváme však jen k uzemnění uštěpačných ševců, ale každého, kdo nám fušuje do řemesla a plete se do věcí, ve kterých není odborníkem.

_{Viz tweet od uživatele @Tomas_Werner: "Zdeněk Pohlreich by se měl držet svého kopyta a věnovat se raději jen vaření..."}

Chytáme-li lelky, zahálíme či provádíme neužitečnou, nesmyslnou činnost. Proč je odchyt lelka tak pošetilý?

• Protože lelek je člověku neužitečný a jeho maso je nedobré.

• Protože lelkové byli v 17. století člověkem úplně vyhubeni.

• Protože lelek ve dne spí.

Answer explanation

Lelek je noční pták proslulý tím, že ve dne je téměř nemožné jej spatřit, natož ulovit.

Den tráví lelek spánkem, kdy bývá přitisknut k zemi či větvi, se kterými díky svému nenápadnému zbarvení skvěle splývá. Žádná návnada, se kterou bychom se na jeho odchyt vypravili, lelka z postele nezvedne. Tu si v klidu uloví po setmění do svého široce rozevřeného zobáku.

Pro neověřenou, nepravdivou zprávu se užívá výraz...

• "novinářská kachna".

• "bílý kůň".

• "oslí můstek".

Answer explanation

Správná odpověď je "novinářská kachna"!

Spojení pravděpodobně vzniklo ze zkratky "N. T." (z latinského non testatus), kterou se novináři označovaly neověřené informace a která po jejím přečtením připomíná německý výraz pro kachnu - die Ente.

_{"Oslím můstkem" se rozumí mnemotechnická pomůcka či spojení mezi dvěma zdánlivě nesouvisejícími tématy.}

_{"Bílým koněm" je zase osoba nastrčená (často bez vědomí, že je nastrčená) do trestného činu za účelem krytí skutečného pachatele zločinu.}

Slangový výraz "skopčák" se používá pro hanlivé označení...

• vykastrovaného samce ovce - skopce.

• chovatele skopců.

• Němce.

Answer explanation

Slovem "skopčáci" bývají Čechy expresivně častováni Němci.

Území Čech, Moravy a Slezsko bylo Němci osidlováno již ve 12. století. Tato tzv. vnější kolonizace probíhala organizovaně na popud panovníka, který v dalším osídlení spatřoval příležitost k upevnění své ekonomické i politické moci. Tak bylo osídleno pro Čechy nevlídné hornaté pohraničí, označované jako "sudety". Češi, sídlící v úrodných nížinách a rovinách, tak znali Němce jako "ty z kopců".

Výrazu "zmetek" se užívá pro označení nepovedeného výrobku i zlého člověka.

Původně však toto slovo vycházející z výrazu "zmetání" označovalo...

• nádeníka na statku.

• potracený plod hospodářského zvířete.

• dezorientaci, zmatení.

Answer explanation

V mluvě chovatelů hospodářských zvířat je "zmetkem" označován potracený plod.

Výraz vychází ze slova "zmetání" vyjadřujícího potrat zabřezlé samice hospodářského zvířete.