Současný stav přírodní památky Květnice

1. Stanoviště

Nacházíte se na začátku vaší cesty na tajemnou horu Květnice. Než začnete, bylo již řečeno, že putujete po stopách krajiny srdce tišnovského rodáka Jana Laciny. Co víte o tomto tišnovském rodákovi? Napište vše ,co jste kdy slyšeli o Janu Lacinovi:

Květnice má zajímavou jak přítomnost, tak také minulost. Za pomoci naučné tabule zjistěte, kdy byla Květnice prohlášena za přírodní památku, jaká je její současná rozloha a komu Květnice vlastně vůbec patří ?

2. Stanoviště

Nacházíte se na křižovatce cest na jihozápadním svahu Květnice. Okolo vás je již hluboký les se spoustou druhů stromů a rostlin. Mohlo by se zdát, že situace je zcela přírodní a v pořádku, ale opak může být pravdou. Rozhlédněte se kolem a zdokumentujte invazivní druhy dřevin a křovin. Pomůže vám k tomu opět naučná tabule. Ve trojici se domluvte na řešení současného nepřírodního stavu lesa. Zaměřte se na to, zda je nutné a proč, invazivní druhy odstranit, jestli existuje vůbec šance, že se to někdy v budoucnu povede.

V blízkém okolí lze také vidět několik stromů bez kůry s obnaženým lýkem. Překreslete za pomoci FROTÁŽE kůru zdravého a napadeného stromu. Frotáž je metoda přenesení nerovností materiálu na papír. Jeden člen skupiny přiloží čistý papír na kůru stromu a drží jej nahoře a dole tak, aby papír přiléhal po celé ploše na kůru. Druhý člen pomocí voskovky (naležato) přejede přes celý papír, klidně více směry. Nerovnosti na kůře se přenesou na papír. Jednotlivé frotáže popište.

3. Stanoviště

Nacházíte se na takzvaném Slunečném vrchu, oblíbené vyhlídce na Tišnov. Pod sebou vidíte Tišnovskou kotlinu, která je výběžkem Boskovické brázdy, široké sníženiny oddělující Českomoravskou vrchovinu od Brněnské vrchoviny. Její nižší úroveň zde vytváří niva řeky Svratky, široká až 1 km.

Díváme- li se zleva doprava, vidíme postupně následující kopce: nad vesnicí Železné jsou to zalesněné svahy Stanoviska (485 m). Zorněná sníženina, zvaná Šatany, je odděluje od tišnovského lesa Klucanina (415 m) s rozhlednou. Za ním následuje většinou dobře patrný vrcholový skalnatý hřbet Babího lomu (562 m). Napravo se tyčí zbytek Čebínky (432 m) a dále Čebínský kopec (369 m). Nad ním tvoří nejzazší horizont hřbet Kuřimské hory (435 m) a Sychrava (463 m).

Vaším úkolem je sestrojit panoramatický náčrt určité části výhledu. Udělejte si také fotografii výhledu.

• Na volný list papíru proveďte náčrt, který obsahuje hlavní orientační body a linie sledované krajiny (cestu, silnice, potok, kostel, náměstí, obrysy kopců, vyvýšeniny atd.)

Návod zpracování panoramatického náčrtu:

Na arch papíru, nejlépe na pevné podložce, zakreslete postupně objekty a linie terénu, a to v hrubých rysech tak, jak se jeví vašemu oku.

K rozložení jednotlivých objektů, linií a ploch je vhodné použít základní mřížku, kterou si nanesete (slabě tužkou) na papír. Tato mřížka vám pomůže k snadnějšímu rozmístění sledovaných jevů. Není však nutností.

A. V první fázi si zhotovíte kostru. Na náčrt zakreslíte několik nejdůležitějších bodů a míst, pokud možno pravidelně rozložených. Do této kostry pak můžete vyznačovat další podrobnosti.

B. V druhé fázi do kostry náčrtu doplníte linie terénu, např. za sebou jdoucí hřebeny, obrysy lesů, osady, cesty, další místa výhledu apod.

C. Ve třetí fázi zakreslíte vše, co je pro pozorovanou krajinu důležité k její identifikaci. Větší podrobnosti lze označit symboly a přidat je do legendy náčrtu, abyste si později nemuseli vzpomínat, co jste těmito symboly zachytili.

D. Ve čtvrté fázi dokončíte nákres. Především dokončíte legendu a popis toho, co jste nakreslili.

Nakonec doplňte podle kompasu, jakým směrem je sledovaný výřez krajiny orientovaný. Na náčrtek si poznačte, který tým kreslil náčrt po vaší pravé a levé straně, abyste pak mohli udělat společné panorama.

4. Stanoviště

Nacházíte se na půli cesty mezi vrcholem Květnice a Velkou skálou. Když se porozhlédnete kolem, zjistíte, že se les změnil zničehonic. Chybí zde pestrost a různorodost druhů rostlin. Nejdříve, dle vlastního uvážení a posléze za pomoci naučné tabule, odůvodněte tuto náhlou změnu. Následně se ve trojici rozhodněte, jestli a jak lze původní ráz lesa vrátit.

5. Stanoviště

Nacházíte se na vrcholu Květnice. Zde Vás čekají dva úkoly. Jako první lokalizujte a namalujte/ vyfotografujte kótu Květnice.

Následně popište rozdíl mezi současným rázem lesa a tím, kterým jste doposud procházeli. Vypomoci vám k tomu může opět naučná cedule. Vysvětlete vlastní slovy důvod, proč se okolní stromy vyhnuly osudu pokácení.

6. Stanoviště

Po sestoupení z vrcholového hřebenu Květnice vás obklopují pestré lesní porosty různé druhové skladby, i věkových stádií, které odrážejí rozmanité abiotické prostředí. Vysvětlete, co je abiotické prostředí a co do něj spadá?

Během celé cesty jste si měli tvořit poznámky ohledně aktuální stavu přírodní památky Květnice. Nyní ve trojici sepište, jaký je podle vás aktuální stav Květnice. Poté své závěry konfrontujte s naučnou cedulí. Popište v čem se liší a v čem se shodují.