Mezinarodky zkouska

Ekonomická vzájemná závislost jako faktor zdůrazňovaný ekonomickým liberalismem

• motivuje státy k omezování jejich zahraničního obchodu;

• posiluje význam vojenské moci v mezinárodních vztazích;

• potvrzuje, že jednání velmocí napříč historií se řídí neměnnými vzorci chování

• Oslabuje používání teritoriální expanze jako zahraničně politické strategie

Který faktor zdůrazňuje neorealismus při vysvětlování chování států?

• Absenci mezinárodní vlády

• zájmy nadnárodních firem

• nárůst mezinárodního obchodu

• kontrolu veřejnosti nad zahraniční politikou

Mezi klíčové myšlenky realismu nepatří následující myšlenka

• Státy se řídí národními zájmy

• Konfliktní povaha mezinárodních vztahů se nemění

• Důsledky anarchie pro mezinárodní politiku ovlivňuje hlavně to, jak jí státy chápou, tzv. kultura anarchie.

• schopnost dosahovat cílů v zahraniční politice je výrazně určována rozsahem ekonomických zdrojů daného státu.

Podle liberalismu státy obecně usilují ve své zahraniční politice o:

• Naplnění zájmů vyplývajících z domácího politického procesu

• posílení své bezpečnosti

• vyvažování dominantního postavení hegemonního státu

• posílení své moci

Klasický realismus tvrdí, že:

• Mezinárodní instituce často slouží k udržování mocenského statutu quo

• Při analýze mezinárodní politiky se musíme zaměřit na strukturu mezinárodního systému

• Zahraniční politiku státu ovlivňují především různé domácí zájmové skupiny

• Povaha člověka se v průběhu historického vývoje mění k lepšímu.

Mezi faktory ovlivňující jednání států podle liberalismu nepatří:

• nevládní organizace působící v daném státě

• rozdělení světa na centrum a periferii v ekonomickém smyslu

• ekonomická vzájemná závislost

• povaha domácích institucí

Podle klasického realismu mezinárodní instituce zpravidla nezohledňují ve stejné míře zájmy všech svých členů

• Pravda

• Nepravda

Který pojem nejlépe vystihuje následující stanovisko:

Využitím nejmodernějších technologií si ekonomiky vyspělých států (tzv. centra) přivlastňují část výnosů z ekonomických aktivit států na periferii globální ekonomiky. Státy centra tak nemají zájem na technologickém rozvoji a modernizaci ekonomik na tzv. periferii.

• Problem-solving theories

• Kapitalistická světoekonomika

• logika výhodnosti

• Hobbesovská kultura anarchie

Mezi klíčové myšlenky realismu nepatří následující myšlenka

• Konfliktní povaha mezinárodních vztahů se nemění

• Důsledky anarchie pro mezinárodní politiku ovlivňuje hlavně to, jak ji státy chápou,

  tzv. kultura anarchie

• Stát se řídí národními zájmy

• Schopnost dosahovat cílů v zahraniční politice je výrazně určována rozsahem

  ekonomických zdrojů daného státu

Ekonomická vzájemná závislost jako faktor zdůrazňovaný ekonomickým liberalismem:

• potvrzuje, že jednání velmocí napříč historií se řídí neměnnými vzorci chování

• posiluje význam vojenské moci v mezinárodních vztazích

• oslabuje používání teritoriální expanze jako zahraničně politické strategie

• motivuje státy k omezování jejich zahraničního obchodu