1. Názvosloví kationtů a aniontů

Přípony v českém názvosloví jsou založeny na ___ čísle atomu ve sloučenině nebo na náboji samostatného iontu.

Answer explanation

Oxidační číslo, je teoretický náboj, jaký by atomy ve sloučenině získaly, pokud by si oba elektrony z vazby převzal elektronegativnější prvek. Oxidační stavy určujeme v rámci sloučenin.

Náboj je skutečný stav vyplívající z počtu protonů a elektronů v atomu. Náboj určujeme u samostatně existujících iontů.

Oxidační stavy značíme ___ číslicemi jako ___ index a znaménko ± píšeme ___ číslice.

• římskými, horní, před

• arabskými, dolní, před

• římskými, dolní, za

• arabskými, horní, před

Náboj značíme ___ číslicemi jako ___ index a znaménko ± píšeme ___ číslice.

• římskými, dolní, před

• arabskými, horní, před

• římskými, horní, za

• arabskými, horní, za

Pro oxidační číslo +IV používáme příponu:

• -ičelý

• -ičný

• -ičitý

• -ový

Oxidační číslo +II má příponu:

• -ný

• -natý

• -istý

• -ičelý

Pojmenujte kation Ca²⁺

Pojmenujte kation Al³⁺

Jak se jmenuje NH₄⁺?

• kation amonný

• kation amoniakální

• kation dusitovodný

• amonium

Answer explanation

Kationty odvozené od dvouprvkových sloučenin vodíku se většinou pojmenovávají podle latinského názvu hydridu s příponou -onium (PH₄⁺ fosfonium, H₃O⁺ oxonium). V případě NH₃ je ustálen výraz amoniak -> k. amonný.

Jednoatomové anionty ve sloučeninách pojmenujeme připojením přípony ___ ke kořenu latinského názvu prvku. Pokud stojí anion samostatně přidáváme příponu ___.

• -id, -idový

• -it, itovitý

• -it, -itový

• -id, -idovitý

Answer explanation

Stejná pravidla platí i pro víceatomové anionty stejného prvku (-O₂^2- peroxid, S_x^2- polysulfid) nebo pro anionty odvozené od binárních sloučenin vodíku (-OH^- hydroxid, -NH₂^- amid).

O jaký typ sloučeniny se na základě aniontu jedná? CO₂

• karbid

• uhlid

• kysličitan

• oxid