nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti jejich středů

přímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti jejich středů

nepřímo úměrná vzdálenosti jejich středů

přímo úměrná vzdálenosti jejich středů

Protože jejich vzájemné působení je rušeno působením Země.

Protože jejich vzájemné silové působení je příliš malé.

Protože jsou tato tělesa zadržována odporem vzduchu.

Protože mezi těmito tělesy není žádné silové působení.

je jiné označení pro stejnou veličinu

jsou dvě různé veličiny

je dáno pouze gravitačním polem Země

je dáno součtem gravitačního pole v daném místě a odstředivé síly dané rotací Země

je na Zemi všude stejné

se liší v závislosti na složení tělesa planety pod místem měření a na zeměpisné šířce

neměřitelný

takový, že na rovníku se předměty jeví těžší a na pólech lehčí

takový, že na rovníku se předměty jeví lehčí a na pólech těžší

závaží položené na nehybné dlani ve třídě naší školy

nákupní taška v naší ruce ve volně padajícím výtahu

nákupní taška v naší ruce v stoupajícím výtahu

batoh na zádech kosmonauta na kruhové oběžné dráze kolem Země

ano, budou se lišit stejně u obou druhů vah

ano, budou se lišit, ale pouze u rovnoramenných vah

ano, budou se lišit, ale pouze u pružinových vah

ne, nebudou se lišit

polopřímka

část paraboly

parabola

část kružnice

polopřímka

část paraboly

parabola

část kružnice

co nejnižším

90 °

60 °

45 °

nutně musí dopadnout na povrch planety

se může pohybovat po eliptické oběžné dráze

může dopadnout na povrch planety

opustí gravitační pole planety

je funkcí výšky tělesa nad povrchem planety

je funkcí hmotnosti tělesa

s rostoucím poloměrem trajektorie se zmenšuje

s rostoucím poloměrem trajektorie také roste

kdy je družice neustále nad stejným bodem Země

kdy je družice přibližně v rovině rovníku

kdy je družice neustále nad pólem Země

kdy je družice neustále nad osvětlenou polokoulí Země

Slunci

hvězdám

planetám

němu samotnému a jeho okolí

kruhovou trajektorii kolem Země

únikovou trajektorii z gravitačního pole Země

únikovou trajektorii z gravitačního pole Slunce

kruhovou trajektorii kolem Slunce

Nezměnila by se.

Zdvojnásobila by se.

Byla by poloviční.

Planety se pohybují kolem Slunce po elipsách málo odlišných od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce.

Planety se pohybují kolem Slunce po elipsách málo odlišných od kružnic, v jejichž společném středu je Slunce.

Planety se pohybují kolem Slunce po kružnicích, v jejichž společném středu je Slunce.

afélium

perisolárium

perigeum

perihelium

apogeum

afélium

apohélium

perihélium

nejbližší bod trajektorie k Zemi (družice Země)

nejbližší bod trajektorie ke Slunci (družice Slunce)

nejvzdálenější bod trajektorie od Země (družice Země)

nejvzdálenější bod trajektorie od Slunce (družice Slunce)

že dráhy, které planety za jednotku času urazí, jsou konstantní

že rychlosti planet na elipse jsou neměnné

že obsahy ploch opsaných průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní

že pohyb planet po elipse je nerovnoměrný

v oblasti perihelia

v oblasti afélia

v oblastech mezi perihéliem a aféliem

je zimní půlrok kratší (179 dní), než letní (186) dní

je zimní půlrok delší (186 dní), než letní (179) dní

letní i zimní půlrok jsou stejně dlouhé

km

astronomická jednotka (AU)

parsek (pc)

světelný rok (ly)

vzdálenosti Země od Slunce (cca 149,6 milionu km)

vzdálenosti Měsíce od Země (cca 384 400 km)

poloměru sluneční soustavy

poloměru Slunce