Starému lvovi se nechtělo lovit, tak si vymyslel malou lest. Natáhl se ve své jeskyni a skučel, naříkal, kvílel a úpěl, až se to rozléhalo celým krajem. Když ho ostatní zvířata uslyšela, bylo jim ho líto a přicházela postupně na návštěvu. Vždy měla pro lva slova útěchy, ale nenasytný lev se na ně vrhal a měl tak bez práce největší hody v životě. Jednou ho uslyšela i liška. Zastavila se na prahu jeskyně a tiše naslouchala. Lev ji spatřil a hned ji vítal: „Pojď dál, milá liško, pojď ke mně na návštěvu,“ povídal líbezným hlasem. Lišce se ale jeho úsměv vůbec nelíbil. Popřála dobrého dne, ale zůstala venku. „No tak pojď, jsem tak sám a je mi smutno. Budeme si vyprávět veselé příběhy,“ snažil se vlichotit lev. „Ani mě nenapadne. Všimla jsem si, že do jeskyně vede spousta stop zvířat, která tě přišla utěšit. Ven z jeskyně ale žádné stopy nevedou. Jistě bych skončila v tvých drápech jako ostatní,“ odpověděla liška a rychle utíkala pryč.

Jaké slovo nejlépe vystihuje lva v bajce?

Starému lvovi se nechtělo lovit, tak si vymyslel malou lest. Natáhl se ve své jeskyni a skučel, naříkal, kvílel a úpěl, až se to rozléhalo celým krajem. Když ho ostatní zvířata uslyšela, bylo jim ho líto a přicházela postupně na návštěvu. Vždy měla pro lva slova útěchy, ale nenasytný lev se na ně vrhal a měl tak bez práce největší hody v životě. Jednou ho uslyšela i liška. Zastavila se na prahu jeskyně a tiše naslouchala. Lev ji spatřil a hned ji vítal: „Pojď dál, milá liško, pojď ke mně na návštěvu,“ povídal líbezným hlasem. Lišce se ale jeho úsměv vůbec nelíbil. Popřála dobrého dne, ale zůstala venku. „No tak pojď, jsem tak sám a je mi smutno. Budeme si vyprávět veselé příběhy,“ snažil se vlichotit lev. „Ani mě nenapadne. Všimla jsem si, že do jeskyně vede spousta stop zvířat, která tě přišla utěšit. Ven z jeskyně ale žádné stopy nevedou. Jistě bych skončila v tvých drápech jako ostatní,“ odpověděla liška a rychle utíkala pryč.

Bajka zmiňuje „slova útěchy“. Který z výroků by se dal považovat za slova útěchy?

Starému lvovi se nechtělo lovit, tak si vymyslel malou lest. Natáhl se ve své jeskyni a skučel, naříkal, kvílel a úpěl, až se to rozléhalo celým krajem. Když ho ostatní zvířata uslyšela, bylo jim ho líto a přicházela postupně na návštěvu. Vždy měla pro lva slova útěchy, ale nenasytný lev se na ně vrhal a měl tak bez práce největší hody v životě. Jednou ho uslyšela i liška. Zastavila se na prahu jeskyně a tiše naslouchala. Lev ji spatřil a hned ji vítal: „Pojď dál, milá liško, pojď ke mně na návštěvu,“ povídal líbezným hlasem. Lišce se ale jeho úsměv vůbec nelíbil. Popřála dobrého dne, ale zůstala venku. „No tak pojď, jsem tak sám a je mi smutno. Budeme si vyprávět veselé příběhy,“ snažil se vlichotit lev. „Ani mě nenapadne. Všimla jsem si, že do jeskyně vede spousta stop zvířat, která tě přišla utěšit. Ven z jeskyně ale žádné stopy nevedou. Jistě bych skončila v tvých drápech jako ostatní,“ odpověděla liška a rychle utíkala pryč.

Jaké slovo nejlépe vystihuje lišku v bajce?