Nacházejí se v obalu atomu, jsou velmi pohyblivé a mohou se snadno připojit k jinému atomu. Říkáme jim:

Pokud z neutrálního atomu unikne elektron, stává se z něj:

Pokud neutrální atom přijme navíc elektron, stává se z něj:

Částice v atomu nesoucí záporný elektrický náboj je:

Částice v atomu nesoucí kladný elektrický náboj je:

Atomy se stejným počtem protonů, nebo látku obsahující pouze tyto atomy nazýváme:

Spojením více atomů (stejných, nebo i různých prvků) vzniká částice, které říkáme:

Podle velikosti vazebních sil a vzdálenosti mezi molekulami můžeme látky dělit na skupenství:

Pevné látky dělíme podle pravidelnosti uspořádání částic ve vazbě na:

Molekuly kterých látek jsou daleko od sebe a postupně vyplňují celý dostupný prostor.

Molekuly kterých látek jsou v těsné blízkosti, "kloužou po sobě", ale jsou volné a mohou se v látce volně pohybovat.

Molekuly kterých látek jsou pevně spojeny vazebními silami a vytvářejí tak tvarové struktury.

Pokud budeme plynu dodávat další energii, může přejít do čtvrtého skupenství. Můžeme jej pozorovat např. jako: oheň, hvězdy, blesk, výboj v zářivce. Nazýváme jej:

molekulu vody (chemická značka H₂O) tvoří:

Která vlastnost vyjadřuje velikost tření mezi molekulami kapaliny?

Pro jednu vlastnost, která je společná u kapalin i plynů oběma skupenstvím někdy říkáme:

Kapaliny se od plynů liší mimo jiné tím, že:

Plyny se od kapalin liší mimo jiné tím, že:

Čím se zejména liší plyn od kapaliny?

Postupné pronikání jedné látky do druhé, které může probíhat v kapalinách i plynech díky neuspořádanému pohybu částic a vzájemným srážkám nazýváme:

Zahříváním těles všech skupenství látek se zvětšuje jejich: