Font size
WorksheetsRevoluční rok 1848 a situace po něm
Total questions: 22
Worksheet time: 17mins
Mezi příčiny revolučního roku 1848 můžeme zařadit:
růst národního sebevědomí a touha po politické svobodě
sjednocení Německa, Itálie a dalších evropských zemí
sociální a hospodářskou krizi 40. let
existenci nových komunikačních technologií
Vypuknutí revoluce ve Francii roku 1848 je spojeno se zákazem tzv. raketového večírku.
Ano
Ne
Které události můžeme spojit s revolucí ve Francii v roce 1848?
zvolení Ludvíka Filipa Orleánského králem
vyhlášení republiky
potlačení povstání pařížských dělníků a socialistů
zvolení Ludvíka Bonaparta prezidentem
Ludvík Bonaparte byl zpočátku prezidentem, po provedení státního převratu však znovuobnovil císařství. Jaké jméno přijal?
(a)
O německých zemích před revolučním rokem 1848 můžeme říci:
Existuje Svatá říše římská, všem zemím vládne habsburský císař.
Německé země jsou rozdrobeny, silnou zemí se stává Prusko.
Neobjevují se požadavky na sjednocení nebo přijetí ústavy.
Pruský král Fridrich Vilém IV. se stává císařem.
Na tzv. celoněmeckém sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem se debatovalo o sjednocení německých zemí ve dvou podobách. Označ, které charakteristiky jim odpovídají.
Tzv. velkoněmecká koncepce = sjednocení včetně rakouských a českých Němců s dominantním postavením Rakouska.
Tzv. maloněmecká koncepce = sjednocení včetně rakouských a českých Němců s dominantním postavením Pruska.
Tzv. maloněmecká koncepce = sjednocení bez rakouských a českých Němců s dominantním postavením Pruska.
Tzv. velkoněmecká koncepce = sjednocení včetně rakouských a českých Němců s dominantním postavením Pruska.
Celoněmecký sněm ve Frankfurtu nad Mohanem přijal usnesení o sjednocování německých zemí, pruský král Fridrich Vilém IV. se stal německým císařem.
Ano
Ne
Jaký italský název používáme v souvislosti se sjednocením italských zemí?
(a)
Které události spojujeme s revolučním rokem 1848 v habsburské monarchii?
jmenování Klemense von Metternicha státním kancléřem
vydání oktrojované ústavy
tzv. kroměřížský ústavodárný sněm
abdikaci Františka Josefa I.
zrušení roboty a vznik veřejné samosprávy
O situaci v roce 1848 v českých zemích nemůžeme říci:
Silně se projevují rozpory mezi Čechy a Němci o uspořádání země.
Na podporu slovanské vzájemnosti byl v Praze uspořádán tzv. Slovanský sjezd.
Napětí bylo vyřešeno smírem, Windischgrätzovo vojsko nezasáhlo.
Mezi českými představiteli nejvíce podpory získala panslavistická myšlenka.
Jakým souslovím nazýváme období 50.-60. let v habsburské monarchii?
(a)
Pro období 50.-60. let v habsburské monarchii je typické:
faktický návrat k absolutismu
cenzura tisku, zákaz sdružování za politickým účelem, obnova vlivu katolické církve na vzdělávání
zrušení oktrojované ústavy a zřízení říšské rady jako parlamentního orgánu
císař se vzdává moci, vše řídí ministr vnitra Alexandr Bach
K definitivnímu přijetí ústavy a vzniku parlamentu mj. přispějí události na severu Apeninského poloostrova.
Ano
Ne
Jak nazýváme dokument, kterým se císař František Josef I. zřekl absolutismu a slíbil federalizaci říše?
(a)
O vzniku Rakouska-Uherska můžeme říci:
příčinou byl spor s Pruskem o vliv německých zemích
bylo důsledkem hrdinného vítězství Rakouska v prusko-rakouské válce
i českým zemím byly přiznány významné pravomoci
politické a ústavní poměry upravovala tzv. prosincová ústava, která nebyl oktrojovaná
Tzv. fundamentální články se císař zavázal vytvořit tzv. sub-dualismus a korunovat se českým králem. Oboje bylo splněno.
Ano
Ne
O sjednocování Apeninského poloostrova můžeme říci:
důležitou roli měla tajná odbojová hnutí (např. karbonáři)
proběhlo již v roce 1848 a bylo úspěšné
o vliv v oblasti bojovala i Francie, která sjednocení všech zemí aktivně podporovala
Italské království vzniká v roce 1861, nezahrnuje ale celý Apeninský poloostrov
O sjednocování německých zemí můžeme říci:
událo se mírovou cestou
důležitou roli hrála dobře vyzbrojená pruská armáda
velkou zásluhu na něm má pruský kancléř Otto von Bismarck
výsledkem byl vznik Německé republiky
Do sjednocovacího procesu německých zemí nezasahovala žádná jiná evropská velmoc.
Ano
Ne
O prusko-francouzské válce nemůžeme říci:
Rozpoutala ji mj. Bismarckem upravená zpráva, tzv. emžská depeše.
Francouzi zvítězili a zabránili vzniku Německého císařství.
Pruské armádě se podařilo zajmout Napoleona III.
příčinou byl diplomatický spor o španělkou korunu
Popiš, jak nazýváme politickou ideologii, jejímž přesvědčením bylo zachování dosavadních pořádků, tradic, a odmítání zásadních společenských změn?
(a)
Napiš název politické ideologie, která se snažila o podporu dělnictva a změnu společenského řádu v jeho prospěch.
(a)
