Font size
WorksheetsSlabé vazebné interakce a krystaly
Total questions: 35
Worksheet time: 29mins
Slabé vazebné interakce jsou realizovány
dvěma a více spárovanými elektrony
dvěma a více molekulami
polarizovanými elektrony
polarizovanými částmi molekul
Slabé vazebné interakce jsou v porovnání s chemickou vazbou
slabší
stejně silné
silnější
Slabé vazebné interakce ovlivňují
teplotu varu látek
teplotu tání
teplotu tuhnutí
teplotu přeměny plynného skupenství na kapalné
V tomto porovnání jsou silnější
Van der Waalsovy síly
Vodíkové můstky
Mezi typy Van der Waalsových sil nepatří
hydrofilní reakce
disperzní síly
interakce ion - ion
interakce dipól - dipól
Pokud vznikne přitažlivá síla po přiblížení dvou částic s opačným dipólem, který je způsobem krátkodobou koncentrací elektronů v určitém místě elektronového obalu, pak se jedná o (a)
Disperzní síly umožňují
ztuhnutí některých látek, např. vzácných kovů
zkapalnění některých látek, např. vzácných plynů
vypaření některých kapalin
zkapalnění některých tuhých látek
Ve vodném roztoku NaCl se uplatňuje mezi NaCl a H2O slabá vazebná interakce
dipól - ion
ion - dipól
ion - ion
dipól - dipól
Nejsilnější z Van der Waalsových sil je
dipól - dipól
hydrofobní interakce
ion - dipól
dipól - indukovaný dipól
disperzní síly
Významnými silami ve vodných roztocích polárních sloučenin jsou slabé vazebné interakce
(a)
Pokud je podstatou vznik přitažlivých sil mezi opačně nabitými póly polární molekuly, pak se jedná o
dsperzní síly
hydrofobní interakci,
interakci dipól - dipól
interakci ion - dipól
U molekul, s polární a nepolární částí molekuly, se uplatňuje
(a)
Díky které interakci mají nepolární látky tendenci k seskupení a snížení kontaktu s polárním rozpouštědlem?
(a)
Membrána vzniká na základě
disperzních sil
interakce ion - dipól
vodíkových můstků
hydrofobní interakce
Voda je za standardních podmínek (101,325 kPa, 25°C) kapalná díky
interakci dipól - dipól
hydrofobní interakci
vodíkovým můstkům
disperzní síle
Podmínky pro vznik vodíkových můstků jsou
atom vodíku v molekule
volné elektronové páry na některém z atomů
záporně nabité ionty
silně elektronegativní atom
Základní stavební jednotkou krystalu je
(a)
Krystaly rozlišujeme
atomové, molekulové a protonové
molekulové, iontové a atomové
atomové, elektronové a protonové
atomové, molekulové a iontové
Pro tyto krystaly je typická křehkost, vysoká teplota tání a v roztocích a taveninách vedení elektrického proudu.
(a)
Pokud jsou částice obklopeny co nejvyšším počtem opačně nabitých částic, pak se jedná o (a) krystal.
Pro atomové krystaly je typické
vysoká teplota tání
nízká teplota tání
nevedou elektrický proud
vedou elektrický proud
křehké
Pro molekulové krystaly není typické
nízké teploty tání
vysoké teploty tání
vedou elektrický proud
nevedou elektrický prou
Nerozpustné v běžných rozpouštědlech jsou
iontové krystaly
atomové krystaly
molekulové krystaly
Toto uskupení molekul způsobuje (a) interakce
Tento typ slabé vazebné interakce nazýváme (a)
iontový krystal
atomový krystal
molekulový krystal
iontový krystal
atomový krystal
molekulový krystal
Mezi typy krystalových soustav nepatří
trojklonná
kosočtverečná
šesterečná
čtyřklonná
krychlová
Schopnost látky krystalizovat v různých krystalových soustavách je
polymorfie
alotropie
izomorfie
modifikace
Pokud je sloučenina schopna vytvářet různé modifikace krystalů, označujeme tento jev jako
(a)
Pokud jsou prvky schopny vytvářet různé modifikace krystalů, označujeme tento jev jako
(a)
Pokud se v jedné krystalové mřížce nachází více druhů částic, jsou tedy schopny krystalovat ve stejné soustavě a vytvořit směs, označujeme tuto schopnost jako
(a)
Vyber existující krystalové soustavy
jednoklonná
krychlová
šesterečná
klencová
čtverečná
Krystalizaci uhlíku v šesterečné soustavě jako grafit nebo v krychlové jako diamant označujeme jako
(a)
Krystalizaci uhličitanu vápenatého v kosočtverečné soustavě jako aragonit nebo v klencové jako kalcit označujeme jako
(a)
