Při dvoujšťerbinovém experimentu na stínítku vznikají interferenční proužky. Nejdříve šťerbiny osvětlíme zeleným světlem, a poté červeným. Ve kterém případě budou proužky hustěji u sebe?

Pepíček si sestrojil dvouštěrbinový experiment, přičemž může měnit vzdálenost štěrbin. Štěrbiny osvětluje zeleným koherentním světlem. Když k sobě štěrbiny přibliží, tak interferenční proužky

Kousek cédéčka hází duhové odlesky. Je to proto, že

Je tento text pravdivý?: Difrakční mřížka je tvořena povrchem či vrstvou, kde jsou pravidelné vrypy, které buď odrážejí světlo, nebo ho naopak nechají procházet. Když na takovou mřížku posvítíme laserem, tak odraz není jeden, nýbrž se paprsek odrazí do několika směrů. Je to proto, že jen v určitých směrech dojde k tomu, že spolu konstruktivně interferuje světlo vydávané jednotlivámi vrypy.

Na obrázku je znázorněn odraz laserového svazku od pravidelné struktury na povrchu CD. Ke konstruktivní interferenci dojde jen v určitých směrech. Vzdálenost vrypů je b. Jakým výrazem je možné vyjádřit rozdíl délky dráhy od bodu na stínítku ke dvěma sousedními vrypům?

Vrypy na difrakční mřížce jsou ve vzdálenosti b. Ke konstruktivní interferenci světla dopadajícího na difrakční mřížku (např. CD) dojde v takových směrech, kdy platí

Na difrakční mřížce se odráží červený laserový paprsek. Interferenční maxima prvního řádu jsou od sebe v určité vzdálenosti. Když posvítíme zeleným paprskem, tak tato maxima od sebe budou

Difrakční mřížka má 500 vrypů na milimetr. Kolmo na ni dopadá bílý paprsek. Do jakého úhlu bude konstruktivně interferovat červené světlo o vlnové délce 650 nm, pokud uvažujeme první řád interference?

Jakou vlnovou délku má laserový paprsek znázorněný na obrázku, pokud je použita mřížka s 400 vrypy na milimetr?

Vyberte vše správné: Difrakční mřížka se v praxi využívá