wayground logo

Free Printable Worksheets

NEW

Font size

S
M
L
XL
Worksheets

Besy

Total questions: 71

Worksheet time: 36mins

Name
Class
Date
1.

Vnější bezpečnost státu ČR je v gesci

a)

Ministerstva vnitra

b)

Ministerstva obrany

c)

Ministerstva zahraničních věcí

2.

Vnitřní bezpečnost ČR je v gesci

a)

Ministerstva vnitra

b)

Ministerstva obrany

c)

Ministerstva spravedlnosti

3.

Analýza hrozeb zpracovaná Hasičským záchranným sborem

a)

22 typů nebezpečí, pro které lze odůvodněně očekávat vyhlášení krizového stavu

b)

uvádí pouze nebezpečí naturogenního charakteru nebezpečí s nepřijatelným rizikem

c)

uvádí pouze nebezpečí antropogenního charakteru nebezpečí s nepřijatelným rizikem

4.

Audit národní bezpečnosti zpracovaný v roce 2016 je zaměřen na posouzení

a)

nevojenských hrozeb a hybridních hrozeb a jejich vliv na ČR

b)

vojenských hrozeb a jejich vliv na ČR

c)

vojenských a nevojenských hrozeb a jejich vliv na ČR

5.

Bezpečnostní politiku státu tvoří:

a)

zahraniční politika, obranná politika, politika v oblasti vnitřní bezpečnosti, hospodářská politika a politika veřejne informovanosti

b)

systém ochrany před hrozbami dělený na vnitřní a vnější bezpečnost státu

c)

Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Bezpečnostní strategie ČR

6.

Hrozba

a)

je primární, nezávisle existující, vnější fenomén, který může nebo chce poškodit nějakou konkrétní hodnotu

b)

je pravděpodobnost vzniku škodlivých následků vyplývajících ze zranitelnosti zájmů

c)

je vždy jevem přírodním a fyzikálním a je zpravidla náhodné povahy, nikoliv však jevem zamýšleným spouštěným jedincem či kolektivním aktérem

7.

Základním dokumentem, který na základě bezpečnostních hrozeb specifikuje bezpečnostní zájmy ČR a poukazuje na zajištění bezpečnosti občanů jako na základní funkci státu, je:

a)

Bezpečnostní strategie ČR

b)

Koncepce ochrany obyvatelstva

c)

Koncepce společné bezpečnosti

8.

V Bezpečnostní strategii České republiky jsou zájmy rozděleny do kategorií:

a)

životně důležité a strategické

b)

životní, strategické a další významné

c)

taktické a strategické

9.

Bezpečností strategii ČR je aktualizována

a)

Každoročně

b)

Každých 10 let

c)

Dle potřeby

10.

Životními zájmy ČR, z pohledu Bezpečnostní strategie České republiky, jsou:

a)

zajištění vnitřni bezpečnosti a ochrany obyvatelstva

b)

prevence a zvládání místních a regionáinich konfliktů a zmírňování jejich následků

c)

zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel

11.

Mezi které prvky bezpečnostního systému ČR spadají Ozbrojené síly České republiky?

a)

mezi institucionální ústřední prvky

b)

mezi prvky výkonné a ostatní

c)

mezi institucionální územní prvky

12.

Mezi které prvky bezpečnostního systému ČR spadá Bezpečnostní rada kraje?

a)

mezi institucionální ústřední prvky

b)

mezi institucionální územní prvky

c)

mezi prvky výkonné a ostatní

13.

Orgánem/prvkem zákonodárné moci, jakožto jedné z nezávislých větví státní moci, která je oprávněna vydávat zákony, je

a)

Parlament České republiky

b)

vláda České republiky

c)

Kancelář prezidenta republiky

14.

Za řízení a funkčnost Bezpečnostního systému ČR odpovídá

a)

ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany

b)

vláda České republiky

c)

Poslanecká sněmovna

15.

Podle Ústavního zákona č. 110/1998 Sb., zajišťují bezpečnost ČR:

a)

ozbrojené sily a ozbrojené bezpečnostní sbory

b)

ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby

c)

orgány státní správy a samosprávy

16.

Bezpečnostní systém je potřebné chápat

a)

jako systém k řešení pouze nevojenských krizových situací

b)

jako systém neprovázaný s mezinárodními bezpečnostními organizacemi, jichž je ČR členem

c)

jako otevřený systém, který se průběžně přizpůsobuje aktuální bezpečnostní situaci v ČR a ve světě

17.

Orgánem/prvkem výkonné moci, jakožto jedné z nezávislých větví státní moci, která je pověřena k zajišťování bezpečnosti a řízení státu, je:

a)

Poslanecká sněmovna

b)

vláda České republiky

c)

Senát

18.

Ústřední krizový štáb je:

a)

koordinačnim pracovnim orgánem vlády ČR na úrovni ministrů

b)

pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro řešení krizových situací

c)

pracovním výborem Ministerstva vnitra v oblasti bezpečnosti státu a přípravy návrhů opatřeni k jeho zajišťování

19.

Parlament ČR na návrh vlády ČR může vyhlásit stav ohrožení státu:

a)

na cely stát nebo omezené území státu a doba trvání není omezena

b)

na celý stát nebo omezené území státu a doba trvání je omezena na 30 dní

c)

jen na celý stát, a nikoliv na omezené území státu; doba trvání není omezena

20.

Stav nebezpečí vyhlašuje

a)

Vláda ČR nebo předseda vlády

b)

Parlament ČR na návrh vlády

c)

Hejtman kraje nebo primátor hl. M. Prahy

21.

Senát parlamentu ČR je složen

a)

z 81 senátorů, přičemž každé dva roky probíhají volby do 1/3 Senátu

b)

z 81 senátorů, přičemž každé čtyři roky probíhají volby do 1/3 Senátu

c)

ze 150 senátorů, přičemž každé čtyři roky probíhají volby do 1/3 Senátu

22.

Ozbrojenými silami ČR jsou

a)

Armáda ČR, Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž

b)

Armáda ČR a Hradní stráž

c)

Hradní stráž, Armáda ČR a vojenské záchranné útvary

23.

Vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky je:

a)

Prezident republiky

b)

Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky

c)

Náčelník Generálního štábu

24.

Hlavní úkoly Armády České republiky, jako jedné ze složek Ozbrojených sil České republiky, jsou vymezeny zákonem č.:

a)

283/1991 Sb., ve znění p. p

b)

219/1999 Sb., ve znění p. p.

c)

239/2000 Sb., ve znění p. p.

25.

Sily a prostředky, které jsou nasazovány po vyžádání pro podporu IZS při živelních katastrofách, poskytuje Armáda České republiky ze struktur:

a)

Velitelství pozemních sil

b)

Velitelství teritoria

c)

Velitelství speciálních sil

26.

Aktivní záloha dle zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti

a)

je součástí zálohy ozbrojených sil České republiky

b)

není součástí zálohy ozbrojených sil České republiky, neboť osoby – aktivní zálohy nejsou ve služebním poměru

c)

je součástí zálohy Policie České republiky pro zajištění veřejného pořádku při vyhlášení stavu ohrožení státu

27.

Ministerstvo obrany je ústřední orgán státní správy zejména pro:

a)

zabezpečování obrany a veřejného pořádku České republiky, řízení Armády České republiky, vojenských újezdů

b)

zabezpečování obrany České republiky, řízení Armády České republiky, vojenských újezdů

c)

zabezpečování obrany a vnitřního pořádku České republiky, řízení Armády České republiky, vojenských újezdů a pro krizové řízení související s obranou státu

28.

Bezpečnostními sbory jsou vymezeny Zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sboru:

a)

č. 283/1991 Sb., ve znění p. p

b)

č. 219/1999 Sb., ve znění p. p.

c)

č.361/2003 Sb., ve znění p. p.

29.

Ozbrojenými bezpečnostními sbory jsou například

a)

Policie ČR Armáda ČR a Hradni stráž

b)

Hasičský záchranný sbor ČR a Policie ČR

c)

Policie ČR, Vězeňská služba ČR a Celní správa ČR

30.

Základní činnosti Policie České republiky upravuje zákon

a)

č. 219/1999 Sb., ve znění p. p.

b)

č. 273/2008 Sb., ve znění p. p.

c)

č. 553/1991 Sb., ve znění p. p.

31.

Celní správa České republiky se skládá z

a)

Generálního ředitelství cel ČR a celních úřadů na hraničních přechodech

b)

Generálního ředitelství cel ČR a 15 celnich úřadů

c)

Generálního ředitelstvi cel ČR a 14 celních úřadú

32.

Hlavním úkolem Vězeňské stráže je

a)

střežení vazebních věznic, věznic a ústavů pro výkon zabezpečovací detence

b)

Řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v detenčním ústavu

c)

zajištování pořádku a bezpečnosti v budovách soudů, státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti

33.

Hlavnim úkolem Justiční stráže je:

a)

střežení, předvedení a eskorty osob ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody

b)

rizení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební ely iCloudu věznici

c)

zajišťování pořádku a bezpečnosti v budovách soudů, státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti

34.

Mezi hlavní složky IZS nepatří

a)

Policie čr

b)

Zdravotnická záchranná služba

c)

Armáda ČR

35.

Základními složkami IZS jsou:

a)

Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, Armáda ČR

b)

Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR, Zdravotnická záchranná služba

c)

Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba a JPO zařazené do plošného pokrytí kraje

36.

Zdravotnické záchranné služby (ZZS):

a)

jsou zřizovány a částečně i financovány krajskými úřady a jsou odpovědné za poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území daného kraje

b)

zřizuje a financuje Ministerstvo zdravotnictvi na základe návrhu jednotlivých krajů

c)

zřizuje Asociace zdravotnických záchranných služeb

37.

Nepřetržitou pohotovost pro přijem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události zajištuje/í:

a)

základní i ostatní složky IZS

b)

základní složky IZS

c)

pouze Hasičský záchranný sbor ČR

38.

Báňská záchranná služby

a)

provádí práce a rychlé a účinné zásahy k záchraně lidských životů a majetku při haváriích včetně poskytování první pomoci v podzemí

b)

neni zařazena mezi ostatní složky IZS, nebof je součástí báňského záchranný sboru

c)

nerealizuje zdoláváni havárii a odstraňováni následků havárii v podzemi.

39.

Podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochrané se JPO délí na

a)

JPO I, JPO II, JPO III, JPO IV, JPO V a JPO VI

b)

pet druhů HZS ČR, HZS podniku, HZS záchranného útvaru, SDH obce

c)

JPO I, JPO I1, JPO III, JPO IV a JPOV

40.

Soubor pripravovaných a při MU/KS realizovaných opatření směřujících k ochraně lidských životů, zvířat, kulturních hodnot a životního prostředí, se označuje jako:

a)

ochrana obyvatelstva

b)

bezpečnostní strategie

c)

krizový management

41.

Systém ochrany obyvatelstva zahrnuje

a)

pouze civilní ochranu

b)

civilni ochranu a pouze v připadě nevojenských krizových situaci i civilní obranu

c)

civilní ochranu a civilní obranu

42.

Varování obyvatelstva zabezpečují die zákona č. 239/2000 Sb., o IZS:

a)

odbory krizového řízení krajských úřadů a přislušné orgány obce

b)

HZS krajů a obecní úřady

c)

Policie České republiky v součinnosti s obecnimi úřady

43.

Na území ČR se používají varovné signály

a)

všeobecná výstraha, požární poplach a zkušební tón

b)

požární poplach (všeobecná výstraha a zkušební tón nejsou varovnými signály)

c)

všeobecná výstraha (požární poplach a zkušební tón nejsou varovnými signály)

44.

Úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva (např. evakuace, varování, ukrytí, zřizování zařízení CO), složení a příprava personálu a věcné prostředky zařízení CO, zabezpečení JSVV a způsob poskytování tísñových informací, jsou zakotveny

a)

vyhlášce MV č. 380/2002 Sb

b)

vyhlášce MV č. 328/2001 Sb

c)

v nařízení vlády č. 463/2000 Sb.

45.

Instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstva a v přípravě složek IZS, zaměřené na jejich vzájemnou součinnost, organizuje na úrovni kraje:

a)

HZS kraje

b)

krajský úřad

c)

ministerstvo vnitra

46.

Bezpečnostní rada kraje má

a)

max. 10 členů, Bezpečnostní rada ORP má max. 8 členů

b)

max. 8 členů, Bezpečnostni rada ORP má max. 6 členů

c)

max. 10 členů, Bezpečnostni rada ORP má také max. 10 členů

47.

Bezpečnostní rada ORP má

a)

max. 10 členů

b)

max. 6 členů a bezpečnostní kraje 10 členů

c)

má max. 8 členů

48.

Předsedou Bezpečnostní rady kraje je

a)

ředitel krajského úřadu

b)

hejtman

c)

ředitel HZS kraje

49.

Složení a působnost institucionálních územních prvků bezpečnostního systému (jako jsou bezpečnostní rady krajú a ORP, krizové štáby krajů a ORP) upravuje:

a)

nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

b)

zákon č. 241/2000 Sb.

c)

ústavní zákon č. 110/1998 Sb.

50.

Bezpečnostní radu kraje lze v rámci bezpečnostniho systému České republiky zařadit:

a)

mezi institucionální ústřední prvky

b)

mezi institucionální územní prvky

c)

mezi prvky výkonné a ostatni

51.

Obecní policie je:

a)

orgánem obce v pracovnim poměru

b)

samostatným ozbrojeným bezpečnostním sborem státu ve služebním poměru

c)

bezpečnostnim sborem Ministerstva vnitra

52.

Obecní policie je zřizována

a)

ministerstvem vnitra

b)

Krajským ředitelstvím Policie CR ve spolupráci s krajským úřadem

c)

zastupitelstvem obce obecně závaznou vyhláškou obce

53.

Hlavní úkoly Obecní policie

a)

vymezuje zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii

b)

jsou vymezeny obecně závaznou vyhláškou obce

c)

jsou vymezeny veřejnoprávní smlouvou

54.

Zákon o soukromých bezpečnostních službách v České republice

a)

patří mezi nejpřísnější v Evropě

b)

je dokonalou kopií obdobné právní úpravy na Slovensku

c)

zatím neexistuje

55.

V dikci živnostenského zákona 455/91 Sb., ve vztahu k soukromé bezpečnostní činnosti hovoří jako o živnosti

a)

koncesované

b)

vázané

c)

řemeslné

56.

K dùležitým zákonům pro činnost soukromých bezpečnostních společností patří:

a)

zákon o zbraních a střelivu č. 119/2002 Sb.

b)

zákon o myslivosti č. 49/2001 Sb.

c)

zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

57.

Evropská kritická infrastruktura je:

a)

infrastruktura nacházející se ve státé, který je členem Evropské unie

b)

infrastruktura nacházejíci se mimo členské státy Evropské unie, ale jeji narušení by mělo závažný dopad pro vice téchto členských států

c)

infrastruktura nacházející se v členském státě Evropské unie a její narušení by mělo závažný dopad pro více těchto členských států

58.

Prvek kritické infrastruktury je

a)

provozovatel kritické infrastruktury, státní organizace nebo i soukromý subjekt

b)

zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura

c)

majitel kritické infrastruktury

59.

Subjekt kritické infrastruktury je

a)

provozovatel kritické infrastruktury, může to být státní organizace nebo i soukromý subjekt

b)

zejména stavba, zafízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura

c)

gestor uvedené oblasti kritické infrastruktury

60.

Mezi odvětví kritické infrastruktury nepatří

a)

nouzové služby

b)

havarijní služby

c)

energetika

61.

Mezi odvětví kritické infrastruktury nepatří

a)

potravinářství a zemédělství

b)

odpadové hospodářství

c)

veřejná správa

62.

Jako kritéria pro určování prvku kritické infrastruktury jsou stanovena:

a)

kritéria celostátního a evropského významu

b)

strategická a průřezová kritéria

c)

průřezová a odvětvová kritéria

63.

Prvky kritické infrastruktury v odvětví VIII. Nouzové služby jsou členěny do oblastí:

a)

Prvky kritické infrastruktury v odvětví VIII. Nouzové služby jsou členěny do oblastí

b)

Operační střediska základních složek IZS, Radiační a chemické monitorování, Předpovědní, varovná a hlásná služba

c)

IZS, Radiační monitorování, Předpovědní, varovná a hlásná služba

64.

Příkladem organizace kolektivní bezpečnosti v rámci bezpečnostní architektury je

a)

OBSE

b)

OSN

c)

NATO

65.

Základním pilířem obrany ČR je

a)

Členství v NATO

b)

Politická stabilita Evropské unie

c)

Členství v Organizaci spojených národů

66.

Institucionální uspořádání vztahů mezi státy, na jejichž základě má být zajištěna bezpečnost, se nazývá

a)

bezpečnostní systém státu

b)

bezpečnostní architektura

c)

bezpečnostní politika státu

67.

členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

a)

jsou pouze evropské státy

b)

jsou státy nejen z Evropy, ale i ze Střední Asie a Severní Ameriky, celkem 57 států

c)

pouze státy, které jsou clenem EU a současné i členem NATO

68.

Systém zahrnující všechny státy zaměřený na udržení míru a bezpečnosti v případě jeho ohrožení nebo porušení některým státem (nebo státy, a to i státy nečlenskými), se nazývá:

a)

Kooperativní bezpečnost

b)

Kolektivní bezpečnost

c)

Kolektivní obrana

69.

Třetí fázi tvorby bezpečnostní architektury Ize mimo jiné charakterizovat

a)

rozpadem Sovétského svazu, politickou a ekonomickou destabilizaci vétšiny postsovětského prostoru

b)

postupnou integrací států střední a východní Evropy do západních integračních struktur (NATO, EU)

c)

fragmentací zájmů a zkomplikováním schopnosti dosáhnout konsensu při řešení aktuálních otázek bezpečnosti

70.

Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky

a)

Je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro vnitrostátní koordinaci zahraniční bezpečnostni politiky ČR

b)

Není stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu pro vnitrostátní koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky ČR

c)

Ani jedna možnost není správná

71.

Plán varování, Plán vyrozumění a Plán evakuace, jakožto plány konkrétní činnosti jsou součástí

a)

Evakuačniho plánu

b)

Havarijního plánu kraje

c)

Havarijniho plánu obce