WorksheetsHvězdy, galaxie a vesmír
Total questions: 43
Worksheet time: 46mins
Jaký je nejběžnější typ hvězdy v naší galaxii?
Červený obr
Bílý trpaslík
Modrý obr
Červený trpaslík
Co se nachází v jádru naší galaxie?
Supernova
Kvasar
Supermasivní černá díra
Pulsar
Co tvoří většinu hmoty v naší galaxii?
Viditelná hmota
Temná hmota
Antihmota
Radiace
Kolik hvězd obsahuje naše galaxie?
10-40 miliard
100-400 miliard
1-10 bilionů
100-400 tisíc
Jaký typ galaxie je naše galaxie Mléčná dráha?
Eliptická galaxie
Eliptická galaxie
Spirální galaxie s příčkou
Spirální galaxie s příčkou
Nepravidelná galaxie
Nepravidelná galaxie
Lentikulární galaxie
Lentikulární galaxie
Jak se nazývá graf, který zobrazuje hvězdy v závislosti na jejich svítivosti a povrchové teplotě?
Newton-Galileovo schéma
Hertzsprung-Russellův diagram
Einsteinova tabulka
Kuiper-Oortův graf
Jaké objekty se nacházejí v galaktickém halu naší galaxie?
Nové hvězdy a mlhoviny
Staré hvězdy a kulové hvězdokupy
Mladé hvězdy a planetky
Pulsary a kvasary
Jaký je přibližný průměr Mléčné dráhy?
10 000 světelných let
100 000 světelných let
1 milion světelných let
10 milionů světelných let
Jaká je přibližná hmotnost supermasivní černé díry v centru naší galaxie?
100 000 hmotností Slunce
4,1 - 5,1 tisíc hmotností Slunce
4,1 - 4,5 milionů hmotností Slunce
1 - 2 miliardy hmotností Slunce
Jaký je nejběžnější prvek v mezihvězdném plynu?
Helium
Kyslík
Vodík
Uhlík
V následujícím seznamu objektů je jediný, který označuje těleso, ve kterém dochází k jaderné syntéze:
červený trpaslík
hnědý trpaslík
bílý trpaslík
černý trpaslík
Slunce se na konci svého životního cyklu změní v:
Modrého obra
Bílého trpaslíka
Neutronovou hvězdu
Černou díru
Červeného trpaslíka byste v Hertzsprung-Russellově diagramu hledali v oblasti:
1
2
3
4
Největší hustotu z uvedených těles má:
Červený trpaslík
Bílý trpaslík
Černý trpaslík
Neutronová hvězda
Oblast vyznačená v Hertzsprung-Russellově diagramu obsahuje:
Modré obry
Bílé obry
Žluté trpaslíky
Bílé trpaslíky
Modrého veleobra byste v Hertzsprung-Russellově diagramu hledali v oblasti:
1
2
3
4
Mezi konečná stádia života hvězdy nepatří:
Pulsar
Neutronová hvězda
Kvasar
Černá díra
V Hertzsprung-Russellově diagramu jsou hvězdy hlavní posloupnosti zobrazeny v oblasti:
1
2
3
4
Prvek s největším protonovým číslem, který může vzniknout uvnitř hvězdy jadernou syntézou je:
Neon
Uhlík
Železo
Uran
Supermasivní černá díra v centru naší galaxie má název:
Aquarius A*
Retarius A*
Sanguinus A*
Sagittarius A*
Která z uvedených hvězd na konci svého života (pravděpodobně) vybuchne jako supernova a zbude po ní neutronová hvězda?
(u obrázků jsou uvedeny hmotnosti hvězd v násobcích hmotnosti našeho Slunce)
Proxima Centauri
0,12 M⊙
Proxima Centauri
0,12 M⊙
Sirius A
2 M⊙
Sirius A
2 M⊙
Betelgeuse
15 M⊙
Betelgeuse
15 M⊙
Eta Carinae A
100 M⊙
Eta Carinae A
100 M⊙
Vyber dvě hvězdy, které na konci svého života (pravděpodobně) vybuchnou jako supernovy?
(u obrázků jsou uvedeny hmotnosti hvězd v násobcích hmotnosti našeho Slunce)
Slunce
1 M⊙
Slunce
1 M⊙
Betelgeuse
15 M⊙
Betelgeuse
15 M⊙
Vega (Alpha Lyrae)
2 M⊙
Vega (Alpha Lyrae)
2 M⊙
Alkaid (Eta Ursae Majoris)
6 M⊙
Alkaid (Eta Ursae Majoris)
6 M⊙
Alnitak Aa
33 M⊙
Alnitak Aa
33 M⊙
Vyber tři hvězdy, které na konci svého života (pravděpodobně) skončí jako bílí trpaslíci.
(u obrázků jsou uvedeny hmotnosti hvězd v násobcích hmotnosti našeho Slunce)
Slunce
1 M⊙
Slunce
1 M⊙
Sirius A
2 M⊙
Sirius A
2 M⊙
Proxima Centauri
0,12 M⊙
Proxima Centauri
0,12 M⊙
Alnitak Aa
33 M⊙
Alnitak Aa
33 M⊙
Eta Carinae A
100 M⊙
Eta Carinae A
100 M⊙
Místní skupina je označení pro:
Hvězdokupu, která obsahuje i naše Slunce.
Skupinu gravitačně vázaných galaxií, která obsahuje i Mléčnou dráhu.
Dvojici sousedních galaxií - naši Mléčnou dráhu a nejbližší galaxii Andromeda.
Vlákno kosmické pavučiny (filament) obsahující i Mléčnou dráhu.
Velké Magellanovo mračno je jméno:
Nadkupy galaxií obsahujících Mléčnou dráhu.
Hvězdokupy obsahující Sluneční soustavu.
Známé mlhoviny ve které vzniká velké množství nových hvězd - tzv. hvězdné porodnice.
Trpasličí galaxie v sousedství Mléčné dráhy.
Vyberte všechny objekty, které jsou součástí Místní skupiny galaxií.
Velké Magellanovo mračno
Velké Magellanovo mračno
Malé Magellanovo mračno
Malé Magellanovo mračno
Galaxie v Andromedě
Galaxie v Andromedě
Galaxie v Trojúhelníku
Galaxie v Trojúhelníku
Galaxie Mléčná dráha
Galaxie Mléčná dráha
Jaké je přibližné stáří našeho vesmíru?
4,5 miliardy let
93 miliard let
13,8 miliardy světelných let
13,8 miliardy let
Jaký je průměr pozorovatelného vesmíru?
13,8 miliardy světelných let
27,6 miliardy světelných let
93 miliard světelných let
Průměr pozorovatelného vesmíru je nekonečný.
Kolik procent z celkového složení vesmíru tvoří běžná (tzv. baryonová) hmota, ze které jsou složeny hvězdy, planety a my sami?
méně než 1 %
přibližně 5 %
přibližně 27 %
přibližně 68 %
Jak se nazývá naše domovská nadkupa (superkupa) galaxií, jejíž název pochází z havajštiny a znamená „Nesmírná nebesa“?
Laniakea
Andromeda
Oumuamua
Vaiana
Vyberte všechny vlastnosti, které přisuzujeme tzv. temné hmotě.
Tvoří většinu hmoty ve vesmíru.
Pohlcuje veškeré elektromagnetické vlnění, které na ni dopadá.
Interaguje pouze pomocí gravitace.
Je to nejdominantnější složka vesmíru.
Je příčinou rozpínání vesmíru.
Neustálé (a zrychlující se) rozpínání vesmíru je způsobeno:
Působením tzv. temné energie.
Inflačním ochlazováním vesmíru.
Antigravitačním působením antihmoty.
Setrvačností rozpínání během Velkého třesku.
Co se stane se světelným spektrem hvězdy, která se pohybuje směrem k Zemi?
Spektrální čáry se posunou k červenému konci spektra (vlnová délka se prodlužuje).
Spektrální čáry se posunou k modrému konci spektra (vlnová délka se zkracuje).
Spektrální čáry se vlivem magnetického pole rozdvojí.
Pohyb hvězdy nemá na pozorované spoktrum žádný vliv.
Při pozorování hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka bylo zjištěno, že spektrální čára H-alfa, která běžně odpovídá vlnové délce λ = 656,398 nm se posunula na λI = 656,400 nm.
Co díky tomu můžeme říct?
Hvězda velice rychle rotuje.
Hvězda má velice silné magnetické pole.
Hvězda se od nás rychle vzdaluje.
Hvězda se k nám velice rychle přibližuje.
Při dlouhodobém pozorování hvězdy Algol v souhvězdí Persea a měření její světelné křivky si astronomové všimli zajímavého jevu: její jasnost kolísá v pravidelném cyklu trvajícím necelé 3 dny (2,87 dne). Během tohoto cyklu dojde vždy k jednomu velmi výraznému pohasnutí a o něco později k dalšímu, tentokrát mnohem menšímu poklesu jasnosti.
Co tyto pravidelné změny znamenají?
Hvězda fyzicky pulzuje a mění svůj objem i teplotu (jde o tzv. Cefeidu).
Na povrchu hvězdy je gigantická tmavá skvrna, která se vlivem rotace pravidelně natáčí směrem k nám.
Jde ve skutečnosti o dvě hvězdy obíhající kolem sebe, přičemž se navzájem střídavě zakrývají.
Mezi hvězdou a Zemí pravidelně prolétá hustý mrak mezihvězdného prachu, který pohlcuje její světlo.
Když se v zimě podíváte na souhvězdí Orionu, všimnete si dvou velmi jasných hvězd s nápadně odlišnou barvou: hvězda Betelgeuze svítí jasně načervenale, zatímco hvězda Rigel má zřetelně modrobílou barvu.
Co nám tato barva na první pohled prozrazuje o povrchové teplotě těchto hvězd?
Betelgeuze má mnohem větší povrchovou teplotu než Rigel.
Rigel má mnohem větší povrchovou teplotu než Betelgeuze.
O povrchové teplotě takto nemůžeme rozhodnout - zbarvení je způsobeno příměsí různých prvků (červená - Fe, modrá - Cs)
O povrchové teplotě takto nemůžeme rozhodnout - zbarvení je způsobeno tím, že se Betelgeuze od nás rychle vzdaluje a Rigel se k nám naopak velice rychle blíží.
Na obrázku vidíte planetární mlhovinu - slavnou Prstencovou mlhovinu (M57).
Jak tento nádherný vesmírný útvar vznikl?
Vznikla tak, že průměrně velká hvězda (podobná Slunci) na konci svého života poklidně odfoukla své vnější vrstvy.
Vznikla při srážce a následném rouzpadu planet obíhajících hvězdu.
Je to oblak plynů a prachu, ve kterém se v okolí mladé hvězdy formují základy planet - tzv. protoplanety.
Jde o pozůstatek po gigantické explozi supernovy (zániku velmi hmotné hvězdy).
V roce 2014 pořídila radioteleskopická observatoř ALMA revoluční a extrémně detailní snímek okolí velmi mladé hvězdy HL Tauri (vzdálené asi 450 světelných let). Na snímku je vidět zářící protoplanetární disk plynu a prachu, ve kterém jsou zřetelné tmavé kruhové mezery.
Co tyto tmavé mezery v disku s největší pravděpodobností znamenají?
Jde o první důkaz existence prvotních - tzv. primordiálních černých děr (vzniklých při Velkém třesku), které z disku vysávají hmotu.
Jde o oblasti, kde se prach a plyn shlukly a vytvořily rodící se zárodky planet - tzv. protoplanety, které svou gravitací "vyčistily" svou oběžnou dráhu.
Jsou to stíny vrhané samotnou hvězdou, která vlivem rychlé rotace mění svůj tvar. Je to poprvé, kdy byly takto naživo zaznamenány pulzace hvězdy.
Je to pozůstatek opakovaných explozí hvězdy, která postupně odvrhuje slupky různého materiálového složení (jak v ní vznikají syntézou postupně těžší a těžší prvky).
Vznik vesmíru přisuzujeme události, kterou v angličtině nazýváme:
Big Bang
Big Rip
Big Crunch
Big Freeze
Plyn odvržený při přeměně rudého obra na bílého trpaslíka (viz obr.) vytvoří tzv.:
akreční disk
planetární mlhovinu
halo
protoplanetární disk
Hmotu kroužící kolem černé díry, která se vlivem tření zahřívá na vysokou teplotu a postupně do černé díry padá, nazýváme:
akreční disk
kulový klastr
prstence halo
protoplanetární disk
Protoplanetární disk najdeme typicky v okolí:
vznikajících a mladých hvězd jako materiál, z nějž se tvoří nové planety
bílých trpaslíků po odfouknutí vnějších vrstev rudého obra
černých děr, pokud se v jejich okolí vyskytuje dostatek hmoty
velkých planet po srážce/rozpadu jejich měsíců
Astronomové měří vzdálenosti blízkých hvězd pomocí tzv. roční paralaxy (nepatrného zdánlivého posunu hvězdy na obloze vlivem oběhu Země kolem Slunce). Úhel tohoto posunu se měří v úhlových vteřinách ("). Podívejte se na naměřené hodnoty u čtyř známých hvězd. Která z nich se nachází nejdále od Země?
Proxima Centauri
paralaxa 0,77"
Proxima Centauri
paralaxa 0,77"
Sirius
paralaxa 0,38"
Sirius
paralaxa 0,38"
Vega
paralaxa 0,13"
Vega
paralaxa 0,13"
Betelgeuze
paralaxa 0,006"
Betelgeuze
paralaxa 0,006"
