Wayground logo

Free Printable Worksheets

Font size

S
M
L
XL
Worksheets

toki

Total questions: 170

Worksheet time: 43hrs 30mins

Name
Class
Date
1.
Základní typy šíření poruch v systému kritické infrastruktury
a)
Kaskádní, eskalační a společná porucha
b)
Kadentní, latentní a posloupná porucha
c)
Unikátní, frustrující a devastující porucha
2.
Technickou ochranu zabezpečení objektů z hlediska prostorového uspořádání lze rozdělit do 4 druhů: 
a)
Osobní, předmětová, kadenční a horizontální
b)
Předmětová, prostorová, plášťová a perimetrická
c)
Vertikální, horizontální, okrajová a náběhová
3.
Dopplerův jev
a)
Popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému vlnění a je vyjádřen vztahem f1=f0/(1-(v/c)), f0 – kmitočet použitý u detektoru, v – rychlost objektu, c – rychlost světla
b)
Popisuje změnu napětí a vlnové lambdy odesílané oproti přijímanému radiovému vysílání a je vyjádřen vztahem…
c)
Znázorňuje změnu oscilace a vlnového záření oproti ukrytému vysílanému vlnění a je vyjádřen vztahem…
4.
Jaké úrovně ochrany majetku popisuje ,,Pyramida bezpečnosti”: 
a)
Osnovní, trochu zvýšenou, dost zvýšenou a malou
b)
Základní, zvýšenou, vysokou, velmi vysokou
c)
Nízkou, malou nižší, střední, střední vyšší, dost vysokou
5.
Mezi poplachové systémy zařízení elektrické zabezpečovací signalizace patří:
a)
Ústředna LDS, detektor křiku (PIR, MW, UZ a kombinovaný, detektor drceného skla, otřesový detektor, detektor směrový (potvora), detektor drceného skla, otřesový detektor, detektor směrový (potvora), detektor otevření dětmi, napájecí a odebírací zdroj, hodně drátové systémy, detektor porušení, výstražná zařízení – stíhačky a odpojovací krabice.
b)
Ústředna PZTS, detektor pohybu (PIR, MW, UZ a kombinovaný, detektor rozbití skla, otřesový detektor, detektor směrový (závora), detektor otevření, napájecí zdroj, bezdrátové systémy, Detektor narušení, výstražné zařízení – sirény, a propojovací krabice.
c)
Ústředna KATO a BLATO, detektor pohybu (PIR, MW, BZZZ a kombinovaný, detektor padajícího skla, otřesový detektor, detektor směrový (překážka), detektor otevření, napájecí zdroj, bezdrátové systémy, detektor narušení, výstražná zařízení – sirény, a čistící hadry.
6.
Bezpečnostním rentgenem na osoby využívajícím zpětný rozptyl lze vyhledat: - V otázkách  6-8  jsou v opoře 3 správný odpovědi, takže bude u každý z nich jedna správná  
a)
Kovový revolver (z feromagnetické oceli), který se nachází ve speciálním koženém pouzdře na boku lýtka pod džínovými kalhotami kontrolované osoby.
b)
Speciální keramickou pistoli, která neobsahuje kovové části, je elektricky nevodivá a která se nachází v náprsní kapse saka.
c)
Balíček heroinu zabaleného v kondomu, když se tento balíček nachází ve střevě kontrolované osoby (tzv. polykače) a je relativně (z hlediska polykačů) velký. Osoba má převážně bavlněnou košili a kalhoty.
d)
Cihličku americké výbušniny C4 o hmotnosti 1 kg, která je ukryta pod koženou bundou a flanelovou košilí kontrolované osoby na zádech za opaskem.
7.
Oblasti definující resilienci jsou:
a)
Očekávatelnost (Anticipate), Resistence (Resist), Absorpce (Absorb), Reakceschopnost (Respond), Adaptibilita.
b)
Doručitelnost (Anticipate), Resistence (Resist), Absorpce (Absorb), Reakceschopnost (Respond), Adaptibilita.
c)
Zaručitelnost (Anticipate), Resistence (Resist), Absorpce (Absorb), Práceschopnost (Respond), Adaptibilita.
8.
Fyzická bezpečnost se dělí na:
a)
Perimetrickou, plášťovou, prostorovou a předmětovou
b)
Kadetskou, plášťovou, prostorovou a předmětovou
c)
Plazmatickou, plášťovou, prostorovou a předmětovou
9.
Úroveň ochrany influentního a depadentního subsystému představuje:
a)
Ukazatele posuzující úroveň fyzické ochrany prvku nebo subsystému kritické infrastruktury a také kybernetické ochrany, kde do fyzické ochrany přináleží opatření jako: systémy kontroly vstupu, ostraha, kamerový dohled, existence zón s různou úrovní bezpečnosti v rámci objektu.
b)
Ukazatele posuzující úroveň chemické ochrany prvku nebo subsystému kritické infrastruktury a také kybernetické zábrany, kde do fyzické ochrany přináleží opatření jako: systémy kontrolu nástupu, ostraha, kamerový dohled, existence zón s různou úrovní bezpečnosti v rámci objektu.
c)
Ukazatele posuzující úroveň kinetické ochrany prvku nebo subsystému kritické infrastruktury a také kybernetické ochrany, kde do fyzické ochrany přináleží opatření jako: systémy kontrolu vstupu, ostrahy, kamerový dohled, existence zón s různou úrovní bezpečnosti v rámci objektu.
10.
Mechanické zábranné prvky zahrnují: 
a)
Všechny kostkové systémy, bezpečnostní kování, pomocné zámkové a uzamykací, nebo uzavírací systémy, bezpečnostní dveře, mechanické závory (bariéry), mříže, rolety, bezpečnostní fólie, vytvrzovaná bezpečnostní skla, sandwichová skla.
b)
Všechny dlážkové systémy, bezpečnostní kování, pomocné zámkové a uzamykací, nebo uzavírací systémy, bezpečnostní dveře, mechanické závory (bariéry), mříže, rolety, bezpečnostní fólie, vytvrzovaná bezpečností skla, sandwichová skla.
c)
Všechny zámkové systémy, bezpečnostní kování, pomocné zámkové a uzamykací, nebo uzavírací systémy, bezpečnostní dveře, mechanické závory (bariéry), mříže, rolety, bezpečnostní fólie, vytvrzovaná bezpečností skla, sandwichová skla.
11.
Doba odolnosti RC1 – RC6 je:
a)
Neměřeno: 3, 5, 10, 15 a 20 minut.
b)
Zaměřeno: 3, 5, 10, 15 a 20 minut.
c)
Pořízeno: 3, 5, 10, 15 a 20 minut.
12.
Co to je a jak se vypočítá průlomová odolnost: 
a)
Průlomová odolnost značí roční určení doby, kterou musí návštěvník obětovat na překonání mechanické pevnosti mechanického zábranného systému a dosažení chráněného zájmu. FII = Tvloupání/ti.
b)
Průlomová odolnost značí časové určení doby, kterou musí pachatel obětovat na překonání mechanické pevnosti mechanického zábranného systému a dosažení chráněného zájmu. R = Tvloupání/ti.
c)
Průlomová odolnost značí časové určení doby, kterou musí majitel obětovat na překonání mechanické pevnosti mechanického zábranného systému a dosažení chráněného zájmu. FI = Tvloupání/ti.
13.
Bezpečnostním rentgenem na osoby využívajícím zpětný rozptyl lze vyhledat: - V otázkách 15 – 17 jsou v opoře 3 správný odpovědi, takže bude u každý z nich jedna správná  
a)
Nůž z nerezové nemagnetické oceli, s plastovou rukojetí, dlouhý 30 cm, v plastovém pouzdru, ukrytý pod kalhotami a košilí za opaskem na břichu kontrolované osoby.
b)
Nůž z polykarbonátu Lexan („plastový“ materiál, elektricky nevodivý, nemagnetický), dlouhý 30 cm, v plastovém pouzdru, ukrytý pod kalhotami a košilí za opaskem na břichu kontrolované osoby.
c)
Kvádřík černého Semtexu 10 o hmotnosti 400 g, zabalený v papíru a PVC a ukrytý na boku, u pasu kontrolované osoby pod balonovým pláštěm, svetříkem a halenkou.
d)
Balíček kokainu zabaleného v kondomu, když se tento balíček nachází ve střevě kontrolované osoby (tzv. polykače) a je relativně (z hlediska polykačů) velký. Osoba má převážně bavlněnou košili a kalhoty.
14.
Metodický postup hodnocení rizik: 
a)
Katalog hrozeb, analýza a hodnocení rizik, výběr relevantní autentická fotografie
b)
Katalog hrozeb, analýza a hodnocení rizik, výběr relevantní metodiky.
c)
Katalog proseb, analýza a hodnocení rizik, výběr relevantní metodiky.
15.
Hlavní úkoly EPS je: 
a)
Rychlé a spolehlivé určení místa požáru, vyhlášení poplachu, aktivace a řízení evakuačního systému a realizace automatické komunikace s HZS.
b)
Rychlé a spolehlivé určení místa požáru, vyhlášení poplachu, aktivace a řízení evakuačního systému a realizace automatického komunikace s FII.
c)
Rychlé a spolehlivé určení ohniště, vyhlášení poplachu, aktivace a řízení upínacího evakuačního systému a realizace automatického komunikace s HZS.
16.
Pro metodu jaderné kvadrupólové rezonance platí: 
a)
Při rezonanci vybuzené ionizačním zářením dochází k jaderným reakcím, jejichž radioaktivní záření o rezonanční frekvenci typické pro daný materiál je zpětně detekováno
b)
Jedná se o objemovou metodu, a tedy pokud je hledaná látka, např. výbušnina, v kontrolovaném zavazadle dostatečně zředěna v nějaké směsi, např. v písku, nemůže být kvadrupólovou rezonancí detekována
c)
Kvadrupólová rezonance využívá i toho, že rezonanční frekvence daného atomového jádra bývá ovlivněna molekulovou vazbou, v níž se jádro nacház
d)
Nukleární magnetickou rezonancí mohou být detekovány pouze látky vykazující odpovídající reakci na magnetické pole, tj. látky přitahující nebo odpuzující permanentní magnety.
17.
Přiřaďte každou charakteristikou, uvedenou v pravém sloupci, právě jednomu principu detekce stopových částic, kterému nejlépe vyhovuje: 
a)
detekce chemickou reakcí - Na pořízení cenově nejdostupnější metoda
b)
hmotnostní spektrometrie s předselekcí plynovou chromatografií - Uznávaný „zlatý etanol“ analýz, metoda s nejlepšími analyzačními schopnostmi
c)
optická analýza hoření  - Metoda schopná detekovat všechny, i možné budoucí, druhy výbušnin v pevné fázi, tedy pevných látek splňujících definici výbušniny.
d)
spektrometrie pohyblivosti iontů - Metoda nejvhodnější pro analýzu par i kompaktním a lehkým ručním přístrojem
18.
Pro detekci stopových částic výbušnin při bezpečnostní prohlídce osob a zavazadel za pokojové teploty platí: - V otázkách 27 a 28 jsou v opoře 2 správný odpovědi, takže bude u každý z nich jedna správná  
a)
Páry hexogenu z neizolované výbušniny lze detekovat s celkem uspokojivou pravděpodobností
b)
Pro detekci s automatizovaným odběrem vzorků od kontrolovaných osob má zásadní význam tzv. značkování plastických výbušnin.
c)
Pro detekci plastických výbušnin je spolehlivější odběr vzorků stěrem povrchu kontrolovaných objektů než nasávání par z jejich okolí.
d)
Nitroglycerin má nízkou tenzi par a je proto nasáváním par těžko detekovatelný
19.
Pro rozdělení spektra elektromagnetického vlnění platí: 
a)
vlnová délka záření x je větší než vlnová délka rádiových velmi krátkých vln
b)
ultrafialové záření má vyšší kmitočet a vyšší frekvenci než tvrdé a měkké RTG záření
c)
blízké infračervené záření má kratší vlnovou délku než vzdálené infračervené
20.
Je pravda, že:  
a)
mikrovlnné detektory kapalných výbušnin snižují, nebo zvyšují difrakci
b)
pro difrakční úhel θ platí: n. λ = 2 . d . sin θ (λ–vlnová délka; d–vzdálenost atomárních rovin; n – přirozené číslo)
c)
se projekt EMPHASIS zabývá detekcí odpadních látek z domácí výroby výbušnin ve ventilačním a produktovém systému
21.
Detektory kovů registrují: 
a)
feromagnetické kovy (magnetická ocel), neferomagnetické kovy (hliník, neferomagnetická ocel, zlato) a tvrdá feromagnetika (trvalé magnety)
b)
feromagnetické kovy (magnetická ocel), neferomagnetické kovy (hliník, neferomagnetická ocel, zlato), ale nikoli tvrdá feromagnetika (trvalé magnety)
c)
feromagnetické kovy (magnetická ocel), neferomagnetické kovy (hliník, neferomagnetická ocel, zlato) a tvrdá feromagnetika (trvalé magnety), ale nikoli feromagnetické kovy (magnetická ocel)
22.
Základní fyzikální principy pro detekci kovů jsou: 
a)
feromagnetické alkaloidy jsou detekovány na základě změn orientací magnetických domén (oblastí), neferomagnetické kovy (vodiče) jsou detekovány na základě indukce točivých proudů a tvrdá feromagnetika (trvalé magnety) jsou
b)
XX tvrdá feromagnetika (trvalé magnety) jsou detekovány pouze relativním pohybem magnetu vůči cívce nebo vinutí
c)
feromagnetické kovy (látky) jsou detekovány na základě změn orientací magnetických domén (oblastí) v této látce, neferomagnetické kovy (vodiče) jsou detekovány na základě indukce vířivých proudů v tomto vodiči a tvrdá feromagnetika (trvalé magnety) jsou detekovány pouze relativním pohybem magnetu vůči cívce
23.
Vířivé proudy díky ohmickému odporu prostředí: 
a)
s časem mění svou velikost a jsou tedy samy zdrojem časově proměnného magnetického, tzv. indukovaného pole, jenž je zpětně registrován detektorem.
b)
s časem mohou měnit velikost a jsou tedy samy zdrojem časově proměnného magnetického, tzv. indukovaného pole, jenž je zpětně registrován detektorem.
c)
s časem mění svou velikost, ale nejsou zdrojem časově proměnného magnetického, tzv. indukovaného pole, jenž je zpětně registrován detektorem.
24.
Je pravda, že: 
a)
i menší změna intenzity vnějšího magnetického pole může u feromagnetika způsobit značnou změnu magnetizace.
b)
pouze veliká změna intenzity vnějšího magnetického pole může u feromagnetik způsobit značnou změnu magnetizace.
c)
i střední změna intenzity vnitřního a vnějšího elektrického pole může tedy u feromagnetik způsobit značnou změnu magnetizace.
25.
Je pravda že v důsledku změn orientací magnetických oblastí: 
a)
nedávají střelné zbraně z magnetických materiálů na detektorech kovů žádný signál.
b)
mohou dávat střelné zbraně z magnetických materiálů na detektorech kovů omezený nebo žádný signál.
c)
dávají střelné zbraně z magnetických materiálů, což je většina, na detektorech kovů zvlášť velký signál.
26.
Technologie MCS (Magnet Code System) využívá: 
a)
Kódování na principu magnetické síly.
b)
Kódování na principu energetické síly.
c)
Kódování na principu stacionární síly.
27.
Detektory kovů v obuvi detekují: 
a)
větší kovové (obecněji výborně vodivé či feromagnetické předměty) v nazutých botách a v kotníkové oblasti kontrolovaných osob
b)
XX
c)
XX
28.
Rozdělení technické ochrany je: 
a)
Mechanické prvky bezpečnosti, seizmické prvky bezpečnosti, kombinované(mechatronické) prvky bezpečnosti a kombinované (mechatronické) prvky bezpečnosti.
b)
Optoelektronické oblasti bezpečnosti bez elektronické prvky bezpečnosti, kombinované (megatrone) prvky bezpečnosti a kombinované (megatrone) prvky bezpečnosti.
c)
Mechanické prvky bezpečnosti, elektronické prvky bezpečnosti, kombinované (mechatronické) prvky bezpečnosti a kombinované (mechatronické) prvky bezpečnosti.
29.
Činnost rentgenů je založena na:  
a)
průchodu, absorpci, zpětném (Comptonově) rozptylu a difrakci rentgenového záření dopadajícího na materiál zkoumaných objektů.
b)
průchodu, absorpci, zpětném (Bohrově) rozptylu a difrakci rentgenového záření dopadajícího na materiál zkoumaných objektů.
c)
průchodu, absorpci, zpětném (Alferově) rozptylu a difrakci rentgenového záření dopadajícího na materiál zkoumaných objektů.
30.
Pro energii fotonu Ef platí:  
a)
Planckova rovnice Ef = h . f, kde h = 6.626 . 10-34 [J.s-1] je Planckova konstanta a f je frekvence elektromagnetického záření.
b)
Planckova rovnice Ef = h . f, kde h = 6,626 . 10-34 [J.s-1] je Nowakova konstanta a f je frekvence elektromagnetického záření.
c)
Planckova rovnice Ef = h . f, kde h = 6,626 . 10-34 [J.s-1] je Ernostova konstanta a f je frekvence elektromagnetického záření.
31.
Maximální možnou frekvenci rentgenového záření je možno vypočítat podle vzorce: 
a)
Ef-max = e . V fmax = 𝑒 𝑉/h
b)
Ef-min = e . V fmax = 𝑒 𝑉/h
c)
Ef-max = e . V fmax = 𝑒 W/b
32.
Tepelný hlásič je: 
a)
Hlásič citlivý na normální teplotu a/nebo rychlost vzhůru teploty a/nebo teplotní rozdíly.
b)
Hlásič citlivý na abnormální rosný bod a/nebo rychlost vzhůru a/nebo teplotní rozdíly.
c)
Hlásič citlivý na abnormální teplotu a/nebo rychlost vzhůru teploty a/nebo teplotní rozdíly.
33.
Minimální vlnovou délku je možno vypočítat podle podle vzorce: 
a)
λmin = h 𝑐/eV
b)
λmax = h 𝑐/eV
c)
λmin = h 𝑐/eW
34.
Detekční část ve většině případů (u pásových rentgenů výlučně): 
a)
převádí dopadající rentgenové záření na fotografické signály
b)
převádí dopadající rentgenové záření na elektrické signály
35.
Stínítko s fluorescentní vrstvou převádí rentgenové záření na obraz ve:  
a)
viditelném spektru.
b)
UV spektru.
c)
Gama záření.
36.
Celkový lineární koeficient zeslabení je dán součtem: 
a)
β  = μf + μc + μp+ μk
b)
Ω = μf + μc + μp+ μk
c)
μ = μf + μc + μp+ μk
37.
Skenování usnadňuje či dokonce vůbec umožňuje využívání některých pokročilých fyzikálních zobrazovacích metod: 
a)
zpětný rozptyl, počítačová kosmografie nebo rentgenová difrakce.
b)
zpětný rozptyl, počítačová tomografie nebo rentgenová difrakce.
c)
zpětný rozptyl, počítačová tomografie nebo rentgenová kadence.
38.
Rentgeny s pásovým dopravníkem umožňují využít systém skenování, který: 
a)
odstraňuje deformace obrazu ve vodorovném směru.
b)
odstraňuje deformace obrazu ve svislém směru.
c)
odstraňuje deformace obrazu ve svislém a vodorovném směru.
39.
Podstatou metody dvojí energie je skutečnost, že: 
a)
velikosti tří koeficientů absorpce RTG záření závisí na druhu látky (efektivním kationtovém čísle, tj. přibližně na hustotě a průměrném protonovém číslu látky) a vlnové délce rentgenového záření.
b)
velikosti tří koeficientů absorpce RTG záření závisí na druhu látky (efektivním atomovém čísle, tj. přibližně na hustotě a průměrném protonovém číslu látky) a vlnové délce gama záření.
c)
velikosti tří koeficientů absorpce RTG záření závisí na druhu látky (efektivním atomovém čísle, tj. přibližně na hustotě a průměrném protonovém číslu látky) a vlnové délce rentgenového záření.
40.
Frekvence f souvisí s energií jednotlivých rentgenových fotonů dle vztahu:  
a)
E =  h. f
b)
XX
c)
XX
41.
Rentgeny s dvojí energií jsou schopny přesnějšího určování hustoty a průměrného protonového čísla zkoumaných látek:  
a)
nejsou schopny automaticky detekovat a odlišit látku, která těmito parametry odpovídá některému typu výbušniny, od ostatních organických materiálů v kontrolovaném zavazadle.
b)
jsou schopny automaticky detekovat a odlišit látku, která těmito parametry odpovídá některému typu výbušniny, ale nedokáže látku odlišit od ostatních organických materiálů v kontrolovaném zavazadle.
c)
jsou schopny automaticky detekovat a odlišit látku, která těmito parametry odpovídá některému typu výbušniny, od ostatních organických materiálů v kontrolovaném zavazadle.
42.
Organická položka ve formě tenkého plátu je klasickým systémem s dvojitou energií obtížně automaticky detekována proto:
a)
pořizuje rentgenové obrazy ze dvou navzájem nekolmých směrů, nebo ze třech směrů svírajících vzájemný úhel 73°
b)
pořizuje rentgenové obrazy ze dvou navzájem kolmých směrů, nebo ze třech směrů svírajících vzájemný úhel 81°
c)
pořizuje rentgenové obrazy ze dvou navzájem kolmých směrů, nebo ze třech směrů svírajících vzájemný úhel 60°
43.
Pro automatickou detekci plastických výbušnin hexogenového typu: 
a)
musíme u rentgenu nastavit širší rozmezí hodnot efektivního atomového čísla.
b)
musíme u rentgenu nastavit užší rozmezí hodnot efektivního atomového čísla.
c)
musíme u rentgenu nastavit širší rozmezí hodnot efektivního protonového, nebo atomového čísla.
44.
Ke Comptonově rozptylu dochází na:  
a)
těžkých prvcích s protonovým číslem asi do 63, nejintenzivněji na atomech vodíku.
b)
lehkých prvcích s protonovým číslem asi do 20, nejintenzivněji na atomech vodíku.
c)
lehkých prvcích s protonovým číslem asi do 20, nejintenzivněji na atomech železa, nebo zinku.
45.
Rentgenové systémy se zpětným rozptylem:  
a)
nedokážou automaticky odlišit výbušniny od ostatních organických materiálů
b)
dokážou automaticky odlišit výbušniny od ostatních organických materiálů
c)
nedokážou automaticky odlišit výbušniny od ostatních kovových materiálů
46.
Pro detekci výbušnin, NVS a zbraní pod oděvem osob:  
a)
jsou vhodnější rentgenové systémy se zpětným rozptylem, protože vystačí s podstatně slabším rentgenovým zářením ozařujícím kontrolovanou osobu, ozařujícím spíše pouze povrchové části jejího těla.
b)
nejsou vhodnější rentgenové systémy se zpětným rozptylem, protože vystačí s podstatně slabším rentgenovým zářením ozařujícím kontrolovanou osobu, ozařujícím spíše především vnitřní orgány těla.
c)
jsou vhodnější rentgenové systémy se zpětným rozptylem, ale potřebují velmi silné rentgenové záření ozařující kontrolovanou osobu, ozařujícím spíše pouze povrchové části jejího těla.
47.
Bezpečnostní rentgeny s počítačovou tomografií odstraňují problém, kdy zvláště u větších zavazadel s pestrým obsahem jsou výraznější položky (výbušniny, drogy), je překrýván snímky většího počtu neškodných položek nacházející se před a za ní: 
a)
nevím
b)
ne
c)
ano
48.
Rentgenový systém CT pořizuje obraz kontrolovaného objektu po: 
a)
vrstvách
b)
orbitech
c)
hladinách
49.
Kromě klasického obrazu, obrazu jednotlivých vrstev s barevným rozlišením různých materiálů, mohou bezpečnostní rentgeny s CT zobrazovat též: 
a)
virtuální třídimenzionální obraz zkoumaného objektu s barevným odlišením zájmových materiálů a s automatickou detekcí a zobrazením materiálů se CT hustotou odpovídající výbušnině.
b)
virtuální třídimenzionální obraz zkoumaného objektu s jednobarevným odlišením zájmových materiálů bez automatické detekce a zobrazení materiálů se CT hustotou odpovídající výbušnině.
c)
virtuální 5D dimenzionální obraz zkoumaného objektu s jednobarevným odlišením zájmových materiálů a s automatickou detekcí a zobrazením materiálů se CT hustotou odpovídající výbušnině
50.
Rentgenové difrakční zobrazování je kombinací: 
a)
tří rentgenových fyzikálních metod – rentgenového zobrazování, rentgenové difrakce a kubického záření
b)
dvou rentgenových fyzikálních metod – rentgenového zobrazování a rentgenové difrakce
c)
čtyř rentgenových fyzikálních metod – rentgenového zobrazování, a rentgenové difrakce, kubického záření a karského záření.
51.
K maximu v odchýleném rentgenově záření dochází při: 
a)
Kallově úhlu.
b)
Leagelově úhlu.
c)
Braggově úhlu.
52.
Při neutronových metodách je kontrolovaný objekt ozařován proudem neutronů: 
a)
(neutronové záření). Detekovány jsou rozptýlené neutrony nebo především gama záření vyzařované prvky kontrolovaného materiálu po srážce s neutrony.
b)
(protonové záření). Detekovány jsou rozptýlené neutrony nebo především alfa záření vyzařované prvky kontrolovaného materiálu po srážce s neutrony.
c)
(neutronové záření). Detekovány jsou rozptýlené storny nebo především zeta záření vyzařované prvky kontrolovaného materiálu po srážce s neutrony.
53.
Neutronové záření je velmi pronikavé, 
a)
zvláště nekovovými materiály. S protonovým obalem atomů neutrony nereagují. Při srážce neutronu s jádrem některého atomu zkoumaného objektu dochází k pružnému rozptylu a neplatí zákon zachování hybnosti.
b)
zvláště kovovými materiály. S elektronovým obalem atomů neutrony nereagují. Při srážce neutronu s jádrem některého atomu zkoumaného objektu dochází k pružnému rozptylu a platí zákon zachování hybnosti.
c)
zvláště polokovovými materiály. S elektronovým obalem atomů neutrony nereagují. Při srážce neutronu s jádrem některého atomu zkoumaného objektu dochází k nepružnému rozptylu a neplatí zákon zachování hybnosti.
54.
Nanosekundová neutronová analýza je založena na ozáření kontrolovaného objektu rychlými neutrony z D-T neutronového generátoru a: 
a)
detekci optimálního záření gama v úzkém (nanosekundovém) časovém oknu měřeného vzhledem k přidružené částici – beta částici.
b)
detekci terciálního záření gama v úzkém (nanosekundovém) časovém oknu měřeného vzhledem k přidružené částici – alfa částici.
c)
detekci sekundárního záření gama v úzkém (nanosekundovém) časovém oknu měřeného vzhledem k přidružené částici – alfa částici.
55.
Do fyzické ochrany přináleží opatření: 
a)
systémy kontroly vstupu, ostraha, kamerový dohled a existence zón s různou provozní bezpečnosti v rámci objektu.
b)
systémy kontroly úniku, ostraha, kamerový dohled a existence zón s různou provozní bezpečnosti v rámci objektu.
c)
systémy kontroly vstupu, ostraha, kamerový dohled a existence podchodů s různou úrovní bezpečnosti a únikových cest v rámci objektu.
56.
Metoda zobrazování přidružených částic je tedy schopna: 
a)
voxel po voxelu poskytnou t třírozměrné zobrazení chemického složení kontrolovaného objektu.
b)
pixel po pixelu poskytnou t třírozměrné zobrazení chemického složení kontrolovaného objektu.
c)
mixel po mixelu poskytnou t třírozměrné zobrazení chemického složení kontrolovaného objektu.
57.
Jaderná elektrická kvadrupólová rezonance: 
a)
prostřednictvím elektromagnetických polí v oblasti UV záření detekuje specifická atomová jádra nacházející se v daných chemických vazbách ve zkoumaném prostoru s přihlédnutím na na jejich prostorové rozložení v tomto prostoru.
b)
prostřednictvím elektromagnetických polí v oblasti rádiových vln detekuje specifická atomová jádra nacházející se v daných chemických vazbách ve zkoumaném prostoru a to bez ohledu na jejich prostorové rozložení v tomto prostoru.
c)
prostřednictvím elektromagnetických polí v oblasti viditelného záření detekuje specifická atomová jádra nacházející se v daných chemických vazbách ve zkoumaném prostoru s přihlédnutím na jejich prostorové rozložení v tomto prostoru.
58.
Mezi prvky venkovní obvodové ochrany lze zařadit: 
a)
Infračervené kabely a bariéry, mikrofonické kabely, mikrovlnné bariéry, infrateleskopy (perimetrická nadzemní pasivní infračervená čidla), prvky venkovní obvodové (perimetrické) ochrany, štěrbinové kabely, zemní tlakové hadice.
b)
Infračervené závory a bariéry, mikrofonické kabely, mikrovlnné bariéry, infrateleskopy (perimetrická pasivní infračervená čidla), prvky venkovní obvodové (perimetrické) ochrany, štěrbinové kabely, zemní tlakové hadice.
c)
Infračervené závory a bariéry, mikrofonické kabely, mikrovlnné bariéry, infrateleskopy (perimetrická pasivní infračervená čidla), prvky venkovní a podzemní obvodové (perimetrické) ochrany, štěrbinové kabely, zemní tlakové hadice krabice-.
59.
Nukleární magnetická rezonance (NMR) využívá toho, že každé atomové číslo má: 
a)
svůj spin – spinovou spirálu (svůj vlastní elektrický moment hybnosti), přičemž platí, že nenulový moment hybnosti má každé rotující hmotné těleso.
b)
svůj spin – spinovou hladinu (svůj vlastní mechanický moment hybnosti), přičemž platí, že nenulový moment hybnosti má každé rotující nehmotné těleso.
c)
svůj spin – spinovou točivost, tedy svůj vlastní mechanický moment hybnosti, přičemž platí, že nenulový moment hybnosti má  každé rotující hmotné těleso.
60.
Pentrit, hexogen a oktogen a plastické trhaviny z nich vyrobené mají: 
a)
velkou tenzi par. Detekce jejich par při běžných teplotách je velmi jednoduchá.
b)
malou tenzi par. Detekce jejich par při běžných teplotách je velmi obtížná.
c)
střední tenzi par. Detekce jejich par při běžných teplotách je středně obtížná.
61.
Typy fyzikální interakce jsou: 
a)
detektory kovů, rentgeny, detektory stopových částic (výbušnin a drog), jaderná kvadrupólová a magnetická rezonance, zobrazování a spektroskopie milimetrových a terahertzových vln, gama-detektory a ultrazvukové detektory.
b)
detektory polokovů, rentgeny, detektory stopových částic (výbušnin a drog), jaderná kvadrupólová a magnetická aliance, zobrazování a spektroskopie milimetrových a terahertzových vln, gama-detektory a ultrazvukové detektory.
c)
detektory nekovových prvků, rentgeny, detektory stopových částic (výbušnin a drog), jaderná kvadrupólová a magnetická rezonance, zobrazování a spektroskopie milimetrových a terahertzových vln, gama-detektory a ultrazvukové protektory.
62.
Elektromagnetické záření je definováno: 
a)
vlnovou délkou, frekvencí a energií připisovaného fotonu.
b)
vlnovou délkou, kadencí a energií připisovaného fotonu.
c)
vlnovou délkou, frekvencí a energií připisované katody.
63.
Spektrum obsahující vlnové délky v určitém rozsahu se označuje jako spojité spektrum. 
a)
Rozkladem spojitého spektra získáme čárové (emisní) spektrum spektrálních barev.
b)
Rozkladem spojitého spektra získáme souvislý pás spektrálních barev.
c)
Rozkladem spojitého spektra získáme absorpční čárové spektrum spektrálních barev.
64.
Elektromagnetická indukce je: 
a)
Jev, při kterém se do nevodiče umístěného do proměnného magnetického pole indikuje elektromotorické napětí.
b)
Jev, při kterém se do polovodiče umístěného do stejnosměrného magnetického pole indikuje elektromotorické napětí.
c)
Jev, při kterém se do vodiče umístěného do proměnného magnetického pole indikuje elektromagnetické napětí.
65.
Inference je: 
a)
Přijímání žádoucích signálů z okolí a lidského záření
b)
Přijímání nežádoucích signálů z okolí
c)
Přijímání nežádoucích hlasových signálů z okolí
66.
Popište rozdělení elektromagnetického spektra 
a)
Rádiové vlny, makrovlny, infračervené záření, viditelné světlo, ultrafialové záření a záření gama
b)
Rádiové vlny, mikrovlny, infračervené záření, neviditelné světlo, ultrafialové záření, rentgenové záření a záření gama.
c)
Rádiové vlny, mikrovlny, infračervené záření, viditelné světlo, ultrafialové záření, rentgenové záření a záření gama.
67.
Popište chování elektronu před dopadem na anodu:  
a)
Těsně před dopadem elektronu na anodu je jeho potenciální energie přeměněna v kinetickou energii.
b)
Těsně před dopadem elektronu na katodu je jeho potenciální energie přeměněna v kinetickou energii.
c)
Těsně před dopadem protonu na katodu je jeho potenciální energie přeměněna v kinetickou energii.
68.
Definujte gama záření 
a)
Záření gama vzniká při procesech uvnitř atomového jádra při radioaktivních přeměnách a jaderných reakcích.
b)
Záření gama vzniká při procesech vně atomového jádra při radioaktivních přeměnách a jaderných reakcích.
c)
Záření gama vzniká při procesech uvnitř atomového jádra a obalu při radioaktivních výměnách a jaderných reakcích.
69.
Bezpečnostní rentgeny z pohledu technologií dělíme na:  
a)
Metoda jedné energie, metodu tirážní energie, metodu zpětného rozptylu, metodu počítačové tomografie, metodu vysoké energie a metodu neutronové analýzy.
b)
Metoda jedné energie, metodu duální energie, metodu zpětného pohledu, metodu počítačové tomografie, metodu vysoké energie a metodu neutronové katalýzy.
c)
Metoda jedné energie, metodu duální energie, metodu zpětného rozptylu, metodu počítačové tomografie, metodu vysoké energie a metodu neutronové analýzy.
70.
Popište metodu jedné energie (single energy) 
a)
Paprsek rentgenového záření je tvořen různými energiemi (celé nespojité spektrum rentgenového záření) prochází okolím zkoumaného materiálu.
b)
Paprsek rentgenového záření je tvořen různými energiemi (celé spojité spektrum rentgenového záření) prochází zkoumaným materiálem.
c)
Paprsek rentgenového záření je tvořen stejnými energiemi (celé spojité spektrum rentgenového záření) prochází zkoumaným materiálem.
71.
Popište metodu dvojí (multi) energie:  
a)
pořídí se dva geometricky shodné snímky kontrolovaného objektu, lišící se pouze hodnotou energie rentgenových fotonů (vlnovými délkami rentgenového záření)
b)
pořídí se čtyři geometricky shodné snímky kontrolovaného objektu, lišící se pouze hodnotou energie rentgenových fotonů (vlnovými délkami rentgenového záření)
c)
pořídí se tři geometricky shodné snímky kontrolovaného objektu, lišící se pouze hodnotou energie rentgenových fotonů (vlnovými délkami rentgenového záření)
72.
Koeficienty absorpce jsou:  
a)
Koeficient zesílený daný fotoelektrickým jevem, Comptnový rozptyl, tvorba elektronových párů
b)
Koeficient zeslabený daná fotoelektrickým jevem, Comptnový rozptyl, tvorba katalatických a elektronových párů
c)
Koeficient zeslabený daný fotoelektrickým jevem, Comptnový rozptyl, tvorba elektronových párů
73.
Metoda počítačové tomografie: 
a)
Pořizuje rentgenové snímky z jednoho směru, nejčastěji kolem dokola zkoumaného objektu.
b)
Pořizuje rentgenové snímky ze dvou směrů, nejčastěji kolem dokola zkoumaného objektu.
c)
Pořizuje rentgenové snímky z více směrů, nejčastěji kolem dokola zkoumaného objektu
74.
Metoda neutronové analýzy: 
a)
Určuje kvantitativní zastoupení vybrané látky ve zkoumaném objektu
b)
Určuje kvalitativní a kvantitativní zastoupení vybrané látky ve zkoumaném objektu
c)
Určuje kvalitativní zastoupení vybrané látky ve zkoumaném objektu
75.
Detekce zpomalených neutronů lze popsat: 
a)
Ozařováním kontrolované oblasti proudem pomalých neutronů a detekci zpětně rozptýlených, pomalých neutronů, zvláště nekovovými materiály. Při srážce neutronu s jádrem některého atomu zkoumaného objektu k pružnému rozptylu a pro ten platí zákon zachování hybnosti.
b)
Ozařováním kontrolované oblasti proudem rychlých neutronů a detekci zpětně rozptýlených, pomalých neutronů, zvláště kovovými materiály. Při srážce neutronu s jádrem některého atomu zkoumaného objektu k pružnému rozptylu a pro ten platí zákon zachování hybnosti.
c)
Ozařováním kontrolované oblasti proudem vybraných neutronů a detekci zpětně rozptýlených, velmi rychlých neutronů, zvláště polokovovými materiály. Při srážce neutronu s jádrem některého atomu zkoumaného objektu k pružnému rozptylu a pro ten platí zákon zachování hybnosti.
76.
Princip metody neutrony do – gama ven lze popsat jako: 
a)
Chemické prvky nacházející se v materiálu kontrolovaného objektu produkují po rozptylu nebo absorpci dopadajících katod, záření gama a omega o různých hodnotách vlnové délky charakteristických pro tyto jednotlivé prvky.
b)
Chemické prvky nacházející se v materiálu kontrolovaného objektu produkují po rozptylu nebo absorpci dopadajících neutronů, záření gama o různých hodnotách vlnové délky charakteristických pro tyto jednotlivé prvky.
c)
Chemické prvky nacházející se v materiálu kontrolovaného objektu produkují po rozptylu nebo absorpci dopadajících protonů, záření gama a delta o různých hodnotách vlnové délky charakteristických pro tyto jednotlivé prvky.
77.
Rentgenový zářič: 
a)
Je tvořen rentgenovou trubicí – přímý zdroj rentgenového záření. Rentgenka se skládá z hermeticky uzavřené trubice s vysokým stupněm vakua.
b)
Je tvořen rentgenovou trubicí – nepřímý zdroj rentgenového záření. Rentgenka se skládá z hermeticky uzavřené trubice s vysokým stupněm vakua.
c)
Je tvořen rentgenovou trubicí – přímý zdroj rentgenového záření. Rentgenka se skládá z otevřené trubice s vysokým stupněm vakua.
78.
Comptonův rozptyl lze definovat jako: 
a)
Děj, při kterém se rentgenové fotony při dopadu na obalové protony atomů látky odrážejí, a mění svou vlnovou délku.
b)
Děj, při kterém se rentgenové fotony při dopadu na obalové elektrony atomů látky odrážejí, ale nemění svou vlnovou délku.
c)
Děj, při kterém se rentgenové fotony při dopadu na obalové elektrony atomů látky odrážejí a mění svou vlnovou délku.
79.
Fotoefekt je: 
a)
Děj, kdy dochází ke srážce rentgenového fotonu s obalovým protonem na energeticky vyšší slupce atomu látky, kdy foton nespotřebuje veškerou svou energii na vyražení elektronu z vazby a nezaniká.
b)
Děj, kdy dochází ke srážce rentgenového kratonu s obalovým elektronem na energeticky vyšší, nebo nižší slupce atomu látky, kdy foton spotřebuje veškerou svou energii na vyražení elektronu z vazby a zanikne.
c)
Děj, kdy dochází ke srážce rentgenového fotonu s obalovým elektronem na energeticky nižší slupce atomu látky, kdy foton spotřebuje veškerou svou energii na vyražení elektronu z vazby a zanikne.
80.
Metoda detekce zpomalených neutronů: 
a)
Ozařování kontrolované oblasti proudem rychlých neutronů a detekci zpětně rozptýlených, pomalých neutronů.
b)
Ozařování volné oblasti kolem předmětu proudem rychlých neutronů a detekci zpětně rozptýlených, pomalých neutronů.
c)
Ozařování kontrolované oblasti proudem rychlých neutronů a detekci zpětně rozptýlených, super rychlých, nebo super pomalých neutronů.
81.
Princip termální neutronové analýzy je: 
a)
Ozařování kontrolovaného objektu (např. zavazadla) ztermalizovanými (pomalými) neutrony z izotopového neutronového zdroje s následnou detekcí záření gama jako produktu zachycení neutronu jádrem vodíku nebo dusíku obsaženým ve výbušnině.
b)
Ozařování kontrolovaného objektu (např. zavazadla) ztermalizovanými (super rychlými) kalgony z izotopového neutronového zdroje s následnou detekcí záření gama jako produktu zachycení neutronu jádrem vodíku nebo dusíku obsaženým ve výbušnině.
c)
Ozařování kontrolovaného objektu (např. zavazadla) ztermalizovanými (extra rychlými) falkony z izotopového neutronového zdroje s následnou detekcí záření gama jako produktu zachycení neutronu jádrem vodíku nebo dusíku obsaženým ve výbušnině.
82.
Princip pulzní rychlé neutronové analýzy je:  
a)
Ozařování kontrolovaného objektu (např. zavazadla) rychlými a středně pomalými kalgony v proměnlivém, nebo pevném časovém okně (daném například pulzní činností neutronového zdroje) s následnou detekcí záření omega jako produktu nepružného rozptylu neutronů na jádrech lehkých prvků (uhlík, dusík, kyslík apod.)
b)
Ozařování kontrolovaného objektu (např. zavazadla) rychlými neutrony v pevném časovém okně (daném například pulzní činností neutronového zdroje) s následnou detekcí záření beta jako produktu nepružného rozptylu neutronů na jádrech lehkých prvků (uhlík, dusík, kyslík apod.)
c)
Ozařování kontrolovaného objektu (např. zavazadla) rychlými neutrony v pevném časovém okně (daném například pulzní činností neutronového zdroje) s následnou detekcí záření gama jako produktu nepružného rozptylu neutronů na jádrech lehkých prvků (uhlík, dusík, kyslík apod.)
83.
Nanosekundová neutronová analýza se zobrazováním: 
a)
Přidružených vlnění a naplněných částic
b)
Přidružených částic a matic, procházejících transformací
c)
Přidružených částic
84.
Nejdůležitější charakteristiky jaderné magnetické rezonance jsou: 
a)
Magnetický kvadrupólový, nebo dipólový moment a elektrický kvadrupólový moment v základním stavu jádra.
b)
Magnetický dipólový moment a elektrický kvadrupólový moment v základním stavu jádra.
c)
Magnetický tripólový, nebo dipólový moment a elektricky kvadrupólový moment a v základním stavu jádra.
85.
Vlastní moment hybnosti jádra (jaderný spin) je: 
a)
Vektorový součet orbitální a spinových momentů jednotlivých nukleonů.
b)
Aritmetický, nebo vektorový součet orbitální a spinových momentů jednotlivých nukleonů.
c)
Katalatický, nebo vektorový součet orbitální a spinových momentů jednotlivých nukleonů.
86.
Principem jevu jaderné magnetické rezonance je: 
a)
Při vložení jádra do vnějšího magnetického pole ve směru osy z (B0 = (0,0 B0)) dojde k rozštěpení hladin vlivem Zeemanovské interakce. Časově proměnné radiofrekvenční magnetické pole B1 kolmé na směr statického pole může mezi těmito hladinami indukovat zářivé přechody.
b)
Při vložení orbit a elektronu do vnějšího magnetického pole ve směru osy z (B0 = (0,0 B0)) dojde ke sloučení hladin vlivem Koreckého interakce. Časově proměnné radiofrekvenční magnetické pole B1 kolmé na směr statického pole může mezi těmito hladinami indukovat křičící přechody.
c)
Při vložení jádra do vnějšího magnetického pole ve směru osy z (B0 = (0,0 B0)) dojde k rozštěpení hladin vlivem Ciolkovského interakce. Časově proměnné radiofrekvenční magnetické pole B1 křivé na směr statického pole může mezi těmito hladinami indukovat hlučné přechody.
87.
Principem jaderné kvadrupólové rezonance (NQR) je: 
a)
V případě jader s plným kvadrupólovým momentem Q dochází vlivem katalytické interakce k úplnému sejmutí degenerace vzhledem k magnetickému kvantovému číslu m (i bez přítomnosti statického magnetického pole) a radiofrekvenční pole může mezi těmito prostory indukovat přechody a hluk.
b)
V případě jader s omezeným, nebo nenulovým kvadrupólovým momentem Q dochází vlivem mechanické interakce k částečnému sejmutí degenerace vzhledem k katastrofickému kvantovému číslu m (i bez přítomnosti statického magnetického pole) a radiofrekvenční pole může mezi těmito prostory indukovat přechody.
c)
V případě jader s nenulovým kvadrupólovým momentem Q dochází vlivem kvadrupólové interakce k částečnému sejmutí degenerace vzhledem k magnetickému kvantovému číslu m (i bez přítomnosti statického magnetického pole) a radiofrekvenční pole může mezi těmito prostory indukovat přechody.
88.
Nevýhodou difrakce je: 
a)
Že se v difraktogramu nemusí ukázat drobné lokální odchylky od symetrie.
b)
Že se v difraktogramu mohou, ale nemusí ukázat drobné lokální odchylky od symetrie.
c)
Že se v difraktogramu nikdy neukážou drobné, ani velké lokální odchylky od symetrie.
89.
Pasivní zobrazování milimetrových (terahertzových) vln: 
a)
Neumožňuje zobrazování položek ukrytých pod oděvem osob z odstupu více metrů
b)
Umožňuje zobrazování položek ukrytých pod oděvem osob z odstupu více metrů.
c)
Umožňuje zobrazování položek ukrytých pod oděvem osob z odstupu více 1000m
90.
Milivitní nebo terahertzové kamery umožňují detekovat u osob v reálném čase na základě: 
a)
Dvourozměrného snímání milimetrového elektromagnetického záření emitovaného lidských tělem a vytvoření odpovídajícího obrazu ve viditelném pásmu vlnových délek na displeji.
b)
Pětirozměrného snímání centimetrového elektromagnetického záření emitovaného lidským tělem a vytvoření odpovídajícího obrazu ve viditelném pásmu vlnových délek na displeji.
c)
Mnohorozměrného snímání decimetrového elektromagnetického záření emitovaného lidským tělem a vytvoření odpovídajícího obrazu ve viditelném pásmu vlnových délek na displeji.
91.
S rostoucí teplotou těles 
a)
Rovnoměrně roste vlnová délka, respektive nadměrně roste frekvence vyzařovaného tepelného záření.
b)
Nadměrně klesá vlnová délka respektive nadměrně klesá frekvence vyzařovaného tepelného záření.
c)
Klesá vlnová délka, respektive roste frekvence vyzařovaného tepelného záření.
92.
Existuje několik druhů luminiscence následovně: 
a)
Fotoluminiscence – luminiscence vyvolaná elektromagnetickým prskáním (zářivka,…); elektroluminiscence – luminiscence vyvolaná elektrickým pohledem  (luminiscenční dioda,..); katodoluminiscence – luminiscence vyvolaná dopadajícími elektrony.
b)
Fotoluminiscence – luminiscence vyvolaná elektromagnetickým zářením (zářivka,…); elektroluminiscence – luminiscence vyvolaná elektrickým polem (luminiscenční dioda); katodoluminiscence – luminiscence vyvolaná dopadajícími elektrony.
c)
Fotoluminiscence – luminiscence vyvolaná elektromagnetickým tlacháním (zářivka,..); elektroluminiscence – luminiscence vyvolaná elektrickým polem (luminiscenční dioda,..); katodoluminiscence – luminiscence vyvolaná dopadajícími kameny.
93.
Tepelné záření lze definovat jako: 
a)
Přenos tepelné energie, reprezentované elektromagnetickými ozvěnami.
b)
Přenos tepelné a jaderné energie reprezentované elektromagnetickými stopami.
c)
Přenos tepelné energie, reprezentované elektromagnetickými vlnami.
94.
Planckův vyzařovací zákon popisuje:  
a)
závislost intenzity elektromagnetického záření na vlnové délce při dané teplotě pro idealizované, absolutně černé těleso
b)
závislost intenzity elektromagnetického záření na vlnové délce při náhodně se měnící teplotě pro idealizované, absolutně bílé těleso
c)
závislost intenzity elektromagnetického záření na vlnové délce při dané teplotě pro idealizované, absolutně žluté těleso
95.
Pomocí spektrální analýzy terahertzového paprsku:  
a)
zpětně odraženého od výbušniny můžeme přesně detekovat a identifikovat druhy výbušniny, a to i odstupu více metrů
b)
obráceně odraženého od výbušniny můžeme přesně detekovat a identifikovat barvu výbušniny, a to i odstupu 100 metrů
c)
kumulativně odraženého od výbušniny můžeme přesně detekovat a identifikovat druhy výbušniny, a to i z odstupu více metrů
96.
Terahertzové vlny se, pokud jde o vlnovou délku:  
a)
nacházejí v oblasti mezi vlnami infračervenými a rádiovými vlnami a procházejí většinou látek, kromě skla
b)
nacházejí v oblasti mezi vlnami infračervenými a gama zářením a procházejí většinou látek, kromě plastů
c)
nacházejí v oblasti mezi vlnami infračervenými a mikrovlnami a procházejí většinou látek, kromě kovů
97.
Spektrometry mají dva módy: 
a)
Mód pro odporné ionty rozbušek a mód pro kladné ionty drog.
b)
Mód pro záporné ionty výbušnin a mód pro kladné ionty drog.
c)
Mód pro záporné ionty výbušnin a mód pro značně pomalé, ale kladné ionty drog.
98.
Milivize umožňuje: 
a)
Detekovat u osob i pod několika vrstvami oděvu ukryté zbraně kovové i nekovové, výbušniny, drogy a různý kontraband, na základě dvourozměrného snímání metrového elektromagnetického záření emitovaného lidským strachem a vytvoření odpovídajícího obrazu na TV monitoru.
b)
Detekovat u osob i pod několika vrstvami oděvu ukryté zbraně kovové i nekovové, výbušniny, drogy a různý kontraband na základě dvourozměrného snímání milimetrového  elektromagnetického záření emitovaného lidským tělem a vytvoření odpovídajícího obrazu na TV monitoru.
c)
Detekovat u osob i pod několika vrstvami oděvu ukryté zbraně kovové i nekovové, výbušniny, drogy a různý kontraband na základě lidským pachem a vytvoření odpovídajícího obrazu na TV monitoru.
99.
Zkoumaný objekt u neutronografie je ozařován: 
a)
Proudem neutronů, který je po průchodu objektem snímán a z jeho intenzity je pak tvořen výsledný obraz.
b)
Proudem epsilonů, který je po průchodu objektem snímán a z jeho intenzity je pak tvořen výsledný obraz.
c)
Proudem kantonů, který je po průchodu objektem snímán a z jeho intenzity je pak tvořen výsledný obraz.
100.
Vysokou tenzi par mají: 
a)
nitroglycerin (NG – užíván v perníku), ehylen glykol dinitrát (EGND).
b)
nitroglycerin (NG – užíván v dynamitu), ehylen glykol dinitrát (EGND).
c)
nitroglycerin (NG – užíván ke zvýšení oxidačního čísla dynamitu), ethylen glykol dinitrát (EGND).
101.
Spektometrie pohyblivosti iontů: 
a)
Vzduch obsahující analyzované stopové částice proudí přes vstupní část detektoru, kde probíhá katalogizace. Z reakčního plynu vodních par vznikají různé, tzv. reakční ionty, které reagují s přicházejícími molekulami detekovaných látek a vytvářejí tzv. produkční ionty.
b)
Vzduch obsahující analyzované stopové částice proudí přes vstupní část detektoru, kde probíhá ionizace. Z reakčního plynu vodního kaneme vznikají různé, tzv. reakční ionty, které reagují s přicházejícími molekulami detekovaných látek a vytvářejí tzv. produkční jointy.
c)
Vzduch obsahující analyzované stopové částice proudí přes vstupní část detektoru kde probíhá ionizace. Z reakčního plynu vodních par vznikají různé, tzv. reakční ionty, které reagují s přicházejícími molekulami detekovaných látek a vytvářejí tzv. produkční ionty.
102.
Rychlost proudění jednotlivých složek v procesu plynové chromatografie závisí na: 
a)
Rychlosti proudu tekutého plynu a koeficientu absorpce složek ve spodní části pevného .
b)
Rychlost proudu kapalného plynu a koeficientu absorpce složek okolního prostředí, povrchu a spodní části pevného sorbentu (chromatografie plyn-pevná fáze) anebo na rozpustnosti v kyselině dusičné (chromatografie plyn-kapalina).
c)
Rychlosti proudu nosného plynu a koeficientu absorpce složek na povrchu pevného sorbentu (chromatografie plyn-pevná fáze), nebo na rozpustnosti v kapalné fázi (chromatografie plyn-kapalina).
103.
Princip vysoce rychlé (duální plynové chromatografie s chemiluminiscentní difrakcí) je: 
a)
Odebraný vzorkový materiál je ohřát do plynné formy, strháván nosným plynem a spolu s ním vstupuje do dvou paralelních separačních kolon, kde se směs rozděluje na jednotlivé složky podle jejich charakteristických rychlostí proudění.
b)
Odebraný vzorkový materiál je ohřát do kapalné formy, strháván nosným plynem a spolu s ním vstupuje do pěti separační kolon, kde se rozděluje kde se směs rozděluje do pěti paralelních separačních kolon, kde se směs rozděluje na jednotlivé položky podle jejich charakteristických rychlostí plavení.
c)
Odebraný vzorkový materiál je ohřát do pevné formy, strháván nosným proudem kapaliny a spolu s ním vstupuje do pěti paralelních separačních kolon, kde se směs rozděluje na jednotlivé složky podle jejich charakteristických rychlostí kapání.
104.
Při jaderné kvadrupólové rezonanci vyšle vysílač do prostoru zavazadla složitý puls rádiových vln o nízké intenzitě, který naruší původní klidovou orientaci os rotaci atomových Jader zkoumaných látek, přičemž se: 
a)
jádra následovně snaží sama sebe zpětně srovnat, produkují kolem sebe svůj vlastní charakteristický rádiový signál, jako ozvěnu typickou vždy pro daný druh látky
b)
jádra se následovně nesnaží sama sebe zpětné srovnat, neprodukuji kolem sebe svůj vlastní charakteristický rádiový signál, jako ozvěnu typickou vždy pro daný druh látky
c)
jádra se následovně snaží sama sebe zpětně srovnat, ale protože neprodukuji kolem sebe svůj vlastní charakteristický rádiový signál, jako ozvěnu typickou vždy pro daný druh látky, nepodaří se jim vrátit do klidové orientace.
105.
Nukleární magnetická rezonance (NMR) působí na magnetické momenty jader: 
a)
pomocí slabého magnetického pole si srovnává osy rotace jader a dalším magnetickým polem je vypařuje.
b)
pomocí středně silného magnetického pole si srovnává osy rotace elektronů a dalším magnetickým polem je vychyluje.
c)
pomocí silného magnetického pole si srovnává osy rotace jader a dalším magnetickým polem je vychyluje.
106.
Aktivní zobrazování milimetrových nebo teraherzových vln je: 
a)
zobrazování, kdy se kontrolované osoby ozařují elektromagnetickým zářením v oblasti milimetrových až centimetrových vlnových šířek.
b)
zobrazování, kdy se kontrolované osoby ozařují elektromagnetickým nebo optoelektronickým zářením v oblasti milimetrových až centimetrových vlnových délek.
c)
zobrazování, kdy se kontrolované osoby ozařují elektromagnetickým zářením v oblasti milimetrových až centimetrových vlnových délek.
107.
Oblast terahertzových vln je:  
a)
oblast rádiových vln a světelného spektra a je často nazývána ,,terahertzová mezera”.
b)
oblast gama vln a světelného spektra a je často nazývána ,,terahertzový zákop”.
c)
oblast RTG záření a infra spektra a je často nazývána ,,terahertzová mezera”.
108.
Nasávání par z těsného okolí povrchu kontrolovaného objektu: 
a)
je výborná metoda pro látky s vyšší tenzí par
b)
je výborná metoda pro látky s malou tenzí par
c)
je výborná metoda pro látky se střední nebo malou tenzí par
109.
V případě odběru vzorků u plastických výbušnin je nejvhodnější metoda: 
a)
otěr povrchu
b)
rozbor molekul Biretovou metodou
c)
použití NaOH
110.
Detekce výbušnin a drog chemickou reakcí je: 
a)
,,mokrou” chemií
b)
,,suchou” chemií
c)
,,neutrální” chemií
111.
Tenkovrstvá chromatografie je detekční metoda založená na: 
a)
různém postupu jednotlivých druhů molekul analyzované látky chromatografickým roztokem, nebo dropem.
b)
různém postupu jednotlivých druhů molekul analyzované látky chromatografickým proužkem, nebo roztokem.
c)
různém postupu jednotlivých druhů molekul analyzované látky chromatografickým proužkem.
112.
Plynová chromatografie provádí: 
a)
selekci molekul podle jejich rychlosti pohybu v tenkých vrstvách, nebo hladinkách.
b)
selekci molekul podle jejich rychlosti pohybu v tenkých kapilárách
c)
selekci molekul podle jejich rychlosti pohybu v tenkých hladinkách, výjimečně orbitech
113.
Cílem provádění objektové bezpečnosti je: 
a)
Fyzicky zneškodnit pronikající nepovolanou osobu do objektu, zjišťovat proniknutí nepovolané osoby do objektu, činit opatření k minimalizaci následků proniknutí úřední osoby do objektu a předcházet úniku, ztrátě, znehodnocení nebo zničení utajované skutečnosti
b)
Zabránit proniknutí nepovolané osoby do objektu, zjišťovat proniknutí nepovolané osoby do objektu, činit opatření k minimalizaci následků proniknutí nepovolané osoby do objektu a předcházet úniku, ztrátě, znehodnocení nebo zničení utajované skutečnosti
c)
Umožni proniknutí nepovolané osoby do trezoru, zjišťovat proniknutí nepovolané osoby do objektu, činit opatření k maximalizaci následků proniknutí nepovolané osoby do objektu a předcházet úniku, ztrátě, znehodnocení nebo zničení utajované skutečnosti
114.
Jaké jsou typy zámků podle užití: 
a)
Stavební, nábytkové, na dopravní prostředky a cyklistické.
b)
Stavební, pobídkové, na přepravní prostředky a cyklistické.
c)
Kotevní, ložnicové, na dopravní prostředky a cyklistické.
115.
Základní prvky plášťové ochrany jsou: 
a)
Mechanické zábranné systémy, magnetické kontakty, nebo jiné detektory otevření, detektory tříštění skla, tlakové detektory, vibrační detektory, poplachové fólie nebo tapety, drátové senzory.
b)
Mechanické zábranné pergoly, tele-magnetické kontakty, nebo jiné detektory přivření, detektory tříštění skla, tlakové detektory, vibrační detektory, poplachové fólie nebo tapety, drátové procesory.
c)
Mechanické zábranné konzoly, magnetické body, nebo jiné detektory otevření, detektory padajícího skla, tlakové detektory, anti vibrační detektory, poplachové fólie nebo pipety, drátové senzory.
116.
Parametry charakterizující zvýšení resilientní kapacity: 
a)
Odolnost (Preparedness), Zmírnění (Mitigation), Odezva (Response), Obnova/navrácení (Recovery).
b)
Připravenost (Preparedness), Zmírnění (Mitigation), Odezva (Response), Obnova/navrácení (Recovery).
c)
Předpojatost (Preparedness), Zmírnění (Mitigation), Odezva (Response), Obnova/navrácení (Recovery).
117.
Dělení PTZS z hlediska způsobu předání poplachového signálu: 
a)
Katastrální signalizace a autonomní signalizace
b)
Lokální signalizace a hlasitá signalizace
c)
Lokální signalizace a autonomní signalizace
118.
Prvky PZTS (poplachový zabezpečovací a tísňový systém) jsou:  
a)
Ústředna, přenosová zařízení, ovládací a indikační zařízení a čidla
b)
Centrála, odporová přenosová zařízení, ovládací a indikační zařízení a lepidla
c)
Ústředna, propojovací a chladící zařízení, ovládací a degustační zařízení a čidla
119.
Legislativní rámec požárního bezpečnostního systému tvoří: 
a)
zákon č.67/2001Sb.o požární ochraně a z řady vyhlášek především č.246/2001Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru a stavební zákon. Obyčejným základem pro obor požární bezpečnostní systémy jsou normy řady MEN 54.
b)
zákon č.67/2001Sb.o požární ochraně a z řady vyhlášek především č.246/2001Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru a stavební zákon. Normativním základem pro obor požární bezpečnostní systémy jsou normy řady EN 54.
c)
zákon č.67/2001Sb.o hasičské ochraně a z řady vyhlášek především č.246/2001Sb., o stanovení podmínek hasičské bezpečnosti a výkonu státního hasičského dozoru a stavební zákon. Normativním základem pro obor hasičských bezpečnostních systémů jsou normy řady
120.
ČSN EN 50131-3 definuje pro časování detekce pro ústřednu 2PZTS následovně: 
a)
Narušení, tíseň a sabotáž - 400 ms, poruchu a vyhodnocení časování 10 s.
b)
Podroušení, tíseň a kapotáž - 400 ms, poruchu a vyhodnocení časování 10 s.
c)
Narušení, plíseň a sabotáž - 400 ms, poruchu a vyhodnocení časování 10 minut.
121.
Zóna je definovaná jako: 
a)
Oblast nebo prostor se skupinou nesouvisejících anebo tlačítkových hlásičů požáru, pro něž existuje zvláštní společný displej na řídicím a indikačním zařízení.
b)
Oblast nebo prostor se skupinou samočinných anebo mačkacích hlásičů požáru, pro něž existuje zvláštní společná televize na řídicím a indikačním zařízení.
c)
Oblast nebo prostor se skupinou samočinných anebo tlačítkových hlásičů požáru, pro něž existuje zvláštní společný displej na řídicím a indikačním zařízení.
122.
Základní rozdělení EPS: 
a)
Konvenční FII, adresné EPS, analogové EPS a interaktivní EPS
b)
Konvenční PII, adresné EPS, analogové EPS a interaktivní EPS.
c)
Konvenční EPS, adresné EPS, analogové EPS a interaktivní EPS.
123.
Formální konceptuální analýza: 
a)
Umožňuje vytvořit analytickou strukturu vosího úlu a je metodou produktové analýzy a násilné implementace.
b)
Umožňuje vytvořit snadno zobrazitelnou datovou strukturu. Je metodou explorativní analýzy dat a poskytuje dva základní výstupy: tzv. konceptuální svaz a tzv. atributové implikace.
c)
Umožňuje vytvořit složitou síť neuronů. Je metodou analogickou a poskytuje tři sekundární výstupy: tzv. konceptuální svaz a tzv. atributové implikace.
124.
Faktory determinující resilienci kritické infrastruktury: 
a)
Technická resilience, organizační resilience
b)
Technická resilience a strukturální resilience.
c)
Technická resilience a signalizační resilience.
125.
Rozdělení rozvodů v EZS: 
a)
Drátové rozvody, Bezdrátové přenosy, Hybridní rozvody. Rozvody EZS v rámci strukturované kapotáže.
b)
Drátové rozvody, Bezdrátové přenosy, Hybridní rozvody. Rozvody EZS v rámci strukturované kabeláže.
c)
Drátové rozvody, WIFI přenosy, Hybridní rozvody. Rozvody FII v rámci strukturované kabeláže.
126.
Organizační resilience KI zahrnuje v oblasti adaptabilita: 
a)
Management rizik, inovační procesy a vzdělávací a rozvojové procesy.
b)
Management rizik, korunovační procesy a vzdělávací a rozvojové procesy.
c)
Management rizik, inovační notesy a vzdělávací a rozvojové procesy.
127.
Etapy metodického postupu tvorby systému řízení ochrany jsou: 
a)
Kyanizace a ohodnocení aktiv FI, definice katalogu hrozeb a rizik KIRI, analýza a hodnocení rizik, stanovení katalogu bezpečnostních opatření, stanovení požadavků a návrh systému řízení ochrany KI, pilotní provoz a ověření funkčnosti systému řízení ochrany.
b)
Klastry a ohodnocení pasivit FIKI, definice katalogu neštěstí a rizik KKIKI analýza a hodnocení rizik, stanovení katalogu bezpečnostních opatření, stanovení požadavků a návrh systému řízení ochrany KI, pilotní provoz a ověření funkčnosti systému řízení ochrany.
c)
Klasifikace a ohodnocení aktiv KI, definice katalogu hrozeb a rizik KI, analýza a hodnocení rizik, stanovení katalogu bezpečnostních opatření, stanovení požadavků a návrh systému řízení ochrany KI, pilotní provoz a ověření funkčnosti systému řízení ochrany.
128.
Další služby v oblasti Retailu jsou:  
a)
Monitoring délky nákupních košíků, analýzu výšky osob, detekce nemarkovaného zboží a analýza pohybu nakupujících.
b)
Monitoring délky fronty, analýzu pohybu osob, detekce nemarkovaného zboží a analýza pohybu nakupujících.
c)
Monitoring délky fronty, analýzu pohybu osob, detekce ohmataného zboží a analýza pohybu zlodějů.
129.
Destruktivní metody překonání vstupních dveří jsou:  
a)
Rozlomení vložky zámku, odvrtání vložky zámku, otevření planžetou, roztažení dveřního rámu, prokopnutí dveří, vysazení dveří, vyháčkování dvoukřídlých dveří, nasazení páčidla, vyražení dveří.
b)
Rozlomení vložky zárubní, odvrtání vložky zámku, otevření mačetou, roztažení dveřního rámu, prokopnutí dveří, vysazení dveří, vyháčkování dvoukřídlých dveří, nasazení páčidla, vyražení dveří.
c)
Rozlomení vložky pantů, odvrtání vložky zámku, otevření planžetou, roztažení dveřního rámu, prokopnutí dveří, vysazení dveří, vyháčkování dvoukřídlých dveří, nasazení sklíčidla, vyražení dveří.
130.
Technická resilience KI zahrnuje v oblasti robustnosti:  
a)
Krizová připravenost, redundance, schopnost detekce, reakceschopnost a fyzická odolnost.
b)
Krizová připravenost, redundance, schopnost detekce, reakce schopnost a psychická odolnost manažerů.
c)
Krizová pohotovost, odborovost, schopnost detekce, reakceschopnost a fyzická odolnost dělníků.
131.
Fáze řešení zabezpečení objektů jsou:  
a)
Sběr informací a inventarizaci známých i předpokládaných bezpečnostních rizik, bezpečnostní průzkum, formulace vstupních podkladů k tvorbě bezpečnostního projektu (včetně rozpočtové části), tvorba realizační dokumentace (včetně stanovení podmínek provozu).
b)
Sběr informací a inventarizaci známých i předpokládaných osobních rizik, bezpečnostní dotazy, formulace výstupních podkladů k tvorbě bezpečnostního projektu (peníze nejsou potřebné), tvorba realizační dokumentace (provozu není zahrnut), tvorba dokumentace
c)
Výdej informací a inventarizaci neznámých i nepředpokládaných sociálních rizik, bezpečnostní dialog, formulace výstupních dokladů k tvorbě bezpečnostního předmětu (včetně rozpočtové části), malování realizační dokumentace (včetně stanovení podmínek závozu).
132.
Ionizační kouřový hlásič je: 
a)
Hlásič citlivý na produkty hoření schopné ovlivnit ionizační proudy uvnitř hlásiče.
b)
Hlásič necitlivý na produkty hoření schopné ovlivnit ionizační proudy uvnitř hlásiče.
c)
Hlásič hodně citlivý na produkty hoření schopné ovlivnit katalogizační proudy uvnitř hlásiče.
133.
Výpočet hodnoty smyčky: 
a)
Fc = Rz + Rv + Rs, kde Rc je celkový příklon smyčky, Rz je hodnoty zakončovacího rezistoru, Rv je hodnoty odporu spojovacího vedení a Rs je hodnota sériových odporů poplachových kontaktů jednotlivých čidel.
b)
Rc = Rz + Rv + Rs, kde Rc je celkový odpor smyčky, Rz je hodnoty zakončovacího rezistoru, Rv je hodnoty odporu spojovacího vedení a Rs je hodnota sériových odporů poplachových kontaktů jednotlivých čidel.
c)
Ac = Rz + Rv + Rs, kde Rc je celkový rozpor smyčky, Rz je hodnoty zakončovacího rezistoru, Rv je hodnoty odporu spojovacího vedení a Rs je hodnota sériových odporů poplachových kontaktů jednotlivých čidel.
134.
Inovační procesy organizace ve fázi prevence obsahují:  
a)
Pružnost organizační punktury, úroveň implementace systémů řízení, způsob řízení organizačních procesů, úroveň inovace procesů řízení, dosah realizace technologických inovací, úroveň inovace bezpečnostních opatření, úroveň zapojení organizace do vědy a výzkumu
b)
Pružnost organizační struktury, úroveň implementace systémů řízení, způsob řízení organizačních procesů, úroveň inovace procesů řízení, rozsah realizace technologických inovací, úroveň inovace bezpečnostních opatření, úroveň zapojení organizace do vědy a výzkumu
c)
Pružnost karenční struktury, úroveň implementace systémů dobíjení, způsob řízení nákupních, úroveň inovace procesů řízení, rozsah realizace technologických inovací, úroveň inovace bezpečnostních opatření, úroveň zapojení organizace do vědy a výzkumu
135.
Průřezová kritéria jsou: 
a)
Environmentální dopady a dopady na vzdělávací systém
b)
Dopady na pohodu
c)
Dopady na zdraví, ekonomické dopady a dopady na veřejnost
136.
Která čidla se využívají pro prvky PZTS:  
a)
bezkontaktní, destrukční, destrukčních projevů, tlaková akustická a tlaková bedna.
b)
vícekontaktní, destrukční, destrukčních projevů, tlaková akustická střela a tlaková bariérová kostka.
c)
kontaktní, destrukční, destrukčních projevů, tlaková akustická a tlaková bariérová.
137.
Kabelové svazky můžeme rozdělit na rozvody pro ústředny  
a)
Smyčkové, s přímým adresováním a smíšeného typu.
b)
Smyčcové, s přímým adresováním a smíšeného typu.
c)
Aluminiové, s nepřímým adresováním a smíšeného typu.
138.
Ostění je:  
a)
Postranní plot ve stěně
b)
Postranní vchod ve stěně.
c)
Postranní plocha ve stěně.
139.
Energii rentgenového fotonu E lze vypočítat ze vztahu: 
a)
E = h . f (kde h je Planckova konstanta a f frekvence příslušného elmg záření).
b)
E = h . λ (kde h je Planckova konstanta a λ vlnová délka příslušného elmg záření).
c)
E = h . c / f (kde h je Planckova konstanta, c je rychlost světla ve vakuu a f frekvence příslušného elmg záření).
d)
E = h . λ . f (kde h je Planckova konstanta, λ vlnová délka příslušného elmg záření a f frekvence příslušného elmg záření)
140.
Rychlost c elektromagnetického záření ve vakuu lze vypočítat ze vztahu: 
a)
c = λ / f (kde λ je vlnová délka a f frekvence příslušného elmg záření).
b)
c = f / λ (kde f je frekvence a λ vlnová délka příslušného elmg záření).
c)
c = h . λ / f (kde h je Planckova konstanta, λ je vlnová délka a f frekvence příslušného elmg záření).
d)
c = λ . f (kde λ je vlnová délka a f frekvence příslušného elmg záření).
141.
Pro rozdělení spektra elektromagnetického záření platí: 
a)
Rentgenové záření má delší vlnovou délku než rádiové velmi krátké vlny (VKV).
b)
Ultrafialové záření má delší vlnovou délku než mikrovlnné.
c)
Viditelné záření má delší vlnovou délku než infračervené.
d)
Záření milimetrových vln má delší vlnovou délku než záření terahertzových vln.
142.
Pro rozdělení spektra elektromagnetického záření platí: 
a)
Červené viditelné světlo má vyšší frekvenci než zelené viditelné světlo.
b)
Zelené viditelné světlo má vyšší frekvenci než fialové viditelné světlo.
c)
Červené viditelné světlo má vyšší frekvenci než modré viditelné světlo.
d)
Fialové viditelné světlo má vyšší frekvenci než červené viditelné světlo.
143.
Máme pronést různé předměty průchozím detektorem kovů tak, aby detekovaný signál byl co nejmenší a nevybudil alarm. Signál bude určitě nejmenší, pokud budeme pronášet: 
a)
desku z neferomagnetického kovu (např. hliníkovou) tak, aby rovina desky byla kolmá k silokřivkám magnetické indukce B budícího pole detektoru.
b)
desku z neferomagnetického kovu (např. hliníkovou) tak, aby rovina desky byla rovnoběžná se silokřivkami magnetické indukce B budícího pole detektoru.
c)
desku z feromagnetického kovu (např. slitiny železa, na které drží magnet) tak, aby rovina desky byla rovnoběžná se silokřivkami magnetické indukce B budícího pole detektoru.
d)
měděný drátek tak, že spojíme oba jeho konce takovým způsobem, aby elektrický obvod tvořený drátkem byl zkratován a tím bylo zabráněno možnému naindukování elektromotorického napětí.
144.
Budící časově proměnné magnetické pole průchozího detektoru kovů, tzv. rámu, vybudí změny orientace magnetických domén (jejichž fyzikální projevy jsou následně detekovány): 
a)
v permanentním magnetu
b)
ve feromagnetickém kovu jako je slitina železa, na které drží magnet
c)
v nemagnetických, ale elektricky vodivých kovech jako je měď, hliník, některé nerezové slitiny apod.
d)
v lidském těle, podobně jako při lékařském vyšetření NMR (nukleární magnetická rezonance)
145.
Budící časově proměnné magnetické pole ručního detektoru kovů bude indukovat vířivé proudy: 
a)
ve feromagnetických kovech jako jsou slitiny železa, na kterých drží magnet
b)
v nemagnetických kovech jako je měď, hliník, některé nerezové slitiny apod.
c)
ve výbušninách na bázi TNT (trinitrotoluenu), DNT (dinitrotoluenu) a v plastických výbušninách obsahujících pentrit nebo hexogen v lidském těle
146.
Stolní elektronický skener drobných zásilek, např. Scanmail 10, začne vydávat světelný a případně i zvukový alarm, pokud zásilka bude obsahovat: 
a)
300 g heroinu zabaleného, kromě papírové krabičky s papírovým obalem, ve skleněné lahvičce s těsným plastovým uzávěrem.
b)
300 g Semtexu 1H zabaleného, kromě papírové krabičky s papírovým obalem, ve dvojitém, pečlivě uzavřeném PVC obalu
c)
listiny formátu A4 sepnuté čtyřmi kovovými kancelářskými sponkami ze sešívačky a dvěmi pružnými kovovými sponkami
d)
čočkovou baterii – plochou tabletku průměru kolem 1 cm obsaženou v dopisní obálce s hracím dopisem.
147.
Se vzrůstajícím protonovým číslem Z (příp. průměrným protonovým číslem) materiálu zavazadla kontrolovaného bezpečnostním pásovým rentgenem: 
a)
Roste množství rentgenového záření absorbovaného tímto materiálem
b)
Klesá ztráta energie prošlého rentgenového fotonu.
c)
Roste ztráta energie prošlého rentgenového fotonu.
d)
Roste množství zpětně rozptýleného rentgenového záření (tj. záření, které prodělá Comptonův rozptyl)
148.
Druh zkoumané látky na základě zjišťování její krystalické struktury (prostorového uspořádání jejích atomů) rozpoznávají bezpečnostní rentgeny, které využívají: 
a)
Zpětného (Comptonova) rozptylu
b)
Dvojí energie rentgenového záření (Dual Energy)
c)
Difrakce rentgenového záření (X-ray diffraction)
d)
Počítačové tomografie (CT - Computer Tomography)
149.
Tenký plát plastické výbušniny (například americké Detasheet či české Pl SE M) je schopen s využitelnou spolehlivostí automaticky detekovat a označit na monitoru operátora rentgen využívající: 
a)
Dvojí energie rentgenového záření (Dual Energy)
b)
Dvojí energie rentgenového záření ze tří směrů (MVT – Multi View Tomography)
c)
Zpětného (Comptonova) rozptylu
d)
Počítačové tomografie (CT - Computer Tomography)
150.
Problémem bezpečnostních rentgenů na osoby využívajících zpětného rozptylu je: 
a)
Ochrana zdraví kontrolovaných osob, protože dávka rentgenového ozáření 10 mikroRem, obdržená osobou při pořízení jejího snímku, je větší než například dávka obdržená osobou od Slunce za hodinu letu dopravním letadlem ve výšce okolo 10 km.
b)
Ochrana zdraví kontrolovaných osob, protože dávka rentgenového ozáření 10 mikroRem, obdržená osobou při pořízení jejího snímku, je větší než například dávka obdržená osobou za hodinu sledování televize s vakuovou (CRT) obrazovkou.
c)
Ochrana intimity osob, neboť rentgen, i když nekvalitně, přeci jenom zobrazuje pohlavní znaky a tukové záhyby a navíc je zkresluje.
d)
Rentgenové záření ruší činnost kardiostimulátorů, neboť rentgenové fotony způsobují uvnitř elektronických přístrojů ionizaci.
151.
Je pravda, že: 
a)
Pulzní rychlá neutronová analýza (PFNA) využívá informace o době letu neutronu (TOF) ke stanovení poměru lehkých prvků (C, N, O, H)
b)
Termální neutronová analýza (TNA) ozařuje kontrolované objekty rychlými neutrony.
c)
Metody „neutrony do – gama ven“ jsou vhodné pro vyhledávání výbušnin u osob.
d)
Metodami „neutrony do – gama ven“ můžeme analyzovat organický materiál v ocelovém sudu.
152.
Je pravda, že: 
a)
Tepelné vyzařování (živého) lidského těla nezahrnuje oblast milimetrových vln
b)
Tepelné vyzařování (živého) lidského těla nezahrnuje oblast terahertzových vln
c)
Fotony milimetrových vln mají nižší energii než fotony terahertzových vln
d)
Frekvence terahertzových vln je nižší než frekvence milimetrových vln
153.
Je pravda, že: 
a)
Značkování plastických výbušnin podle Montrealských dohod bylo zavedeno pro jejich snazší detekci při odběru vzorků stěrem.
b)
Nitroglycerin má při dané teplotě nižší tenzi par než hexogen.
c)
Při jaderné elektrické kvadrupólové rezonanci je kontrolovaný objekt ozařován rentgenovým zářením.
d)
Pro difrakční úhel θ platí: n. λ = 2 . d . sin θ (λ–vlnová délka; d–vzdálenost atomárních rovin; n – přirozené číslo)
154.
Vyjmenujte oblasti „základních funkcí státu“?
a)
Regulačně normativních, organizací služeb veřejného zájmu, ochrannou (vnitřní a vnější), výkonu spravedlnosti.
b)
Regulačně normativních, organizací služeb veřejného překonávání překážek, ochrannou (vnitřní), výkonu spravedlnosti.
c)
Regulačně normativních, organizací služeb veřejného zájmu, ochrannou (vnější), výkonu trestu.
155.
Vyjmenujte 9 oblastí kritické infrastruktury definované Českou republikou? 
a)
Energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotní péče, přeprava, komunikační a informační systémy, bankovní a finanční sektor, nouzové služby a veřejná správa.
b)
Fonetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotní péče, doprava, komunikační a přenosové systémy, bankovní a finanční sektor, nouzové služby a veřejná správa.
c)
Energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotní péče, doprava, komunikační a informační systémy, bankovní a finanční sektor, nouzové služby a státní správa.
156.
Pro ochranu utajovaných informací se rozumí posouzení technických parametrů výrobků a zařízení používaných k ochraně utajovaných informací. Jedná se o: 
a)
Speciální televizní přijímače, zařízení elektrické požární signalizace, zařízení sloužící k vyhledávání omamných látek nebo předmětů, zařízení proti aktivnímu odposlechu utajované informace a dokumenty.
b)
Speciální televizní systémy, zařízení elektrické požární signalizace, zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů, zařízení proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu utajované informace.
c)
Speciální televizní systémy, zařízení elektrické požární signalizace, zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů, zařízení proti pasivnímu odposlechu utajované informace a dokumenty.
157.
Další technické prostředky s certifikací Národního bezpečnostního úřadu 
a)
Mechanické zábranné prostředky, elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů, zařízení elektrické zabezpečovací signalizace, tísňové systémy a zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat.
b)
Mechanické zábranné překážky, elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů, zařízení elektrické zabezpečovací signalizace, tísňové systémy a zařízení fyzického ničení nosičů informací, nikoli dat.
c)
Mechanické zábranné prostředky, elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů, zařízení elektrické zabezpečovací signalizace, tísňové systémy a zařízení fyzického ničení nosičů dat, nikoli informací.
158.
Z čeho se skládá integrovaný bezpečnostní systém 
a)
Prvky mechanických zábranných systémů (SM), systémy organizačních opatření a ostrahy (SO) a prvky signalizačních a monitorovacích systémů.
b)
Prvky mechanických zábranných hadic (HSM), systémy organizačních opatření a ostrahy (SO) a prvky signalizačních a monitorovacích systémů.
c)
Prvky mechanických zábranných systémů (SM), systémy organizačních opatření a ostrahy (SO) a prvky hlásicích a monitorovacích systémů
159.
Technická resilience KI zahrnuje v oblasti obnovitelnosti: 
a)
Materiální zdroje, finanční zdroje a lidské zdroje.
b)
Materiální zdroje, finanční zdroje, lidské zdroje a procesy obnovy.
c)
Materiální zdroje, finanční zdroje a procesy obnovy.
160.
Jaké je rozdělení úrovně rozpoznání (rozlišení) obličeje ze záznamu z IP kamer? 
a)
Nepoužitelná (66 pixelů/metr), rozpoznatelná (131 pixelů/metr), obraz jako fotografie (262 pixelů/metr)
b)
Minimálně použitelná (100 pixelů/metr), částečně rozpoznatelná (200 pixelů/metr), obraz jako fotografie (300 pixelů/metr)
c)
Nepoužitelná (66 pixelů/metr), rozpoznatelná (131 pixelů/metr), jako malovaný obraz (400 pixelů/metr).
161.
Funkční popis systému CCTV lze vyjádřit následovně: 
a)
Televizní prostředí (zachycení obrazu a zvuku, propojení, zpracování obrazu); Management systému (management aktivity a dat, propojení k dalším systémům); Bezpečnost systému (Integrita systému, Integrita dat).
b)
Video prostředí (zachycení obrazu, propojení, zpracování obrazu); Management systému (management aktivity a dat, propojení k dalším systémům); Bezpečnost propojení a systému ochrany (Integrita systému, Integrita dat).
c)
Video prostředí (zachycení obrazu, propojení, zpracování obrazu); Management systému (management aktivity a dat, propojení k dalším systémům); Bezpečnost systému (Integrita systému, Integrita dat).
162.
Proces biometrického systému pracuje s následujícím postupem: 
a)
Prověření kvality dat, vyextrahování požadované biometrické veličiny z datového souboru a vytvoření šablony zápisu, zápis, ověřování a výsledek ověřování.
b)
Pořízení datového souboru, prověření kvality dat, vyextrahování požadované biometrické veličiny z datového souboru a vytvoření šablony vzorku, zápis, ověřování a výsledek ověřování.
c)
Pořízení datového přehledu, prověření kvality snímků, vyextrahování požadované biometrické veličiny z datového souboru a vytvoření šablony osob a zvířat, zápis, ověřování a výsledek ověřování.
163.
Výhody a nevýhody jednotlivých biometrických znaků se hodnotí v kategorii: 
a)
Komfort, přesnost, dostupnost a cena.
b)
Komfort, přesnost a dostupnost.
c)
Komfort, přesnost a cena.
164.
Vyjmenujte významná rizika ohrožení přenosové soustavy. 
a)
Silný déšť (v ˃ 10 l/m2), sesuvy půdy, tvorba námrazy, povodně, teroristický útok, znečištění izolace.
b)
Silný vítr (v ˃ 100 km/h), sesuvy půdy, tvorba námrazy, povodně, teroristický útok, znečištění izolace.
c)
Snížená viditelnost, sesuvy kamení, tvorba námrazy, povodně, teroristický útok, znečištění izolace.
165.
Vyjmenujte, co obsahuje řešení problematiky životně důležité (kritické) infrastruktury ČR. 
a)
určení základních funkcí státu, nikoli přehledu právních norem, v nichž je pro příslušné ústřední správní orgány uvedena působnost za krizové situace při vyhlášení krizového stavu, včetně analýzy zranitelnosti životně důležité infrastruktury, určení kategorií kritické infrastruktury (celosvětová, národní, regionální, místní), návrh zásad na zabezpečení kritické infrastruktury, přehled subjektů kritické infrastruktury s členěním na subjekty s evropskou, národní, regionální a místní působností a zapojení všech relevantních subjektů do řešení problematiky ochrany životně důležité (kritické) infrastruktury.
b)
určení základních funkcí státu, včetně přehledu právních norem, v nichž je pro příslušné ústřední správní orgány uvedena působnost za krizové situace při vyhlášení krizového stavu, včetně analýzy zranitelnosti životně důležité (kritické) infrastruktury, určení kategorií kritické infrastruktury (evropská, nadnárodní, regionální, OŘP), návrh zásad na osvětlení kritické infrastruktury, přehled subjektů kritické infrastruktury s členěním na subjekty s evropskou, nadnárodní, regionální a místní působností a zapojení všech relevantních subjektů do řešení problematiky ochrany životně důležité (kritické) infrastruktury.
c)
určení základních funkcí státu, včetně přehledu právních norem, v nichž je pro příslušné ústřední správní orgány uvedena působnost za krizové situace při vyhlášení krizového stavu, včetně analýzy zranitelnosti životně důležité (kritické) infrastruktury, určení kategorií kritické infrastruktury (evropská, národní, regionální, místní), návrh zásad na zabezpečení kritické infrastruktury, přehled subjektů kritické infrastruktury s členěním na subjekty s evropskou, národní, regionální a místní působností a zapojení všech relevantních subjektů do řešení problematiky ochrany životně důležité (kritické) infrastruktury.
166.
Kdo je odpovědný za ochranu KI v Evropské unii? 
a)
Hlavní odpovědnost v rámci ochrany EKI nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé těchto infrastruktur.
b)
Hlavní odpovědnost v rámci ochrany EKI nesou členské státy a provozovatelé těchto infrastruktur.
c)
Hlavní odpovědnost v rámci ochrany EKI nesou členské státy a vlastníci těchto infrastruktur.
167.
Vyberte návaznost EPCIP a dalších témat v rámci EU? 
a)
Směrnice o EKI, Varovná informační síť ochrany kritické infrastruktury (CIWIN), Evropská referenční síť pro ochranu kritické infrastruktury (ERN-CIP), Podpora projektů pro ochranu KI (CIPS), Spolupráce se třetími státy (nečlenskými státy EU) – zahraniční dimenze EPCIP.
b)
Směrnice o EKI, Varovná informační síť ochrany kritické infrastruktury (CIWIN), Panamerická a evropská referenční síť pro ochranu kritické infrastruktury (ERN-CIP), Podpora projektů pro ochranu KI (CIPS), Spolupráce se třetími státy (nečlenskými státy EU) – zahraniční dimenze EPCIP.
c)
Směrnice o EKI, Varovná informační síť ochrany kritické infrastruktury (CIWIN), Evropská referenční síť pro ochranu kritické infrastruktury (ERN-CIP), Podpora projektů pro ochranu KI (CIPS), Spolupráce se třetími státy (státy severní Afriky) – zahraniční dimenze EPCIP.
168.
Co je cílem bezpečnostního auditu letiště? 
a)
Komplexně kontrolovat zavedení a dodržování ustanovení zákona o civilním letectví, v právních předpisech EU, NBP, NBPV, NPŘK a dalších standardů a postupů souvisejících s ochranou civilního letectví před aktivačními činy, zjišťovat nedostatky a kontrolovat jejich odstranění, posuzovat úroveň zajišťovaných standardů OSN a efektivitu bezpečnostních opatření a postupů.
b)
Komplexně kontrolovat zavedení a dodržování ustanovení zákona o civilním letectví, v právních předpisech EU, NBP, NBPV, NPŘK a dalších standardů a postupů souvisejících s ochranou civilního letectví před protiprávními činy, zjišťovat nedostatky a kontrolovat jejich odstranění, posuzovat úroveň zajišťovaných standardů a efektivitu bezpečnostních opatření a postupů.
c)
Komplexně kontrolovat zavedení a dodržování ustanovení zákona o civilním letectví, v právních předpisech EU, NBP, NBPV, NPŘK a dalších standardů a postupů souvisejících s ochranou civilního letectví před separativními činy, zjišťovat klady a kontrolovat jejich využití , posuzovat úroveň zajišťovaných standardů OSN a efektivitu bezpečnostních opatření a postupů.
169.
Jaké metody zahrnuje detekční kontrola: 
a)
Ruční prohlídku, prostřednictvím průchozího detektoru kovů, zařízením pro stopovou detekci výbušnin, bezpečnostními skenery, které nejsou na bázi ionizujícího záření, zařízením pro stopovou detekci výbušnin (ETD) v kombinaci s ručním detektorem kovů, pomocí psů cvičených k zajišťování výbušnin.
b)
Noční prohlídku, prostřednictvím průtokového detektoru kovů, zařízením pro stopovou detekci výbušnin, bezpečnostními skenery, které nejsou na bázi ionizujícího záření, zařízením pro stopovou detekci výbušnin (ETD) v kombinaci s ručním detektorem kovů, pomocí psů cvičených k zajišťování výbušnin.
c)
Ruční prohlídku, prostřednictvím průchozího detektoru kovů, zařízením pro stopovou detekci výbušnin, bezpečnostními lasery, které nejsou na bázi ionizujícího záření, zařízením pro stopovou detekci výbušnin (ETD) v kombinaci s ručním detektorem plastových předmětů, pomocí psů cvičených k zajišťování výbušnin.
170.
Bezpečnostní třída podle ČSN P ENV 1627 definuje v 5 třídě předpokládaný způsob napadení 
a)
Zkušený zloděj dále používá elektrické nářadí, např. vrtačku, přímočarou pilu, úhlovou brusku o průměru kotouče maximálně 125 mm.
b)
Nezkušený zloděj dále používá elektrické nářadí, např. vrtačku, přímočarou pilu, úhlovou brusku o průměru kotouče maximálně 125 mm.
c)
Zkušený zloděj dále používá elektrické nářadí, např. vrtačku, přímočarou pilu, úhlovou brusku o průměru kotouče maximálně 300 mm.