Vyber správnou variantu: Moje maminka byla hrdá ​ (a)   ěmka, zatímco můj tatínek zase hrdý ​ (b)   ech. Já, ačkoli jsem se narodil v ​ (c)   eskoslovensku, jsem měl v mládí raději ​ (d)   ěmčinu. Později v životě jsem měl možnost procestovat spoustu zemí, včetně ​ (e)   meriky.

Vyber správnou variantu: Také jsem navštívil ​ (a)   elkou ​ (b)   ritánii, a ačkoliv jsem ochutnal báječná ​ (c)   rancouzská jídla a obdivoval přírodní krásy ​ (d)   kandinávie, teď na stará kolena vím, že právě ​ (e)   echy jsou mým domovem.

Když jsme se vrátili z kv​ (a)   tnového výletu, nemluvilo se po m​ (b)   stě o ničem jiném, než o m​ (c)   . Celé ráno jsem se snažil schovávat, ale můj nadřízený se po ob​ (d)   dě náhle ob​ (e)   vil ve dveřích.

Určitě přijdu o zam​ (a)   stnání! Překvapiv​ (b)   jsem ale místo vyhazovu dostal vyznamenání. Prý jsem teď hv​ (c)   zda! Skoro jako slavný zp​ (d)   vák. V​ (e)   la do mě taková radost, že jsem si z toho musel sednout na židli.

U následujících otázek urči vzor u přídavného jména (jarní, mladý) a doplň -i/-y.

Například: Veselí akrobati dělali triky vzor: mladý

Martin je snaživ_ student. vzor: _ _ _ _ _

(a)  

Ti nejrychlejš_ dostanou medaile. vzor: _ _ _ _ _

(a)  

Petra slyšela ps_ vytí. vzor: _ _ _ _ _

(a)  

Bíl_ králíci bydlí v kouzelníkově klobouku. vzor: _ _ _ _ _

(a)  

Mám ráda podzimn_ barvy. vzor: _ _ _ _ _

(a)  

Dnes bude dlouh_ den. vzor: _ _ _ _ _

(a)  

Doplň -i/-y Například: Hladím Sylviiny kočky a Petrovy psi. Dones to Petrovi.

Je těžké zavděčit se mému tatínkov​ (a)   . Sousedov​ (b)   psi nám často běhají po zahradě. Každou středu nás navštěvují maminčin​ (c)   kamarádky.

Doplň -i/-y Například: Hladím Sylviiny kočky a Petrovy psy. Dones to Petrovi.

Oba Martinov​ (a)   rodiče hrají divadlo. Když nám

dojde mouka, stačí zaklepat na Valentov​ (b)   o patro níž. Dnes nesmím zapomenout vrátit

Petrov​ (c)   jeho knihy.

Doplň do vět slova v závorkách ve správném tvaru.

například: Dívala se na mě zelenýma (oko – mn. č.) ___očima__.

Když můj tatínek něco neví, pokrčí (rameno – mn. č.) ______________________.

(a)  

Často se to

ale nestává. Dokáže si poradit s rozbitými (noha – mn. č.) (a)   od stolu,

i se

zlobícími (ručička – mn. č.) (a)   hodinek.

Když se ho ale bratr zeptal, kolik

má páv (oko – mn. č.) (a)   na ocase, to tatínek nevěděl.

Věděl ale, že na

hlavě má páv (oko – mn. č.) (a)   dvě.

Doplň -i/-í v koncovce přivlastňovacích zájmen náš a váš. Například: Dlouho jsem si nerozuměl s naším sousedem.

S naš​ (a)   m sousedem byly jenom problémy. Nejdřív si stěžoval na naš​ (b)   kočku, prý mu něco roztrhala. Také říkal, že v naš​ (c)   ulici není nikdy klid, protože před naš​ (d)   m domem pořád stojí auta – pošta, kurýr, rozvoz jídla...

Když jsem ho potkal naposledy, ani nepozdravil

a spustil: „Bydlet vedle vaš​ (a)   chalupy, to je za trest!“ Zrovna do naší ulice vjíždělo auto

s naš​ (b)   večeří, a tak jsem řekl: „Sousede, dáte si se mnou pizzu?“ Divili byste se, jak rychle

se všechny problémy rozplynuly...