Byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován. Autor svou hrou, zachycující tupost, nevzdělanost a zkaženost úředníků v jednom ruském provinčním městečku prolezlém korupcí a různými jinými neřestmi, nastavil zrcadlo všem, jejichž charakter je pokřiven podlézavostí a úplatkářstvím.

Byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel. Představitel generace ruchovců a lumírovců. Patří mezi zakladatele české poezie pro děti. Typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče) stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj.

Byl český básník národního obrození, kritik a překladatel. Psal tzv. ohlasovou poezii,což je umělá literární tvorba související s preromantickým obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. Napsal např. Ohlasy písní českých a Ohlasy písní ruských.

yl francouzský básník, dramatik a anarchista. Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní francouzské poezie. Ve svých dílech propagoval avantgardní malířství. Napsal Pásmo, což je poetický literární útvar, zpravidla se jedná o rozsáhlejší báseň, v níž se jedna představa volně váže k druhé technikou volné asociace.

Často je považován za nejdůležitějšího představitele tzv. magického realismu, přestože je jeho dílo příliš rozmanité na to, aby mohlo být jednoznačně zařazeno. Jeho styl je plný nadsázek a fantastických motivů, které se objevují v místech všedního života. Společným rysem je vyprávění velkých příběhů, které roztříští na mnoho bezvýznamných epizod, čímž se dílo stává záměrně nepřehledným. Jeho Sto roků samoty vypráví o několika generacích rozvětvené rodiny Buendíů a osudech jihoamerické vesničky Macondo v průběhu století.

Na sklonku 90. let 19. století se přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult. Rané básnické sbírky jsou psány většinou volným veršem. Mají znaky symbolismu a útočné dekadence. Pro autorovu tvorbu byl podnětný pobyt na Moravě a blízký styk s přírodou: Kniha lesů, vod a strání.

Je český spisovatel-prozaik. Jeho tvorba však neměla vždy stejnou úroveň, sahá od nekompromisní pronikavé satiry k opatrné až triviální próze, kterou tvořil pod vlivem minulého režimu. Vytvořil tzv. černou pentalogii a tzv. bílou pentalogii. V jeho známé knize Milenci a vrazi jsou představeni čtenáři dva typy lidí, modří a červení. Symbolizují dvě společenské třídy.

30. srpna 1941 byl přejet projíždějící německou sanitkou. Následkům těžkého zranění ve věku dvaadvaceti let. Z jeho díla vyplývá, že měl velký talent, nebyl členem žádné skupiny, ale byl ovlivněn existencialismem. Jeho dílo velmi ovlivnilo českou poezii. Jeho poezie vyjadřuje pocity mladých lidí zaskočených a zraněných těžkou dobou. Jeho jednotlivé deníky byly pojmenovány podle barvy desek sešitů, do kterých si své zápisy psal – Modrá kniha, Žíhaná kniha a Červená kniha

Umělecký směr 14.-16. století, který se otevřeně hlásí k antickým ideálům, obrací svůj pohled od Boha k člověku a klade velký důraz na poznání a vzdělání. Významnými umělci jsou například Michelangelo Buonarotti či Raffael Santi.

Vzniká jako reakce na schematický klasicismus a chladné rozumové osvícenství. Důraz je kladen na cit, prostého, nezkaženého člověka, vrací se k přírodě i dávnověku, autoři čerpají z ústní lidové slovesnosti. K nejvýznamnějším představitelům patří J.J. Rousseau, F. Schiller a J.W. Goethe.

Umělecký směr konce 19 .století především ve Francii, který opovrhuje společností, ale vymaňuje se z ní čistým uměním. Zaměřuje se na vlastní nitro, mystiku, hledá krásu v ošklivosti, využívá tabuizovaných témat, převládá pasivita, melancholie. Z autorů například tzv. prokletí básníci či O. Wilde.