wayground logo

Free Printable Worksheets

Font size

S
M
L
XL
Worksheets

Bunka Genetika Bakterie

Total questions: 174

Worksheet time: 1hrs 27mins

Name
Class
Date
1.

Stavbu molekuly DNA objasnil:

a)

J. B. Lamarck

b)

W. Harwey

c)

J. Watson a F. Crick

d)

A. van Leeuwenhoeck

2.

Voda obsažená v buňkách je:

a)

vázaná na lipidy

b)

využitelná jen u rostlin

c)

polárním rozpouštědlem

d)

vázaná pouze na sacharidy

3.

K makromolekulárním sloučeninám nepatří:

a)

bílkoviny

b)

lipidy

c)

polysacharidy

d)

nukleové kyseliny

4.

Mezi šestiuhlíkaté monosacharidy patří:

a)

deoxyribóza

b)

sacharóza

c)

fruktóza

d)

ribóza

5.

V DNA jsou komplementární tyto báze:

a)

A a C

b)

A a G

c)

A a U

d)

A a T

6.

Bílkoviny v buňce nemají funkci:

a)

stavebni

b)

regulační

c)

zásobní

d)

rozpouštědla

7.

Primární struktura bílkovin není určena:

a)

pořadím aminokyselin v řetězci

b)

genetickou informaci

c)

pořadím genů v intronech

d)

pořadím nukleotidů v mRNA

8.

Látky tukové povahy jsou:

a)

glykoproteiny

b)

primárním produktem fotosyntézy

c)

po chemické stránce estery

d)

pouze zásobárny energie

9.

Bílkoviny:

a)

obsahují H, O, CaP

b)

obsahují H, N. CaP

c)

obsahují peptidické vazby

d)

se mohou rozložit na jednotlivé nukleotidy

10.

Aminokyseliny jsou stavební jednotkou:

a)

proteinů

b)

lipidů

c)

nukleových kyselin

d)

sacharidů

11.

K párování bází v DNA dochází podle schématu:

a)

A-G, T-C

b)

A-T, G-C

c)

A-C, G-T

d)

G-G, A-A, T-T, C-C

12.

Stavebními kameny DNA jsou:

a)

aminokyseliny

b)

ribonukleotidy

c)

deoxyribonukleotidy

d)

monosacharidy

13.

Thymin je v DNA komplementární bází s:

a)

adeninem

b)

thyminem

c)

cytozinem

d)

guaninem

14.

Řetězec RNA se skládá z:

a)

aminokyselin

b)

ribonukleotidů

c)

deoxyribonukleotidů

d)

ATP

15.

DNA obsahuje tyto báze:

a)

A, G, T, U

b)

A, G, U, C

c)

A, T, G, C

d)

U, T, G, C

16.

RNA obsahuje tyto báze:

a)

A, G, T, C

b)

A, G, T, U

c)

G, T, U, C

d)

U, A, G, C

17.

RNA na rozdíl od DNA obsahuje:

a)

místo cytozinu uracil

b)

místo thyminu uracil

c)

místo thyminu uridin

d)

místo guaninu uracil

18.

K polysacharidům nepatří:

a)

glykogen

b)

chitin

c)

chinin

d)

škrob

19.

Enzymy:

a)

jsou jen funkčně specifické

b)

jsou jen substrátově specifické

c)

nejsou specifické

d)

jsou funkčně i substrátově specifické

20.

rRNA je součástí:

a)

ribozómů

b)

lipozómů

c)

cytoplazmy

d)

vakuol

21.

Mezi polysacharidy patří:

a)

laktóza

b)

galaktóza

c)

celulóza

d)

glukóza

22.

Mezi polysacharidy nepatří:

a)

celulóza

b)

glykogen

c)

sacharóza

d)

chitin

23.

Součástí molekuly ATP je:

a)

deoxyribóza

b)

dva zbytky kyseliny fosforečné

c)

ribóza

d)

alanin

24.

Molekula ADP obsahuje:

a)

tři zbytky kyseliny fosforečné

b)

deoxyribózu

c)

adenin

d)

fruktózu

25.

K makroelementům řadíme tyto prvky:

a)

C, O, Na, Mn

b)

K, Ca, Sr, S, CI

c)

C, H, O, Cu, Zn

d)

C, O, H, N, K, Ca

26.

Glykogen:

a)

je zásobní fruktan

b)

je nejdůležitější zásoba glukózy v lidském organismu

c)

se nachází pouze ve svalech

d)

se nachází pouze v játrech

27.

V eukaryotické buňce se DNA kromě jádra nachází ještě:

a)

v Golgiho aparátu

b)

v mitochondriích a chloroplastech

c)

částečně volně v cytoplazmě

d)

v ribozómech

28.

Bílkoviny se skládají z:

a)

nukleotidu

b)

deoxyribonukleotidů

c)

karboxylových kyselin

d)

aminokyselin

29.

Jako templát pro proteosyntézu slouží:

a)

DNA

b)

mRNA

c)

tRNA

d)

bilkovina

30.

Nukleotidy jsou stavebními jednotkami:

a)

bílkovin

b)

polysacharidů

c)

nukleových kyselin

d)

lipidů

31.

V nukleových kyselinách standardně nacházíme:

a)

4 báze: A, U, G, C

b)

4 báze: T, U, G, C

c)

5 bází: T, U, G, C, A

d)

3 báze: A, G, C

32.

Adenin je v RNA komplementární s:

a)

thyminem

b)

uracilem

c)

guaninem

d)

cytozinem

33.

Tuky:

a)

řadíme mezi biopolymery

b)

jsou zásobní látkou jen u živočichů, ne u rostlin

c)

jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

d)

označujeme též jako lipomy

34.

Archea jsou:

a)

jedny z nejmladších autotrofních organismů na Zemi

b)

schopné žít v extrémních podmínkách

c)

schopny fagocytózy

d)

svou stavbou těla shodné s eubaktériemi

35.

Buňka baktérií se rozmnožuje:

a)

pučením

b)

konjugaci

c)

příčným dělením

d)

přímým dělenim

36.

Eukaryotická buňka se od prokaryotické liší přítomnosti:

a)

bilkovin

b)

jaderné membrány

c)

DNA

d)

ribozómů

37.

Mezi Prokaryota patří:

a)

bakterie a sinice

b)

kvasinky

c)

také některé jednobuněčné rostliny

d)

prvoci

38.

U některých sinic nach zíme:

a)

bakteriochlorofyl umožňující fotosyntézu

b)

mikrotubuly zpevňující buněčnou stěnu

c)

slizové pouzdro obalující buněčnou stěnu

d)

různý počet panožek

39.

U Prokaryot:

a)

je v buňce DNA i RNA

b)

je vytvořena jaderná membrána

c)

jsou fotosyntetická barviva v chloroplastech

d)

je v jádře je větší počet chromozómů

40.

Bakteriím chybí:

a)

buněčná stěna

b)

DNA

c)

jaderná membrána

d)

ribozómy

41.

Mezi organismy s prokaryotní stavbou buňky patří:

a)

prvoci

b)

bakterie

c)

kvasinky

d)

krásnoočka

42.

V Golgiho systému probíhá:

a)

Krebsüv cyklus

b)

dýchací řetězec

c)

posttranslační úprava proteinů

d)

fotolýza vody

43.

Mitochondrie jsou organelou:

a)

anaerobní glykolýzy

b)

s vlastni DNA

c)

aerobní glykolýzy

d)

s jednoduchou biomembránou.

44.

Plazmatická membrána je tvořena:

a)

jen lipidy

b)

jen bílkovinami

c)

lipidy a bílkovinami

d)

cukry a lipidy

45.

Plazmatická membrána je:

a)

propustná

b)

propustná v jednom směru

c)

polopropustná

d)

nepropustná

46.

Mezi vlastnosti biomembrány nepatří:

a)

je tvořena dvěma vrstvami molekul fosfolipidů

b)

obsahuje také molekuly bílkovin

c)

může být zpevněna celulózou

d)

u prokaryotických buněk plní funkci některých organel

47.

Plazmatická membrána se vyznačuje:

a)

velkým množstvím molekul fosfolipidů

b)

tím, že je volně propustná pro všechny molekuly

c)

tím, že je nepropustná, chrání buněčný obsah

d)

jsou v ní uloženy membránové organely

48.

K membránovým strukturám buňky nepatří:

a)

mitochondrie

b)

endoplazmatické retikulum a Golgiho systém

c)

plastidy a vakuoly

d)

centriola a dělící vřeténko

49.

Vakuoly:

a)

obsahují vodný roztok zásobních nebo odpadních látek

b)

vždy jsou v buňce ve velkém počtu

c)

nejsou membránové organely

d)

od cytoplazmy jsou odděleny dvojitou membránou

50.

V buňce sinic:

a)

je přítomna DNA

b)

RNA chybí

c)

se z nukleových kyselin vyskytuje jen RNA

d)

je buněčné jádro s jadernou

51.

Velikost prokaryotických buněk:

a)

se pohybuje v jednotkách um

b)

je srovnatelná s velikostí živočišných buněk

c)

se pohybuje v desítkách um

d)

se pohybuje v desetinách um

52.

Bakterie se rozmnožují:

a)

pohlavně

b)

nepohlavně

c)

pohlavně i nepohlavně

d)

mitózou

53.

Které tvrzení neplatí pro Archaea?

a)

mají cirkulární DNA

b)

mají eukaryotické rysy proteosyntézy

c)

dokáží žít v extrémních podmínkách

d)

maji eukaryotický typ buňky

54.

K bakteriím neřadíme:

a)

borrelie

b)

vibria

c)

kvasinky

d)

chlamydie

55.

Co platí pro bakteriofága A (lambda)?

a)

stresové podmínky ovlivňují, zda proběhne lyzogenní či lytická fáze

b)

patří mezi RNA-viry

c)

zajišťuje rekombinaci genetické informace (podobným způsobem jako crossig-over u eukaryot)

d)

je zodpovědný za rezistenci bakterií vůči antibiotikum

56.

Pro antibiotika obecně neplatí:

a)

mají jen bakteriostatický, nikoli baktericidní účinek na bakterie

b)

o jejich objev se zasloužil Alexander Fleming

c)

jsou produkovány např. bakteriemi a houbami

d)

jsou synteticky vyráběny

57.

Buněčná stěna:

a)

je typická pro rostlinnou i živočišnou buňku

b)

u většiny rostlinných buněk je tvořena chitinem

c)

pro velké molekuly je nepropustná

d)

vždy je impregnována ligninem a podobnými látkami

58.

Buněčné inkluze jsou:

a)

soubory zrníček či kapének zásobních nebo odpadních látek

b)

látky inkrustující buněčnou stěnu

c)

pouze v buňkách eukaryotických

d)

zvláštní organely uvolňující energii

59.

K organelám pohybu neřadíme:

a)

pulzující vakuolu

b)

panožky

c)

bičíky

d)

řasinky

60.

Rostlinná buňka se od živočišné liší přítomností:

a)

jaderné membrány

b)

plastidů

c)

RNA

d)

mitochondrií

61.

Semiautonomni organely:

a)

mají obal tvořený jednou membránou

b)

obsahují inkluze

c)

obsahují DNA

d)

neprobíhá v nich energetický metabolismus

62.

Některé živočišné buňky mají na povrchu:

a)

buněčnou stěnu

b)

pelikulu

c)

vrstvičku vosku

d)

slizová pouzdra z peptidoglykanu

63.

Lysozomy:

a)

jsou místem autolýzy

b)

jsou obsaženy ve všech eukaryotických buňkách

c)

mají zásadité pH

d)

jsou ohraničené dvěma membránami

64.

Chemoautotrofie je způsob výživy, kdy organismus získává:

a)

energii z chemických látek a uhlík z CO₂

b)

energii i uhlik štěpením jednoduchých organických látek

c)

energii ze slunečního záření a uhlik z CO₂

d)

energii ze slunečního záření a uhlík štěpením organické látky

65.

Anacrobní buňky ziskávají energii:

a)

za přítomnosti kysliku

b)

anaerobní glykolýzou

c)

v Krebsově cyklu

d)

v dýchacím řetězci

66.

Nejvice energie získá buňka:

a)

anacrobní glykolýzou

b)

Krebsovým cyklem

c)

dýchacím fetězcem

d)

rozkladem vody

67.

V mitochondriích jsou vázány enzymy:

a)

oxidativní fosforylace

b)

anaerobni glykolýzy

c)

pro tvorbu glykogenu

d)

fotofosforylace

68.

Buňka je soustavou:

a)

ohraničenou

b)

bez volné (Gibbsovy) energie

c)

uzavřenou

d)

bez osmotické aktivity

69.

Autotrofni buňky ziskávají uhlik z:

a)

organických sloučenin

b)

CO

c)

CO₂

d)

ATP

70.

Pro buňku je nevyužitelná energie:

a)

tepelná

b)

Gibbsova

c)

ATP

d)

GTP

71.

Heterotrofně se nevyživují:

a)

všichni živočichové

b)

nezelené rostliny

c)

rostliny lilkovité

d)

mladé klični rostliny

72.

Transport látek pomocí membránových přenašečů:

a)

je závislý na koncentračním spádu

b)

se uskutečňuje prostřednictvím bilkovin

c)

se uplatňuje např. při přechodu molekul vody přes cytoplasmatickou membránu.

d)

není významný při přenosu vzruchu neuronem.

73.

Proces pohlcování částic buňkou se nazývá:

a)

fagocytóza

b)

pinocytóza

c)

exocytóza

d)

osmóza

74.

Při exergonické reakci:

a)

se energie spotřebovává

b)

se spotřebovává teplo

c)

k žádné přeměně energie nedocházi

d)

se energie uvolňuje

75.

Buňka v klidu je uvnitř oproti venku:

a)

nabila kladně

b)

nabita záporně

c)

rozdil neexistuje - je nabita vždy stejně na obou stranách membrány

d)

zásobena větším množstvím Na+ iontů

76.

Při buněčném pohybu se neuplatňuji:

a)

mikrotubuly

b)

mikrofilamenta

c)

intermediální filamenta

d)

aktinová filamenta

77.

Ústředni dogma molekulárni biologie znamená, že je možný přenos genetické informace:

a)

z nukleové kyseliny do jiné nukleové kyseliny

b)

z proteinů do mRNA

c)

Z pořadí aminokyselin do DNA

d)

Žadná z alternativ není sorávná

78.

Pojem proteosyntéza je totožný s pojmem:

a)

replikace

b)

transkripce

c)

translace

d)

mutace

79.

Iniciačni kodon mRNA u Eukaryi je:

a)

UGA

b)

GUG

c)

UAA

d)

AUG

80.

Aminokyseliny Eukary:

a)

je jich známo 64

b)

je jich známo 21

c)

všechny umí lidský organismus syntetizovat

d)

odbourávaji se procesem aminace

81.

Ribozomální RNA (= rRNA) vzniká:

a)

translaci

b)

transkripci

c)

proteosyntézou

d)

replikací

82.

V jádře se vytváří:

a)

jen mRNA

b)

všechny typy RNA

c)

jen rRNA a mRNA

d)

jen tRNA a mRNA

83.

Princip komplementarity se neuplatňuje mezi:

a)

dvěma antiparalelnimi vlákny DNA

b)

DNA a mRNA

c)

mezi kodonem a antikodonem

d)

mezi mRNA a aminokyselinami

84.

Pri fotosyntéze se přeměňuje energie:

a)

chemická na světelnou

b)

chemická na tepelnou

c)

světelná na energii chemických vazeb

d)

světelná na tepelnou

85.

Při fotosyntéze dochází k:

a)

oxidativni fosforylaci

b)

transformaci světelné energie na tepelnou

c)

fotolýze amoniaku

d)

fotofosforylaci

86.

Kyselina pyrohroznová (pyruvát):

a)

je izomerem kyseliny mléčné

b)

vzniká glykolýzou

c)

patři k aminokyselinám

d)

vzniká jen v živočišných buňkách

87.

Rychlost difúze:

a)

není závislá na koncentračním spádu látky

b)

není časově závislá

c)

je maximální pro makromolekuly

d)

je závislá na koncentračním spádu látky

88.

V hypertonickém roztoku dochází u rostlinných buněk k:

a)

zvětšení objemu

b)

plazmolýze

c)

plazmoptýze

d)

popraskání

89.

Živočišná buňka v hypotonickém prostředí:

a)

zvětšuje svůj objem, ale nepraskne

b)

praskne

c)

svůj objem nemění

d)

smršťuje se

90.

Látky do buňky nevstupují:

a)

pinocytózou

b)

fagocytózou

c)

exocytózou

d)

pomocí membránových přenašečů

91.

Kyslík uvolňovaný při fotosyntéze do vzduchu pocházi:

a)

z vody

b)

z glukózy

c)

z redukovaných koenzymů

d)

z CO₂

92.

Proces endocytózy:

a)

se uskutečňuje pomocí bičíků

b)

je proces vylučování látek buňkou

c)

je proces přijímání látek buňkou za spotřeby energie.

d)

zahmuje jen přijímání roztoků pomocí tzv. pinocytóry

93.

Syntéza DNA probiha:

a)

v S fizi buněčného cyklu

b)

v M fázi huněčného cyklu

c)

v Gil fázi huněčného cyklu

d)

v G2 fázi buněčného cyklu

94.

Nositelem genetické informace jsou:

a)

bilkoviny

b)

nukleové kyseliny

c)

polysacharidy

d)

fosfolipidy

95.

Syntéza RNA probíhá (v cukaryotické buňce):

a)

v jádře

b)

v ribozámech

c)

v endoplazmatickém retikulu

d)

v lipozimech

96.

U buněčných organismů se RNA syntetizuje podle:

a)

mRNA

b)

proteinů

c)

DNA

d)

IRNA

97.

RNA může být syntetizována podle RNA pouze u některých:

a)

baktérií

b)

sinic

c)

virů

d)

rostlin

98.

Bílkoviny se syntetizují:

a)

v jádře

b)

na ribozómech

c)

ve vakuolách

d)

v lysozómech

99.

Triplet je:

a)

trojice aminokyselin.

b)

aminokyselina

c)

trojice bázi

d)

trojice vodíkových vazch

100.

Aminokyseliny přináší na místo proteosyntézy:

a)

mRNA

b)

RNA-polymeráza

c)

tRNA

d)

rRNA

101.

Pohlavní buňky vznikají:

a)

mitózou

b)

meiózou

c)

vždy ještě během embryonálního vývoje jedince

d)

jen u savců pouze během embryonálního vývoje jedince

102.

Hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu je:

a)

v S-fázi

b)

na konci G1-fáze

c)

v G2-fázi

d)

v anafázi

103.

Mitóza má 4 fáze v tomto pořadí:

a)

anafáze, metafáze, profáze, telofáze

b)

profáze, metafáze, anafáze, telofáze

c)

profáze, anafáze, metafáze, telofáze

d)

profáze, metafáze, telofáze, anafáze

104.

Třetí fázi mitózy označujeme jako:

a)

anafázi

b)

metafázi

c)

profázi

d)

telofázi

105.

Druhou fází mitózy je:

a)

anafáze

b)

profáze

c)

metafáze

d)

telofáze

106.

Generační doba buňky je určována:

a)

geneticky a nezávisí na vnějších podmínkách

b)

geneticky a závisí na vnějších podmínkách

c)

pouze vlivem prostředí

d)

pouze dostatkem živin

107.

Redukční dělení je:

a)

meióza

b)

mitóza

c)

karyokineze

d)

příčné dělení

108.

Buněčný cyklus má následující fáze v tomto pořadí:

a)

GIS-G2 - M

b)

G1 G2-S - M

c)

GI-M-G2 - S

d)

S-G1 G2 - M

109.

Druhá fáze buněčného cyklu se nazývá:

a)

S a probíhá v ní cytokineze

b)

S a probíhá v ní syntéza DNA

c)

G2 a probíhá v ní syntéza bílkovin

d)

M a probíhá v ní dělení jádra

110.

Výsledkem meiotického dělení jsou:

a)

3 buňky s haploidním počtem chromozómů

b)

4 buňky s diploidním počtem chromozómů

c)

4 buňky s haploidním počtem chromozómů

d)

2 buňky s haploidním počtem chromozómů

111.

Výsledkem mitotického dělení jsou:

a)

tři buňky s diploidním počtem chromozómů

b)

2 buňky s diploidním počtem chromozómů

c)

4 buňky s haploidním počtem chromozómů

d)

2 buňky s haploidním počtem chromozómů

112.

Jaký počet chromozómů mají gamety?

a)

stejný jako mateřská buňka (diploidni)

b)

dvojnásobný, tj.4 sady chromozómů (tetraploidní)

c)

poloviční než mateřská buňka, 1 sadu chromozómů (haploidní)

d)

mají 3 sady chromozómů (triploidní)

113.

V mitotické metafázi:

a)

chromozómy spiralizují

b)

dochází k replikaci DNA

c)

chromozómy se řadí do ekvatoriální roviny

d)

dochází k pohybu chromozómů k pólům buňky

114.

Rozdělení buňky na dvě buňky dceřinné nazýváme:

a)

anafáze

b)

cytokineze

c)

telekineze

d)

telofáze

115.

Který proces neprobíhá v mitotické profázi?

a)

rozpad jaderné membrány

b)

tvorba dělicího vřeténka

c)

spiralizace chromozómů

d)

replikace DNA

116.

Chromozómy jsou nejlépe pozorovatelné v:

a)

metafázi

b)

v nedělícím se jádru

c)

profázi

d)

cytokinezi

117.

Mitóza probíhá:

a)

jen v rostlinných buňkách

b)

jen v živočišných buňkách

c)

v eukaryotických buňkách

d)

v eukaryotických i prokaryotických buňkách

118.

Třetí fázi buněčného cyklu označujeme:

a)

G2 v ní se buňka připravuje na mitózu

b)

M a probíhá v ní mitóza

c)

S a probíhá v ní syntéza bílkovin

d)

S a probíhá v ní syntéza DNA

119.

Čtvrtá fáze buněčného cyklu se označuje:

a)

G2 a je klidovým stadiem

b)

S a probíhá v ní syntéza bílkovin

c)

M a probíhá v ní vlastní jaderné dělení

d)

S a probíhá v ní syntéza DNA

120.

Zygota je:

a)

oplozené vajíčko

b)

haploidní

c)

geneticky shodná s gametou

d)

zralá pohlavní buňka

121.

Maligní transformace buněk:

a)

vede k zástavě jejich dělení

b)

neovlivňuje metabolismus těchto buněk

c)

je způsobována kancerogeny

d)

nevzniká působením tzv. onkogenních virů

122.

Hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu:

a)

zastavuje dělení buňky v nepříznivých podmínkách

b)

je u dělících se buněk trvale zablokován

c)

ovlivňuje délku trvání všech dalších fází

d)

je jediným bodem, který kontroluje mechanismus dělení buňky

123.

V anafázi mitózy se chromozóm skládá z(e):

a)

2 chromatid

b)

1 chromatidy

c)

4 chromatid

d)

chromozóm není viditelný tak, aby bylo možné to rozeznat

124.

Proces rekombinace (crossing-over) se odehrává v:

a)

v mitotické profázi

b)

v první meiotické profázi

c)

v druhé meiotické profázi

d)

během cytokineze

125.

Genofond je soubor všech genů:

a)

vyskytujících se v populaci určitého druhu

b)

v rámci čeledi

c)

vyskytujících se u určitého jedince

d)

v rámci řádu

126.

Jedinec je geneticky zcela totožný s rodičem:

a)

pokud vzniká nepohlavním rozmnožováním

b)

při pohlavním rozmnožování s dominantním rodičem

c)

nikdy nemůže být zcela geneticky totožný

d)

při pohlavním rozmnožování s recesivním rodičem

127.

Pohlavní rozmnožování:

a)

zajišťuje genetickou shodu potomků následující generace

b)

omezuje adaptabilitu druhu

c)

omezuje variabilitu druhu na minimum

d)

zajišťuje kombinaci vloh obou rodičů a v důsledku toho variabilitu druhu

128.

Pro proměnlivost neplatí:

a)

může být dědičná i nedědičná

b)

může být způsobena podmínkami vnějšího prostředí

c)

může být způsobena mutací

d)

dědičnou proměnlivostí jsou modifikace

129.

Znaky:

a)

dědičné jsou neseny příslušnými geny

b)

mohou být jen kvalitativní

c)

jejich soubor nazýváme genotyp

d)

jejich soubor nazýváme biotyp

130.

Fenotyp je:

a)

soubor všech znaků, které se projevují u konkrétního jedince

b)

soubor pouze kvalitativních znaků u konkrétního jedince

c)

soubor pouze kvantitativních znaků u konkrétního jedince

d)

soubor všech dědičných vloh konkrétního jedince

131.

Gen:

a)

je úsek na molekule tRNA, který nese úplnou biochemickou informaci pro manifestaci znaku

b)

(strukturální) je informace na molekule DNA pro syntézu molekuly bílkoviny

c)

nemá své přesné místo na chromozomu

d)

je kódovaný pořadím bází v rRNA

132.

Pro pojem alela neplatí:

a)

je konkrétní forma genu

b)

může být dominantní i recesivní

c)

některé geny existují v podobě mnoha alel

d)

je součástí fenotypu, nikoliv genotypu

133.

Genotyp:

a)

je soubor všech znaků organismu

b)

je soubor jedinců vyskytujících se na určité lokalitě

c)

odpovídá fenotypu

d)

je širší soubor než fenotyp - všechny vlohy se nemusí manifestovat

134.

Genom:

a)

je veškerá genetická informace uložená v DNA (nebo RNA) konkrétního organismu

b)

určuje chování buňky za všech okolností

c)

je synonymem pojmu karyotyp

d)

postrádají jednobuněčné organismy

135.

Pro geny velkého účinku neplatí:

a)

podmiňují zpravidla kvalitativní znaky

b)

podmiňují znaky založené monogenně

c)

mají velký fenotypový projev

d)

podmiňují zpravidla kvantitativní znaky

136.

Kvantitativní znaky jsou většinou:

a)

podmíněny více páry alel

b)

podmíněny jedním genem

c)

vlastní jen živočichům

d)

ve dvou fenotypových kategoriích

137.

Karyotyp:

a)

je charakteristický pro všechny jedince téhož rodu

b)

udává tvar a počet chromozomů, je druhově specifický

c)

je typ jaderné membrány

d)

charakterizuje počet jader v buňce

138.

Diploidní počet chromozomů:

a)

označujeme 4n a je v somatických buňkách

b)

označujeme n a je v gametách

c)

označujeme 2n a je v somatických buňkách

d)

označujeme 1n a je v gametách

139.

Haploidní počet chromozomů:

a)

označujeme 2n

b)

je poloviční oproti diploidní sadě

c)

vzniká mitózou

d)

je typický pro somatické buňky

140.

Mimojaderná dědičnost:

a)

existuje jen u rostlin

b)

neexistuje

c)

nepodléhá Mendelovým zákonům

d)

podléhá klasickým Mendelovým zákonům

141.

Hardy-Weinbergův zákon lze matematicky formulovat:

a)

p² + 2pq + q² = 0

b)

p² + 2pq + q² = 1

c)

p + 2pq + q = 1

d)

p + q = 1

142.

Dědičnost genů ležících v homologních úsecích pohlavních chromozomů se řídí pravidly:

a)

autozomální dědičnosti

b)

gonozomální dědičnosti

c)

stejnými jako v případě genů v heterologních úsecích

d)

dosud neobjevenými

143.

Při chromozomálním určení pohlaví typu Drosophila jsou samičky:

a)

XY

b)

XX

c)

heterogametické

d)

XO

144.

Fenotypový štěpný poměr v F2-generaci u dihybridismu s úplnou dominancí je:

a)

1 : 2 : 1

b)

9 : 3 : 3 : 1

c)

1 : 1 : 1 : 1

d)

3 : 1

145.

Sekvenci strukturního genu je obvykle bezprostředně určena:

a)

primární struktura bílkoviny

b)

sekundární struktura bílkoviny

c)

terciární struktura bílkoviny

d)

kvartérní struktura bílkoviny

146.

Barvoslepý muž a zdravá žena (nepřenášející barvoslepost) mají:

a)

polovinu dcer barvoslepých

b)

polovinu synů barvoslepých

c)

polovinu dcer i synů barvoslepých

d)

všechny děti zdravé (dcery jsou přenašečky)

147.

Rodiče genotypů AABB a AaBb mají v F1-generaci při úplné dominanci potomky:

a)

fenotypově štěpící do čtyř kategorií

b)

fenotypově uniformní (shodné)

c)

genotypově štěpící do dvou kategorií

d)

genotypově uniformní (shodné)

148.

Při úplné dominanci se fenotypově neshoduje jedinec genotypu CCDD s jedincem genotypu:

a)

CcDd

b)

CCDd

c)

ccdd

d)

CcDD

149.

Při křížení jedinců s genotypy AABb a AaBb nemůže vzniknout genotyp:

a)

Aabb

b)

AABb

c)

AaBB

d)

aaBB

150.

Gonozom je:

a)

typ chromozomové mutace

b)

pohlavní chromozom

c)

geneticky shodný s autozomem

d)

typ bakteriální kruhové DNA

151.

Partenogeneze je:

a)

způsob vzniku gamet

b)

typická jen pro rostliny

c)

vznik jedince z oplozeného bezjaderného vajíčka

d)

vznik jedince z neoplozeného vajíčka

152.

Pro mutagen neplatí:

a)

působí jen na somatické buňky

b)

může být chemického charakteru

c)

může být fyzikálního charakteru

d)

může způsobit dědičné změny genetické informace

153.

Genové inženýrství:

a)

je možné zatím jen u rostlin

b)

pracuje s rekombinovanými molekulami DNA

c)

je možné jen u živočichů

d)

konstruuje zařízení genetických laboratoří

154.

Jedinec s genotypem AaBb je:

a)

monohybrid

b)

dihybrid

c)

homozygot

d)

tetrahybrid

155.

Při neúplné dominanci jsou fenotypově shodní:

a)

homozygoti dominantní s heterozygoty

b)

heterozygoti s homozygoty recesivními

c)

jedinci generace F1 vzniklí křížením homozygotních rodičů

d)

všichni homozygoti

156.

Základní genetické zákonitosti objevil:

a)

J. G. Mendel

b)

Ch. Darwin

c)

A. Oparin

d)

W. Harwey

157.

Dominance a recesivita vyjadřují:

a)

vztah mezi alelami téhož genu

b)

vztah mezi alelami různých genů

c)

vztah mezi lokusy různých genů

d)

evoluční vztah mezi alelami různých genů

158.

Heterozygot má:

a)

stejné alely téhož genu

b)

různé alely téhož genu

c)

jen recesivní alely daného genu

d)

jen dominantní alely daného genu

159.

Homozygot recesivní nese:

a)

různé alely téhož genu

b)

stejné alely dvou různých genů

c)

jen recesivní alely daného genu

d)

jen dominantní alely daného genu

160.

První Mendelův zákon pojednává o:

a)

uniformitě F1-generace

b)

segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci

c)

volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů

d)

vazbě genů

161.

Druhý Mendelův zákon pojednává o:

a)

uniformitě F1 generace

b)

segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci

c)

volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů

d)

vazbě genů

162.

Třetí Mendelův zákon pojednává o:

a)

a) uniformitě F1-generace

b)

b) segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci

c)

c) volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů

d)

d) vazbě genů

163.

Fenotypový štěpný poměr v F2-generaci odpovídá genotypovému:

a)

při neúplné dominanci a kodominanci

b)

jen při neúplné dominanci

c)

jen při kodominanci

d)

tato situace nemůže nastat

164.

Geny, které jsou ve vazbě:

a)

leží na témže chromozomu

b)

se mohou nalézat jen na autozomech

c)

se mohou nalézat jen na gonozomech

d)

leží na různých chromozomech

165.

Lokus je:

a)

místo na chromozomu, kde je lokalizován určitý gen

b)

synonymum pojmu alela

c)

různý pro různé alely téhož genu

d)

somatická mutace

166.

Downův syndrom je následkem trizomie:

a)

21. chromozomu

b)

18. chromozomu

c)

13. chromozomu

d)

22. chromozomu

167.

Patauův syndrom je následkem trizomie:

a)

21. chromozomu

b)

18. chromozomu

c)

13. chromozomu

d)

22. chromozomu

168.

Osoby postižené Klinefelterovým syndromem jsou:

a)

jen muži

b)

jen ženy

c)

obou pohlaví

d)

plodné

169.

Osoby postižené Turnerovým syndromem jsou:

a)

jen muži

b)

jen ženy

c)

obou pohlaví

d)

plodné

170.

Autozomálně recesivní choroba postihuje:

a)

jen recesivní homozygoty

b)

recesivní homozygoty a heterozygoty

c)

jen heterozygoty

d)

všechny homozygoty

171.

Hemofilie A patří mezi choroby:

a)

vázané na chromozom X

b)

autozomálně recesivní

c)

autozomálně dominantní

d)

vázané na chromozom Y

172.

Mezi genové mutace nepatří:

a)

translokace

b)

delece

c)

inzerce

d)

substituce

173.

Aneuploidie není:

a)

ztráta části chromozomu

b)

přítomnost nadbytečného chromozomu

c)

chybění celého chromozomu

d)

chybění více chromozomů

174.

Mutace mohou být u pohlavně se rozmnožujících organismů přenášeny do další generace:

a)

postihnou-li somatické buňky

b)

nemohou být přeneseny, protože DNA má spolehlivé reparační schopnosti

c)

pokud postihnou gamety (nebo jejich zárodečnou linii)

d)

prakticky kdykoliv se vyskytnou