WorksheetsBunka Genetika Bakterie
Total questions: 174
Worksheet time: 1hrs 27mins
Stavbu molekuly DNA objasnil:
J. B. Lamarck
W. Harwey
J. Watson a F. Crick
A. van Leeuwenhoeck
Voda obsažená v buňkách je:
vázaná na lipidy
využitelná jen u rostlin
polárním rozpouštědlem
vázaná pouze na sacharidy
K makromolekulárním sloučeninám nepatří:
bílkoviny
lipidy
polysacharidy
nukleové kyseliny
Mezi šestiuhlíkaté monosacharidy patří:
deoxyribóza
sacharóza
fruktóza
ribóza
V DNA jsou komplementární tyto báze:
A a C
A a G
A a U
A a T
Bílkoviny v buňce nemají funkci:
stavebni
regulační
zásobní
rozpouštědla
Primární struktura bílkovin není určena:
pořadím aminokyselin v řetězci
genetickou informaci
pořadím genů v intronech
pořadím nukleotidů v mRNA
Látky tukové povahy jsou:
glykoproteiny
primárním produktem fotosyntézy
po chemické stránce estery
pouze zásobárny energie
Bílkoviny:
obsahují H, O, CaP
obsahují H, N. CaP
obsahují peptidické vazby
se mohou rozložit na jednotlivé nukleotidy
Aminokyseliny jsou stavební jednotkou:
proteinů
lipidů
nukleových kyselin
sacharidů
K párování bází v DNA dochází podle schématu:
A-G, T-C
A-T, G-C
A-C, G-T
G-G, A-A, T-T, C-C
Stavebními kameny DNA jsou:
aminokyseliny
ribonukleotidy
deoxyribonukleotidy
monosacharidy
Thymin je v DNA komplementární bází s:
adeninem
thyminem
cytozinem
guaninem
Řetězec RNA se skládá z:
aminokyselin
ribonukleotidů
deoxyribonukleotidů
ATP
DNA obsahuje tyto báze:
A, G, T, U
A, G, U, C
A, T, G, C
U, T, G, C
RNA obsahuje tyto báze:
A, G, T, C
A, G, T, U
G, T, U, C
U, A, G, C
RNA na rozdíl od DNA obsahuje:
místo cytozinu uracil
místo thyminu uracil
místo thyminu uridin
místo guaninu uracil
K polysacharidům nepatří:
glykogen
chitin
chinin
škrob
Enzymy:
jsou jen funkčně specifické
jsou jen substrátově specifické
nejsou specifické
jsou funkčně i substrátově specifické
rRNA je součástí:
ribozómů
lipozómů
cytoplazmy
vakuol
Mezi polysacharidy patří:
laktóza
galaktóza
celulóza
glukóza
Mezi polysacharidy nepatří:
celulóza
glykogen
sacharóza
chitin
Součástí molekuly ATP je:
deoxyribóza
dva zbytky kyseliny fosforečné
ribóza
alanin
Molekula ADP obsahuje:
tři zbytky kyseliny fosforečné
deoxyribózu
adenin
fruktózu
K makroelementům řadíme tyto prvky:
C, O, Na, Mn
K, Ca, Sr, S, CI
C, H, O, Cu, Zn
C, O, H, N, K, Ca
Glykogen:
je zásobní fruktan
je nejdůležitější zásoba glukózy v lidském organismu
se nachází pouze ve svalech
se nachází pouze v játrech
V eukaryotické buňce se DNA kromě jádra nachází ještě:
v Golgiho aparátu
v mitochondriích a chloroplastech
částečně volně v cytoplazmě
v ribozómech
Bílkoviny se skládají z:
nukleotidu
deoxyribonukleotidů
karboxylových kyselin
aminokyselin
Jako templát pro proteosyntézu slouží:
DNA
mRNA
tRNA
bilkovina
Nukleotidy jsou stavebními jednotkami:
bílkovin
polysacharidů
nukleových kyselin
lipidů
V nukleových kyselinách standardně nacházíme:
4 báze: A, U, G, C
4 báze: T, U, G, C
5 bází: T, U, G, C, A
3 báze: A, G, C
Adenin je v RNA komplementární s:
thyminem
uracilem
guaninem
cytozinem
Tuky:
řadíme mezi biopolymery
jsou zásobní látkou jen u živočichů, ne u rostlin
jsou estery vyšších mastných kyselin a glycerolu
označujeme též jako lipomy
Archea jsou:
jedny z nejmladších autotrofních organismů na Zemi
schopné žít v extrémních podmínkách
schopny fagocytózy
svou stavbou těla shodné s eubaktériemi
Buňka baktérií se rozmnožuje:
pučením
konjugaci
příčným dělením
přímým dělenim
Eukaryotická buňka se od prokaryotické liší přítomnosti:
bilkovin
jaderné membrány
DNA
ribozómů
Mezi Prokaryota patří:
bakterie a sinice
kvasinky
také některé jednobuněčné rostliny
prvoci
U některých sinic nach zíme:
bakteriochlorofyl umožňující fotosyntézu
mikrotubuly zpevňující buněčnou stěnu
slizové pouzdro obalující buněčnou stěnu
různý počet panožek
U Prokaryot:
je v buňce DNA i RNA
je vytvořena jaderná membrána
jsou fotosyntetická barviva v chloroplastech
je v jádře je větší počet chromozómů
Bakteriím chybí:
buněčná stěna
DNA
jaderná membrána
ribozómy
Mezi organismy s prokaryotní stavbou buňky patří:
prvoci
bakterie
kvasinky
krásnoočka
V Golgiho systému probíhá:
Krebsüv cyklus
dýchací řetězec
posttranslační úprava proteinů
fotolýza vody
Mitochondrie jsou organelou:
anaerobní glykolýzy
s vlastni DNA
aerobní glykolýzy
s jednoduchou biomembránou.
Plazmatická membrána je tvořena:
jen lipidy
jen bílkovinami
lipidy a bílkovinami
cukry a lipidy
Plazmatická membrána je:
propustná
propustná v jednom směru
polopropustná
nepropustná
Mezi vlastnosti biomembrány nepatří:
je tvořena dvěma vrstvami molekul fosfolipidů
obsahuje také molekuly bílkovin
může být zpevněna celulózou
u prokaryotických buněk plní funkci některých organel
Plazmatická membrána se vyznačuje:
velkým množstvím molekul fosfolipidů
tím, že je volně propustná pro všechny molekuly
tím, že je nepropustná, chrání buněčný obsah
jsou v ní uloženy membránové organely
K membránovým strukturám buňky nepatří:
mitochondrie
endoplazmatické retikulum a Golgiho systém
plastidy a vakuoly
centriola a dělící vřeténko
Vakuoly:
obsahují vodný roztok zásobních nebo odpadních látek
vždy jsou v buňce ve velkém počtu
nejsou membránové organely
od cytoplazmy jsou odděleny dvojitou membránou
V buňce sinic:
je přítomna DNA
RNA chybí
se z nukleových kyselin vyskytuje jen RNA
je buněčné jádro s jadernou
Velikost prokaryotických buněk:
se pohybuje v jednotkách um
je srovnatelná s velikostí živočišných buněk
se pohybuje v desítkách um
se pohybuje v desetinách um
Bakterie se rozmnožují:
pohlavně
nepohlavně
pohlavně i nepohlavně
mitózou
Které tvrzení neplatí pro Archaea?
mají cirkulární DNA
mají eukaryotické rysy proteosyntézy
dokáží žít v extrémních podmínkách
maji eukaryotický typ buňky
K bakteriím neřadíme:
borrelie
vibria
kvasinky
chlamydie
Co platí pro bakteriofága A (lambda)?
stresové podmínky ovlivňují, zda proběhne lyzogenní či lytická fáze
patří mezi RNA-viry
zajišťuje rekombinaci genetické informace (podobným způsobem jako crossig-over u eukaryot)
je zodpovědný za rezistenci bakterií vůči antibiotikum
Pro antibiotika obecně neplatí:
mají jen bakteriostatický, nikoli baktericidní účinek na bakterie
o jejich objev se zasloužil Alexander Fleming
jsou produkovány např. bakteriemi a houbami
jsou synteticky vyráběny
Buněčná stěna:
je typická pro rostlinnou i živočišnou buňku
u většiny rostlinných buněk je tvořena chitinem
pro velké molekuly je nepropustná
vždy je impregnována ligninem a podobnými látkami
Buněčné inkluze jsou:
soubory zrníček či kapének zásobních nebo odpadních látek
látky inkrustující buněčnou stěnu
pouze v buňkách eukaryotických
zvláštní organely uvolňující energii
K organelám pohybu neřadíme:
pulzující vakuolu
panožky
bičíky
řasinky
Rostlinná buňka se od živočišné liší přítomností:
jaderné membrány
plastidů
RNA
mitochondrií
Semiautonomni organely:
mají obal tvořený jednou membránou
obsahují inkluze
obsahují DNA
neprobíhá v nich energetický metabolismus
Některé živočišné buňky mají na povrchu:
buněčnou stěnu
pelikulu
vrstvičku vosku
slizová pouzdra z peptidoglykanu
Lysozomy:
jsou místem autolýzy
jsou obsaženy ve všech eukaryotických buňkách
mají zásadité pH
jsou ohraničené dvěma membránami
Chemoautotrofie je způsob výživy, kdy organismus získává:
energii z chemických látek a uhlík z CO₂
energii i uhlik štěpením jednoduchých organických látek
energii ze slunečního záření a uhlik z CO₂
energii ze slunečního záření a uhlík štěpením organické látky
Anacrobní buňky ziskávají energii:
za přítomnosti kysliku
anaerobní glykolýzou
v Krebsově cyklu
v dýchacím řetězci
Nejvice energie získá buňka:
anacrobní glykolýzou
Krebsovým cyklem
dýchacím fetězcem
rozkladem vody
V mitochondriích jsou vázány enzymy:
oxidativní fosforylace
anaerobni glykolýzy
pro tvorbu glykogenu
fotofosforylace
Buňka je soustavou:
ohraničenou
bez volné (Gibbsovy) energie
uzavřenou
bez osmotické aktivity
Autotrofni buňky ziskávají uhlik z:
organických sloučenin
CO
CO₂
ATP
Pro buňku je nevyužitelná energie:
tepelná
Gibbsova
ATP
GTP
Heterotrofně se nevyživují:
všichni živočichové
nezelené rostliny
rostliny lilkovité
mladé klični rostliny
Transport látek pomocí membránových přenašečů:
je závislý na koncentračním spádu
se uskutečňuje prostřednictvím bilkovin
se uplatňuje např. při přechodu molekul vody přes cytoplasmatickou membránu.
není významný při přenosu vzruchu neuronem.
Proces pohlcování částic buňkou se nazývá:
fagocytóza
pinocytóza
exocytóza
osmóza
Při exergonické reakci:
se energie spotřebovává
se spotřebovává teplo
k žádné přeměně energie nedocházi
se energie uvolňuje
Buňka v klidu je uvnitř oproti venku:
nabila kladně
nabita záporně
rozdil neexistuje - je nabita vždy stejně na obou stranách membrány
zásobena větším množstvím Na+ iontů
Při buněčném pohybu se neuplatňuji:
mikrotubuly
mikrofilamenta
intermediální filamenta
aktinová filamenta
Ústředni dogma molekulárni biologie znamená, že je možný přenos genetické informace:
z nukleové kyseliny do jiné nukleové kyseliny
z proteinů do mRNA
Z pořadí aminokyselin do DNA
Žadná z alternativ není sorávná
Pojem proteosyntéza je totožný s pojmem:
replikace
transkripce
translace
mutace
Iniciačni kodon mRNA u Eukaryi je:
UGA
GUG
UAA
AUG
Aminokyseliny Eukary:
je jich známo 64
je jich známo 21
všechny umí lidský organismus syntetizovat
odbourávaji se procesem aminace
Ribozomální RNA (= rRNA) vzniká:
translaci
transkripci
proteosyntézou
replikací
V jádře se vytváří:
jen mRNA
všechny typy RNA
jen rRNA a mRNA
jen tRNA a mRNA
Princip komplementarity se neuplatňuje mezi:
dvěma antiparalelnimi vlákny DNA
DNA a mRNA
mezi kodonem a antikodonem
mezi mRNA a aminokyselinami
Pri fotosyntéze se přeměňuje energie:
chemická na světelnou
chemická na tepelnou
světelná na energii chemických vazeb
světelná na tepelnou
Při fotosyntéze dochází k:
oxidativni fosforylaci
transformaci světelné energie na tepelnou
fotolýze amoniaku
fotofosforylaci
Kyselina pyrohroznová (pyruvát):
je izomerem kyseliny mléčné
vzniká glykolýzou
patři k aminokyselinám
vzniká jen v živočišných buňkách
Rychlost difúze:
není závislá na koncentračním spádu látky
není časově závislá
je maximální pro makromolekuly
je závislá na koncentračním spádu látky
V hypertonickém roztoku dochází u rostlinných buněk k:
zvětšení objemu
plazmolýze
plazmoptýze
popraskání
Živočišná buňka v hypotonickém prostředí:
zvětšuje svůj objem, ale nepraskne
praskne
svůj objem nemění
smršťuje se
Látky do buňky nevstupují:
pinocytózou
fagocytózou
exocytózou
pomocí membránových přenašečů
Kyslík uvolňovaný při fotosyntéze do vzduchu pocházi:
z vody
z glukózy
z redukovaných koenzymů
z CO₂
Proces endocytózy:
se uskutečňuje pomocí bičíků
je proces vylučování látek buňkou
je proces přijímání látek buňkou za spotřeby energie.
zahmuje jen přijímání roztoků pomocí tzv. pinocytóry
Syntéza DNA probiha:
v S fizi buněčného cyklu
v M fázi huněčného cyklu
v Gil fázi huněčného cyklu
v G2 fázi buněčného cyklu
Nositelem genetické informace jsou:
bilkoviny
nukleové kyseliny
polysacharidy
fosfolipidy
Syntéza RNA probíhá (v cukaryotické buňce):
v jádře
v ribozámech
v endoplazmatickém retikulu
v lipozimech
U buněčných organismů se RNA syntetizuje podle:
mRNA
proteinů
DNA
IRNA
RNA může být syntetizována podle RNA pouze u některých:
baktérií
sinic
virů
rostlin
Bílkoviny se syntetizují:
v jádře
na ribozómech
ve vakuolách
v lysozómech
Triplet je:
trojice aminokyselin.
aminokyselina
trojice bázi
trojice vodíkových vazch
Aminokyseliny přináší na místo proteosyntézy:
mRNA
RNA-polymeráza
tRNA
rRNA
Pohlavní buňky vznikají:
mitózou
meiózou
vždy ještě během embryonálního vývoje jedince
jen u savců pouze během embryonálního vývoje jedince
Hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu je:
v S-fázi
na konci G1-fáze
v G2-fázi
v anafázi
Mitóza má 4 fáze v tomto pořadí:
anafáze, metafáze, profáze, telofáze
profáze, metafáze, anafáze, telofáze
profáze, anafáze, metafáze, telofáze
profáze, metafáze, telofáze, anafáze
Třetí fázi mitózy označujeme jako:
anafázi
metafázi
profázi
telofázi
Druhou fází mitózy je:
anafáze
profáze
metafáze
telofáze
Generační doba buňky je určována:
geneticky a nezávisí na vnějších podmínkách
geneticky a závisí na vnějších podmínkách
pouze vlivem prostředí
pouze dostatkem živin
Redukční dělení je:
meióza
mitóza
karyokineze
příčné dělení
Buněčný cyklus má následující fáze v tomto pořadí:
GIS-G2 - M
G1 G2-S - M
GI-M-G2 - S
S-G1 G2 - M
Druhá fáze buněčného cyklu se nazývá:
S a probíhá v ní cytokineze
S a probíhá v ní syntéza DNA
G2 a probíhá v ní syntéza bílkovin
M a probíhá v ní dělení jádra
Výsledkem meiotického dělení jsou:
3 buňky s haploidním počtem chromozómů
4 buňky s diploidním počtem chromozómů
4 buňky s haploidním počtem chromozómů
2 buňky s haploidním počtem chromozómů
Výsledkem mitotického dělení jsou:
tři buňky s diploidním počtem chromozómů
2 buňky s diploidním počtem chromozómů
4 buňky s haploidním počtem chromozómů
2 buňky s haploidním počtem chromozómů
Jaký počet chromozómů mají gamety?
stejný jako mateřská buňka (diploidni)
dvojnásobný, tj.4 sady chromozómů (tetraploidní)
poloviční než mateřská buňka, 1 sadu chromozómů (haploidní)
mají 3 sady chromozómů (triploidní)
V mitotické metafázi:
chromozómy spiralizují
dochází k replikaci DNA
chromozómy se řadí do ekvatoriální roviny
dochází k pohybu chromozómů k pólům buňky
Rozdělení buňky na dvě buňky dceřinné nazýváme:
anafáze
cytokineze
telekineze
telofáze
Který proces neprobíhá v mitotické profázi?
rozpad jaderné membrány
tvorba dělicího vřeténka
spiralizace chromozómů
replikace DNA
Chromozómy jsou nejlépe pozorovatelné v:
metafázi
v nedělícím se jádru
profázi
cytokinezi
Mitóza probíhá:
jen v rostlinných buňkách
jen v živočišných buňkách
v eukaryotických buňkách
v eukaryotických i prokaryotických buňkách
Třetí fázi buněčného cyklu označujeme:
G2 v ní se buňka připravuje na mitózu
M a probíhá v ní mitóza
S a probíhá v ní syntéza bílkovin
S a probíhá v ní syntéza DNA
Čtvrtá fáze buněčného cyklu se označuje:
G2 a je klidovým stadiem
S a probíhá v ní syntéza bílkovin
M a probíhá v ní vlastní jaderné dělení
S a probíhá v ní syntéza DNA
Zygota je:
oplozené vajíčko
haploidní
geneticky shodná s gametou
zralá pohlavní buňka
Maligní transformace buněk:
vede k zástavě jejich dělení
neovlivňuje metabolismus těchto buněk
je způsobována kancerogeny
nevzniká působením tzv. onkogenních virů
Hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu:
zastavuje dělení buňky v nepříznivých podmínkách
je u dělících se buněk trvale zablokován
ovlivňuje délku trvání všech dalších fází
je jediným bodem, který kontroluje mechanismus dělení buňky
V anafázi mitózy se chromozóm skládá z(e):
2 chromatid
1 chromatidy
4 chromatid
chromozóm není viditelný tak, aby bylo možné to rozeznat
Proces rekombinace (crossing-over) se odehrává v:
v mitotické profázi
v první meiotické profázi
v druhé meiotické profázi
během cytokineze
Genofond je soubor všech genů:
vyskytujících se v populaci určitého druhu
v rámci čeledi
vyskytujících se u určitého jedince
v rámci řádu
Jedinec je geneticky zcela totožný s rodičem:
pokud vzniká nepohlavním rozmnožováním
při pohlavním rozmnožování s dominantním rodičem
nikdy nemůže být zcela geneticky totožný
při pohlavním rozmnožování s recesivním rodičem
Pohlavní rozmnožování:
zajišťuje genetickou shodu potomků následující generace
omezuje adaptabilitu druhu
omezuje variabilitu druhu na minimum
zajišťuje kombinaci vloh obou rodičů a v důsledku toho variabilitu druhu
Pro proměnlivost neplatí:
může být dědičná i nedědičná
může být způsobena podmínkami vnějšího prostředí
může být způsobena mutací
dědičnou proměnlivostí jsou modifikace
Znaky:
dědičné jsou neseny příslušnými geny
mohou být jen kvalitativní
jejich soubor nazýváme genotyp
jejich soubor nazýváme biotyp
Fenotyp je:
soubor všech znaků, které se projevují u konkrétního jedince
soubor pouze kvalitativních znaků u konkrétního jedince
soubor pouze kvantitativních znaků u konkrétního jedince
soubor všech dědičných vloh konkrétního jedince
Gen:
je úsek na molekule tRNA, který nese úplnou biochemickou informaci pro manifestaci znaku
(strukturální) je informace na molekule DNA pro syntézu molekuly bílkoviny
nemá své přesné místo na chromozomu
je kódovaný pořadím bází v rRNA
Pro pojem alela neplatí:
je konkrétní forma genu
může být dominantní i recesivní
některé geny existují v podobě mnoha alel
je součástí fenotypu, nikoliv genotypu
Genotyp:
je soubor všech znaků organismu
je soubor jedinců vyskytujících se na určité lokalitě
odpovídá fenotypu
je širší soubor než fenotyp - všechny vlohy se nemusí manifestovat
Genom:
je veškerá genetická informace uložená v DNA (nebo RNA) konkrétního organismu
určuje chování buňky za všech okolností
je synonymem pojmu karyotyp
postrádají jednobuněčné organismy
Pro geny velkého účinku neplatí:
podmiňují zpravidla kvalitativní znaky
podmiňují znaky založené monogenně
mají velký fenotypový projev
podmiňují zpravidla kvantitativní znaky
Kvantitativní znaky jsou většinou:
podmíněny více páry alel
podmíněny jedním genem
vlastní jen živočichům
ve dvou fenotypových kategoriích
Karyotyp:
je charakteristický pro všechny jedince téhož rodu
udává tvar a počet chromozomů, je druhově specifický
je typ jaderné membrány
charakterizuje počet jader v buňce
Diploidní počet chromozomů:
označujeme 4n a je v somatických buňkách
označujeme n a je v gametách
označujeme 2n a je v somatických buňkách
označujeme 1n a je v gametách
Haploidní počet chromozomů:
označujeme 2n
je poloviční oproti diploidní sadě
vzniká mitózou
je typický pro somatické buňky
Mimojaderná dědičnost:
existuje jen u rostlin
neexistuje
nepodléhá Mendelovým zákonům
podléhá klasickým Mendelovým zákonům
Hardy-Weinbergův zákon lze matematicky formulovat:
p² + 2pq + q² = 0
p² + 2pq + q² = 1
p + 2pq + q = 1
p + q = 1
Dědičnost genů ležících v homologních úsecích pohlavních chromozomů se řídí pravidly:
autozomální dědičnosti
gonozomální dědičnosti
stejnými jako v případě genů v heterologních úsecích
dosud neobjevenými
Při chromozomálním určení pohlaví typu Drosophila jsou samičky:
XY
XX
heterogametické
XO
Fenotypový štěpný poměr v F2-generaci u dihybridismu s úplnou dominancí je:
1 : 2 : 1
9 : 3 : 3 : 1
1 : 1 : 1 : 1
3 : 1
Sekvenci strukturního genu je obvykle bezprostředně určena:
primární struktura bílkoviny
sekundární struktura bílkoviny
terciární struktura bílkoviny
kvartérní struktura bílkoviny
Barvoslepý muž a zdravá žena (nepřenášející barvoslepost) mají:
polovinu dcer barvoslepých
polovinu synů barvoslepých
polovinu dcer i synů barvoslepých
všechny děti zdravé (dcery jsou přenašečky)
Rodiče genotypů AABB a AaBb mají v F1-generaci při úplné dominanci potomky:
fenotypově štěpící do čtyř kategorií
fenotypově uniformní (shodné)
genotypově štěpící do dvou kategorií
genotypově uniformní (shodné)
Při úplné dominanci se fenotypově neshoduje jedinec genotypu CCDD s jedincem genotypu:
CcDd
CCDd
ccdd
CcDD
Při křížení jedinců s genotypy AABb a AaBb nemůže vzniknout genotyp:
Aabb
AABb
AaBB
aaBB
Gonozom je:
typ chromozomové mutace
pohlavní chromozom
geneticky shodný s autozomem
typ bakteriální kruhové DNA
Partenogeneze je:
způsob vzniku gamet
typická jen pro rostliny
vznik jedince z oplozeného bezjaderného vajíčka
vznik jedince z neoplozeného vajíčka
Pro mutagen neplatí:
působí jen na somatické buňky
může být chemického charakteru
může být fyzikálního charakteru
může způsobit dědičné změny genetické informace
Genové inženýrství:
je možné zatím jen u rostlin
pracuje s rekombinovanými molekulami DNA
je možné jen u živočichů
konstruuje zařízení genetických laboratoří
Jedinec s genotypem AaBb je:
monohybrid
dihybrid
homozygot
tetrahybrid
Při neúplné dominanci jsou fenotypově shodní:
homozygoti dominantní s heterozygoty
heterozygoti s homozygoty recesivními
jedinci generace F1 vzniklí křížením homozygotních rodičů
všichni homozygoti
Základní genetické zákonitosti objevil:
J. G. Mendel
Ch. Darwin
A. Oparin
W. Harwey
Dominance a recesivita vyjadřují:
vztah mezi alelami téhož genu
vztah mezi alelami různých genů
vztah mezi lokusy různých genů
evoluční vztah mezi alelami různých genů
Heterozygot má:
stejné alely téhož genu
různé alely téhož genu
jen recesivní alely daného genu
jen dominantní alely daného genu
Homozygot recesivní nese:
různé alely téhož genu
stejné alely dvou různých genů
jen recesivní alely daného genu
jen dominantní alely daného genu
První Mendelův zákon pojednává o:
uniformitě F1-generace
segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci
volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů
vazbě genů
Druhý Mendelův zákon pojednává o:
uniformitě F1 generace
segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci
volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů
vazbě genů
Třetí Mendelův zákon pojednává o:
a) uniformitě F1-generace
b) segregaci alel a jejich kombinaci v F2-generaci
c) volné kombinovatelnosti alel různých alelických párů
d) vazbě genů
Fenotypový štěpný poměr v F2-generaci odpovídá genotypovému:
při neúplné dominanci a kodominanci
jen při neúplné dominanci
jen při kodominanci
tato situace nemůže nastat
Geny, které jsou ve vazbě:
leží na témže chromozomu
se mohou nalézat jen na autozomech
se mohou nalézat jen na gonozomech
leží na různých chromozomech
Lokus je:
místo na chromozomu, kde je lokalizován určitý gen
synonymum pojmu alela
různý pro různé alely téhož genu
somatická mutace
Downův syndrom je následkem trizomie:
21. chromozomu
18. chromozomu
13. chromozomu
22. chromozomu
Patauův syndrom je následkem trizomie:
21. chromozomu
18. chromozomu
13. chromozomu
22. chromozomu
Osoby postižené Klinefelterovým syndromem jsou:
jen muži
jen ženy
obou pohlaví
plodné
Osoby postižené Turnerovým syndromem jsou:
jen muži
jen ženy
obou pohlaví
plodné
Autozomálně recesivní choroba postihuje:
jen recesivní homozygoty
recesivní homozygoty a heterozygoty
jen heterozygoty
všechny homozygoty
Hemofilie A patří mezi choroby:
vázané na chromozom X
autozomálně recesivní
autozomálně dominantní
vázané na chromozom Y
Mezi genové mutace nepatří:
translokace
delece
inzerce
substituce
Aneuploidie není:
ztráta části chromozomu
přítomnost nadbytečného chromozomu
chybění celého chromozomu
chybění více chromozomů
Mutace mohou být u pohlavně se rozmnožujících organismů přenášeny do další generace:
postihnou-li somatické buňky
nemohou být přeneseny, protože DNA má spolehlivé reparační schopnosti
pokud postihnou gamety (nebo jejich zárodečnou linii)
prakticky kdykoliv se vyskytnou
