Hyfa neboli houbové vlákno

Stélka neboli plodnice

Mykorhiza neboli lišejník

Bazidie neboli výtrusnice

Listy zvané fylidia

Stonek zvaný caulom

Kořen zvaný rhizoid

Podhoubí zvané mycelium

Z chitinu, někdy z celulózy

Z peptidoglykanu a mureinu

Z křemičitanu a vápenatky

Z ligninu a suberinu

Saprofytické – mykorhiza s kořeny

Symbiotické – kvasinky v marmeládě

Parazitické – fotosyntéza na listech

Saprofytické – rozklad zbytků potravy

Mají stěny z peptidoglykanu

Netvoří hyfy a žijí v suchu

Tvoří velké plodnice v půdě

Žijí ve vlhku a často parazitují

Kropidlovec černavý – roste na zdech

Penicillium – vyrábí antibiotika

Rakovinovec bramborový – napadá lilkovité

Muchomůrka zelená – tvoří mykorhizy

Netvoří plodnice a žijí i na potravinách

Jsou výhradně symbiotické s kořeny

Jsou jednobuněčné a kvasí cukry

Tvoří kloboukaté plodnice v lese

Hlíva ústřičná – kmeny listnáčů

Kvasinka pivní – sladina při kvašení

Ryzec pravý – jehličnaté lesy

Plíseň hlavičková – vlhký chléb a ovoce

Rozmnožkami a fotosyntézou cukrů

Klíčením a nitrifikací dusíku

Spájením a tlením bílkovin

Pučením a kvašením cukerných roztoků

Plíseň hlavičková – výroba sýra eidam

Kropidlovec černavý – očkování vakcín

Oplidinum – kynutí moučného těsta

Kvasinka pivní – výroba piva a lihovin

Stélka je nerozlišené tělo bez kořene a stonku

Stélka má listy a stonek s cévami

Stélka je dřevnatá a lignifikovaná

Stélka je tvořena jednou buňkou s chlorofylem

Chytridiomycota – Oplidium jako parazit

Zygomycota – Kropidlovec jako symbiont

Ascomycota – kvasinky jako producenti

Basidiomycota – muchomůrky jako saprofyt

Rakovinovec bramborový, Chytridiomycota

Penicillium roqueforti, Ascomycota

Plíseň hlavičková, oddělení Zygomycota

Kvasinka pivní, oddělení Ascomycota

Muchomůrka, bedla, holubinka, ryzec

Hřib, křemenáč, klouzek, suchohřib

Kropidlák, štětičkovec, paličkovice

Choroš, václavka, dřevomorka, hlíva

Patří sem kvasinky známé z pečiva

Patří sem choroše rostoucí na kmenech

Patří sem muchomůrky a žampiony zahrad

Patří sem hřiby a klouzky běžných lesů

Jde o samostatnou řasu žijící ve vodě

Jde o parazita stromů bez fotosyntézy

Jde o společenství dvou druhů hmyzu

Jde o symbiózu houby s řasou nebo sinicí

Řasa přichycuje podklad, houba fotosyntetizuje

Houba i řasa tvoří výtrusy v rourkách

Houba přichycuje a saje vodu, řasa fotosyntetizuje

Obě složky pouze ukládají zásobní cukry

Na kůře, zdech, skalách; indikují znečištění

V rybnících, jezerech; okysličují vodní sloupec

V půdě hluboko; zvyšují úrodnost ornice

Na květech; jsou hlavními opylovači rostlin

Choroš šupinatý

Rez travní

Sněť pšeničná

Terčovník zední