úvod do psychologie

Front

Čím se zabývá psychologie?

Back

Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální (psychické) procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Zaměřuje se na vědecké studium lidské psychiky, kterou subjektivně zakoušíme jako prožívání (vnitřní svět, vjemy, emoce) a navenek pozorujeme jako chování. Studuje individualitu každého jedince i mezilidské vztahy a interakce.

Front

Na základě čeho můžeme považovat psychologii za vědu?

Back

Psychologie je považována za vědu, protože je empirickým a teoretickým oborem, který využívá specifické vědecké metody k získávání poznatků. Využívá dva hlavní přístupy: objektivismus (mechanomorfismus), který aplikuje metody přírodních věd k formulování obecně platných zákonů, a subjektivismus (antropomorfismus), který využívá metody sociálních a humanitních věd k interpretaci a hledání důvodů lidského jednání. Jako věda operuje s paradigmaty, teoriemi, zákony a hypotézami.

Front

Čím se psychologie liší od filozofie?

Back

Psychologie se z filozofie vydělila ve druhé polovině 19. století. Zatímco filozofie se zabývá spíše abstraktním vymezením problematiky bytí a poznání, psychologie usiluje o empirické a experimentální zkoumání. Moderní vědecká psychologie se od filozofie odlišila požadavkem na objektivně pozorovatelná fakta a nezpochybnitelná data, čímž se odklonila od čistě spekulativního uvažování.

Front

Jaký je rozdíl mezi psychickými stavy a procesy?

Back

Psychické procesy jsou v čase proměnlivé děje, které vedou ke vzniku psychických obsahů; patří sem například paměť, vnímání či myšlení. Jsou obvykle velmi rychlé a proměnlivé. Psychické stavy jsou oproti tomu relativně stabilní a tvoří podmínky či pozadí, na kterém psychické procesy probíhají (např. nálada, únava, stres nebo pozornost).

Front

Jaké jsou cíle psychologie?

Back

Psychologové si kladou čtyři obecné cíle:

1. Popsat rozmanité projevy chování a duševního dění.

2. Vysvětlit význam získaných údajů prostřednictvím teorií.

3. Předvídat (predikovat) lidské chování a prožívání.

Využívat získané znalosti ke zvyšování lidské spokojenosti a zdraví.

Front

Jaké jsou hlavní disciplíny psychologie?

Back

Psychologie se dělí na tři základní skupiny oborů:

• Teoretické (základní): obecná psychologie, sociální psychologie, vývojová psychologie, psychologie osobnosti, biologická psychologie a psychopatologie.

• Speciální: psychometrie, psycholingvistika, zoopsychologie, kognitivní psychologie a psychodiagnostika.

• Praktické (aplikované): klinická, poradenská, pedagogická, forenzní (soudní), psychologie práce, sportu a zdraví.

Front

Jaké jsou nejhlavnější směry v psychologii a kdo jsou jejich zakladatelé?

Back

Mezi nejvýznamnější směry a jejich představitele patří:

• Zakladatel vědecké psychologie: Wilhelm Wundt.

• Behaviorismus: John B. Watson.

• Psychodynamický přístup (Psychoanalýza): Sigmund Freud.

• Fenomenologický/Humanistický přístup: Carl Rogers, Abraham Maslow.

• Tvarová/Gestalt psychologie: Max Wertheimer.

Kognitivní psychologie: Ulric Neisser, Jean Piaget.

Front

Vyber si dva psychologické směry, porovnej je a vysvětli jejich hlavní rozdíly.

Back

• Behaviorismus omezuje předmět studia pouze na objektivně pozorovatelná fakta, tedy vnější chování (reakce na stimuly). Lidskou mysl považuje za „černou skříňku“, do které nelze proniknout, a odmítá introspekci.

Psychoanalýza se naopak zaměřuje na nevědomé oblasti lidské psychiky. Předpokládá, že chování je určováno nevědomými pudovými impulsy (sexuálními a agresivními) a zážitky z raného dětství. Hlavní rozdíl:Behaviorismus studuje pouze vnější projevy (chování), zatímco psychoanalýza zkoumá hlubinné vnitřní příčiny ukryté v nevědomí

Front

S jakými událostmi se pojí počátek psychologie jako vědy?

Back

Počátek psychologie jako samostatné vědní disciplíny je spojen se založením první psychologické laboratoře v Lipsku v roce 1879, kterou založil Wilhelm Wundt. Dalším významným mezníkem bylo vydání knihy Principy psychologie od Williama Jamese v roce 1890.

Front

Jak definujeme vědomí?

Back

Vědomí je nejčastěji definováno jako sebeuvědomování si vlastní existence (vlastního „já“), které nám umožňuje obrátit pozornost sami na sebe, vyčlenit se z okolí a aktivně jednat. Podle Williama Jamese jde o spojitý proud psychických zážitků, v němž nedochází k žádným ostrým přerušením, přičemž jeho existenci podmiňuje mozek. Kognitivní psychologie jej pak chápe jako proces uvědomování (awareness), tedy schopnost sledovat a popisovat své prožívané stavy, čímž se člověk odlišuje od zvířat.