_1PO RMU DMV, HMV, Tvpl., Tvzníc.

Teplota vzplanutí je definována jako:

• taková teplota hořlavé kapaliny, při které se uvolní nad její hladinu potřebné množství par, které se při smíchání se vzduchem okamžitě vznítí.

• taková teplota hořlavé kapaliny, při které se uvolní nad její hladinu potřebné množství par, které při smíchání se vzduchem okamžitě explodují.

• taková teplota hořlavé kapaliny, při které se uvolní nad její hladinu potřebné množství par, které při smíchání se vzduchem lze otevřeným plamenem zapálit.

Oblast výbušnosti můžeme definovat jako:

• horní mez výbušnosti.

• rozmezí mezi dolní a horní mezí výbušnosti.

• dolní mez výbušnosti.

Dolní mez výbušnosti u hořlavých plynů se uvádí zpravidla:

• v objemových procentech.

• v hmotnostních jednotkách v g.m-3 (v gramech na metr krychlový)

• v relativních bezrozměrných hodnotách.

Dolní mez výbušnosti je:

• nejmenší množství hořlavé látky ve směsi se vzduchem, kterou je možné iniciovat zápalným zdrojem.

• je nejvyšší množství hořlavé složky ve výušnině, která zajistí při iniciaci výbuchu

• je dolní hranice, kdy může dojít k výbuchu.

Dolní mez výbušnosti můžeme určit:

• u hořlavých kapalin, hořlavých plynů, hořlavých pyrosloží a vzdušného kyslíku.

• pouze u vzdušného kyslíku.

• u hořlavých plynů, par hořlavých kapalin a hořlavlých prachů.

Výbuch směsi propan-butanu se vzduchem nazýváme:

• výbuchem chemickým.

• výbuchem fyzikálně-chemickým.

• výbuchem fyzikálním.

• výbuchem plynovým.

Na obrázku vidíme:

• fyzikální výbuch.

• chemický výbuch.

• fyzikálně-chemický výbuch.

• tlakový výbuch.

Na obrázku vidíme ocelové tlakové lahve s náplní dusíku. Pokud tyto tlakové lahve budou vystaveny extrémní teplotě požáru:

• bude pouze poškozena barva a značení.

• nestane se nic, protože tlakové lahve jsou nehořlavé.

• dojde pravděpodobně k chemickému výbuchu.

• dojde pravděpodobně k fyzikálnímu výbuchu.

Teplota hoření je definována jako:

• nejnižší teplota hořlavé látky (kapaliny), při níž se tvoří tolik hořlavých par, že tyto páry v přítomnosti vzduchu a při přiblížení otevřeného plaménku začnou hořet a dále samostatně hoří.

• nejnižší teplota hořlavé látky (kapaliny), při níž se tvoří tolik hořlavých par, že tyto páry v přítomnosti vzduchu a při přiblížení otevřeného plaménku začnou hořet následně ihned uhasnou.

• nejnižší teplota plamene, který při přiblížení k hořlavé látce (kapalině) způsobí její zapálení a následné hoření.

Chemický výbuch (např. výbuch propan-butanu) má následujcí účinky:

• prudké šíření tlakové vlny, letící projektily (střepiny, části konstrukcí apod.), tepelný účinek nevzniká.

• uvolnění velkého množství tepla, jiný účinek nevzniká.

• uvolnění velkého množství tepelné energie (ohnivá koule), tlaková vlna a letící projektiy (střepiny, částí konstrukcí a pod.).

• uvolnění velkého množství UV záření.