Věta jednočlenná, dvojčlenná, větný ekvivalent

Vím, jak se od sebe liší věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent.

• Ano, vím!

• Myslím si, že vím.

• Matně tuším.

• Spíš nevím.

• Nemám nejmenší tušení, která bije!

Věta jednočlenná...

• obsahuje přísudek i podmět.

• obsahuje jen přísudek.

• obsahuje jen podmět.

• neobsahuje ani přísudek, ani podmět.

Věta dvojčlenná...

• obsahuje přísudek i podmět.

• obsahuje jen přísudek.

• neobsahuje ani přísudek, ani podmět.

Větný ekvivalent...

• obsahuje přísudek i podmět.

• obsahuje jen přísudek.

• obsahuje jen podmět.

• neobsahuje ani přísudek, ani podmět.

Vyberte větu dvojčlennou.

• Prší.

• Bolí mě záda.

• Píchá mě v uchu.

• Kouří se z komína.

Vyberte všechny větné ekvivalenty.

• Stát!

• Mám tě!

• Zákaz vjezdu.

• Pozor!

Vyberte větu jednočlennou.

• Venku už hodinu prší.

• Bolí mě ruka.

• Nastupovat!

• Jdeme ven.

Rozhodněte, zda jde o větu dvojčlennou:

Venku padaly obrovské sněhové vločky.

• Ano, jde o větu dvojčlennou.

• Ne, nejde o větu dvojčlennou.

Rozhodněte, zda jde o větu jednočlennou:

Venku vytrvale a hustě sněží.

• Ano, jde o větu jednočlennou.

• Ne, nejde o větu jednočlennou.

Rozhodněte, zda jde o větný ekvivalent:

Vystupujte!

• Ano, jde o větný ekvivalent.

• Ne, nejde o větný ekvivalent.