Protichemické ochranné oděvy

Protichemický oděv typu 1a je:

• Přetlakový protichemický ochranný oděv s DP uvnitř oděvu

• Jednorázový ochranný oděv. Např. Microguard

• Kapalinotěsný oděv na nebezpečné látky

Při zásahu na neznámou nebezpečnou látku nebo směs různých látek, které spolu mohou reagovat nasazuje VZ pro zasahující:

• Nejvyšší stupeň ochrany - oděv typu 1a

• Ochranné oděvy dle svého uvážení s ohledem na meteorologické podmínky

• Co nejvyšší počet hasičů, aby byla událost co nejdříve likvidována

Pružná šle u obleku OPCH 90 - PO se při oblékání oděvu nasazuje:

• Vždy na dýchací přístroj

• Vždy pod dýchací přístroj

• Záleží na rozhodnutí VZ

S jakou minimální dobou musí počítat hasič při zásahu na nebezpečnou látku:

• Na dekontaminaci a vysvlečení oděvu nejméně 10 minut

• Na dekontaminaci a vysvlečení oděvu nejméně 5 minut

• Na dekontaminaci a vysvlečení oděvu nejméně 45 minut

Hasič procvičí používání protichemického ochranného oděvu:

• Nejméně jedenkrát za měsíc

• Nejméně jedenkrát za tři měsíce

• Nejméně jedenkrát za šest měsíců

• Nejméně jedenkrát za rok

V případě, že v nebezpečné zóně zasahují tři hasiči:

• Jistí se navzájem

• Jistí je jeden hasič

• Jistí je tři hasiči

Při radiačním zásahu s ionizujícím zářením se chráníme:

• Časem, vzdáleností a stíněním

• Oděvem proti ionizujícímu záření

• Přetlakovým protichemickým oděvem typu 1a

Při zásahu na ,,B-agens" provedeme dekontaminaci:

• Detergentem ( např. mýdlem)

• Kyselinou ( např. ocet)

• Zásadou ( např. louh)

• Persterilem, nebo Hvězdou

Při zásahu na kyselinu je podstatou dekontaminace:

• Provést neutralizaci

• Provést dezinfekci

• Provést dezaktivaci

Dekontaminační stanoviště se buduje:

• Ve vnější zóně, přímo na hranici s nebezpečnou zónou

• V nebezpečné zóně, přímo na hranici s vnější zónou

• V bezpečnostní zóně

• Vždy na závětrné straně