SPr_4

Do jakého právního odvětví bývá řazeno pracovní právo?

• do soukromého práva

• do práva smíšeného

• do veřejného práva

• do evropského

Která z následujících možností nejsprávněji vystihuje, kdy vzniká právní způsobilost být zaměstnancem?

• 15. rokem věku, ne však před dokončením povinné školní docházky

• 14. rokem věku, pouze se souhlasem zákonných zástupců

• 16. rokem věku, ne však před dokončením povinné školní docházky

• 18. rokem věku

Které z následujících náležitostí musí obsahovat pracovní smlouva?

• délku dovolené

• den nástupu do práce

• výši platu či mzdy

• druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat

Na maximálně jaké délce zkušební doby se může zaměstnanec se zaměstnavatelem dle zákoníku práce domluvit? (§ 35 ZP)

•  2 měsíce

• 9 měsíců

• 3 měsíce

• 6 měsíců

Ve které z následujících možností byl porušen zákon?

• Pan Nejedlý uzavřel s panem Herbenem pracovní poměr na dobu určitou v délce trvání dvanácti měsíců. Jako den nástupu do práce bylo určeno datum 1. ledna 2020. Tuto smlouvu po vzájemné dohodě následně dvakrát o rok písemně prodloužili.
  

• Všechny možnosti jsou v souladu se zákonem.

• Pan Rieger uzavřel dohodu o pracovní činnosti s panem Gollem. Dohodli se, že pan Goll bude po dobu třech měsíců pracovat pro pana Riegera v rozsahu 30 hodin týdně.

• Pan Kaizl si přivydělává jako pracovník v Zoo Praha a pracuje na dohodu o provedení práce. V průběhu roku uzavřel se Zoo Praha dvě dohody o provedení práce a na každou odpracoval 143 hodin.

Rozhodněte, která z následujících tvrzení o skončení pracovního poměru jsou pravdivá:

• Zaměstnanec může dát výpověď bez udání důvodu kdykoli v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.

• Zaměstnanec nemůže rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením.

• Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na rozvázání pracovního poměru.

• Pracovní poměr může zaměstnavatel se zaměstnancem rozvázat výpovědí kdykoli v průběhu trvání pracovněprávního vztahu, a to bez udání důvodu.

Zaměstnanec: Josef Hrabal, bytem U pivovaru 32, Postřižiny, r. č. 500316/8961

Věc: Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem

Na základě pracovní smlouvy ze dne 3. 3. 2004 jste v naší společnosti zaměstnán jako řidič.

V souladu s ustanovením § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, s Vámi tímto okamžitě

ruším pracovní poměr

neboť _______________________________________________________________________________________________.

Dokončete následující dokument tak, aby odpovídal Zákoníku práce:

• jste pracoval v konkurenčním podniku na vedlejší pracovní poměr, o čemž jste zaměstnavatele neinformoval.

• jste minulý měsíc přišel do zaměstnání dvakrát s hodinový zpožděním.

• jste minulý měsíc odmlouval nadřízenému.

• jste podle policejního protokolu při jízdě služebním vozem dne 15. 3. 2004 v pracovní době zavinil dopravní nehodu a při následné krevní zkoušce Vám byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi.

Pan Chmelíček pracuje jako řidič autobusu. Před týdnem přišel do práce opilý, usedl za volant a vyjel z garáže. Byl zadržen na vrátnici při výjezdu z areálu ČSAD a byl přivolán ředitel. Zaměstnanec byl v podnapilém stavu přistižen v práci poprvé. Svoji chybu uznal a slíbil, že se víckrát opakovat nebude. Přesto řekl ředitel panu Chmelíčkovi, že ho s okamžitou platností propouští ze zaměstnání.

Popsaná skutečnost však neproběhla v duchu platných regulí současného pracovního práva. Proč?

• Opilství sice je hrubým porušením pracovní kázně, a tedy i důvodem ke zrušení pracovního poměru, ale v tomto případě nedošlo k ohrožení silničního provozu, protože pan Chmelíček s autobusem nevyjel na veřejnou komunikaci.

• Zaměstnanec projevil lítost nad svým jednáním a slíbil zjednat nápravu, takže mu do opakování přestupku proti pracovní kázni nelze zrušit pracovní poměr okamžitě.

• Při výpovědi běží dvouměsíční výpovědní lhůta, zaměstnavatel nemůže nikdy propustit pracovníka okamžitě.

• Zrušení pracovního poměru nebylo provedeno písemně, ale pouze ústně, takže je neplatné.

§ 51

(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; tato smlouva musí být písemná.

(2) Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 51a, § 53 odst. 2, § 54 písm. c) a § 63.

Paní Jiřina dne 7. července 2023 podala výpověď z pracovního poměru u svého zaměstnavatele. Ke kterému z následujících dat skončil podle zákoníku práce uvedený pracovní poměr (pokud se paní Jiřina a její zaměstnavatel nedohodli společně jinak)?

• 31. července 2023

• 31. srpna 2023

• 31. října 2023

• 30. září 2023

Ve kterém případě má zaměstnanec nárok na odstupné, pokud dojde k ukončení pracovního poměru?

• v případě výpovědi z důvodu nadbytečnosti

• v případě, dá-li výpověď zaměstnavatel z důvodu porušování pracovní kázně

• v případě okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele

• pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou, protože odchází k jinému zaměstnavateli