SPr_5

Dědické právo představuje právní úpravu přechodu práv a povinností zůstavitele na jeho právního nástupce (dědice). Kdo může být podle našeho práva zůstavitelem?

• jen fyzická osoba

• jen právnická osoba

• stát

• všichni tři

A koho připouští naše právo jako dědice?

• všechny tři

• jen fyzickou osobu

• jen právnickou osobu

• stát

Na základě jakého právního titulu (z jakého právního důvodu) může dědit dědic po zůstaviteli?

• na základě závěti

• na základě čestného prohlášení zůstavitele

• na základě dědické smlouvy

• na základě tzv. odkazu – nehovoříme ale pak o dědici, ale o odkazovníkovi

Které osoby řadí občanský zákoník do první dědické třídy v rámci zákonné posloupnosti? (viz. § 1635OZ)

• rodiče zůstavitele

• děti zůstavitele

• manžela zůstavitele

• bratra zůstavitele

OZ upravuje práva nepominutelných dědiců. Která z následujících možností nejlépe vystihuje, kdo jsou tzv. nepominutelní dědicové? (§ 1642 až 1645 OZ)

• pouze manželské děti zůstavitele, nemanželské děti nejsou nepominutelní dědicové

• děti zůstavitele, a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci

• děti zůstavitele a manžel zůstavitele

• manžel zůstavitele

Představte si následující situaci: Důchodce Petr má dva dospělé syny a jeho manželka je již několik let po smrti. Petr nemá žádné dluhy a vede spokojený život. Na stará kolena se zamiluje do Květy a v závěti jí odkáže všechen svůj majetek. Které z následujících tvrzení je v souladu s výše uvedeným textem?

• Květa nedostane nic, synové se o dědictví podělí rovným dílem

• Květa dostane všechen majetek

• Květě připadnou 3/4 pozůstalosti, každému ze synů 1/8

• Květa dostane 1/3 pozůstalosti, stejně tak každý ze synů

Zákon ale myslí na to, že může nastat situace, kdy si někdo přeci jen přeje, aby po něm nepominutelný dědic nedědil. K tomu existuje institut tzv. vydědění. Jaké tvrzení je pravdivé?

• Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který mu neposkytl pomoc v nouzi

• Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který mu opakovaně odmlouval

• Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který nevede život, jako by si zůstavitel představoval

• Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který trvale vede nezřízený život

Karel má dva syny a dvě dcery:

1) Prvorozený Petr s otcem vždy dobře vycházel. Když však otec přišel při povodni o střechu nad hlavou, odmítl se zabývat řešením jeho náhradního bydlení ani mu neumožnil přebývat alespoň na čas ve svém bytě. Otec skončil v péči azylového domu.

2) Jarmila se před deseti lety odstěhovala s manželem do Spojených států a od té doby se otci neozvala.

3) Lubomír byl již potřetí odsouzen za trestný čin znásilnění.

4) Olga se z domova odstěhovala jako šestnáctiletá. Dlouho dobu byla závislá na drogách, na které si vydělávala prostitucí. Nyní tráví většinu času u hracích automatů, na které si vydělává pouličním prodejem drog.

Které ze svých dětí může pan Karel vydědit?

• pouze Petra a Lubomíra

• pouze obě dcery

• všechny

• Olgu, Petra a Lubomíra

Tradičním způsobem projevu vůle "zůstavitele" je závěť. Ve které z následujích možností došlo k sepsání závěti zákonným způsobem?

• Jiří sepsal na počítači závěť, vytiskl ji ve třech kopiích a vlastnoručně ji podepsal. Následně ji odnesl k notáři, aby ji u sebe uschoval.

• Tomáš napsal vlastní rukou závěť, vlastnoručně ji podepsal a uschoval ji doma pod postel.

• Jakub sepsal na stroji závěť, vlastnoručně ji podepsal a před jedním svědkem prohlásil, že obsahuje jeho poslední vůli.

• Tomáš napsal vlastní rukou závěť, vlastnoručně ji podepsal a nechal ji uschovat v advokální kanceláři.

Která z následujících možností nejlépe vystihuje postavení dědice vůči dluhům zůstavitele?

• odpovědnost za dluhy zůstavitele zanikají s jeho smrtí, věřitelé nemají žádnou zákonnou možnost, jak se dovolat splnění závazků zůstavitele, dědicové se tedy dluhy zůstavitele vůbec nemusejí zabývat

• dědic má povinnost za všech okolností zaplatit veškeré zůstavitelovy dluhy a dostát tak jaho závazkům

• dluhy zůstavitele přecházejí na dědice i nad rozsah nabytého dědictví

• dluhy zůstavitele přecházejí na dědice vždy automaticky pouze do výše rozsahu nabytého dědictví