Verbální a kritické myšlení 2

Následující text je společným zadáním pro úlohy 1 až 4. Jde o upravený úryvek z článku Pravda o ženském mozku uveřejněném v týdeníku Respekt (34/2013). Jednotlivé věty jsou označeny číslem v závorkách před začátkem věty. (1) Spočítat správně rovnice nebo doplnit číselné řady vypadá na první pohled jako čistě intelektuální výkon, jeho fundamentální složkou je ale sebevědomí a pozitivně nastavené společenské očekávání. (2) Právě na ně se zaměřují poslední výzkumy a dokazují, že výsledky žen v matematice významně ovlivňuje to, co si společnost o jejich schopnostech myslí. (3) Nejlepším dokladem síly společenského stereotypu je pak situace v zemích, jež v téhle oblasti žádné předsudky nemají. (4) Jsou to paradoxně některé postsovětské státy, které navzdory patriarchálnímu ________ vnímají technické obory jako genderově neutrální. (5) Vyniká zejména Arménie, v jejímž státním výpočetním středisku pracuje šedesát procent žen a stejný podíl jich studuje matematiku. (6) Pro tamější dívky jsou čísla a rovnice zcela běžná kariérní volba, zajímavá zejména širokými možnostmi profesního uplatnění. (7) A své technické sebevědomí si odnášejí i na Západ. (8) Emigrantky z Ukrajiny, Arménie i dalších zemí se podle statistiky nyní na matematické fakulty ________ amerických univerzit dostávají stokrát častěji než rodilé americké bělošky. Ve větě č. 8 je jedno slovo vynecháno. Z nabízených možností vyberte tu, která se na vynechané místo nejméně hodí.

• důležitých

• renomovaných

• významných

• elitních

• prestižních

Následující text je společným zadáním pro úlohy 1 až 4. Jde o upravený úryvek z článku Pravda o ženském mozku uveřejněném v týdeníku Respekt (34/2013). Jednotlivé věty jsou označeny číslem v závorkách před začátkem věty. (1) Spočítat správně rovnice nebo doplnit číselné řady vypadá na první pohled jako čistě intelektuální výkon, jeho fundamentální složkou je ale sebevědomí a pozitivně nastavené společenské očekávání. (2) Právě na ně se zaměřují poslední výzkumy a dokazují, že výsledky žen v matematice významně ovlivňuje to, co si společnost o jejich schopnostech myslí. (3) Nejlepším dokladem síly společenského stereotypu je pak situace v zemích, jež v téhle oblasti žádné předsudky nemají. (4) Jsou to paradoxně některé postsovětské státy, které navzdory patriarchálnímu ________ vnímají technické obory jako genderově neutrální. (5) Vyniká zejména Arménie, v jejímž státním výpočetním středisku pracuje šedesát procent žen a stejný podíl jich studuje matematiku. (6) Pro tamější dívky jsou čísla a rovnice zcela běžná kariérní volba, zajímavá zejména širokými možnostmi profesního uplatnění. (7) A své technické sebevědomí si odnášejí i na Západ. (8) Emigrantky z Ukrajiny, Arménie i dalších zemí se podle statistiky nyní na matematické fakulty ________ amerických univerzit dostávají stokrát častěji než rodilé americké bělošky. Ve větě č. 4 je jedno slovo vynecháno. Z nabízených možností vyberte tu, která se na vynechané místo nejlépe hodí.

• přesvědčení

• stylu

• uspořádání

• učení

• vládnutí

Následující text je společným zadáním pro úlohy 1 až 4. Jde o upravený úryvek z článku Pravda o ženském mozku uveřejněném v týdeníku Respekt (34/2013). Jednotlivé věty jsou označeny číslem v závorkách před začátkem věty. (1) Spočítat správně rovnice nebo doplnit číselné řady vypadá na první pohled jako čistě intelektuální výkon, jeho fundamentální složkou je ale sebevědomí a pozitivně nastavené společenské očekávání. (2) Právě na ně se zaměřují poslední výzkumy a dokazují, že výsledky žen v matematice významně ovlivňuje to, co si společnost o jejich schopnostech myslí. (3) Nejlepším dokladem síly společenského stereotypu je pak situace v zemích, jež v téhle oblasti žádné předsudky nemají. (4) Jsou to paradoxně některé postsovětské státy, které navzdory patriarchálnímu ________ vnímají technické obory jako genderově neutrální. (5) Vyniká zejména Arménie, v jejímž státním výpočetním středisku pracuje šedesát procent žen a stejný podíl jich studuje matematiku. (6) Pro tamější dívky jsou čísla a rovnice zcela běžná kariérní volba, zajímavá zejména širokými možnostmi profesního uplatnění. (7) A své technické sebevědomí si odnášejí i na Západ. (8) Emigrantky z Ukrajiny, Arménie i dalších zemí se podle statistiky nyní na matematické fakulty ________ amerických univerzit dostávají stokrát častěji než rodilé americké bělošky. Ve větě č. 3 se nachází slovo předsudky. Která z nabízených možností se slovu předsudek svým významem nejvíce blíží? Vezměte v úvahu také kontext, ve kterém se slovo v textu nachází.

• zkreslení

• zaslepení

• nespravedlivost

• předpojatost

• dogmatismus

Následující text je společným zadáním pro úlohy 1 až 4. Jde o upravený úryvek z článku Pravda o ženském mozku uveřejněném v týdeníku Respekt (34/2013). Jednotlivé věty jsou označeny číslem v závorkách před začátkem věty. (1) Spočítat správně rovnice nebo doplnit číselné řady vypadá na první pohled jako čistě intelektuální výkon, jeho fundamentální složkou je ale sebevědomí a pozitivně nastavené společenské očekávání. (2) Právě na ně se zaměřují poslední výzkumy a dokazují, že výsledky žen v matematice významně ovlivňuje to, co si společnost o jejich schopnostech myslí. (3) Nejlepším dokladem síly společenského stereotypu je pak situace v zemích, jež v téhle oblasti žádné předsudky nemají. (4) Jsou to paradoxně některé postsovětské státy, které navzdory patriarchálnímu ________ vnímají technické obory jako genderově neutrální. (5) Vyniká zejména Arménie, v jejímž státním výpočetním středisku pracuje šedesát procent žen a stejný podíl jich studuje matematiku. (6) Pro tamější dívky jsou čísla a rovnice zcela běžná kariérní volba, zajímavá zejména širokými možnostmi profesního uplatnění. (7) A své technické sebevědomí si odnášejí i na Západ. (8) Emigrantky z Ukrajiny, Arménie i dalších zemí se podle statistiky nyní na matematické fakulty ________ amerických univerzit dostávají stokrát častěji než rodilé americké bělošky. Ve větě č. 1 se nachází slovo fundamentální. Z nabízených možností vyberte slovo, jehož význam se nejvíce blíží opačnému významu uvedeného slova. Vezměte v úvahu také kontext, ve kterém se slovo v textu nachází.

• neprůkazný

• nepodstatný

• nevýstižný

• náhodný

• nesouvisející

Následující text je společným zadáním pro úlohy 5 až 9. Zdá se, že hra na hudební nástroj příznivě ovlivňuje naše zdraví. Například může přispívat k redukci stresu. Aktivní provozování hudby má i jiné pozitivní dopady. Podle studie publikované Americkou psychologickou asociací si lidé, kteří se v dětském věku učili hrát na hudební nástroj udržují čilejší mysl. Tato studie zkoumala 70 zdravých jedinců ve věku 60 až 83 let, kteří byli rozděleni do čtyř skupin na základě úrovně hudebního vzdělání a praxe. Hudebníci vykazovali v několika testech kognitivních schopností lepší výkon než jedinci, kteří se nikdy neučili hrát na hudební nástroj nebo se nenaučili číst noty. Autoři studie její výsledky vysvětlují tím, že provozování hudby během života procvičuje mozek, který je díky tomu lépe schopen se vyrovnat s nástrahami stárnutí. Prospěch můžeme mít z hraní na hudební nástroj i tehdy, začneme-li se na něj učit hrát až v pokročilém věku. Psychologové věnující se muzikoterapii tvrdí, že aktivní provozování hudby snižuje krevní tlak a tep, redukuje stres a depresi. Přibývá také důkazů, že tato činnost povzbuzuje imunitní systém a umožňuje nám tak lépe bojovat s viry a bakteriemi. Muzikoterapie se uplatňuje i u starších osob trpících demencí – u nich pomáhá udržovat kontinuitu vědomí. Hudba aktivuje nevědomé emoce a podle terapeutů umožní pacientům vynořit se z izolace způsobené Alzheimerovou nemocí a ostatními demencemi. Pouhé poslouchání hudby má silný dopad na jejich náladu, myšlení a také na fyziologické funkce (upravený úryvek z článku na www.livescience.com). Jakou hlavní otázku si autor textu pokládá?

• Jak hra na hudební nástroj ovlivňuje kognitivní schopnosti dětí?

• Může hra na hudební nástroj oddálit nástup demence?

• Jaké jsou přínosy provozování a poslouchání hudby především pro starší osoby?

• Jaké jsou přínosy muzikoterapie u osob s diagnózou demence?

• Jak hra na hudební nástroj ovlivňuje tělěsné a duševní zdraví dětí?

Následující text je společným zadáním pro úlohy 5 až 9. Zdá se, že hra na hudební nástroj příznivě ovlivňuje naše zdraví. Například může přispívat k redukci stresu. Aktivní provozování hudby má i jiné pozitivní dopady. Podle studie publikované Americkou psychologickou asociací si lidé, kteří se v dětském věku učili hrát na hudební nástroj udržují čilejší mysl. Tato studie zkoumala 70 zdravých jedinců ve věku 60 až 83 let, kteří byli rozděleni do čtyř skupin na základě úrovně hudebního vzdělání a praxe. Hudebníci vykazovali v několika testech kognitivních schopností lepší výkon než jedinci, kteří se nikdy neučili hrát na hudební nástroj nebo se nenaučili číst noty. Autoři studie její výsledky vysvětlují tím, že provozování hudby během života procvičuje mozek, který je díky tomu lépe schopen se vyrovnat s nástrahami stárnutí. Prospěch můžeme mít z hraní na hudební nástroj i tehdy, začneme-li se na něj učit hrát až v pokročilém věku. Psychologové věnující se muzikoterapii tvrdí, že aktivní provozování hudby snižuje krevní tlak a tep, redukuje stres a depresi. Přibývá také důkazů, že tato činnost povzbuzuje imunitní systém a umožňuje nám tak lépe bojovat s viry a bakteriemi. Muzikoterapie se uplatňuje i u starších osob trpících demencí – u nich pomáhá udržovat kontinuitu vědomí. Hudba aktivuje nevědomé emoce a podle terapeutů umožní pacientům vynořit se z izolace způsobené Alzheimerovou nemocí a ostatními demencemi. Pouhé poslouchání hudby má silný dopad na jejich náladu, myšlení a také na fyziologické funkce (upravený úryvek z článku na www.livescience.com). Jaký hlavní závěr je možno z informací v textu odvodit?

• Existují doklady o pozitivních vlivech hudby jak na tělesné, tak na duševní zdraví

• Poslech hudby může u osob trpících Alzheimerovou chorobou nebo jinou demencí zlepšit paměťové schopnosti.

• Hra na hudební nástroj zlepšuje imunitní odpověď organismu a tak může snížit nemocnost dětí v prvních letech školní docházky

• Aktivní provozování hudby během života brání rozvinutí demence ve starším věku.

• Hra na hudební nástroj zlepšuje kognitivní schopnosti dětí.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 5 až 9. Zdá se, že hra na hudební nástroj příznivě ovlivňuje naše zdraví. Například může přispívat k redukci stresu. Aktivní provozování hudby má i jiné pozitivní dopady. Podle studie publikované Americkou psychologickou asociací si lidé, kteří se v dětském věku učili hrát na hudební nástroj udržují čilejší mysl. Tato studie zkoumala 70 zdravých jedinců ve věku 60 až 83 let, kteří byli rozděleni do čtyř skupin na základě úrovně hudebního vzdělání a praxe. Hudebníci vykazovali v několika testech kognitivních schopností lepší výkon než jedinci, kteří se nikdy neučili hrát na hudební nástroj nebo se nenaučili číst noty. Autoři studie její výsledky vysvětlují tím, že provozování hudby během života procvičuje mozek, který je díky tomu lépe schopen se vyrovnat s nástrahami stárnutí. Prospěch můžeme mít z hraní na hudební nástroj i tehdy, začneme-li se na něj učit hrát až v pokročilém věku. Psychologové věnující se muzikoterapii tvrdí, že aktivní provozování hudby snižuje krevní tlak a tep, redukuje stres a depresi. Přibývá také důkazů, že tato činnost povzbuzuje imunitní systém a umožňuje nám tak lépe bojovat s viry a bakteriemi. Muzikoterapie se uplatňuje i u starších osob trpících demencí – u nich pomáhá udržovat kontinuitu vědomí. Hudba aktivuje nevědomé emoce a podle terapeutů umožní pacientům vynořit se z izolace způsobené Alzheimerovou nemocí a ostatními demencemi. Pouhé poslouchání hudby má silný dopad na jejich náladu, myšlení a také na fyziologické funkce (upravený úryvek z článku na www.livescience.com). V textu je zmíněna studie na 70 zdravých starších lidech. Jaké bylo hlavní zjištění studie?

• Jedinci se zkušeností s aktivním provozováním hudby dosahují ve starším věku lepších kognitivních výkonů než jedinci bez hudebního vzdělání a praxe.

• Hudba má pozitivní dopad na tělesné a duševní zdraví starších osob bez ohledu na to, ve kterém věku začali hrát na hudební nástroj.

• Jedinci se zkušeností s aktivním provozováním hudby trpí v mnohem menší míře demencí oproti jedincům bez hudebního vzdělání a praxe.

• Jedinci se zkušeností s aktivním provozováním hudby dosahují lepších kognitivních výkonů v dětství i ve starším věku než jedinci bez hudebního vzdělání a praxe.

• Aktivní provozování hudby snižuje stres a depresi, což vede u starších jedinců k lepšímu výkonu v kognitivních testech.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 5 až 9. Zdá se, že hra na hudební nástroj příznivě ovlivňuje naše zdraví. Například může přispívat k redukci stresu. Aktivní provozování hudby má i jiné pozitivní dopady. Podle studie publikované Americkou psychologickou asociací si lidé, kteří se v dětském věku učili hrát na hudební nástroj udržují čilejší mysl. Tato studie zkoumala 70 zdravých jedinců ve věku 60 až 83 let, kteří byli rozděleni do čtyř skupin na základě úrovně hudebního vzdělání a praxe. Hudebníci vykazovali v několika testech kognitivních schopností lepší výkon než jedinci, kteří se nikdy neučili hrát na hudební nástroj nebo se nenaučili číst noty. Autoři studie její výsledky vysvětlují tím, že provozování hudby během života procvičuje mozek, který je díky tomu lépe schopen se vyrovnat s nástrahami stárnutí. Prospěch můžeme mít z hraní na hudební nástroj i tehdy, začneme-li se na něj učit hrát až v pokročilém věku. Psychologové věnující se muzikoterapii tvrdí, že aktivní provozování hudby snižuje krevní tlak a tep, redukuje stres a depresi. Přibývá také důkazů, že tato činnost povzbuzuje imunitní systém a umožňuje nám tak lépe bojovat s viry a bakteriemi. Muzikoterapie se uplatňuje i u starších osob trpících demencí – u nich pomáhá udržovat kontinuitu vědomí. Hudba aktivuje nevědomé emoce a podle terapeutů umožní pacientům vynořit se z izolace způsobené Alzheimerovou nemocí a ostatními demencemi. Pouhé poslouchání hudby má silný dopad na jejich náladu, myšlení a také na fyziologické funkce (upravený úryvek z článku na www.livescience.com). Autoři studie na 70 zdravých seniorech vysvětlují nalezené rozdíly tak, že provozování hudby během života představuje pro mozek procvičování, které snižuje přirozený úbytek kognitivních schopností ve stáří. Které z následujících zjištění nejvíce oslabuje vysvětlení autorů studie?

• V jiné studii bylo u seniorů ve věku 85 let, kteří se v průběhu života aktivně věnovali hudbě zjištěno, že 30 % z nich mělo příznaky klinické deprese a téměř 40 % vykazovalo známky středně těžké demence.

• V jiné studii bylo u skupiny seniorů ve věku od 75 do 85 let zjištěno, že úbytku kognitivních schopností může významně zabránit procvičování ve formě logických hádanek, luštění křížovek a sudoku.

• Čím vyšší je úroveň inteligence v dětství a mládí, tím déle si zdraví senioři udrží vysokou úroveň kognitivních schopností. Současně jiná studie zjistila, že děti s nadprůměrnou inteligencí mají vyšší pravděpodobnost, že se budou učit hrát na hudební nástroj, než děti s podprůměrnou inteligencí

• Senioři, kteří v průběhu života aktivně provozovali hudbu, mají sice vyšší úroveň kognitivních schopností, ale stejný výskyt deprese jako senioři, kteří se hudbě nikdy aktivně nevěnovali.

• V jiné studii bylo u skupiny seniorů, kteří se v dětství učili hrát na hudební nástroj zjištěno, že třebaže 90 % z nich se naučilo číst noty, ve věku 70 a více let je u poloviny z nich znalost not již zapomenuta, a tak pravděpodobně provozování hudby nemůže mít na procvičování mozku významný vliv.

Následující text je společným zadáním pro úlohy 5 až 9. Zdá se, že hra na hudební nástroj příznivě ovlivňuje naše zdraví. Například může přispívat k redukci stresu. Aktivní provozování hudby má i jiné pozitivní dopady. Podle studie publikované Americkou psychologickou asociací si lidé, kteří se v dětském věku učili hrát na hudební nástroj udržují čilejší mysl. Tato studie zkoumala 70 zdravých jedinců ve věku 60 až 83 let, kteří byli rozděleni do čtyř skupin na základě úrovně hudebního vzdělání a praxe. Hudebníci vykazovali v několika testech kognitivních schopností lepší výkon než jedinci, kteří se nikdy neučili hrát na hudební nástroj nebo se nenaučili číst noty. Autoři studie její výsledky vysvětlují tím, že provozování hudby během života procvičuje mozek, který je díky tomu lépe schopen se vyrovnat s nástrahami stárnutí. Prospěch můžeme mít z hraní na hudební nástroj i tehdy, začneme-li se na něj učit hrát až v pokročilém věku. Psychologové věnující se muzikoterapii tvrdí, že aktivní provozování hudby snižuje krevní tlak a tep, redukuje stres a depresi. Přibývá také důkazů, že tato činnost povzbuzuje imunitní systém a umožňuje nám tak lépe bojovat s viry a bakteriemi. Muzikoterapie se uplatňuje i u starších osob trpících demencí – u nich pomáhá udržovat kontinuitu vědomí. Hudba aktivuje nevědomé emoce a podle terapeutů umožní pacientům vynořit se z izolace způsobené Alzheimerovou nemocí a ostatními demencemi. Pouhé poslouchání hudby má silný dopad na jejich náladu, myšlení a také na fyziologické funkce (upravený úryvek z článku na www.livescience.com). Jak podle muzikoterapeutů pomáhá hudba seniorům s demencí?

• Hudba působí u těchto osob především prostřednictvím emocí, vliv má i pouhý poslech hudby.

• Aktivní provozování hudby pomáhá procvičovat paměť, která je u těchto osob nejvíce postižena.

• Demence, především Alzheimerova, je zcela neléčitelná a muzikoterapie zde proto nenachází uplatnění.

• Aktivní provozování hudby působí na emoce, zatímco pasivní poslech pomáhá zlepšovat tělesné zdraví – krevní tlak a tep.

• Pokud se člověk aktivně věnoval hudbě v průběhu života, pravděpodobnost vzniku demence je u něj velmi nízká.