Hvězdy a naše galaxie

Jaký je nejběžnější typ hvězdy v naší galaxii?

• Červený obr

• Bílý trpaslík

• Modrý obr

• Červený trpaslík

Answer explanation

Červení trpaslíci jsou malé, chladnější hvězdy s extrémně dlouhou životností. Ačkoliv ze Země není pouhým okem na obloze vidět ani jeden z nich (svítí příliš slabě), ve skutečnosti tvoří zhruba 75 % všech hvězd v naší galaxii. Najdeme je ve velkém množství například ve starém galaktickém halu.

Co se nachází v jádru naší galaxie?

• Supernova

• Kvasar

• Supermasivní černá díra

• Pulsar

Answer explanation

V samotném jádru naší galaxie se nachází supermasivní černá díra známá jako Sagittarius A*. Jde o obří objekt, jehož hmotnost odpovídá 4,1 až 4,5 milionům našich Sluncí, a který z našeho pohledu funguje jako silný rentgenový zdroj. Kolem této obří černé díry navíc obíhá velké množství dalších, menších černých děr.

Na obrázku je skutečná fotografie akrečního disku (disk rozžhavené hmoty obíhající černou díru a postupně do ní padající) v okolí Sagittariu A*.

Co tvoří většinu hmoty v naší galaxii?

• Viditelná hmota

• Temná hmota

• Antihmota

• Radiace

Answer explanation

Ačkoliv při pohledu do dalekohledu vidíme miliardy zářících hvězd a oblaka plynu, tato svítící hmota tvoří méně než 1 % celosvětového vesmírného koláče. Drtivou většinu skutečné hmoty v naší galaxii (i v celém vesmíru) tvoří neviditelná temná hmota (cca 22 % celého vesmíru). I když nevíme, z čeho přesně se skládá, bezpečně víme, že tam je – pozorujeme totiž její silné gravitační působení. Funguje jako neviditelné lešení, které drží naši galaxii pohromadě, a dokonce i zpomaluje celkové rozpínání vesmíru.

Kolik hvězd obsahuje naše galaxie?

• 10-40 miliard

• 100-400 miliard

• 1-10 bilionů

• 100-400 tisíc

Answer explanation

Naše galaxie, Mléčná dráha, je domovem pro neuvěřitelných 100 až 400 miliard hvězd. Přesný počet samozřejmě nelze spočítat po jedné, astronomové ho odhadují na základě celkové hmotnosti a rotace naší galaxie. Pro lepší představu tohoto gigantického čísla: kdybyste každou sekundu spočítali přesně jednu hvězdu, trvalo by vám více než 3 tisíce let nepřetržitého počítání, než byste se dostali jen ke stovce miliard! Jak už ale víte z předchozích otázek, většinu z nich (červené trpaslíky) na noční obloze pouhým okem vůbec nevidíme.

Jaký typ galaxie je naše galaxie Mléčná dráha?

• 
• 
• 
• 

Answer explanation

Naše domovská Mléčná dráha patří mezi spirální galaxie s příčkou. Má plochý disk s typickými spirálními rameny, ale její samotný střed navíc protíná jasná, protáhlá struktura hvězd (příčka), ze které ramena vycházejí. Ve vesmíru běžně existují i další tvary, které vidíte v možnostech: například obří eliptické galaxie (jako je galaxie M87 v souhvězdí Panny) nebo nepravidelné galaxie (například Velké Magellanovo mračno, které naši galaxii obíhá).

Jak se nazývá graf, který zobrazuje hvězdy v závislosti na jejich svítivosti a povrchové teplotě?

• Newton-Galileovo schéma

• Hertzsprung-Russellův diagram

• Einsteinova tabulka

• Kuiper-Oortův graf

Answer explanation

Hertzsprungův-Russellův diagram (zkráceně H-R diagram) je pro astronomy něco jako periodická tabulka prvků pro chemiky. Graficky rozděluje hvězdy podle jejich povrchové teploty (vodorovná osa) a celkové svítivosti (svislá osa). Díky tomuto uspořádání vidíme, že hvězdy nemají vlastnosti namíchané náhodně, ale tvoří jasně ohraničené skupiny. Většina hvězd (včetně našeho Slunce a červených trpaslíků) leží na tzv. hlavní posloupnosti. Graf nám tak pomáhá přehledně třídit hvězdy a ukazuje nám, jak během svého života stárnou a vyvíjejí se.

Jaké objekty se nacházejí v galaktickém halu naší galaxie?

• Nové hvězdy a mlhoviny

• Staré hvězdy a kulové hvězdokupy

• Mladé hvězdy a planetky

• Pulsary a kvasary

Answer explanation

Galaktické halo je obrovská, zhruba kulová oblast, která obklopuje plochý disk naší galaxie. Na rozdíl od disku se v něm nenachází téměř žádný plyn ani prach, ze kterého by se mohly rodit nové hvězdy. Proto halo funguje jako jakýsi „archiv“ – najdeme v něm ty vůbec nejstarší hvězdy a husté kulové hvězdokupy, které pamatují samotné počátky vzniku Mléčné dráhy. Naopak mladé hvězdy a mlhoviny sídlí ve spirálních ramenech v disku galaxie.

Jaký je přibližný průměr Mléčné dráhy?

• 10 000 světelných let

• 100 000 světelných let

• 1 milion světelných let

• 10 milionů světelných let

Answer explanation

Přibližný průměr disku naší Mléčné dráhy je zhruba 100 000 světelných let. To znamená, že světlu, které je vůbec nejrychlejší věcí ve vesmíru, trvá sto tisíc let, než přelétne z jednoho okraje naší galaxie na druhý. Přestože je to pro nás nepředstavitelně obrovská vzdálenost, v porovnání s celým pozorovatelným vesmírem, jehož průměr je ohromujících 93 miliard světelných let, je naše domovská galaxie jen naprosto nepatrnou kapičkou v obřím kosmickém oceánu.

Jaká je přibližná hmotnost supermasivní černé díry v centru naší galaxie?

• 100 000 hmotností Slunce

• 4,1-5,1 tisíc hmotností Slunce

• 4,1-4,5 milionů hmotností Slunce

• 1-2 miliard hmotností Slunce

Answer explanation

V samotném jádru naší galaxie se nachází supermasivní černá díra známá jako Sagittarius A*. Jde o obří objekt, jehož hmotnost odpovídá 4,1 až 4,5 milionům našich Sluncí. Z našeho pohledu tento objekt funguje jako silný rentgenový zdroj a v jeho okolí obíhá i velké množství dalších, mnohem menších černých děr. Ačkoliv se pár milionů sluncí zdá jako nepředstavitelné číslo, v porovnání s jinými galaxiemi máme doma vlastně takového „drobečka“ – ve vesmíru totiž existují i ultramasivní černé díry, které mají hmotnost v řádech desítek miliard Sluncí!

Jaký je nejběžnější prvek v mezihvězdném plynu?

• Helium

• Kyslík

• Vodík

• Uhlík

Answer explanation

Zatímco na Zemi jsme zvyklí na bohatou směs různých prvků, mezihvězdný prostor je mnohem jednotvárnější. Ačkoliv tzv. běžná (baryonová) hmota tvoří pouhá 4 % z celkového složení vesmíru, jejím absolutním vládcem je vodík. Tento nejlehčí a nejjednodušší prvek tvoří zhruba tři čtvrtiny veškeré této hmoty. Na druhém místě je helium a všechny ostatní těžší prvky z periodické tabulky (včetně uhlíku, kyslíku nebo železa, ze kterých jsme tvořeni i my) představují jen nepatrný zlomek. Právě z obřích oblaků chladného mezihvězdného vodíku se rodí nové hvězdy, které ho pak po miliardy let využívají jako své hlavní palivo.