NEW
Font size
WorksheetsBiogeografie - ověření znalostí
Total questions: 10
Worksheet time: 12mins
Fauna a flóra na savaně musí být adaptovaná na:
Střídání období sucha a období dešťů způsobené změnou převládajícího vzdušného proudění.
Celoroční vysoké teploty a vysoké úhrny srážek způsobené blízkostí rovníku.
Střídání období sucha a období dešťů způsobené změnou vzdálenosti regionů od Slunce.
Celoroční vysoké teploty a nízké úhrny srážek způsobené stálým vzdušným prouděním.
Jehličnaté lesy (geobiom tajga) můžeme z převážné většiny nalézt jen na severní polokouli, protože:
Na severní polokouli je větší zima.
Na severní polokouli nalézáme zastoupení pevniny v příhodných klimatických podmínkách.
Na jižní polokouli se tento geobiom nemohl vyvinou kvůli historickému zalednění.
Na jižní polokouli je pro jehličnaté lesy příliš teplo.
Geobiom tunder bychom mohli obecně charakterizovat jako:
Poměrně suchou a chladnou oblast, protože přijímá malé množství slunečního záření a studený vzduch sem nemůže přinášet velké množství vodní páry.
Poměrně vlhkou a chladnou oblast, protože přijímá malé množství slunečního záření a studený vzduch sem přináší velké množství vodní páry.
Poměrně suchou a teplou oblast, protože přijímá velké množství slunečního záření a teplý vzduch sem nemůže přinášet velké množství vodní páry.
Poměrně vlhkou a teplou oblast, protože přijímá velké množství slunečního záření a teplý vzduch sem přináší velké množství vodní páry.
Nejznámější světové stepi jsou typické svým travním porostem, protože:
Zde pro růst stromů pozorujeme příliš extrémní podmínky (v teplotě i vlhkosti).
Protože zde dochází k periodickému zaplavování, které je pro stromy nežádoucí.
Není pravda, stepi jsou charakteristické svými bujnými lesy.
Se zde travinám daří díky vysokým úhrnům srážek.
Tento klimadiagram by mohl být charakteristický pro:
Geobiom opadavých lesů mírných šířek na jižní polokouli.
Geobiom savan na severní polokouli.
Geobiom tundry na severní polokouli.
Geobiom tajgy na jižní polokouli.
Urči správné tvrzení:
Na mapě pozorujeme geobiom tvrdolisté vegetace, který je typický teplým a suchým létem a vlhkou zimou v důsledku posunu globální cirkulace atmosféry.
Na mapě pozorujeme geobiom tvrdolisté vegetace, který je typický teplým a suchým létem a vlhkou zimou v důsledku přibližování a oddalování Země od Slunce.
Na mapě pozorujeme geobiom tvrdolisté vegetace, který je typický studeným a vlhkým létem a suchou zimou v důsledku posunu globální cirkulace atmosféry.
Na mapě pozorujeme geobiom tvrdolisté vegetace, který je typický studeným a vlhkým létem a suchou zimou v důsledku přibližování a oddalování Země od Slunce.
Opačný ráz klimatu v průběhu roku na severní a jižní polokouli je způsoben:
Změnou vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku.
Oběhem Země kolem Slunce, kdy se postupně dostáváme do Afélia a Perihélia.
Náklonem zemské osy a příklonem vždy jedné polokoule „ke Slunci“.
Rotací Země kolem vlastní osy.
Mořské proudy:
Mohou umocňovat ariditu oblastí na blízké souši, protože postupující vzdušné proudění ztratí díky ochlazení vodní páru.
Mohou umocňovat srážkovou činnost v oblastech na blízké souši, protože postupující vzdušné proudění se ochladí a přinese tak větší množství vodní páry.
Nemohou sloužit jako regulátory lokálního klimatu.
Nemohou přispívat k množství podmořského života v konkrétních regionech.
Podle znázorněného vzdušného proudění na mapě stanovte, zda v regionu budeme pozorovat období sucha nebo období dešťů a zároveň určete, kdy k takové situaci dochází:
Období sucha, v letních měsících
Období dešťů v letních měsících
Období sucha v zimních měsících
Období dešťů v zimních měsících
V ekvatoriálních oblastech nemůžeme pozorovat střídání čtyř ročních období.
Protože se u těchto oblastí v průběhu roku nemění vzdálenost od Slunce.
Protože tyto oblasti dostávají v průběhu roku relativně stálé množství slunečního záření.
Protože je zde díky převládajícímu vzdušnému proudění stálá teplota.
Není pravda, v ekvatoriálních oblastech můžeme pozorovat 4 roční období.
