WorksheetsLety do vesmíru
Total questions: 10
Worksheet time: 6mins
Roztomilý lidoop šimpanz Ham byl spolu s dalšími šimpanzi z kamerunského pralesa odchycen a poslán na Floridu, kde se měl účastnit vesmírného výzkumu. Původně mělo všech čtyřicet vybraných šimpanzů místo jména jen číslo – to proto, aby se pak jména nepojila s případnými neúspěchy – Hamova mise měla však dobrý konec, a tak byl:
po přistání pojmenován zkratkou základny, kterou byl pořízen – šlo o Holloman Aerospace Medical Center, takže Ham.
nazván tímto jménem, protože byl během výcviku neustále hladový a dožadoval se potravy.
pojmenován podle svého hlavního cvičitele Rogera Hamma.
Pro Američany bylo během výzkumu vesmíru vždy důležité, aby jejich zvířecí astronauti přežili – přikládali tomu asi takový význam jako jejich ruští kolegové propagandě. Proto se pokoušeli své hrdiny na let řádně připravit. Ham byl vycvičen tak, že po rozsvícení světla dokázal tahat za určité páky. Banán za správně splněný úkol se mu jednoduše vyplatil, navíc to byl prý trpělivý a učenlivý student. Dokonce se říká, že jej bavily zkoušky stavu beztíže. I tak měl ale Ham během letu uskutečněném v roce 1961 samé komplikace a:
během přistání na Zem se málem utopil v Atlantském oceánu – záchranáři jej ale včas vylovili a lidoop si s chutí zakousl kus jablka a pomeranče.
největší problémy mu zřejmě způsoboval fakt, že v kapsli nemůže poslouchat oblíbenou hudbu, což jej nadmíru stresovalo a odráželo se to na úspěšnosti plnění úkolů.
během přistání na Zemi mu začala hořet kapsle, ve které byl připoután, což mu způsobilo četné popáleniny.
Další roky prožil Ham jako celebrita a:
do vesmíru se podíval ještě třikrát, pak odešel do důchodu a dožil v domě jednoho astronauta.
protože měl zřejmě trauma z letu, zúčastnil se už jen jedné vesmírné mise a pak dožil na základně.
už nikam nelétal, jen poklidně odpočíval v zoo.
I jeden zvířecí zástupce s českými kořeny se už podíval do vesmíru, a to opakovaně – šlo o:
plyšového Krtka, kterého tam na popud své ženy s českými kořeny vzal americký astronaut Andrew Feustel.
speciálně vyšlechtěnou českou kočku, která byla v 60. letech věnována ruským astronautům – bohužel během letu zemřela, proto byla její existence na palubě zatajena.
bažanta Slávka, který létával spolu s francouzskou posádkou v 80. letech.
Pozemská fauna byla odeslána do vesmíru poprvé v roce 1947 – a úspěšně, vrátila se na padáku zpět. Byla to práce Američanů a na palubě se nacházely:
žížaly
octomilky
včely
V 70. letech byly na orbitální stanici Skylab posláni dva pavouci, protože vědce zajímalo, zda:
zvládnou dělat pavučiny ve stavu beztíže, což se jim od chvíle, kdy se „rozkoukali“, dařilo bez problémů.
se pavouk rychle přizpůsobí novému prostředí, což se ale zjistit nepovedlo, protože pavouci na těchto výpravách z nějakého důvodu pojdou během pár minut.
dokážou dělat pavučiny ve stavu beztíže, což se ukázalo jako problém – nezvládnou to.
Jako první živý tvor se na oběžnou dráhu dostala moskevská toulavá fenka Lajka – čest její památce – a to v roce 1957. Její hořký úděl byl předem daný, měla dokázat, že člověk přežije vzlet do vesmíru i pobyt na oběžné dráze, pak se mohla odebrat na věčnost. Souběžně s oslavováním úspěchů tak byli ruští soudruzi samozřejmě kritizováni západními zeměmi za pokusy na zvířatech, ale rozhodně je to nezastavilo. První psí posádku, které se návrat z oběžné dráhy podařil, tvořila v roce 1960:
dvojice kříženců Belka a Strelka – s fenkami cestoval i potkan, králík a několik desítek myší.
dvojice kříženců Gordo 1 a Gordo 2
bezejmenná trojice divokých psů dingo
Po zvířecích letech se do vesmíru podíval i první člověk. Byl to:
Neil Armstrong v roce 1965.
Alexandr isurkin v roce 1961.
Jurij Gagarin v roce 1961.
Každý zná slova Neila Armstronga, když jako první člověk vstoupil na povrch Měsíce. Gagarin po svém návratu řekl:
"Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“. Naši planetu mohl z vesmíru obdivovat:
hned několikrát, protože se do vesmíru vrátil. Celkově ve vesmíru strávil skoro 6 hodin.
jen jednou a to celých 106 minut.
při svém prvním letu a pak když se dostal na ISS, kde strávil několik dní.
Máte radost z toho, že jsme jako lidé investovali tolik času a peněz a dostali jsme člověka nejen na oběžnou dráhu, ale i na Měsíc?
Ano, jsem na to hrdý a doufám, že se brzy dostaneme na Mars.
Ano, jsem rád, že jsme to dokázali, ale dál už do toho investovat nemusíme.
Ne, nepřineslo to podle mě žádné benefity pro lidstvo.
Nemám na to vyhraněný názor.
