Wayground logo

Free Printable Worksheets

Font size

S
M
L
XL
Worksheets

AZ Trest I

Total questions: 150

Worksheet time: 1hrs 15mins

Name
Class
Date
1.

K důvodům pro povinné odmítnutí vykonání

Evropského zatýkacího rozkazu patří:

a)

pokud se na trestný čin, pro který je zatýkací

rozkaz vydán, vztahuje ve vykonávajícím

členském státě amnestie, pokud byl tento stát

příslušný ke stíhání tohoto trestné

b)

pokud osoba, na niž se vztahuje evropský

zatýkací rozkaz, je ve vykonávajícím členském

státě stíhána za stejný čin, jako je trestný čin,

pro který byl evropský zatýkací rozkaz vydán

c)

jsou-li trestní stíhání vyžádané osoby nebo výkon

trestu podle práva vykonávajícího členského

státu promlčeny a jednání spadá do pravomoci

tohoto členského státu na základě jeho vlastního

trestního práva

2.

K důvodům, pro které je možné (nikoliv povinné)

odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu,

nepatří:

a)

pokud se na trestný čin, pro který je zatýkací

rozkaz vydán, vztahuje ve vykonávajícím

členském státě amnestie, pokud byl tento stát

příslušný ke stíhání tohoto trestného činu podle

svého vlastního trestního práva

b)

pokud osoba, na niž se vztahuje evropský

zatýkací rozkaz, je ve vykonávajícím členském

státě stíhána za stejný čin, jako je trestný čin,

pro který byl evropský zatýkací rozkaz vydán

c)

jsou-li trestní stíhání vyžádané osoby nebo výkon

trestu podle práva vykonávajícího členského

státu promlčeny a jednání spadá do pravomoci

tohoto členského státu na základě jeho vlastního

trestního práva

3.

Při souhlasu s předáním zatčené osoby dle

rámcového rozhodnutí Rady o evropském

zatýkacím rozkazu platí:

a)

že souhlas musí být vyjádřen takovým způsobem,

aby bylo zřejmé, že je tato osoba učinila

dobrovolně a s plným vědomím důsledků

b)

že souhlas nelze odvolat

c)

e souhlas a popřípadě zřeknutí se formálně

nemusí zaznamenávat do protokolu postupem

stanoveným vnitrostátním právem

vykonávajícího členského státu

4.

Nedá-li osoba vyžádaná na základě Evropského

zatýkacího rozkazu souhlas se svým předáním,

mělo by být pravomocné rozhodnutí o výkonu

evropského zatýkacího rozkazu přijato:

a)

do 60 dnů od zatčení vyžádané osoby

b)

do 3 měsíců od zatčení vyžádané osoby

c)

do 10 dnů od zatčení vyžádané osoby

5.

Jak lze charakterizovat jurisdikci Mezinárodního

trestního soudu, založeného Římským statutem?

a)

vztahuje se pouze na zločiny předané Radou

bezpečnosti OSN

b)

vztahuje se na všechny státy a má přednost

před jurisdikcí národních soudů

c)

vztahuje se na zločiny spáchané na území smluvní

strany Římského statutu, nebo jeho občanem, při

uplatnění principu komplementarity

6.

Mezi základní zásady trestního řízení nepatří:

a)

zásada presumpce neviny

b)

zásada volného hodnocení důkazů

c)

zásada generální prevence

7.

Který soud nevykonává soudnictví v trestních

věcech:

a)

Vrchní soud

b)

Nejvyšší soud

c)

Ústavní soud

8.

Kdy lze fyzickou osobu pokládat za osobu

obviněnou:

a)

je-li osoba podezřelá ze spáchání trestného činu a

bylo-li proti takové osobě zahájeno trestní stíhání

b)

je-li osoba podezřelá ze spáchání trestného činu

podle trestního řádu

c)

je-li osoba podezřelá ze spáchání trestného činu

podle zákona o policii

9.

V trestním řízení může být obhájcem jen:

a)

advokát

b)

advokátní koncipient

c)

jakýkoliv zaměstnanec advokáta s právnickým

vzděláním

10.

Obhájce se může dát zastoupit pro jednotlivé

úkony trestního řízení advokátním koncipientem

s výjimkou řízení:

a)

před krajským soudem jako soudem odvolacím

(po 1 roce praxe)

b)

před vrchním soudem

c)

před krajským soudem jako soudem prvního

stupně

11.

Kdy nemůže být advokát obhájcem v trestním

řízení:

a)

je-li proti němu vedeno nebo bylo-li proti němu

vedeno trestní stíhání a v důsledku toho v řízení,

ve kterém by měl vykonávat obhajobu, má

postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné

osoby

b)

je-li advokát osobou blízkou

c)

má-li advokát sídlo v jiném okrese či kraji nežli

soud, který vede po podání obžaloby trestní řízení

12.

Kdy nemusí mít obviněný obhájce již v přípravném

řízení:

a)

jde-li o řízení proti uprchlému

b)

koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon

stanoví trest odnětí svobody, jehož horní

hranice nepřevyšuje 5 let

c)

je-li obviněný ve vazbě

13.

Kdo nemůže obviněnému zvolit obhájce:

a)

opatrovník

b)

spoluobviněný, jehož zájmy jsou v rozporu se

zájmy obviněného

c)

příbuzný v pokolení přímém

14.

Jestliže si obviněný zvolí dva nebo více obhájců,

doručují písemnosti orgány činné v trestním

řízení:

a)

všem obhájcům

b)

kterémukoliv z více obhájců

c)

tomu obhájci, jehož obviněný oznámí jako

obhájce, jemuž mají být písemnosti doručovány

15.

Kdy lze zvoleného obhájce vyloučit z obhajování

obviněného?

a)

Nedostavuje-li se obhájce k výslechům

v přípravném řízení.

b)

Pokud se obhájce opakovaně nedostaví

k úkonům trestního řízení, při nichž je jeho

účast nezbytná, ani nezajistí účast svého

zástupce, ačkoliv byl řádně a včas o takových

úkonech vyrozuměn.

c)

Pokud se obhájce nedostaví k úkonům trestního

řízení, při nichž je jeho účast nezbytná, ani

nezajistí účast svého zástupce, ačkoliv byl řádně a

včas o takových úkonech vyrozuměn.

16.

V případě nutné obhajoby se obviněnému určí

lhůta ke zvolení obhájce, a to lhůta v délce:

a)

jedné hodiny

b)

jednoho dne

c)

lhůta není zákonem určena

C

17.

Obhájce ustanovuje:

a)

orgán Policie ČR

b)

státní zástupce

c)

soud

18.

Obhájci jsou ustanovováni:

a)

dle abecedně uspořádaného pořadníku advokátů

b)

dle sídla advokáta

c)

dle volby orgánů činných v trestním řízení

19.

Obhájce je ustanovován:

a)

rozhodnutím

b)

opatřením

c)

neformálním vyrozuměním

20.

Ustanovený obhájce může z důležitých důvodů

být zproštěn povinnosti obhajování:

a)

na žádost obhájce

b)

na žádost orgánů činných v trestním řízení

c)

z důvodu, že obhájce nevykonává obhajobu

odborně

21.

Po zániku zmocnění je obhájce oprávněn podat za

obžalovaného:

a)

dovolání

b)

stížnost pro porušení zákona

c)

návrh na obnovu řízení

22.

Jsou-li v trestním řízení projednávány utajované

informace, může se zúčastnit trestního řízení

advokát, který:

a)

splňuje podmínky pro přístup k utajovaným

informacím podle zákona o ochraně utajovaných

informací a o bezpečnostní způsobilosti

b)

je-li předem poučen podle zákona o ochraně

utajovaných informací a o bezpečnostní

způsobilosti

c)

má souhlas České advokátní komory

k seznamování se s utajovanými informacemi

23.

Zmešká-li obviněný nebo jeho obhájce

z důležitých důvodů lhůtu k podání opravného

prostředku, povolí se mu navrácení lhůty, pokud

požádá o navrácení lhůty, a to od pominutí

překážky:

a)

do 3 dnů

b)

do 8 dnů

c)

ihned

24.

Obviněnému se nedoručuje do vlastních rukou:

a)

obžaloba

b)

trestní příkaz

c)

vyrozumění o uplatnění nároku na náhradu škody

poškozeným

25.

Pokud obhájce přes předchozí napomenutí ruší

řízení nebo se chová urážlivě k soudu, státnímu

zástupci nebo policejnímu orgánu nebo bez

dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo

nevyhoví výzvě, která mu byla dána podle

trestního řádu, lze obhájce sankcionovat:

a)

uložením pořádkové pokuty do 50.000,- Kč

b)

vykázáním obhájce z úkonu v trestním řízení

c)

předáním ke kárnému postihu České advokátní

komoře

26.

Za splnění dalších podmínek smí být vzat do vazby

pouze:

a)

Podezřelý podle trestního řádu

b)

Obviněný podle trestního řádu

c)

Podezřelý podle zákona o policii

27.

Mezi důvody vazby nepatří obava, že obviněný:

a)

nebude vypovídat

b)

uprchne, nebo se bude skrývat, aby se tak

trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul

c)

bude působit na dosud nevyslechnuté svědky

nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování

skutečností

28.

Důvod útěkové vazby je dán, mimo jiné, hrozbou

vysokého trestu, za který soudní praxe považuje

trest odnětí svobody s horní hranicí:

a)

5 let

b)

8 let

c)

10 let

29.

Obviněný má právo žádat o propuštění z vazby,

byla-li předchozí žádost zamítnuta:

a)

Kdykoliv

b)

Až po uplynutí 30 dnů od právní moci

posledního rozhodnutí o vazbě

c)

Kdykoliv, pokud v žádosti uvede jiné důvody

30.

Od právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby nebo

právní moci jiného rozhodnutí o vazbě, je

v přípravném řízení soudce povinen rozhodnout o

ponechání ve vazbě či propuštění z vazby

nejpozději:

a)

Každý měsíc

b)

Každé 3 měsíce

c)

Každých 15 dnů

31.

Po podání obžaloby je povinen soud rozhodnout

o dalším trvání vazby nejpozději:

a)

Do 10 dnů

b)

Do 30 dnů

c)

Do 20 dnů

32.

Nejdelší přípustná doba trvání vazby v přípravném

řízení činí:

a)

12 měsíců

b)

24 měsíců

c)

16 měsíců

33.

Vazbu nelze nahradit:

a)

Dohledem probačního úředníka

b)

Peněžitou zárukou

c)

Ústním slibem obviněného

34.

O vzetí obviněného do vazby rozhoduje:

a)

Státní zástupce

b)

Soudce

c)

Policejní orgán

35.

Vazebního zasedání se nemůže zúčastnit:

a)

Obviněný

b)

Veřejnost

c)

Státní zástupce

36.

Nenařídí-li státní zástupce propuštění zadržené

osoby, je povinen takovou osobu odevzdat

s návrhem na vzetí do vazby soudu ve lhůtě:

a)

24 hodin od zadržení

b)

48 hodin od zadržení

c)

72 hodin od zadržení

37.

Je-li podán státním zástupcem návrh na vzetí

zadržené osoby do vazby, je soudce povinen

zadrženou osobu vyslechnout a rozhodnout o

jejím propuštění na svobodu nebo o jejím vzetí do

vazby ve lhůtě:

a)

Do 24 hodin

b)

Do 48 hodin

c)

Do 72 hodin

38.

Vazbu nelze nahradit předběžným opatřením:

a)

Zákazu styku s poškozeným, osobami jemu

blízkými nebo s jinými osobami, zejména svědky

b)

Zákazu vycestovat do zahraničí

c)

Zákazu výkonu zaměstnání

39.

Obviněný, který je ve vazbě z důvodů koluzních

nemusí být z vazby propuštěn po uplynutí 3

měsíců pokud:

a)

Nebylo možno skončit v této tříměsíční lhůtě

přípravné řízení

b)

Pokud obviněný působil na svědky nebo

spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování

skutečností závažných pro trestní stíhání

c)

Pokud důvody koluzní vazby trvají, neboť nebyli

vyslechnuti dosud všichni svědci a spoluobvinění

40.

Domovní prohlídku je oprávněn nařídit:

a)

Policejní orgán

b)

Předseda senátu – soudce

c)

Státní zástupce

41.

Odmítne-li zástupce ČAK souhlas k seznámení se

s listinami při provádění domovní prohlídky nebo

prohlídky jiných prostor, v nichž advokát

vykonává advokacii, lze podat návrh o nahrazení

tohoto souhlasu ve lhůtě:

a)

10 dnů

b)

30 dnů

c)

15 dnů

42.

Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu

telekomunikačního provozu, že obviněný

komunikuje se svým obhájcem, je povinen

policejní orgán:

a)

Záznam odposlechu nepoužít

b)

Záznam odposlechu zničit

c)

Záznam odposlechu zničit a nepoužít

43.

Důkaz v trestním řízení může vyhledat, předložit

nebo jeho provedení navrhnout:

a)

Pouze státní zástupce

b)

Pouze soud

c)

Každá ze stran

44.

Obviněný má možnost při svém výslechu nahlížet

do písemných poznámek, přičemž vyslýchající:

a)

může tyto poznámky obviněnému odejmout

b)

může požádat o jejich předložení k nahlédnutí

c)

může požádat o jejich předložení k nahlédnutí, a

poté provést jejich kopii a založit do spisu

45.

Má-li být vyslechnut v trestním řízení advokát

v procesním postavení svědka k okolnostem,

které se dozvěděl při poskytování právní služby,

může být vyslechnut jen je-li zproštěn povinnosti

mlčenlivosti, přičemž té může být zproštěn pouze:

a)

klientem nebo jeho právním nástupcem

b)

Českou advokátní komorou na návrh soudu

c)

soudem na návrh státního zástupce

46.

Svědek v trestním řízení nemá oprávnění odepřít

výpověď pokud:

a)

se výpověď týká trestného činu, kde má svědek

oznamovací povinnost

b)

by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě

nebo příbuzným v pokolení přímém

c)

jeho výpověď je ve veřejném nebo státním zájmu

nutná

47.

Konfrontace v trestním řízení není možná mezi

těmito osobami:

a)

spoluobviněnými

b)

svědky

c)

znalci

48.

Při rekognici, má-li být poznána osoba, ukáže se

podezřelému, obviněnému nebo svědkovi mezi

nejméně:

a)

dvěma osobami, které se výrazně odlišují

b)

třemi osobami, které se výrazně

neodlisuji

c)

pěti osobami, které se výrazně odlišují

49.

Z odůvodnění soudního rozsudku nemusí být

patrno:

a)

o které důkazy soud opřel svá skutková zjištění a

jakými úvahami se řídil při jejich hodnocení

b)

jak se soud vypořádal s obhajobou

c)

jak probíhala porada a hlasování o rozsudku

50.

Opravným prostředkem proti usnesení je:

a)

odvolání

b)

stížnost

c)

odpor

51.

Opravný prostředek proti usnesení má odkladný

účinek:

a)

vždy

b)

nikdy

c)

jen kde to zákon výslovně stanoví

52.

Ustanovený obhájce má vůči státu nárok na

odměnu a náhradu hotových výdajů. Nárok je

třeba uplatnit ve lhůtě:

a)

1 měsíce ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že

povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká

b)

6 měsíců ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že

povinnost obhajovat skončila, jinak nárok

zaniká

c)

1 roku ode dne, kdy se obhájce dozvěděl, že

povinnost obhajovat skončila, jinak nárok zaniká

53.

Lhůta k uplatnění nároku ustanoveného obhájce

na odměnu a náhradu hotových výdajů je lhůtou:

a)

promlčecí

b)

pořádkovou

c)

prekluzivní

54.

Ustanovený obhájce musí nárok na odměnu a

náhradu hotových výdajů uplatnit v zákonem

stanovené lhůtě, která počíná běžet dnem:

a)

kdy bylo skončeno trestní řízení

b)

kdy se obhájce dozvěděl, že povinnost

obhajovat skončila

c)

kdy zanikly důvody nutné obhajoby

55.

Podezřelý podávající vysvětlení před zahájením

trestního stíhání:

a)

je povinen vypovídat pravdu a nic nezamlčet

b)

není povinen vypovídat pravdu a nic nezamlčet

c)

je povinen vypovídat pravdu a nic nezamlčet jen

pokud jde o neodkladný nebo neopakovatelný

úkon

56.

V odůvodnění usnesení o zahájení trestního

stíhání je třeba:

a)

označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o

důvodnosti trestního stíhání

b)

přesně označit skutečnosti, které odůvodňují

závěr o důvodnosti trestního stíhání

c)

alespoň obecně označit skutečnosti, které

odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání

57.

Neopakovatelným úkonem je:

a)

takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho

zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese

z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu,

než bude zahájeno trestní stíhání

b)

takový úkon, který nebude možno před soudem

provést

c)

takový úkon, který nebude možno odložit na

dobu přítomnosti ustanoveného nebo zvoleného

obhájce v případě nutné obhajoby

58.

V případech, kde je třeba k trestnímu stíhání

souhlasu poškozeného, může poškozený souhlas

s trestním stíháním vzít zpět, a to:

a)

kdykoliv

b)

do podání obžaloby

c)

do doby, než se odvolací soud odebere

k závěrečné poradě

59.

Trestní stíhání před soudem nelze konat:

a)

na podkladě obžaloby nebo návrhu na potrestání

b)

na podkladě návrhu na schválení dohody o vině

a trestu

c)

na podkladě soukromoprávní žaloby

60.

Den hlavního líčení stanoví předseda senátu tak,

aby obžalovaný od doručení předvolání, státní

zástupce a obhájce od vyrozumění, měli

k přípravě lhůtu alespoň:

a)

1 dne

b)

5 dnů

c)

5 pracovních dnů

61.

Lhůtu k přípravě k hlavnímu líčení lze u

obžalovaného zkrátit jen tehdy:

a)

pokud s tím obžalovaný souhlasí

b)

pokud se obžalovaný k hlavnímu líčení sám

dostaví

c)

pokud se obžalovaný k hlavnímu líčení dostaví a

výslovně požádá o jeho provedení

62.

Hlavní líčení se koná:

a)

Veřejně

b)

Neveřejně

c)

Veřejně s výjimkou v zákoně uvedených případů

63.

Rozsudek se vyhlašuje:

a)

Vždy veřejně

b)

Veřejně jen v zákonem stanovených případech

c)

Neveřejně

64.

Poškozený musí uplatnit nárok na náhradu škody

nejpozději:

a)

Před zahájením dokazování při hlavním líčení

b)

Před vyhlášením rozsudku soudu prvého stupně

c)

Před vyhlášením rozhodnutí odvolacího soudu

65.

Obviněný se v kterékoliv fázi trestního řízení může

radit se svým obhájcem v průběhu svého

výslechu, avšak nemůže se radit:

a)

o tom, jaké navrhovat důkazy

b)

o tom, jak odpovědět na již položenou otázku

c)

o tom, zda může podat opravný prostředek proti

rozhodnutí

66.

Při hlavním líčení může soud rozhodovat:

a)

Jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu

b)

O skutku, který je uveden v žalobním návrhu i o

skutku, který vyšel najevo v průběhu hlavního

líčení

c)

O skutku, který je uveden v žalobním návrhu i o

skutku, který vyšel najevo v průběhu hlavního

líčení a obžalovaný výslovně požádal, aby soud o

tomto nově najevo vyšlém skutku rozhodl

67.

Rozhodl-li soud při hlavním líčení o postoupení

věci jinému orgánu, jestliže shledá, že nejde o

trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být

jiným orgánem posouzen jako přestupek nebo

kárné provinění:

a)

Není proti takovému rozhodnutí přípustný žádný

opravný prostředek

b)

Opravný prostředek může podat pouze státní

zástupce

c)

Opravný prostředek může podat státní zástupce

nebo obžalovaný

68.

Důvodem pro zproštění obžalovaného obžaloby

není:

a)

To, že nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro

nějž je obžalovaný stíhán

b)

To, že nebylo prokázáno, že tento skutek

spáchal obžalovaný

c)

To, že trestní stíhání je promlčeno

69.

Jestliže trestní stíhání bylo zastaveno v důsledku

udělení milosti, amnestie, promlčení nebo proto,

že souhlas poškozeného s trestním stíháním nebyl

dán nebo byl vzat zpět anebo z některého

z důvodů uvedených v § 172 odst. 2 trestního

řádu a v řízení se pokračuje jen proto, že

obžalovaný na projednání věci trval, neshledá-li

soud žádný jiný důvod ke zproštění obžalovaného,

rozhodne:

a)

O vině, avšak neuloží trest

b)

O vině a uloží trest

c)

Tak, že trestní stíhání zastaví

70.

Odvolání proti rozsudku soudu prvého stupně:

a)

má vždy odkladný účinek

b)

nemá nikdy odkladný účinek

c)

má odkladný účinek jen tehdy, je-li podáno

odvolání ve prospěch obžalovaného

71.

Rozsudek soudu prvého stupně v neprospěch

obžalovaného může napadnout odvoláním:

a)

Jen státní zástupce

b)

Jen státní zástupce, a toliko, pokud jde o výrok

o náhradě škody, též poškozený, který uplatní svůj nárok

c)

Zúčastněná osoba

72.

Pokud se doručuje rozsudek soudu prvého stupně

jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a

opatrovníku, běží lhůta k odvolání:

a)

Od doručení, které bylo provedeno nejdříve

b)

Od doručení, které bylo provedeno nejpozději

c)

Od doručení, které bylo provedeno

obžalovanému

73.

Nesplňuje-li včas podané odvolání náležitosti,

vyzve odvolatele předseda senátu k odstranění

vad odvolání pod sankcí odmítnutí odvolání, a to

ve lhůtě:

a)

3 dnů

b)

5 dnů, kterou mu zároveň stanoví

c)

8 dnů; obzalovany bez obhajce

74.

Konečné meritorní rozhodnutí odvolacího soudu o

odvolání nabývá právní moci:

a)

okamžikem doručení písemného vyhotovení

rozhodnutí odvolacího soudu

b)

okamžikem vyhlášení rozhodnutí odvolacího

soudu

c)

okamžikem vyhlášení rozhodnutí odvolacího

soudu, pokud byl obžalovaný vyhlášení přítomen

75.

Odvolací soud může změnit odvoláním napadený

rozsudek soudu prvého stupně v neprospěch

obžalovaného:

a)

Jen na podkladě odvolání státního zástupce

b)

Jen na podkladě odvolání státního zástupce, jež

bylo podáno v neprospěch obžalovaného

c)

Na podkladě odvolání obžalovaného

76.

Byl-li obžalovaný zproštěn obžaloby rozsudkem

soudu prvého stupně a proti tomuto rozsudku

v neprospěch obžalovaného podal odvolání státní

zástupce, pak odvolací soud:

a)

Může obžalovaného uznat vinným skutkem, pro

nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn

b)

Nemůže obžalovaného uznat vinným skutkem,

pro nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn

c)

Může obžalovaného uznat vinným skutkem, pro

nějž byl napadeným rozsudkem zproštěn, jen bylli

na tuto skutečnost obžalovaný odvolacím

soudem před vyhlášením rozhodnutí odvolacího

soudu výslovně upozorněn

77.

Dovoláním lze napadnout:

a)

Pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé

b)

Pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé,

jestliže soud rozhodoval ve druhém stupni

c)

Pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé,

jestliže soud rozhodoval ve druhém stupni a

zákon to připouští

78.

Dovoláním lze napadnout rozhodnutí vždy:

a)

Jde-li o rozhodnutí soudu prvého stupně, které je

nezákonné

b)

Jde-li o rozhodnutí soudu odvolacího, které je

nezákonné

c)

Jde-li o rozhodnutí, kterým byl uložen trest odnětí

svobody na doživotí

79.

Dovolání se podává ve lhůtě:

a)

2 měsíců ode dne vyhlášení rozhodnutí, proti

kterému dovolání směřuje

b)

2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, proti

kterému dovolání směřuje

c)

2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí,

proti kterému dovolání směruje

80.

Vyhoví-li soud návrhu na povolení obnovy řízení:

a)

Zprostí odsouzeného obžaloby

b)

Zruší napadené rozhodnutí zcela nebo v části,

v níž je návrh důvodný

c)

Vrátí věc státnímu zástupci do přípravného řízení

81.

Byl-li podán proti trestnímu příkazu odpor, trestní

příkaz se tím ruší a:

a)

Samosoudce při projednání věci v hlavním líčení

není vázán právní kvalifikací

b)

Samosoudce při projednání věci v hlavním líčení

je vázán právní kvalifikací dle trestního příkazu,

avšak není vázán výměrou trestu obsaženou

v trestním příkazu

c)

Samosoudce při projednání věci v hlavním líčení

není vázán právní kvalifikací ani druhem a

výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu

82.

Rozhodnutí o podmíněném propuštění

odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody činí:

a)

Soud prvého stupně, který uložil odsouzenému

nepodmíněný trest odnětí svobody

b)

Odvolací soud, který uložil odsouzenému

nepodmíněný trest odnětí svobody

c)

Okresní soud, v jehož obvodu odsouzený

vykonává trest odnětí svobody

83.

Řádnými opravnými prostředky v trestním řízení

jsou

a)

stížnost proti rozsudku, odvolání proti usnesení a

dovolání proti trestnímu příkazu

b)

odpor proti usnesení a odvolání proti rozsudku

c)

odvolání proti rozsudku, stížnost proti usnesení a

odpor proti trestnímu příkazu

84.

O schválení narovnání může rozhodnout

a)

soud a v přípravném řízení státní zástupce

b)

výhradně soud

c)

výhradně státní zástupce ale obsah narovnání

musí schválit soud

85.

Při hlavním líčení a veřejném zasedání smí být

veřejnost vyloučena

a)

jen v případech, kdy o tom rozhodne soud.

b)

jen v případech výslovně stanovených

v trestním řádu nebo považuje-li to soud za

vhodné.

c)

jen v případech výslovně stanovených v trestním

řádu nebo zvláštním zákoně.

86.

Trestním řízením se rozumí

a)

úsek trestního řízení podle trestního řádu od

sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního

řízení nebo od provedení neodkladných a

neopakovatelných úkonů, které mu

bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony

provedeny, od zahájení trestního stíhání

b)

úsek trestního řízení podle trestního řádu od

zahájení trestního stíhání až do právní moci

rozsudku, případně do jiného rozhodnutí

orgánu činného v trestním řízení ve věci samé

c)

veškeré řízení podle trestního řádu

87.

Odvolací soud může z podnětu odvolání

oprávněné osoby napadený rozsudek soudu

prvního stupně zrušit a poté

a)

buď vlastním rozhodnutím změnit rozsudek

soudu prvního stupně, anebo mu vrátit věc k

novému projednání a rozhodnutí

b)

vlastním rozhodnutím pouze změnit rozsudek

soudu prvního stupně, nikoli mu vrátit věc k

novému projednání a rozhodnutí

c)

Pouze vrátit věc soudu prvního stupně, nikoliv

změnit rozsudek

88.

Podnikatele lze jako obviněného vzít do vazby,

jestliže je zde obava, že

a)

bude nadále podnikat a nerespektovat zájem

orgánů činných v trestním řízení

b)

se nedozná k trestnému činu, z něhož je

podezřelý, a odmítne vydat věci důležité pro

trestní řízení, které ho usvědčují ze spáchání

trestného činu

c)

uprchne nebo se bude skrývat, bude působit na

nevyslechnuté svědky nebo bude opakovat

trestnou činnost

89.

Souhlas poškozeného s trestním stíháním

a)

není v žádném případě nutný.

b)

je nutný, pokud způsobená škoda nepřesáhla

hranici větší škody dle § 138 odst. 1 trestního

zákoníku.

c)

je nutný v případech, kdy to stanoví trestní řád.

90.

Dohodu o vině a trestu uzavírá

a)

obviněný a státní zástupce.

b)

obviněný a soud.

c)

obviněný a státní zástupce, schvaluje ji soud.

91.

Trest obecně prospěšných prací odsouzený

vykonává

a)

v obvodu okresního soudu, který trest uložil. Se

souhlasem odsouzeného může být trest

vykonáván i mimo tento obvod.

b)

v obvodu okresního soudu, v němž byl spáchán

trestný čin. Se souhlasem odsouzeného může

být trest vykonáván i mimo tento obvod.

c)

v obvodu okresního soudu, ve kterém bydlí. Se

souhlasem odsouzeného může být trest

vykonáván i mimo tento obvod.

92.

Trestně stíhán nemůže být nikdo jinak než

a)

ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví

trestní řád nebo schválí soud.

b)

ze zákonných důvodů a způsobem, který

stanoví trestní řád.

c)

ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví

trestní řád a pro spáchaný trestný čin.

93.

Na toho, proti němuž se vede trestní řízení lze

hledět, jako by byl vinen

a)

pouze pokud je odsuzujícím rozsudkem soudu

vyslovena jeho vina, i když rozhodnutí nenabylo

právní moci

b)

pouze pokud je jeho vina jasně prokázána

c)

pouze pokud je pravomocným odsuzujícím

rozsudkem soudu vyslovena jeho vina

94.

Do útěkové, koluzní nebo předstižné vazby smí

být obviněný vzat,

a)

dospěje-li soud k závěru, že je dán alespoň jeden

z uvedených vazebních důvodů a státní zástupce

společně s návrhem na vzetí do vazby doloží, že

již bylo zahájeno trestní stíhání.

b)

dospěje-li soud k závěru , že je dán alespoň

jeden z uvedených vazebních důvodů a dosud

zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek,

pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl

spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou

zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin

spáchal obviněný, a s ohledem na osobu

obviněného, povahu a závažnost trestného

činu, pro který je stíhán, nelze v době

rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným

opatřením.

c)

dospěje-li soud k závěru, že je dán alespoň jeden

z uvedených vazebních důvodů a dosud zjištěné

skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který

bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má

všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody

k podezření, že tento trestný čin spáchal

obviněný, a s ohledem na osobu obviněného,

povahu a závažnost trestného činu, pro který je

stíhán, lze důvodně předpokládat jeho odsouzení.

95.

Trestní stíhání lze podle trestního řádu zahájit:

a)

nasvědčují-li prověřováním podle § 158 trestního

řádu zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že

byl spáchán trestný čin

b)

nasvědčují-li prověřováním podle § 158

trestního řádu zjištěné a odůvodněné

skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a

je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej

spáchala určitá osoba

c)

je-li po prověřování podle § 158 trestního řádu

nesporné, kdo je pachatelem trestného činu

96.

O zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 trestního

řádu) k objasnění a prověření skutečností

důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán

trestný čin, sepíše policejní orgán neprodleně

záznam, který zašle do 48 hodin od zahájení

trestního řízení

a)

státnímu zástupci

b)

soudu

c)

obviněnému

97.

Provedení domovní prohlídky i prohlídky jiných

prostor a pozemků je oprávněn nařídit

a)

soudce v případě domovní prohlídky a buď

soudce nebo státní zástupce v případě prohlídky

jiných prostor a pozemků.

b)

soudce v obou případech prohlídky.

c)

soudce v případě domovní prohlídky a státní

zástupce v případě prohlídky jiných prostor a

pozemků.

98.

Záznam telekomunikačního provozu, který byl

pořízen za zákonných podmínek lze užít jako

důkaz,

a)

pouze s připojeným protokolem, na němž jsou

uvedeny uvedením údaje o místě, času, způsobu

a obsahu provedeného záznamu, jakož i o orgánu,

který záznam pořídil.

b)

pouze s připojeným protokolem, na němž jsou

uvedeny uvedením údaje o místě, času,

způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož

i o orgánu, který záznam pořídil a je-li nesporné,

že jde o záznam telekomunikačního provozu

obviněného.

c)

pouze s připojeným protokolem, na němž jsou

uvedeny uvedením údaje o místě, času, způsobu a

obsahu provedeného záznamu, jakož i o orgánu,

který záznam pořídil a pokud s tím souhlasí osoby,

jejichž telekomunikační provoz je zaznamenán.

99.

V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba

dokazovat zejména:

a)

zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný

čin, zda tento skutek spáchal obviněný, případně

z jakých pohnutek, podstatné okolnosti mající vliv

na posouzení povahy a závažnosti činu

podstatné okolnosti k posouzení osobních

poměrů pachatele, podstatné okolnosti

umožňující stanovení následku, výše škody

způsobené , trestným činem a bezdůvodného

obohacení, okolnosti, které vedly k trestné

činnosti nebo umožnily její spáchání.

b)

kdo spáchal trestný čin, jaká byla trestným

činem způsobena škoda, jaký trest je vhodný s

ohledem na osobu pachatele,

c)

zda došlo k trestnému činu, kdo jej spáchal,

případně z jakých pohnutek, podstatné okolnosti

mající vliv na posouzení povahy a závažnosti činu,

podstatné okolnosti k posouzení osobních

poměrů pachatele, podstatné okolnosti

umožňující stanovení následku, výše škody

způsobené trestným činem a bezdůvodného

obohacení, okolnosti, které vedly k trestné

činnosti nebo umožnily její spáchání.

100.

Důkazem v trestním řízení

a)

může být jen to, co soud připustí jako důkaz a co

opatřily orgány činné v trestním řízení

b)

může být vše, co může přispět k objasnění věci,

zejména výpovědi obviněného a svědků,

znalecké posudky, věci a listiny důležité pro

trestní řízení a ohledání

c)

může být vše kromě doznání obviněného, který je

v rámci své obhajoby oprávněn i lhát, takže z jeho

výpovědi nelze vycházet při dokazování

101.

Obviněný, který je fyzickou osobou, v trestním

řízení

a)

musí mít vždy obhájce bez ohledu na to, pro jaký

trestný čin je stíhán, a pokud si ho sám nezvolí,

musí mu být ustanoven soudem

b)

nemusí mít nikdy obhájce, ale má právo si ho

zvolit, a je-li obviněný nemajetný, musí mu být

obhájce ustanoven soudem na náklady státu,

jestliže to obviněný požaduje

c)

musí mít obhájce jen v případech stanovených

zákonem, v ostatních případech si ho může zvolit;

pokud si obviněný v případě nutné obhajoby

nezvolí obhájce, bude mu ustanoven soudem

102.

Důkaz získaný nezákonným donucením nebo

hrozbou takového donucení

a)

Nesmí být použit v řízení s výjimkou případu, kdy

s tím obviněný souhlasí.

b)

Nesmí být použit v trestním řízení

c)

Nesmí být použit v trestním řízení s výjimkou

případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě,

která takového donucení nebo hrozby donucení

použila.

103.

Podmíněné zastavení trestního stíhání je možné

a)

výhradně v řízení o přečinu.

b)

výhradně v řízení o nedbalostním trestném

činu.

c)

v řízení o přečinu i o zločinu, pokud je

z provedeného řízení zřejmé, že obviněnému

nebude uložen nepodmíněný trest.

104.

Orgány činné v trestním řízení objasňují

způsobem uvedeným v trestním řádu i bez návrhu

stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch

i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede

a)

v přípravném řízení

b)

po celou dobu trestního stíhání

c)

v přípravném řízení a v řízení před soudem prvého

stupně

105.

Trestně stíhán nemůže být nikdo

a)

jinak než ze zákonných důvodů a způsobem,

který stanoví tento zákon, nebo schválí soud

b)

jinak než ze zákonných důvodů a způsobem,

který stanoví tento zákon

c)

jinak než ze zákonných důvodů a způsobem,

který stanoví tento zákon a pro spáchaný trestný

čin

106.

Může odvolací soud sám uznat obžalovaného vinným skutkem, pro který byl napadeným rozsudkem zproštěn?

a)

ano

b)

ne

107.

O návrhu na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, rozhoduje

a)

soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni

b)

státní zástupce

108.

Lhůta pro podání návrhu na povolení obnovy řízení činí

a)

1 rok

b)

2 měsíce

c)

není zákonem stanovena

109.

Trestní stíhání před soudem se koná

a)

jen na podkladě obžaloby nebo návrhu na

potrestání.

b)

na podkladě obžaloby, návrhu na potrestání

nebo z rozhodnutí soudu dle principu oficiality.

c)

na podkladě obžaloby, návrhu na potrestání nebo

návrhu poškozeného.

110.

Lze proti uprchlému vydat trestní příkaz?

a)

ne

b)

ano

c)

ano (již s nutnou obhajobou v přípravném řízení)

111.

Obecně nebezpečným následkem ve smyslu § 272

odst. 1 trestního zákoníku upravujícího obecné

ohrožení je vydání cizího majetku v nebezpečí

škody, která musí dosahovat hranice:

a)

větší škody

b)

značné škody

c)

škody velkého rozsahu

112.

U kterého z následujících trestných činů není

možný zánik trestní odpovědnosti účinnou lítostí?

a)

u trestného činu obecného ohrožení dle § 272

trestního zákoníku

b)

u trestného činu ohrožení pod vlivem návykové

látky dle § 274 trestního Zákoníku

c)

u trestného činu porušení povinnosti při hrozivé

tísni dle § 275 trestního Zákoníku

113.

Pro naplnění kvalifikované skutkové podstaty

trestného činu nedovolené výroby a jiného

nakládání s omamnými a psychotropními látkami

a s jedy je ve smyslu § 283 odst. 4 písm. c)

trestního zákoníku trestné, je-li čin spáchán ve

spojení s organizovanou skupinou působící ve více

státech, přičemž:

a)

jednání musí být trestné ve všech státech, v nichž

působí organizovaná skupina

b)

jednání musí být trestné ve všech státech,

jejichž státní příslušníci působí v organizované

skupině

c)

postačí, aby jednání bylo trestné podle trestních

zákonů ČR

114.

Ve smyslu § 285 trestního zákoníku se

neoprávněným pěstováním rostliny konopí pro

vlastní potřebu v množství větším než malém

rozumí:

a)

3 rostliny

b)

5 rostlin

c)

více než 10 g sušiny / více než 5 rostlin

115.

Ve smyslu § 285 trestního zákoníku je trestné

neoprávněné pěstování rostliny konopí pro vlastní

potřebu v množství větším než malém. Kde jsou

upraveny hodnoty určující množství větší než

malé?

a)

ve výkladových ustanoveních trestního zákoníku

b)

jsou stanoveny judikaturou (možná už stanoveno judikaturou check)

c)

ve vládním nařízení

116.

Na jaké návykové látky se nevztahuje skutková

podstata trestného činu šíření toxikomanie dle §

287 trestního zákoníku?

a)

vztahuje se na všechny návykové látky tak, jak

jsou definovány ve výkladových ustanoveních

trestního zákoníku

b)

nevztahuje se na alkohol, pro který platí jiná

ustanovení trestního zákoníku

c)

nevztahuje se na konopí, jehož šíření je jako tzv.

měkké drogy upraveno v § 283 nedovolená

výroba a jiné nakládání s omamnými a

psychotropními látkami a jedy

117.

Podle Stanoviska trestního kolegia Nejvyššího

soudu k výkladu pojmu „množství větší než malé“

u omamných a psychotropních látek a přípravků

je obsahujících a jedů jsou pro trestný čin

přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu

dle § 284 odst. 1, 2 trestního zákoníku stanoveny

orientační hodnoty nedovoleného množství, které

je určeno:

a)

pouze celkovým množstvím neoprávněně

přechovávané látky

b)

celkovým množstvím neoprávněně

přechovávané látky nebo množstvím účinné

látky v ní obsažené

c)

celkovým množstvím neoprávněně přechovávané

látky a současně množstvím účinné psychotropní

látky v ní obsažené

118.

Podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku

(nedovolené ozbrojování) je trestné bez povolení

vyrobit, sobě nebo jinému opatřit nebo

přechovávat:

a)

střelné zbraně

b)

střelné a chladné zbraně

c)

střelné, chladné a plynové zbraně

119.

Trestného činu porušení povinnosti při správě

cizího majetku z nedbalosti se dopustí ten, kdo:

a)

z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu

uloženou nebo smluvně převzatou důležitou

povinnost při opatrování nebo správě cizího

majetku, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou

b)

z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu

uloženou nebo smluvně převzatou důležitou

povinnost při opatrování nebo správě cizího

majetku, a tím jinému způsobí větší škodu

c)

z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu

uloženou nebo smluvně převzatou důležitou

povinnost při opatrování nebo správě cizího

majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu

120.

Ten, kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním

věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá

slíbit v rozporu se zásadami a pravidly

insolvenčního řízení majetkový nebo jiný

prospěch, se dopustí trestného činu:

a)

pletichy v insolvenčním řízení

b)

poškození věřitele

c)

zvýhodnění věřitele

121.

U trestných činů proti měně a platebním

prostředkům se ochrana poskytuje také:

a)

penězům a platebním prostředkům jiným než

tuzemským a tuzemským a zahraničním cenným

papírům

b)

penězům a platebním prostředkům jiným než

tuzemským a tuzemským a zahraničním cenným

papírům s výjimkou podílových listů, opčních

listů a dluhopisů

c)

penězům a platebním prostředkům jiným než

tuzemským a tuzemským a zahraničním cenným

papírům s výjimkou směnek a šeků

122.

Trestného činu zkrácení daně, poplatku a

podobné povinné platby se dopustí ten, kdo:

a)

i v minimálním rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na

sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění,

pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo

jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká

výhodu na některé z těchto povinných plateb

b)

alespoň v malém rozsahu zkrátí daň, clo,

pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na

státní politiku zaměstnanosti, pojistné na

úrazové pojištění, pojistné na zdravotní

pojištění, poplatek nebo jinou podobnou

povinnou platbu anebo vyláká výhodu na

některé z těchto povinných plateb

c)

ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na

sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění,

pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo

jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká

výhodu na některé z těchto povinných plateb

123.

Trestní odpovědnost za trestný čin neodvedení

daně, pojistného na sociální zabezpečení a

podobné povinné platby zaniká, jestliže pachatel:

a)

svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud

prvního stupně začal vyhlašovat rozsudek

b)

svou povinnost dodatečně splnil nejpozději v

mezidobí od vyhlášení rozsudku soudem

prvního stupně do jeho doručení

c)

trestní odpovědnost za uvedený trestný čin

nezaniká účinnou lítostí

124.

Trestného činu poškozování spotřebitele se

dopustí ten, kdo:

a)

na cizím majetku způsobí byť nepatrnou škodu

tím, že poškozuje spotřebitele zejména tím, že je

šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží,

nebo kdo uvede alespoň v malém rozsahu na trh

výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich

podstatné vady

b)

na cizím majetku způsobí byť nepatrnou škodu

tím, že poškozuje spotřebitele zejména tím, že

je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti

zboží, nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh

výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich

podstatné vady

c)

na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou

tím, že poškozuje spotřebitele zejména tím, že je

šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží,

nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh

výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich

podstatné vady

125.

Trestného činu zneužití informace v obchodním

styku se dopustí ten, kdo:

a)

neoprávněně zveřejní, zpřístupní nebo sdělí třetí

osobě informaci dosud nikoli veřejně přístupnou,

jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit

rozhodování v obchodním styku, a způsobí tím

větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím

opatří sobě nebo jinému větší prospěch

b)

neoprávněně zveřejní, zpřístupní nebo sdělí

třetí osobě informaci byť veřejně přístupnou,

jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit

rozhodování v obchodním styku, a způsobí tím

větší škodu nebo jiný závažný následek nebo

tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch

c)

neoprávněně zveřejní, zpřístupní nebo sdělí třetí

osobě informaci byť veřejně přístupnou, jejíž

zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit

rozhodování v obchodním styku, a způsobí tím

alespoň nepatrnou škodu nebo jiný závažný

následek nebo tím opatří sobě nebo jinému

alespoň minimální prospěch

126.

Trestní zákoník nestanoví trestnost přípravy u

trestného činu:

a)

provozování nepoctivých her a sázek

b)

zpronevěry

c)

krádeže

127.

Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně,

nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího

rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo

slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě

vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo

kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu

uplatnit ji na sebe převede dopustí se trestného

činu:

a)

lichvy

b)

podvodu

c)

podílnictví

128.

U trestného činu neoprávněného zásahu do práva

k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru platí,

že:

a)

kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo

nebytový prostor jiného, bude potrestán přísněji,

než ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu,

bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně

brání

b)

kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt

nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán

mírněji, než ten, kdo oprávněné osobě v užívání

domu, bytu nebo nebytového prostoru

neoprávněně brání

c)

kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo

nebytový prostor jiného, bude potrestán stejně

jako ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu,

bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně

brání

129.

Hrubá nedbalost se vyžaduje u spáchání trestného

činu:

a)

porušení povinnosti při správě cizího majetku z

nedbalosti

b)

legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti

c)

podílnictví z nedbalosti

130.

Trestného činu poškození věřitele se dopustí i ten,

kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého

věřitele tím, že:

a)

postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh

jiného a způsobí tím na cizím majetku škodu

nikoli malou

b)

předstírá nebo uzná existující právo nebo

závazek a způsobí tím na cizím majetku škodu

nikoli malou

c)

zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou,

nebo odstraní, byť i jen část svého majetku a

způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli

nepatrnou

131.

Okolností, která nepodmiňuje použití vyšší trestní

sazby je u trestného činu krádeže, pokud:

a)

si pachatel přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a

čin spáchal na území, na němž je prováděna nebo

byla provedena evakuace osob

b)

si pachatel přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil,

a byl za takový čin v posledních třech letech

odsouzen nebo potrestán

c)

si pachatel přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil,

čin spáchal na věci, kterou má jiný na sobě nebo

při sobě, a způsobil tak na cizím majetku větší

škodu

132.

Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou

cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu

nikoli nepatrnou, bude potrestán

a)

stejně jako ten, kdo poškodí cizí věc tím, že ji

postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou

látkou

b)

mírněji než ten, kdo poškodí cizí věc tím, že ji

postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou

látkou

c)

přísněji než ten, kdo poškodí cizí věc tím, že ji

postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou

látkou

133.

Podle zásady subsidiarity trestní represe

a)

trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní

důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v

případech společensky škodlivých, ve kterých

nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného

právního předpisu

b)

trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní

důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v

případech společensky nebezpečných, ve

kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti

podle jiných předpisů veřejného práva

c)

trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní

důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v

případech, ve kterých nepostačuje uplatnění

odpovědnosti podle zákona o odpovědnosti za

přestupky

134.

Za nepříčetnou je dle trestního zákoníku možné

označit osobu,

a)

která pro duševní poruchu v době spáchání činu

měla podstatně sníženou schopnost rozpoznat

jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání

b)

která pro duševní poruchu v době spáchání činu

nemohla rozpoznat jeho protiprávnost nebo

ovládat své jednání

c)

která měla podstatně sníženou schopnost

rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo

schopnost toto jednání ovládat

135.

Trestným činem je

a)

čin, který zákon označuje za trestný a který

vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně

b)

čin, který naplňuje skutkovou podstatu

některého z trestných činů uvedeného v

trestním zákoně

c)

protiprávní čin, který trestní zákon označuje za

trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém

zákoně

136.

Trestné činy se dělí na

a)

přečiny a zločiny

b)

přečiny, zločiny a zvlášť závažné zločiny

c)

provinění, přečiny a zločiny

137.

Pokus trestného činu je jednání, které

a)

bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu

a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin

spáchat

b)

bezprostředně směřuje k dokonání zvlášť

závažného zločinu

c)

záleží v úmyslném vytváření podmínek pro

spáchání trestného činu

138.

Přímý úmysl podle trestního zákoníku znamená,

že

a)

pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit

porušení nebo ohrožení zájmu chráněného

trestním zákonem a pro případ, že je způsobí, byl

s tím srozuměn

b)

pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním

zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný

takovým zákonem

c)

pachatel byl smířen se skutečností, že způsobem

uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo

ohrozit zájem chráněný takovým zákonem

139.

Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže

a)

pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit

porušení nebo ohrožení zájmu chráněného

trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů

spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení

nezpůsobí

b)

přístup pachatele k požadavku náležité

opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti

pachatele k zájmům chráněným trestním

zákonem

c)

pachatel nevěděl, že svým jednáním může

způsobit porušení nebo ohrožení zájmu

chráněného trestním zákonem, ač o tom

vzhledem k okolnostem a k svým osobním

poměrům věděl měl a mohl

140.

Pomocník je ten,

a)

kdo úmyslně spáchání trestného činu zosnoval

nebo řídil

b)

kdo úmyslně vzbudil v jiném rozhodnutí spáchat

trestný čin

c)

kdo úmyslně umožnil nebo usnadnil jinému

spáchání trestného činu

141.

Zákaz retroaktivity znamená:

a)

čin je trestný bez ohledu na to, kdy byla jeho

trestnost zákonem stanovena

b)

čin je trestný i tehdy, pokud jeho trestnost byla

zákonem stanovena později, než byl spáchán.

c)

čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla

zákonem stanovena dříve, než byl spáchán

142.

Podle zásady registrace platí, že:

a)

Podle zákona České republiky se posuzuje též

trestnost činu, který byl spáchán mimo území

České republiky na palubě lodi nebo jiného

plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného

dopravního prostředku, které jsou registrovány v

České republice. Místo spáchání takového činu se

posuzuje obdobně podle § 4 odst. 2 a 3 trestního

zákoníku

b)

Podle zákona České republiky se posuzuje též

trestnost činu, který byl spáchán mimo území

České republiky na palubě lodi nebo jiného

plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného

dopravního prostředku, anebo autobusu či

vlaku, které jsou registrovány v České republice.

Místo spáchání takového činu se posuzuje

obdobně podle § 4 odst. 2 a 3 trestního

zákoníku

c)

Podle zákona České republiky se neposuzuje

trestnost činu, který byl spáchán mimo území

České republiky na palubě lodi nebo jiného

plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného

dopravního prostředku, které jsou registrovány v

České republice.

143.

Zásada personality znamená:

a)

podle zákona České republiky se posuzuje i

trestnost činu, který v cizině spáchal jen občan

České republiky

b)

podle zákona České republiky se posuzuje i

trestnost činu, který v cizině spáchal občan

České republiky nebo osoba bez státní

příslušnosti, která má na jejím území povolen

trvalý pobyt

c)

podle zákona České republiky se neposuzuje i

trestnost činu, který v cizině spáchal občan České

republiky nebo osoba bez státní příslušnosti,

která má na jejím území povolen trvalý pobyt

144.

Zásada ochrany znamená:

a)

podle zákona České republiky se posuzuje

trestnost všech trestných činů i tehdy, spáchal-li

takový trestný čin v cizině cizí státní příslušník

nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá na

území České republiky povolen trvalý pobyt

b)

podle zákona České republiky se neposuzuje

trestnost žádných trestných činů, spáchal-li

takový trestný čin v cizině cizí státní příslušník

nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá

na území České republiky povolen trvalý pobyt

c)

podle zákona České republiky se posuzuje

trestnost trestných činů vyjmenovaných v § 7

odst. 1 trestního zákoníku i tehdy, spáchal-li

takový trestný čin v cizině cizí státní příslušník

nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá na

území České republiky povolen trvalý pobyt

145.

Trestného činu zabití se dopustí ten, kdo:

a)

jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze

strachu, úleku, zmatku nebo jiného

omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku

předchozího zavrženíhodného jednání

poškozeného

b)

jiného úmyslně usmrtí

c)

jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po

předchozím uvážení

146.

Trestného činu usmrcení z nedbalosti se dopustí

ten, kdo:

a)

z nedbalosti způsobí smrt zvířete

b)

jinému z nedbalosti způsobí smrt

c)

z nedbalosti jiného ohrozí na životě

147.

Trestného činu účast na sebevraždě se dopustí

ten, kdo

a)

nezabrání jinému spáchat sebevraždu

b)

se pokusí způsobit smrt sobě samému

c)

jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k

sebevraždě pomáhá

148.

Za omluvitelnou pohnutku u trestného činu

ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky se

nepovažuje:

a)

silné rozrušení ze strachu

b)

jednání poškozeného, které pachatel sám

vyprovokoval svým nepřístojným jednáním

c)

důsledek předchozího zavrženíhodného jednání

poškozeného

149.

Trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti se

dopustí ten, kdo:

a)

jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší

důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání,

povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou

mu podle zákona

b)

jinému úmyslně ublíží na zdraví tím, že poruší

důležitou povinnost vyplývající z jeho

zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce

nebo uloženou mu podle zákona

c)

jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na

zdraví

150.

U trestného činu neposkytnutí pomoci řidičem

dopravního prostředku platí, že:

a)

řidič dopravního prostředku, který po dopravní

nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě,

která při nehodě utrpěla újmu na zdraví,

potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez

nebezpečí pro sebe nebo jiného

b)

řidič dopravního prostředku, který neposkytne

osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví,

potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez

nebezpečí pro sebe nebo jiného

c)

řidič dopravního prostředku, který po dopravní

nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě,

která je v nebezpečí smrti, potřebnou pomoc, ač

tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo

jiného

Similar Resources on Wayground

Pre-APPE Clinical Exam 4

155 questions

Pre-APPE Clinical Exam 4

quiz

Worksheet

•

Professional Development

tư tưởng

150 questions

tư tưởng

quiz

Worksheet

•

Professional Development

Phần I. Trắc nghiệm chọn phương án đúng nhất (Trang 1-3)

150 questions

Phần I. Trắc nghiệm chọn phương án đúng nhất (Trang 1-3)

quiz

Worksheet

•

Professional Development

Teacher Education, Training, and Philosophy MCQs (Grade 14)

154 questions

Teacher Education, Training, and Philosophy MCQs (Grade 14)

quiz

Worksheet

•

Professional Development

LIMA - BIN

150 questions

LIMA - BIN

quiz

Worksheet

•

Professional Development

Luật tổ chức CQĐP

146 questions

Luật tổ chức CQĐP

quiz

Worksheet

•

Professional Development

ELEMENTOS BÁSICOS SOBRE EL ESTADO COLOMBIANO

150 questions

ELEMENTOS BÁSICOS SOBRE EL ESTADO COLOMBIANO

quiz

Worksheet

•

Professional Development