V roce 1941 byli Němci na vrcholu moci. Podařilo se jim buď okupovat, nebo přinutit ke spolupráci téměř celou střední Evropu. Na Slovensku, v Chorvatsku, Norsku a v jižní Francii byly dosazené loutkové režimy. Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Itálie - to byli vyložení spojenci nacistů. Velké množství států nacisté přímo okupovali, měli zde svojí armádu - Česko, státy Beneluxu, Řecko, Srbsko, sever Francie, Polsko, Dánsko. Švédsko, Švýcarsko, Španělsko a Portugalsko zůstaly jako neutrální státy.

Jediný, kdo aktivně bojoval proti nacistickému Německu, tak byla Velká Británie. Té se podařilo uštědřit Německu několik porážek v severní Africe, uhájit se v bitvě o Anglii, ale o vylodění si mohli Britové nechat jen zdát...

Po reorganizaci armády se Hitler rozhodl, že zúčtuje se svým dosavadním spojencem - Sovětským svazem. Chtěl jednat co nejrychleji, dokud Sovětský svaz nemá schopné generály. Ty zkušené nechal Stalin zlikvidovat v rámci velkých čistek.

Hitler měl hrůzu za Napoleonova neúspěchu při tažení do Ruska, proto spoléhal na již osvědčenou metodu Blitzskriegu. Operaci pojmenovali nacisté podle velkého císaře Svaté říše římské Friedricha Barbarossy. Cíl byl obsadit co nejrychleji velká města a zajistit si ropná pole na Kavkazu. Dne 22. června 1941 zaútočily tři skupiny armád na Sovětský svaz. Válka v Evropě dosáhla svého vrcholu.

Ruská tradice jaksi "zapomíná" na úvodní přátelství s nacistickým Německem. Také II. světovou válku jaksi opomíjejí. Pro ně zkrátka začíná v roce 1941 Velká vlastenecká válka.