Rakouskem, smlouva mj. dofinovala hranice mezi Rakouskem a Československem

Německem, smlouva mj. definovala hranice mezi Německem a Československem

Maďarskem, smlouva mj. garantovala národnostní práva Maďarů na jihu Slovenska

Polskem, smlouva mj. rozdělovala region těšínského Slezska na dvě části

1620 - 1914

1415 - 1920

1526 - 1918

1620 - 1918

v prosinci 1992 Federálním shromážděním České a Slovenské federativní republiky

v lednu 1993 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR

v lednu 1993 Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu ČR

v prosinci 1992 Českou národní radou

1948

1960

1968

1975

1945

1948

1960

1968

Alexandr Dubček

Antonín Novotný

Gustav Husák

Václav Klaus

ve Valdštejnském paláci

v Černínském paláci

ve Strakově akademii

v Thunovském paláci

1992

1996

1991

2000

Kramářova vila

Lumbeho vila

Lobkovický palác

Schwarzenberský palác

Senát Parlamentu ČR

společně obě komory Parlamentu ČR

Poslanecká sněmovny Parlamentu ČR

prezident České republiky

5

7

9

4

způsob hlasování v komunálních volbách, který umožňuje dávat hlasy kandidátům/kandidátkám různých kandidujících subjektů, tj. napříč celým spektrem volebních kandidátek

možnost dávat preferenční hlasy současně více než dvěma kandidátům ve volbách do Senátu Parlamentu ČR

korespondenční způsob hlasování ve volbách do krajských zastupitelstev

přenášet poslanecký mandát na náhradníka, je-li poslanec Parlamentu ČR současně ministrem vlády

prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu na návrh vlády ČR

prezidenta České národní banky na návrh Senátu Parlamentu ČR

policejního prezidenta na návrh ministra vnitra

předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na návrh ministra průmyslu

regionální územní doprava

rozdělování určených dotací

rovnoměrné uznávání dávek

rozpočtové určení daní

dvoutřetinová většina všech členů Poslanecké sněmovny a současně nadpoloviční většina všech členů Senátu

dvoutřetinová většina přítomných členů Poslanecké sněmovny a současně nadpoloviční většina všech členů Senátu

třípětinová většina všech členů Poslanecké sněmovny a současně třípětinová většina přítomných senátorů

nadpoloviční většina přítomných členů Poslanecké sněmovny, současně nadpoloviční většina všech členů Senátu a současně prezident ČR

jednou za dva roky, vždy současně v termínu s volbami do obecních zastupitelstev

jednou za čtyři roky, vždy současně v termínu s volbami do krajských zastupitelstev

jednou za čtyři roky, většinou současně v termínu s volbami do Poslanecké sněmovny

jednou za dva roky, ovšem pouze ve třetině předem určených senátních obvodů

poměrný volební systém, podle kterého se rozdělují mandáty všem stranám/hnutím, které získaly alespoň 5% hlasů, v případě dvoukoalic alespoň 8% hlasů, trojkoalic alespoň 11% hlasů

většinový volební systém jednomandátových volebních obvodů

smíšený volební systém kombinující prvky poměrného a většinového rozdělování mandátů

většinový volební systém, který umožňuje kandidovat koalicím politických stran

ano, jednu z nich vedl např. Václav Klaus

ne, Ústava ČR takovou možnost nedává

ano, bylo jich několik, např. pod vedením J. Tošovského, J. Fischera, J. Rusnoka

ano, jednu z nich vedl např. M. Zeman

Michal Macháček

Jiří Fidler

Karel Kaplan

Lubomír Kopeček

přijetím Zákona č. 12 o krajích z roku 1993

usnesením č. 29/c Senátu PČR z roku 2001

nařízením vlády ČR z roku 2004

přijetím Zákona č. 129 t roku 2000

bylo krajským městem v Československu v letech 1949 - 1960

bylo krajským městem v ČSSR v letech 1960 - 1990

bylo krajským městem v letech 1945 - 1949

do roku 1999 nikdy nebylo krajským městem

ze čtyř historických zemí

ze tří historických zemí

z 13 samosprávných krajů

neměla samosprávné země ani kraje, pouze politické okresy

je zmíněn v Ústavě ČR z roku 1992

je zmíněn v Listině základních práv a svobod z roku 1992

vznikl přijetím zákona z roku 1999

je do roku 1994 součástí soustavy státních zastupitelství ČR

sestává z 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky na 10 let se souhlasem Senátu PČR

sestává z 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky na 10 let se souhlasem Poslanecké sněmovny PČR

sestává z 10 soudců jmenovaných na 15 let předsedou vlády

sestává z 9 soudců jmenovaných prezidentem republiky se souhlasem Senátu PČR a Poslanecké sněmovny PČR

je součástí soudní moci, konkrétně je podřízeno Nejvyššímu soudu

je podřízeno ministerstvu vnitra

je podřízeno ministerstvu spravedlnosti

je podřízeno předsedovi vlády

je v Ústavě zakotvená instituce. Její činnost řídí sedmičlenná Bankovní rada v čele s guvernérem a dvěma víceguvernéry

není zakotvena přímo v Ústavě, vznikla na základě zákona z roku 1991. V čele je prezident a jeden víceprezident

je po vstupu ČR do Evropské unie podřízena Evropské centrální bance se sídlem ve Štrasburku

je zakotvena v Ústavě. V čele je ministr financí, který má za úkol koordinovat její činnost s politikou vlády

je v Ústavě zakotvená instituce, v čele je guvernér

není v Ústavě zakotvená instituce, v čele je předseda

je součástí vlády, je řízen Ministerstvem státní kontroly ČR

je v Ústavě zakotvená instituce, v čele je prezident

1) 1999 2) 2004

1) 2007 2) 1999

1) 2004 2) 1999

1) 2004 2) 2001

Česká republika nikdy neměla svého zástupce v Evropské komisi (EK)

Česká republika měla zástupce v EK pouze v letech 2014-2024 (Věra Jourová), předtím ani potom nikoli

Česká republika vždy měla svého zástupce v Evropské komisi

Česká republika měla svého zástupce pouze dvakrát (Vladimír Špidla a Věra Jourová)

celkem 13 vyšších územně správních celků v podobě krajů. V čele krajů stála volená krajská zastupitelstva

celkem 10 vyšších územně správních celků v podobě krajů. V čele každého kraje byla ministrem vnitra jmenována krajská rada

celkem 65 vyšších územně správních celků v podobě okresů. V čele každého okresu stál Okresní národní výbor volený občany

přechodné období, během kterého se postupně tvořilo nové krajské zřízení, a vymezoval se vztah krajů k bývalým okresům

od října 1938 do září 1939

od listopadu 1939 do května 1942

od počátku října 1938 do poloviny března 1939

v letech 1945 - 1948

je separátní dokument mimo Ústavu ČR, který byl přijat Senátem PČR v roce 2004

je separátní dokument mimo Ústavu ČR, který byl přijat Poslaneckou sněmovnou PČR v roce 1996

je součástí tzv. ústavního pořádku ČR od vzniku Ústavy v prosinci 1992

je dokument, který vydal Ústavní soud ČR souběžně se vstupem ČR do EU

může, ale nemusí být poslancem Poslanecké sněmovny PČR

nesmí být členem Senátu PČR

vždy musí být poslancem PČR

v případě, že není ani poslancem PČR, ani členem Senátu PČR, má stejnou imunitu, jako poslanci obou komor

náčelník generálního štábu

prezident ČR

náčelník vojenské kanceláře prezidenta ČR

ministr obrany

v zákonem stanovených mezích zvyšovat či snižovat daň z nemovitosti

určovat výši povinných poplatků občanů a firem za rozhlas a televizi na svém území

v zákonem stanovených mezích zvyšovat či snižovat poplatky za odvoz a likvidaci komunálního odpadu

vydávat vyhlášky o poplatcích za parkování automobilů na svém území

zřizování a provoz základních a mateřských škol

zřizování a provoz středních škol

zřizování a provoz veřejných vysokých škol

zřizování a provoz státních vysokých škol

celkem se šesti státy, včetně tehdejší Jugoslávie

celkem se čtyřmi státy, nikoli se SSSR

celkem s pěti státy, včetně SSSR

celkem s pěti státy, včetně Rumunska

k zakladatelským státům NATO v roce 1949

ke státům, které byly během tzv. studené války neutrální

k zakladatelským státům OSN

ke státům, které během 1. světové války bojovaly proti Itálii

v divadelní hře J. K. Tyla “Fidlovačka”

v opeře A. Smetany “Má vlast”

v opeře A. Dvořáka “Rusalka”

v symfonii Z. Fibicha “Blaník”

předseda Senátu PČR, předseda Poslanecké sněmovny PČR, předseda vlády

předseda Poslanecké sněmovny PČR, předseda vlády, prezident republiky

předseda vlády, prezident republiky

předseda Poslanecké sněmovny PČR, prezident republiky

do 7 dnů po svém jmenování

do 14 dnů po svém jmenování

do 30 dnů po svém jmenování

do dvou měsíců po svém jmenování

předsedy vlády

předsedy Poslanecké sněmovny PČR

předsedy Senátu PČR

prezidenta republiky

předseda Senátu PČR nejpozději 90 dnů před jejím konáním

předseda Poslanecké sněmovny PČR nejpozději 90 dnů před jejím konáním

předseda vlády nejpozději 60 dnů před jejím konáním

společně předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny nejpozději 30 dnů před jejím konáním

má právo účastnit se schůzí Senátu (a jeho výborů a komisí), avšak nemá právo účastnit se schůzí Poslanecké sněmovny (a jejich výborů a komisí)

má právo účastnit se schůzí Poslanecké sněmovny (a jejich výborů a komisí), avšak nemá právo účastnit se schůzí Senátu (a jeho výborů a komisí)

má právo zúčastnit se schůzí obou komor Parlamentu ČR (a jeho výborů a komisí), přičemž se mu může udělit slovo, kdykoli o to požádá

nemá právo zúčastnit se schůzí vlády

měsíc před skončením volebního období

tři měsíce před skončením volebního období

tři roky po zahájení jejího volebního období

v případě nesouhlasu předsedy Senátu PČR

platí jednací řád Poslanecké sněmovny

platí jednací řád Senátu PČR

poslanci Poslanecké sněmovny se řídí jednacím řádem Poslanecké sněmovny, senátoři se řídí jednacím řádem Senátu

řídí jednání oběma komorami ad hoc zvolený představitel Poslanecké sněmovny nebo Senátu podle jednacího řádu vlády

nadpoloviční většina poslanců

třípětinová většina poslanců

dvoutřetinová většina poslanců

nejméně pětina poslanců

se text Ústavy nijak nevyslovuje

Ústava uvádí, že práva a ochrana menšin jsou vázány na dodržování mezinárodních smluv

Ústava uvádí, že rozhodování většiny dbá ochrany menšin

se Ústava vyjadřuje v tom smyslu, že tuto ochranu zajišťuje vláda prostřednictvím ministerstva vnita