Graf funkce y = f(x) závisí na tvaru funkce f(x).

Graf funkce y = f(x) je nezávislý na tvaru funkce f(x).

Graf funkce y = f(x) nemá žádný vliv na hodnoty x.

Graf funkce y = f(x) je vždy lineární.

Složená funkce je funkce, která se skládá z jiných funkcí.

Složená funkce je funkce, která se používá pouze v geometrii.

Složená funkce je funkce, která se skládá pouze z jedné funkce.

Složená funkce je funkce, která nemá žádné proměnné.

Množina všech hodnot, které může nezávislá proměnná nabývat.

Množina všech hodnot, které může funkce vracet.

Soubor všech možných funkcí.

Množina všech hodnot, které může závislá proměnná nabývat.

Množina všech výstupních hodnot funkce.

Grafické znázornění funkce.

Soubor pravidel pro funkci.

Množina všech vstupních hodnot funkce.

Argument funkce je výsledek, který funkce vrací.

Argument funkce je hodnota předávaná funkci při jejím volání.

Argument funkce je název funkce samotné.

Argument funkce je typ dat, který funkce zpracovává.

Změnou hodnoty funkce bez výpočtu.

Použitím náhodného čísla místo proměnné.

Dosazením hodnoty proměnné do funkce a výpočtem výsledku.

Změnou názvu funkce na jiný.

Graf je vždy přesný, funkce může být aproximována.

Funkce se používá pouze v matematice, graf se používá v umění.

Funkce je vztah mezi proměnnými, graf je vizuální zobrazení tohoto vztahu.

Funkce je vždy lineární, graf může být nelineární.

Sčítání funkcí se provádí jako (f + g)(x) = f(x) + g(x).

Skládání funkcí se provádí jako (f ∘ g)(x) = f(g(x)).

Funkce se odčítají jako (f - g)(x) = f(x) - g(x).

Funkce se násobí jako (f * g)(x) = f(x) * g(x).

Definiční obor se používá k určení, jaké operace lze provádět na funkci.

Definiční obor určuje, jaké hodnoty mohou být výstupy funkce.

Definiční obor určuje, jaké hodnoty mohou být vstupy funkce.

Definiční obor je soubor všech možných funkcí.