WorksheetsMechanika tuhého tělesa
Total questions: 14
Worksheet time: 18mins
Kotouč o poloměru r je otáčivý kolem nehybné osy o jdoucí jeho středem. Na kotouč působí síly F1, F2, F3, které mají stejný směr i velikost (viz obrázek).
Která síla má na kotouč největší otáčivý účinek?
síla F1
síla F2
síla F3
všechny stejný
Kotouč o poloměru r je otáčivý kolem nehybné osy o jdoucí jeho středem. Na kotouč působí síly F1, F2, F3, které mají stejný směr i velikost (viz obrázek).
Která síla má na kotouč nulový otáčivý účinek?
síla F1
síla F2
síla F3
žádná
Na kotouč o poloměru r, který je otáčivý kolem nehybné osy o jdoucí jeho středem, působí dvě rovnoběžné síly. Čtyři různé případy působení těchto sil jsou znázorněny na obrázku. Síly F1 a F1I mají stejnou velikost F, síla F2 má velikost 2F.
V kterých případech se otáčivé účinky sil navzájem ruší?
v žádném případě
jen v případě 2
v případech 2 a 3
jen v případě 4
Na kotouč o poloměru r, který je otáčivý kolem nehybné osy o jdoucí jeho středem, působí dvě rovnoběžné síly. Čtyři různé případy působení těchto sil jsou znázorněny na obrázku. Síly F1 a F1I mají stejnou velikost F, síla F2 má velikost 2F.
V kterých případech tvoří síly dvojici sil?
ve všech případech
jen v případě 2
v případech 2 a 3
jen v případě 4
Na kotouč o poloměru r, který je otáčivý kolem nehybné osy o jdoucí jeho středem, působí dvě rovnoběžné síly. Čtyři různé případy působení těchto sil jsou znázorněny na obrázku. Síly F1 a F1I mají stejnou velikost F, síla F2 má velikost 2F.
V kterém případě mají síly největší otáčivý účinek?
v případě 1
v případě 2
v případě 3
v případě 4
Deska ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku o stranách a = 0,3 m, b = 0,4 m, c = 0,5 m je otáčivá kolem nehybné osy kolmé k desce a jdoucí vrcholem A (viz obrázek). Ve vrcholu B desky působí síla F1 o velikosti 8 N, ve vrcholu C síla F2 o velikosti 6 N.
Pro sílu F2 platí:
Její moment síly je nulový (M2 = 0 N·m).
Způsobuje posuvný pohyb tělesa.
Má moment síly
M2 = 0,4·6 N·m
Způsobuje otáčivý pohyb tělesa.
Deska ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku o stranách a = 0,3 m, b = 0,4 m, c = 0,5 m je otáčivá kolem nehybné osy kolmé k desce a jdoucí vrcholem A (viz obrázek). Ve vrcholu B desky působí síla F1 o velikosti 8 N, ve vrcholu C síla F2 o velikosti 6 N.
Pro sílu F1 platí:
Má moment síly
M1 = 0,3·8 N·m
Má moment síly
M1 = 0,4·8 N·m
Má moment síly
M1 = 0,5·8 N·m
Otáčí tělesem v záporném směru otáčení.
Pokud popisujeme jev, u kterého můžeme zanedbat tvar a rozměry tělesa, označujeme toto těleso jako
nehmotný bod
hmotné těleso
imaginární bod
hmotný bod
Doba, za kterou se rotující těleso otočí jednou dokola se nazývá:
perioda
frekvence
úhlová rychlost
hertz
Počet otáček rotujícího tělesa za jednotku času je:
úhlová rychlost
Hz
perioda
frekvence
Pro těžiště tuhého tělesa platí (vyberte všechny platné odpovědi):
Jeho poloha je dána rozložením hmoty v tělese.
Je to působiště tíhové síly působící na těleso v homogenním poli.
Pokud těleso zavěsíme přímo nad jeho těžištěm, bude v rovnovážné poloze.
Pokud těleso podepřeme přímo pod jeho těžištěm, bude v rovnovážné poloze.
V labilní (nestabilní) rovnovážné poloze má těleso:
Největší potenciální energii.
Nejmenší potenciální energii.
Nejnižší polohu těžiště.
Tendenci setrvávat i pokud jej z ní mírně vychýlíme.
V stabilní rovnovážné poloze má těleso:
Největší potenciální energii.
Nejvyšší polohu těžiště.
Nejnižší polohu těžiště.
Tendenci po mírném vychýlení přejít do labilní rovnovážné polohy.
V indiferentní rovnovážné poloze má těleso:
Má nulovou potenciální energii.
Stále stejnou potenciální energii, i když ho z ní mírně vychýlíme.
Tendenci po mírném vychýlení přejít do stabilní rovnovážné polohy.
Tendenci po mírném vychýlení přejít do labilní rovnovážné polohy.
