Dějiny významných evropských států a českých zemí 17.-18. sto

Dějiny významných evropských států
a českých zemí
17. a 18. století

Zápis:

RUSKO 17. a 18. století

- zaostalá země
- v letech 1613-1917 vláda carů z rodu Romanovců
car - ruská obdoba titulu císař
samoděržaví - ruská podoba tuhého absolutismu

- car nebral ohled na šlechtu (vyšší - bojaři, půdu dědila; nižší - služebná, ji dostávala)

- život ruských nevolníků, tzv. mužiků, byl velmi těžký, žili jako otroci svých pánů

​Ruská říše za Petra I.

​

​Petrohrad

Zápis:

Car Petr I. Veliký

- na trůně od r. 1689
- vytyčil si, že získá pro Rusko přístup k moři a učinit z něj velmoc
- získal pobřeží Finského zálivu, kde založil r. 1703 město Petrohrad
- procestoval řadu evropských zemí, kde hledal inspiraci
- reformami chtěl dosáhnout modernizaci země:
A) školství - zakládal školy; zavedl povinnost vzdělávání šlechty (čtení, psaní, jazyky); podporoval vědu a umění
B) vytvořil profesionální armádu
C) zavedl sčítání lidu a tím zefektivnil výběr daní

​Karikatura Petra I.
holícího fousy bojarům

Přečti si:

Petr I. nebyl veliký jen v přeneseném slova smyslu - měřil přes dva metry! Byl rozporuplnou osobností. Na jednu stranu prováděl řadu reforem, ale odmítal se vzdát samoděržaví. Nechal popravit vlastního syna podezřelého ze spiknutí a zemřel na zápal plic, který si uhnal, když zachraňoval tonoucího prostého vojáka z rozvodněné řeky Něvy. Díky tomu, že v době Sofiina regentství vyrůstal v nuzných podmínkách, byl nesmírně šetrný (punčochy mu prý látala sama carevna). Neštítil se žádné práce a naučil se několika řemeslům - v amsterdamských loděnicích pracoval jako lodní tesař, sám si ušil boty na svatbu, vyznal se i v zedničině. Mezi lidmi dělal rozdíly více podle jejich schopností než podle urozenosti, a protože o sobě věděl, že nemá strategické nadání, účastnil se klidně vojenského tažení jako prostý dělostřelec.

Zápis:

Kateřina Veliká

- vzdělaná, schopná a ctižádostivá žena
- pochopila, že její manžel je hlupák, provedla převrat a r. 1762 usedla sama na ruský trůn
- rozšiřovala ruské území - získala přístup k Černému moři
- pokračovala v reformách: centralizace = posílení ústřední moci; zlepšení státní správy = placení úředníci; správní dělení na gubernie; zabavila majetek klášterům
- podporovala vědu, umění a s malým úspěchem i vzdělávání

Zápis:

České země po třicetileté válce

- Třicetiletá válka = konflikt mezi katolíky a protestanty. Protestanté v Českých zemích poraženi.
- Česká nekatolická šlechta vymizela - buď přestoupila ke katolictví, nebo emigrovala. V českých zemích se usazovala šlechta rakouská, německá a italská. = Přišli jsme o politickou reprezentaci.
- Nekatolické obyvatelstvo bylo pod hrozbou trestů donuceno přestoupit ke katolictví.
- Lid k přestupu motivován vícero svátky (volnem), slavnostmi, budováním kostelů, kapliček atd.

Přečti si a odpověz na otázky:

str. 37 učebnice
podkapitola Pragmatická sankce

1) Co je to pragmatická sankce
2) Kdy a proč Karel VI. pragmatickou sankci vydal?

Zápis:

Marie Terezie

- Karel VI. neměl mužské potomky a tak r. 1713 vydal pragmatickou sankci - trůn byl nyní dědičný i v ženské linii, aby mohla vládnout jeho dcera Marie Terezie; zaručovala nedělitelnost habsburské monarchie:
- České království
- Uherské království
- Rakouské arcivévodství a další

- nastoupila na trůn r. 1740, hned na ni zaútočili sousední panovníci

Zápis:

(pokračování Marie Terezie)

Války o dědictví rakouské (1740-1748)

- prvním útočníkem bavorský panovník Karel Albrecht, který tvrdil, že má na trůn větší právo než MT
- druhým pruský král Fridrich II., který chtěl získat Slezsko
- oběma přispěchala na pomoc Francie
- MT se zprvu nedařilo, Karel Albrecht obsadil Prahu a nechal se korunovat českým králem; po jeho smrti MT získala České království zpět, nikdy však Čechům neodpustila zradu
- Fridrich II. připravil MT o většinu Slezska

​Fridrich II. Pruský

Zápis:

(pokračování Marie Terezie)

Sedmiletá válka (1756-1763)

- MT se se ztrátou Slezska nesmířila, začala budovat silnou armádu; získala spojence v Rusku a Francii; Fridrich II. však zaútočil první a po dlouhé a krvavé válce si Slezsko udržel

Reformy Marie Terezie

- snaha modernizovat říši po hospodářské, správní a vojenské stránce
- zlepšování podmínek, ve kterých žili poddaní s cílem zvýšit výnos daní

​České země

Slezsko

​Rakousko

​Uhersko

​Svatá
říše
římská

Zápis:

(pokračování Reformy Marie Terezie)

1) Reformy správní:
- centralizace říše, centrem Vídeň
- sjednocení úřadů ve všech částech říše
- úředníci nově podléhali panovníkovi, ne šlechtě
- germanizace (poněmčování) = úřadování pouze v němčině

2) Zrušení vnitřních cel; sjednocené míry a váhy

3) Reformy soudní:
- zrušení mučení, trestů mrzačení (sekání rukou apod.)
- zavedení odvolacích soudů pro poddané

Zápis:

(pokračování Reformy Marie Terezie)

4) Reformy školské:
- potřeba vzdělaných úředníků
- r. 1774 zavedena povinná školní docházka = šest let, čtení, psaní
- základní vzdělání v mateřském jazyce
- gymnázia a vyšší školy v němčině

Zápis:

Josef II.

- od r. 1765 císař Svaté říše římské a spoluvládce své matky Marie Terezie
- po její smrti r. 1780 začal s novými reformami:

1) Toleranční patent:
- r. 1781, zaváděl náboženskou snášenlivost

2) Zrušení nevolnictví
- r. 1781, poddaní se mohli stěhovat, uzavírat sňatky a dávat děti na studia či řemeslo; robota však zůstala

Zápis:

3) Občanský a trestní zákoník
- rovnost před zákonem
- dočasně zrušen trest smrti
- zrovnoprávnění žen při dědictví

4) Zrušení klášterů
- zrušeny ty, které se nezabývaly školstvím či péčí o nemocné, chudé
- majetek a budovy zabavil stát, mnohé změněny na kasárna


- Mnohé reformy Josef II. vydával zbrkle, některé byly záhy zrušeny. V mnohém předběhl svou dobu.

Doplň mapu: Habsburská říše

- vládce: král a císař
- hl. město Vídeň
- 14 miliónů obyvatel
- panovníci: 1740-1780 Marie Terezie; 1780-1790 Josef II.

Doplň mapu: Ruská říše

- vládce: car
- hl. město Petrohrad
- 20 miliónů obyvatel
- panovníci: 1682-1725 Petr I. Veliký; 1741-1762 Alžběta I.;
1762-1796 Kateřina I. Veliká

Doplň mapu: Království Francie

- vládce: král
- hl. město Paříž
- 22 miliónů obyvatel
- panovníci: 1643-1715 Ludvík XIV.; 1715-1774 Ludvík XV.; 1774-1792 Ludvík XVI.

Úkol

1) Přečti si text o rysech baroka a barokní architektuře.

2) Zodpověz otázky:

Jaké jsou obecné znaky baroka?

Uveď charakteristické rysy barokní architektury.

Zápis:

Barokní architektura v českých zemích
- výrazně ovlivnila podobu našich měst a vesnic
- po třicetileté válce bylo nutné obnovit řadu sídel a staveb
- stavěly se kostely, zámky, měšťanské i vesnické domy

- nejznámější architekti:
Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a Jan Blažej Santini-Aichel

Malířství
- dynamika a kontrast, technika šerosvitu, postavy doslova zmrazeny v pohybu; krom malby na plátno se rozvíjela i malbu na stěny a stropy
- nejčastější tématem obrazů živo a smrt světců a příběhů z bible


,

Zápis:

- nejslavnějším malíři baroka byli Španěl Diego Velasquéz; Nizozemec Rembrant van Rijn či vlámský malíř Paul Rubens
- u nás Karel Škréta, Petr Brandl, Jan Kupecký

Barokní sochařství
- spjato s architekturou: sochy součástí budov, sálů i zahrad
- nejčastěji sochy světců a mýtických postav; alegorie
- typickou soškou baculatí andělíčci
- u nás: sochy na Karlově mostě; alegorie Ctnosti a Neřesti v Kuksu
- nejslavnější sochaři: Ital Gian Lorenzo Bernini; u nás Ferdinand Maxmilián Borkoff a Matyáš Bernard Braun.


,

Zápis:

Barokní hudba
- harmonie = melodie ladí s ostatními hlasy
- kombinace různých rozmanitých hudebních nástrojů
- oblíbeným nástrojem varhany
Hudební díla:
a) mše - prostředek k oslovení věřících; náboženské motivy; zpěv
b) opera - zpívané divadelní představení s hud. doprovodem (obvykle v italštině)
c) koncert - skladba pro sólový nástroj a orchestr; hráno zpravidla dvorními kapelami
Skladatelé:
Johann Sebastian Bach; Georg Friedrich Händel; Antonio Vivaldi

,