Font size
WorksheetsFS-5.3. Interference světla
Total questions: 12
Worksheet time: 6mins
Fialové světlo má vlnovou délku v okolí
400 nm
500 nm
600 nm
700 nm
Mějme oranžové světlo, jehož vlnová délka ve vakuu je 600 nm. Jaká bude vlnová délka ve skle o indexu lomu 1,5?
600 nm
900 nm
400 nm
300 nm
Mějme oranžové světlo o vlnové délce 600 nm. Paprsek dopadá ze vzduchu kolmo na bublinu o tloušťce 900 nm. Rozhraním vzduch-voda projde a od druhého rozhraní voda-vzduch se odrazí. Kolik vlnových délek se vejde do optické dráhy uvnitř bubliny (tam i zpět)? Index lomu vody je 1,33.
2
3
4
6
Když se světlo odráží na rozhraní s prostředím o vyšším indexu lomu, tak se fáze změní o π , tedy jakoby dojde k posunu vlny o
λ
2λ
4λ
2λ
Paprsek přichází ze skla a odráží se na rozhraní s vodou. Při odraze dojde k posunu o
λ
2λ
0
Antireflexní vrstva čočky má index lomu 1,4 a sklo pod ní index lomu 1,6. Vrstva má tloušťku 100 nm. Jakou vlnovou délku z viditelné oblasti tlumí nejvíc (tedy dochází pro ni k destruktivní interferenci)? Napište výsledek v nm
(a)
Když na bublinu dopadá světlo kolmo, tak konstruktivně interferuje zelená barva. Když ale bude paprsek bude dopadat trochu šikmo, tak po odraze bude kontruktivně interferovat
kratší vlnová délka
delší vlnová délka
zase stejná vlnová délka
Bílé světlo dopadá kolmo na olejovou skvrnu (index lomu 1.5) na vodě (n=1.33). Při které z tlouštěk olejové skvrny bude konstruktivně interferovat více než jedna vlnová délka z viditelné oblasti?
100 nm
200 nm
400 nm
500 nm
Bílé světlo dopadá kolmo na olejovou skvrnu (index lomu 1.5) na vodě (n=1.33). Pro které z tlouštěk olejové skvrny bude konstruktivně interferovat právě jedna vlnová délka z viditelné oblasti?
50 nm
200 nm
360 nm
500 nm
Pozorujeme dvojštěrbinový experiment. V určitém místě stínítka je to k jedné štěrbině dál než k druhé, a to o vzdálenost Δ L . Dopadající světlo má vlnovou délku 600 nm. Vyberte, pro které rozdíly vzdáleností bude v daném místě stínítka tma.
300 nm
800 nm
1200 nm
1500 nm
Při dvoujšťerbinovém experimentu na stínítku vznikají interferenční proužky. Nejdříve šťerbiny osvětlíme zeleným světlem, a poté červeným. Ve kterém případě budou proužky hustěji u sebe?
zelené světlo
červené světlo
nebude v tom rozdíl
Pepíček si sestrojil dvouštěrbinový experiment, přičemž může měnit vzdálenost štěrbin. Štěrbiny osvětluje zeleným koherentním světlem. Když k sobě štěrbiny přibliží, tak interferenční proužky
se k sobě přiblíží
se od sebe vzdálí
se nezmění
změní barvu
