Koncentrace moci do severovýchodních oblastí (13. - 14. století): V reakci na tatarské nájezdy se moc ruského státu soustředila do severovýchodních oblastí, zejména v Rostovsko-suzdalském knížectví. Centrální moc byla přesunuta do Moskvy.

Boj proti Tatarům a sjednocení Rusi (14. - 16. století): V roce 1380 kníže Dmitrij Ivanovič v bitvě na Kulikovském poli bojoval proti Tatarům. Ivan III. definitivně porazil Tatary, upevnil velkoknížecí moc a vedl války o Livoňsko s Německými rytíři. Od dob Ivana III. byl velkokníže označován jako 'car všech Rusí'.

Vláda Ivana IV. Hrozného (16. století): Ivan IV. Hrozný se v roce 1547 nechal korunovat carem. Mnich Filofej ospravedlnil carskou moc jako vládu na 'třetím Říši' – spojení světské a duchovní moci. Ivan Hrozný vytvořil v roce 1550 tzv. suděbník, sjednocující správu, daně a úřady. V roce 1565 vydal opričninu: konfiskaci bojarského majetku a posílení centrální kontroly nad hospodářstvím.

Období 'smuty' (konec 16. - počátek 17. století): Po smrti Ivana Hrozného neschopný car Fjodor vedl k pokusům bojarů o omezení moci cara. Kníže Boris Godunov byl roku 1598 zvolen carem, upevnil moc, podpořil hospodářství a vystavěl nová města. Zároveň se v té době objevily hrozby ze západu, včetně ofenzívy Polsko-litevské unie a povstání nevolníků a kozáků. Období 1600–1603 bylo poznamenáno hladomorem a nastalo období tzv. 'smuty' - chaosu.

Období po smrti Borise Godunova (1605): Po náhlé smrti Borise Godunova v roce 1605 se vlády v Moskvě ujal Vasil Šujský. Obsazená území byla ovládnuta 'Lžidimitrijem I.' a 'Lžidimitrijem II.', kteří byli dosazeni Poláky. Syn polského krále, Vladislav, byl nabídnut na carský trůn.

Okupace a protiofenzíva (1609-1612): V letech 1609-1612 byla velká část ruského území, včetně Moskvy, okupována Poláky a sever Švédy. Ruské síly se soustředily do východních oblastí a připravily se na protiofenzívu. Bojarská duma svrhla Šujského a roku 1612 vojska pod vedením knížat Minina a Požarského dobyla zpět velkou část zabraných území, včetně Moskvy.

Nástup dynastie Romanovců (1613): Zemský sněm roku 1613 zvolil Fjodora Michailoviče Romanova z předního bojarského rodu novým carem. Tím začala na ruském trůně vláda dynastie Romanovců, která trvala až do roku 1917.

V Krymské válce proti Osmanské říši a jejím spojencům Rusko utrpělo značné ztráty. Na severním Kavkaze došlo k genocidě Čerkezů, kteří utíkali do Osmanské říše. What were the significant losses suffered by Russia in the Crimean War?

Zrušení nevolnictví a reformy za Alexandra II. (1855-1881): V roce 1861 bylo zrušeno nevolnictví. Upevnění absolutismu, vstup měšťanů na státní úroveň, třístupňový soudní systém, zrušení zemstev. What reforms were implemented during the reign of Alexander II?

Politická situace v 2. polovině 19. století: Vznik politických táborů, včetně narodniků, sociálních demokratů, eserů (Pokračování): Liberalní křídlo bývalých zemstev, např. Miljukov, stálo u zrodu hnutí kadetů (konstituční demokraté), kteří podporovali konstituční změny a posléze tvořili oporu carské moci. What were the political developments in the second half of the 19th century?

Ústava a politická situace za cara Mikuláše II. (1894-1917): Vydání Ústavy v roce 1905, zajištění občanských práv a vytvoření dvoukomorové Dumy. Kuriální systém omezoval volební práva na bohaté vrstvy obyvatelstva. Politická podpora pro cara od monarchistů, kadetů, a liberálních rolníků (trudovici). Sociální demokracie se rozdělila na menševiky a bolševiky. What were the key political events during the reign of Nicholas II?

První světová válka a vznik krize: Rusko vstoupilo do první světové války na straně dohody, což prohloubilo krizi. Revoluční události v roce 1917 byly ovlivněny válečnými útrapami, bídou a neúspěšnými politickými opatřeními cara. What were the consequences of Russia's entry into World War I?

Rasputin a jeho vliv: Grigorij Rasputin, původně vozka a zloděj koní, získal vliv na cara a carevnu díky svým léčitelským schopnostem. Rasputinova klientelistická vrstva přinesla politické neblahé důsledky. Rasputin byl zastřelen knížetem Jusupovem v roce 1916. What was the influence of Grigori Rasputin on the Russian royal family?

Revolution v březnu 1917: 8. března 1917 začala masová demonstrace v Petrohradě s účastí žen, následovaná dělníky a vojáky. 12. března vznikl prozatímní výbor 4. Dumy a dělnicko-vojenský sovět. 15. března car Mikuláš II. rezignoval, jeho bratr odmítl trůn a byla vyhlášena republika. What were the key events during the March 1917 revolution in Russia?

Prozatímní vláda pod vedením knížete Lvova: Sestavena z kadetů, okťjábristů a trudoviků s podporou několika zednářů. Vláda vedla formálně, ale skutečnou moc měl spíše Petrohradský sovět. What characterized the provisional government led by Prince Lvov?

Alexandr Kerenskij a jeho politika: Kerenskij, právník a advokát, stal se ministrem války a rozhodl o neúspěšné Brusilovově ofenzívě. Odmítl zavedení diktatury a varoval před bolševiky, chtěl udržet účast Ruska ve válce jako obranu před německým militarismem. What were the actions and policies of Alexander Kerensky?

Who was the leader of the Russian government before the Bolsheviks took over?

What was the key slogan of the Bolsheviks during the Russian Revolution?

When did the armed uprising by the Bolsheviks begin?

What were the key factors that led to the change in power during the Russian Revolution?

What was the influence of war on the army?

What was the external factor for the Bolsheviks?

What was the characteristic of the October socialist revolution?

What were the consequences of the separate peace with Germany in Brest-Litovsk (1918)?

Who led the resistance against the Bolsheviks in the Civil War?

What was Stalin's policy in relation to the question of nationalities?

What was the political struggle after Lenin's death?

What replaced the War Communism after the Civil War?

What were the economic problems faced by the Soviet Union in the early 20th century?

Nedostatek obilí: Rolníci odmítali prodat obilí do města pod cenou, což vedlo k nedostatku obilí. V reakci na tyto problémy byla výroba přeorientována na extenzivní růst, což vyvrcholilo kolektivizací zemědělství v roce 1929 a vznikem kolchozů. Represe v 30. letech:

Koncem 20. let a zejména v průběhu 30. let začaly stalinské represe. Po smrti Kirova v roce 1934 se rozjely masové represálie vůči různým členům režimu označeným za nepřátelské živly. Tato období teroru zasáhla kulturní a umělecké pracovníky a vedla k mnoha obětem. Celkově během této éry zahynulo až 11 milionů lidí.

Bolševici na začátku své vlády útočili na pravoslavnou církev a deklarovali ateismus. Nicméně, v průběhu Stalina bylo útoky na náboženství oslabeno.

V roce 1922 uzavřel Sovětský svaz Rappalskou dohodu s Německem, což mu umožnilo vymanit se z izolace.

Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 bylo spojenectví ukončeno, ale Stalin začal navazovat diplomatické styky se západními zeměmi.

Stalin si vytýčil cíl obnovit impérium a hranice carského Ruska, což vedlo k diplomatické aktivitě směrem k Německu.

V roce 1939 byl podepsán pakt Molotov-Ribbentrop mezi Sovětským svazem a Německem, což otevřelo cestu k invazi do Polska a rozdělení země s Německem.

22. června 1941 nacistické Německo napadlo SSSR v rámci operace Barbarossa.

Sovětská armáda byla dobře připravena a vedena novou generací maršálů.

V roce 1941 byl německý postup zastaven u Moskvy, a v roce 1942 vykrvácelo jižní křídlo u Stalingradu.

Následovala mohutná protiofenzíva Rudé armády, která do roku 1944 prakticky obnovila území z roku 1941.

V roce 1945 byl zahájen útok na Berlín a 2. května 1945 kapitulovalo Německo.

Velká vlastenecká válka ukázala odhodlání a odvahu sovětského lidu, ale byla vykoupena obrovskými oběťmi a terorem ve vnitřní politice.

Na začátku Velké vlastenecké války byl partyzánský boj řízen NKVD, avšak později byl převzat vojenským velením.

V roce 1940 činila investice do zbrojení pouze 15 % HDP, ale roku 1942 vzrostly na 55-58 % HDP.

Obrovská bída postihla sovětské obyvatelstvo během války. Lidé měli přístup pouze k omezeným potravinám, přičemž cukr byl dostupný až do jara 1942.

Válka si vyžádala vysokou oběť. Odhaduje se, že zemřelo 27-28 milionů sovětských občanů, což bylo nejvíce ze všech zemí zapojených do války.

V poválečných letech byla situace ještě komplikovanější, s nerovnováhou mezi pohlavími na sovětském venkově.

Západní spojenci dodali Sovětskému svazu zbraně, což zahrnovalo lehké tanky od Britů a letadla od Američanů.

Krym a politické rozhodnutí: Během Chruščovovy éry byl Krym předán Ukrajinské SSR v roce 1954. Toto rozhodnutí bylo administrativní a nevedlo k mezinárodněprávním důsledkům.

Brežněvova éra: V roce 1964 byl Chruščov odvolán a nahrazen Leonidem Brežněvem, který se stal generálním tajemníkem ÚV KSSS. Brežněv byl zkušený stranický aparátčík s původem na Ukrajině. Brežněvova éra byla charakterizována konzervativním přístupem, výraznou byrokracií a snahou udržet politickou stabilitu.

Stagnace a Nástupnictví: Neostalinismus: Období po Stalinovi bylo charakterizováno formálním posílením tradičních stalinistických prvků, avšak bez kultu osobnosti jednoho vůdce a masových represí. Represe byly spíše cílené na vybrané enklávy odporu za použití sofistikovanějších prostředků represe. Kádrová politika strany, řízení hospodářství a silná pozice vojensko-průmyslového komplexu zůstaly klíčovými prvky režimu.

Brežněvova doktrína v zahraniční politice: Brežněv zavedl 'omezenou suverenitu' pro satelity východního bloku. Ty mohly rozhodovat o svých záležitostech pouze se sovětským souhlasem.

Invaze do Československa 1968: Sovětská invaze do Československa v srpnu 1968 ukončila experiment 'vlastní cesty k socialismu' Pražského jara a znamenala konec prosovětské politiky komunistických stran v západní Evropě.

Stagnace: Brežněvův systém vykazoval setrvalou stagnaci s nízkou pracovní produktivitou a motivací ke výkonu ve společenském monolitu. Represe vůči intelektuálům a politickým disidentům neměly výrazný dopad na společnost.

Gerontokracie: Brežněvova éra byla charakterizována gerontokracií, neboť stranická elita zůstávala neměnná navzdory Brežněvovu srdečnímu onemocnění od poloviny 70. let.

Kosmické a vojenské úspěchy: Navzdory vnitřním problémům dosáhl Sovětský svaz v oblasti kosmického výzkumu, vysláním první umělé družice a posléze prvního kosmonauta, Jurije Gagarina, do vesmíru.

Andropov a Chruščovova éra: Po Brežněvově smrti v roce 1982 se k moci dostal Jurij Andropov, který se snažil prosadit reformy v řízení hospodářství. Chruščovova éra skončila a začaly se objevovat nové perspektivní kádry, včetně Michaila Gorbačova.

Prognostický ústav a Reformy: Andropov založil Prognostický ústav a začal reformovat politické struktury. Jeho smrt v roce 1984 však zastavila tyto reformy a na post generálního tajemníka byl zvolen Konstantin Černěnko.

Černěnko: Černěnko, nástupce Brežněva, byl nemocný a neschopen poskytnout nový směr. Zastavil Andropovovy reformy a prodloužil stagnaci.

Gorbačovův příchod: Po Černěnkově smrti v roce 1985 byl na post generálního tajemníka zvolen Michail Gorbačov, což znamenalo konec starých struktur a příchod období Perestrojky a Glasnosti.

Nástup Gorbačova: Michail Gorbačov byl zvolen generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu dne 11. března 1985. Jeho vstup do politiky byl charakterizován bezprostředností, civilností a pozitivním zjevem.

Reformy a klíčové posty: V prvním roce své vlády upevnil svou pozici instalací reformátorů na důležité posty, jako Nikolaj Ryžkov, Eduard Ševarnadze, Alexander Jakovlev a Boris Jelcin.

Setkání v Rejkjavíku (1986): Gorbačov se setkal s prezidentem Ronaldem Reaganem v Rejkjavíku, kde došlo k podepsání dohody START o snížení konvenčních zbraní středního doletu a dohody INF o likvidaci zbraní dlouhého doletu.

Invaze do Československa: Přestože Gorbačov navštívil Československo v dubnu 1987, neodsoudil sovětskou invazi z roku 1968 a nepožadoval odvolání sovětských vojsk.

Černobylská havárie (1986): V dubnu 1986 došlo k havárii v jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině. Sověti původně tajili událost, což vyvolalo kritiku. Havárie měla vliv na bezpečnostní a ekologické otázky.

Zákon o družstvech (1987): V roce 1987 byl přijat nový zákon o družstvech, který fakticky umožnil obnovit soukromé podnikání a tržní vztahy v omezeném "družstevním" sektoru.

Volby do Nejvyššího sovětu (1989): Na jaře 1989 proběhly volby do Nejvyššího sovětu SSSR a svazových republik, přičemž byl zřízen nový orgán, Shromáždění lidových zástupců. Andrej Sacharov byl zvolen do tohoto Shromáždění.

What led to problematic trade relationships and restrictions on the import of Western goods?

What were the main reforms initiated by Gorbachev?

When did Gorbachev and US President George Bush officially end the Cold War?

What were the three main factions within the CPSU?

What was the outcome of the implementation of Shatalin's economic transformation plan?

What event led to the opening of the political pluralism in the USSR?

What were the consequences of the demonstrations in Lithuania and Latvia in January 1991?