WorksheetsFILOZOFIE úvod 14. otázka
Total questions: 21
Worksheet time: 16mins
Dokončete následující tvrzení: Tématy mravnosti, morálky, dobra a zla (a hodnotícími soudy o nich) se na úrovni filozofických disciplín..
A zabývá etika.
B zabývá estetika.
C Zabývá ontologie, protože mravnost a morálka jsou neodmyslitelnou součástí lidského bytí.
D nezabývá žádná disciplína, neboť tato témata se filozofií a jejím tematickým zaměřením zcela míjí.
Co znamenají slova filein a sofia?
"milovat moudrost", tedy filozofie
"náklonnost k osobám druhého pohlaví"
"láska k bližnímu" ve smyslu základního křesťanského principu
"lačnost po vědění", snaha racionálně vysvětlovat svět kolem sebe
Filozofie přírody se zabývá výkladem přírody, ale i vztahu člověka k přírodě.
ANO
NE
Co je předmětem filozofie?
nejsložitější abstraktní úvahy
tajemné přírodní jevy vymykající se běžnému chápání; filozofie se pokouší o jejich vysvětlení
všeobecné zákonitosti mezilidských vztahů, filozofie se snaží o jejich pochopení a výklad
problémy bytí, světa, poznání, člověka atd., obecně lze říct, že se filozofie snaží zasadit jednotlivé jevy do všeobecných souvislostí
Filozofie přírody se zabývá výkladem přírody, ale i vztahu člověka k přírodě
ANO
NE
Aristoteles rozdělil veškeré vědění na vědy teoretické, vědy praktické a vědy noetické.
ANO
NE
Mezi tzv. mezní disciplíny filozofie lze zařadit např. filozofii práva, filozofii techniky.
ANO
NE
Filzofická antropologie se zabývá otázkami spojenými s formami a zákonitostmi správného usuzování.
ANO
NE
Kdy se zrodilo evropské filozofické myšlení?
10. století v souvislosti se snahou dokázat existenci Boha
v 7. a 6. století př.n.l. v Malé Asii, jež byla v té době oddělena od východního myšlení
v 5. století antických Athénách, kde jako první filozof označil Pythagoras ze Samu
na přelomu 7. a 6. století př.n.l. na západním pobřeží Malé Asie, která byla tehdejší obchodní a kulturní křižovatkou oblasti
Které ze stanovisek není součástí předfilozofického (mytického) postoje?
Člověk je schopen klást si filozofické otázky týkající se podstaty světa.
Lidská všední zkušenost je spojena s kosmickým děním a božskými silami.
Lidská existence je v souladu s děním ve světě (člověk se ze světa nevyčleňuje).
Smysluplné je klást si pouze ty otázky, na které může dát odpověď mýtus.
V které z možností nejsou uvedena témata, jimiž se zabývá ontologie?
hmota, prostor a čas
bytí, jsoucno a substance
kauzalita, zákonitost a nutnost
morální hodnoty, mravnost a meze lidského poznání
Filozofie a náboženství mají společné:
vůbec nic
důraz na citový, emocionální výklad světa
spjatost s lidskou kulturou, a to již od jejich počátků
zaměření se na celek skutečnosti, který se pokouší uspokojivě vysvětlit
Co je předmětem gnozeologie?
vůbec nic, disciplína neexistuje
vztah jazyka a skutečnosti
interpretace textů a jejich porozumění
zdroje, podmínky, možnosti lidského poznání
Dokončete následující tvrzení: Antická filozofie vznikla především v důsledku...
A rozvoje antických despocií se silnou úřednickou třídou
B rozvoje individuálního myšlení, které bylo spjato s posilováním úlohy mýtu ve společnosti.
C úplné eliminace všech mýtů, jež příchodem filozofie nebyly potřebné a vymizely
D rozvoje individuálního myšlení spojeného s teoretickým postojem člověka k světu, s údivem a s přechodem od mýtu k racionálnímu výkladu světa (logu).
Které z tvrzení o vztahu filozofie (filozofického tázání a mezní situace) je pravdivé?
Filozofické tázání může být důsledkem mezní situace, v níž člověk prožívá úzkost
Filozofie svým tázáním posiluje v člověku pocit úzkosti, a staví jej tak do mezní situace.
Podmínkou vzniku filozofického tázání je mezní situace, jako např. přečtení zajímavé knihy
Mezi filozofií a mezní situací neexistuje žádný vztah; jmenované jevy spolu nijak nesouvisí.
Na počátku každé filozofie stojí:
pochybování (skepse) a kritika zažitých názorů a hodnot bez jakéhokoliv omezení
dogmatismus, tedy přesvědčení, že výsledky každého jednotlivého filozofického tázání jsou nepřekonatelné
nenávist a zášť k zažitým myšlenkovým schématům
omezená skepse, tedy pochybování o zažitých hodnotách s jistými hranicemi, např. v náboženských záležitostech
Které z tvrzení nejlépe obhajuje význam filozofie pro dnešního člověka?
Pouze filozofie dokáže zprostředkovat myšlení našich předků.
Filozofie svou skepsí a kritičností chrání jedince před působením demagogů a ideologů.
Filozofie je stále hodnotná jako literární žánr úzké vrstvy humanitních vzdělanců.
Filozofie je i dnes dominantní vůči přírodním vědám, protože dokáže zodpovědět otázky, na které vědci odpovědět neumí.
Bytí je smyslově vnímatelné.
ANO
NE
Otázka bytí je předmětem gnozeologie.
ANO
NE
Bytí je základní vlastností jsoucna, skrze niž je jsoucnem.
ANO
NE
Rozdíl mezi jsoucnem a bytím se označuje jako ontologická diference.
ANO
NE
