hospodářskou oblast v okolí chrámu

úřední záznamy o hospodaření a financích chrámu a kněžstva

vládu chrámového kněžstva, které je správcem chrámu i organizátorem hospodářství

Egyptská civilizace se zásadně lišila od civilizací rozvíjejících se v Mezopotámii. Svědčí o tom postavení panovníka, který byl v Egyptě považován za živoucího boha; k významným odlišnostem můžeme řadit jediný možný typ vlastnictví půdy, postavení kněží, kteří byli od počátku státu panovníkovi podřízeni, a menší úrodnost egyptské půdy. O výjimečném postavení egyptského panovníka svědčí i jeho výsadní právo sepisovat tzv. knihy rad.

Egyptská civilizace se v lecčem podobala civilizacím na území Mezopotámie. V několika rysech se přesto lišila. Závisela na závlahovém zemědělství, v čele měla sakrálního (= souvisí s náboženstvím) krále – tzv. vezíra, který byl ovšem považován za vtělení božstva, a její obyvatelstvo bylo děleno na svobodné privilegované, svobodné neprivilegované a otroky. Otroci museli pracovat na velkých státních dílech. Kultura starověkého Egypta byla typická důrazem na témata každodenního života.

Egyptský stát patřil ke státům staroorientálního typu, k nimž počítáme také civilizace rozvíjející se na území Mezopotámie. Pro tento státní typ je charakteristické, že v čele státu stojí sakrální vládce, společnost je rozdělena na svobodné privilegované, svobodné neprivilegované a otroky. Neprivilegovaní svobodní mají povinnost účastnit se velkých prací pro stát. Rozhodující silou v ekonomice jsou oni, nikoliv otroci. Za původního vládce byl v Egyptě i Mezopotámii pokládán bůh. Panovník pak byl podle víry starých Egypťanů vtěleným božstvem.

V čele stál faraon, který byl považován za vtělení božstva.

V čele stál vezír, který byl považován za vtělení božstva.

V čele stál kněz, který byl považován za vtělení božstva.

V čele stál generál, který byl považován za vtělení božstva.

zavedl polyteismus

zakázal uctívání boha Amona

vytvořil nové sídlo Achetaton

zakázal uctívání boha Atona

A. Atona

B. Amona

C. Achnatona

Tzv. přechodná období jsou obdobím prosperity a silné ústřední vlády.

Vesnické obce byly menší správní jednotky než nómy.

V období Nové říše se zvětšil počet otroků díky válečným výpravám.

Nejvyšším úředníkem v Egyptě byl vezír.

Egypt byl v roce 539 př. n. l. dobyt Peršany.

1. Peršané, 2. Alexandr Veliký, 3. Římané

1. Alexandr Veliký, 2. Peršané, 3. Římané

1. Římané, 2. Alexandr Veliký, 3. Peršané

1. Alexandr Veliký, 2. Římané, 3. Peršané

NEFERTITI je žena

NEFERTITI je muž

NEFERTITI je král

NEFERTITI je princ

THUTMOSE III. - Nová říše, ACHNATON - Nová říše, RAMESSE II. - Nová říše, NEFERTITI - Nová říše

THUTMOSE III. - Stará říše, ACHNATON - Střední říše, , NEFERTITI - Stará říše, RAMESSE II. - Střední říše

THUTMOSE III. - Střední říše, ACHNATON - Stará říše, NEFERTITI- Střední říše, RAMESSE II. - Stará říše

THUTMOSE III. - Nová říše, ACHNATON - Stará říše, NEFERTITI - Střední říše, RAMESSE II. - Stará říše

leží u řeky Nil, která umožnila rozvoj zemědělství a života.

je obklopen pouští a nemá žádné řeky.

je známý svými pyramidami a faraony.

má mnoho hor a jezer.

hospodářskou oblast v okolí chrámu

úřední záznamy o hospodaření a financích chrámu a kněžstva

vládu chrámového kněžstva, které je správcem chrámu i organizátorem hospodářství.

zavedl polyteismus

zakázal uctívání boha Amona

vytvořil nové sídlo Achetaton

zakázal uctívání boha Atona

A. Alexandr Veliký

B. Římané

C. Peršané

Egypt byl v roce 525 př. n. l. dobyt Peršany.

Nejvyšším úředníkem v Egyptě byl vezír.

V přechodných obdobích je oslabena moc panovníka.

Horní Egypt ležel v nilské deltě.

Alexandr Veliký byl v Egyptě vítán jako osvoboditel.