Krajinná sféra

Mgr. Denisa Kaloková

Krajinná sféra

Planeta Země - krajinná sféra - krajina

krajinná sféra je spojením atmosféry, vody, půdy, života a zemského povrchu, které

společně tvoří vzhled a podobu krajiny

tento vzhled je výsledkem různých přírodních procesů, které zahrnují

koloběh látek, energie a informací

Planeta Země - krajinná sféra - krajina

krajina je jedinečné místo na Zemi, které se odlišuje od svého okolí.

má své vlastní rysy, hranice a mění se s časem

Krajina jako pojem

oExistuje mnoho desítek definic krajiny (např. dle oboru právní, geografické,

geomorfologické, ekologické, architektonické, historické, ekonomické)

oDefinice krajiny v zákoně č. 114/92 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny:

Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým

reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených

ekosystémů a civilizačními prvky (zákon č. 114/92 Sb.)

Open Ended

Co je to krajina?

Nauka o krajině / krajinná ekologie

oKomplexní geografická disciplína (integrovaný vědecký směr)

oObjektem studia je jak přírodní, tak člověkem pozměněná krajina

oPředmětem studia jsou vlastnosti krajiny – snaha o pochopení

fungování krajinné sféry – prosazuje se holistický pohled na
krajinu

Rozlišení krajiny na základě měřítka

globální úroveň

regionální úroveň (biomy)

Open Ended

Jaký biom je typický pro Malajsii a Omán?

běž na tento odkaz: https://atlas.mapy.cz/?p=010011&id=podnebne-pasy&n=m&z=2.0&x=-19.878&y=14.554&m=m

Rozlišení krajiny na základě měřítka

lokální úroveň

místní úroveň

Krajinné složky

Krajina se skládá z:
1) krajinných složek

ozemská kůra (litosféra), pedosféra, kryosféra, atmosféra, hydrosféra, biosféra,

socioekonomická sféra

Krajina

část zemského povrchu, která nás

obklopuje

2) krajinných prvků

opřírodní: lesy, louky, řeky, jezera…
oantropogenní: skládky, vodní nádrže, lidská sídla…

Draw

Nakresli 2 libovolné krajinné složky a 2 krajinné prvky.

Fill in the Blank

Jak těmto objektům na Zemi říkáme v kontextu geoinformatiky?

Krajinné složky

Výsledkem může být
např. městská krajina

Krajinné prvky

přírodní nebo člověkem vytvořené útvary, které jsou nedílnou
součástí krajiny – spoluvytvářejí její vzhled, tzv. krajinný ráz

Krajinné prvky hrají

důležitou roli v krajině

Funkce krajinných prvků

1.protierozní
2.zvýšení retence vody v krajině
3.udržení/zvýšení ekologické stability území
4.krajinářská
5.estetická a rekreační
6.ochrana přírody a krajiny
7.protipovodňová

Funkce rekreační

Významné krajinné prvky​

ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny,
která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability

Lom Hády

Fill in the Blank

Lom Hády má několik vlastností (velikost, rok uzavření, geologické složení...). Kde v geografických systémech tyto údaje najdeme uložené?

,

Struktura krajiny: aspekty

2

1

3

Prostorový aspekt

• vertikální struktura
• horizontální struktura

Funkční aspekt

• mechanismus fungování
• zdroj energie a hmoty
• schopnost akumulace

Časový aspekt

• změny v krajině

vertikální struktura ​krajiny

horizontální struktura ​krajiny

Lesní vegetační stupně

Nositeli vegetační stupňovitosti v ČR jsou konkurenčně nejsilnější dřeviny jednotlivých stanovišť

představují typ lesů, který by se v území vytvořil, kdyby zde nežil člověk

Příklad vertikální struktury krajiny

​

Příklad horizontální

struktury krajiny

ÚSES

ÚSES je považován za
nástroj, který pomáhá
formovat horizontální
strukturu krajiny

Identifikuje a chrání
ekologicky významné
území a spoje mezi nimi

Ekosystémové služby jsou

přínosy, které lidem

poskytují ekosystémy/příroda/k

rajina

Služby

Produkční/Zásobovací

Regulační
Podpůrné
Kulturní

Funkční aspekt aneb

ekosystémové (krajinné) služby

Důležité ekosystémové služby, které poskytuje zeleň (lesopark) ve městě

​

​

​

​

​

Fill in the Blank

Jaké ekosystémové služby může poskytovat les? Vymysli alespoň 2.

,

,

,

,

,

,

,

Struktura současné krajiny​

Přírodní (primární) struktura krajiny

Ekonomická (sekundární) struktura krajiny

Humánní (terciérní) struktura krajiny

Duchovní (kvartérní) struktura krajiny

Přírodní (primární) struktura krajiny

Zařazujeme sem abiotické prvky
krajiny* jako geologický podklad a

substrát, půdy, reliéf, vodstvo, ovzduší…

tvoří původní a trvalý základ pro

ostatní struktury v krajině

*Podle původnosti sem patří i původní vegetace, taková se však prakticky u nás nenachází

Ekonomická (sekundární) struktura krajiny

Jde o krajinu, která je výsledkem lidské činnosti

a má značný vliv na ekologické, hospodářské a

sociální aspekty života

Člověk má o ní největší zájem - je hlavním cílem

změn struktury krajinného prostředí člověka

V rámci této struktury krajiny hovoříme například o LAND USE (využití půdy)

Humánní (terciérní) struktura krajiny

Řeší se otázka využití prostoru –

rozmístění zájmů a omezení v krajině

Je zde vhodná rekreační zóna, nebo

danou část krajiny využijeme spíše jako
např. zónu klidovou či zónu pro rozvoj

města?

Zájmy státu

(příroda,

infrastruktura)

Regionální a
obecní zájmy

(voda)

Technická
omezení

Investiční

zájmy, stavební

uzávěry

Individuální

zájmy

(soukromé
vlastnictví)

Duchovní (kvartérní) struktura krajiny

Podníž lze chápat symbolicky "genius

loci" krajiny daný jak imaginárními,
tak skutečnými událostmi (bojiště,

pobyty významných osobností,
pověsti, hudba, pohádky apod.).

každé místo má svou vlastní jedinečnou

atmosféru, identitu a duši, která je

ovlivněna jeho historií, přírodou, kulturou a

lidmi, kteří tam žijí

"genius loci"

Genius loci - duch místa

Open Ended

Když máme v krajině vymezené CHKO, o jakou strukturu krajiny se jedná?

Krajina není statický, ale

dynamický objekt

Krajina se neustále vyvíjí v prostoru a čase a její současný

vzhled je výsledkem celého historického vývoje planety

Země ale také lidské společnosti

Vývoj krajiny je ovlivňován přírodními a

socioekonomickými procesy

• Klimatické
• Zvětrávací
• Půdotvorné procesy
• Svahové procesy
• Fluviální procesy
• Eolické procesy
• Geochemické procesy
• Biotické
• Tektonické

Přírodní procesy

Socioekonomické procesy

•

Odlesňování

•

Zemědělství

•

Vliv osídlení, průmyslu, mentality

•

Využívání krajiny

přírodní procesy můžeme
rozdělit na tzv. endogenní

a exogenní

Procesy, které mění krajinu
nazýváme krajinotvorné

Fill in the Blank

Jak nazýváme procesy, které mění krajinu?

Open Ended

Na jaké 2 hlavní typy rozdělujeme krajinotvorné procesy?

Přírodní krajinotvorné procesy

Jsou vyvolány působením:

1)Vnitřních (endogenních) sil – zdroj energie má původ ve vnitru Země

2)Vnějších (exogenních) sil – zdrojem energie je Slunce, gravitace

Endogenními

procesy se

výrazně měnil a

mění vzhled

krajiny

Exogenní procesy

výrazné změny

krajiny zmirňují –

zarovnávají

Vnitřní (endogenní) procesy

• Procesy jsou vyvolány energií nacházející se v hlubinách zemského tělesa

• Dochází ke změnám:

• Georeliéfu
• Bioty
• Klimatických charakteristik
• Hydrologických charakteristik

Zemětřesení

Sopečnou činnost

Tektonické pohyby

• Jedná se převážné o:

Zemětřesení

• Proces má velice rychlý průběh – negativně působí na antropogenní složku

krajiny, dochází k deformaci georeliéfu

• Zemětřesení jsou soustředěna do tektonicky aktivních zón, vázaných na

hlubinné zlomy – především okraje litosférických desek

Hlavní litosférické desky

Ty, které mají pouze oceánskou kůru, se označují jako oceánské,

desky nesoucí kontinenty jako kontinentální.

Sopečná činnost

• Krajina je přetvářená v důsledku přemisťování magmatu z hlubin Země na

zemský povrch

• Vytváření vulkanických tvarů je často doprovázeno sopečným zemětřesením

• Sopečný popel může snížit sluneční radiaci - ovlivnění exogenní procesů

Sopečná aktivita

Mapa

Tektonické (horotvorné) pohyby

• Proces vedoucí k posunu zemské kůry v horizontálním nebo vertikálním směru

• Dochází ke změnám v nadmořské výšce i geografické poloze

• Rychlost těchto změn je od několika setin mm, až po desítky mm za rok

Možnosti pohybu litosférických desek

od sebe – místo vzniku
litosférické desky – vznik
příkopových propadlin

k sobě – místo zániku
litosférické desky – vznik
pohoří

vedle sebe –dvě zemské
desky posunují vedle sebe
horizontálně

Zlom San Andreas

Zlom San Andreas se
nachází v Kalifornii a

je známý tím, že

Severoamerická deska

a Pacifická deska se
posunují vedle sebe

Vnitřní (endogenní) procesy

Na zemském povrchu jimi vznikají převážně velkotvary a nerovnosti

pevniny

hory

pohoří

kotliny

příkrovy

ostrovy

Vnější (exogenní) procesy

•

Procesy jsou vyvolány energií pocházející ze Slunce a energií gravitační

•

Vyvolávají změny na zemském povrchu a nehluboko pod ním

•

Způsobují rozrušování hornin, odnos zvětralin a jejich následné ukládání

• Jedná se převážné o:

Zvětrávání

Erozi

Glaciální procesy

Biotické působení

Zvětrávání

•

jedná se o proces, při kterém dochází k působení
chemických, fyzikálních, či biologických sil na
obnažené horniny

•

může vést k rozpadu hornin a následné erozi,
dochází k celkovému přetvoření tváře krajiny

Typy zvětrávání:
1) Fyzikální (mechanické)

•

změny ve skupenství vody způsobuje praskliny

2) Chemické

•

rozklad hornin pomocí vody a chemických
reakcí s minerály v hornině

3) Biologické

•

rostliny svými kořeny rozrušují horniny

Nezvětralá

hornina

Díky mrazu,

horku a

působení vody
vznikají trhliny

a pukliny

Zvětrávaní
pokračuje,

osídlení

rostlinami

začíná

Vytváří se

volné

úlomky,
osídlení

rostlinami
pokračuje

• Jedná se o proces degradace půdy způsobující omezení či úplnou

ztrátu jejích produkčních schopností

• Je to proces přírodní, člověk ji však velmi urychluje

2 základní druhy eroze:
1) Vodní eroze
2) Větrná eroze

Způsobuje ji zejména nadměrná velikost půdních
bloků s jedním druhem plodin a špatné obdělávání

Eroze půdy

Vodní eroze

Vodní eroze půdy je přírodní proces, při kterém dochází k rozrušování půdního povrchu
působením vody, transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování.

Vodní eroze v zemědělsky

obdělávané krajině

Půdní pokryv =

malá eroze

Půdní pokryv chybí =

vysoká eroze

Větrná eroze

• dochází k odnosu půdních částic z povrchu půdy mechanickou silou větru,

transportu půdních částic na jiné místo a jejich následnému usazování

• uplatňuje se převážně v suchém klimatu a v místech bez krajinného pokryvu

Glaciální procesy

• ledovce, tvořící se nad sněžnou čárou (čára, nad kterou sníh netaje)
• modelují reliéf ve vyšších zeměpisných šířkách a vysokohorských oblastech

Plešné jezero na Šumavě

další ledovcová jezera:
Černé
Čertovo

Ledovcový kar

Biotické procesy

• mohou vyvolávat erozi, transport nebo akumulaci

rostlinstvo podmiňuje vznik:
humusu a rašelinišť,
dlouhodobé ukládání trusu
ptáků (guáno), bobří hráze,
korálové útesy

Tvořivá činnost

rostlinstvo svými kořeny
rozrušuje horniny, hloubení

Ničivá činnost

Typy krajin

oVzhled (typ) krajiny je výsledkem spolupůsobení vnějších a vnitřních

přírodních procesů a činnosti člověka

oNejobecněji lze krajinu rozdělit na:

1)Přírodní (původní, lidskou společností nepozměněná krajina)

2)Kulturní (krajina člověkem změněná)

Přírodní krajina

oMá charakter původní krajiny – lidskou činností neovlivněnou/nepozměněnou

oVznikla působením přírodních krajinotvorných procesů
oV souvislosti s rozvojem zemědělské činnosti přírodní krajiny postupně zanikaly a

dnes již prakticky neexistují

oDrobné zbytky přírodních krajin se vyskytují v některých oblastech Antarktidy a

nedostupných místech velehor, pouští a tropických deštných lesů

I přes jejich nedostupnost jsou ovlivňovány

procesy globálního charakteru

Kulturní krajina

ovznikla kombinací činnosti přírody a člověka -

původní rostlinná

společenstva nahradila kulturní plodiny

oV současnosti na zemském povrchu převládá

o Kdy u nás došlo ke vzniku kulturní krajiny?

• Před 7000 tisící lety s příchodem rolníků – neolitický člověk (mladší doba kamenná)

začal měnit původní lesy a stepi na pole a pastviny, těžil dřevo, vypaloval území a
budoval své osady

Krajina přírodní x kulturní

Rozdělení krajiny dle míry lidského vlivu

1) Přírodě blízká krajina

• Krajina s málo znatelnými zásahy člověka (převážně v minulosti)
• Velká druhová rozmanitost – biodiverzita
• Objevuje se ve špatně přístupných nebo málo úrodných oblastech
• Na území ČR většinou chráněná území (NP, CHKO, NPR, PR…)

Rozdělení krajiny dle míry lidského vlivu

2) Obhospodařovaná krajina

• Pastviny či les, ve kterých se sice vyskytují původní druhy, ale jsou záměrně

obhospodařovány s cílem sklízet produkci (extenzivní využívání)

• Lidské vlivy se omezují na sklizeň produktů a sídla (malé shluky domků)
• Druhová rozmanitost může klesat i vzrůstat - několik druhů pěstovaných pro

produkci se objevuje monotónně po celé krajině (lesní dřeviny, traviny)

Rozdělení krajiny dle míry lidského vlivu

3) Obdělávaná krajina

• Krajina s intenzivním využíváním – vysoká dodávka živin hnojivy
• Převládají obdělávané plochy, mezi nimiž jsou roztroušeny jednotlivé vesnice
• Vyskytují se zbytky přirozené vegetace
• Biodiverzita prudce klesá - několik plodin se preferuje, ostatní jsou chemicky či

mechanicky odstraňovány

• Dochází k velkým ztrátám půdy erozí (vodní, větrnou)

Obhospodařovaná krajina

extenzivní využívání

Obdělávaná krajina
intenzivní využívání

Rozdělení krajiny dle míry lidského vlivu

4) Příměstská krajina

• Reprezentuje přechod mezi volnoukrajinou a městem
• Tvoří ji směs sídel, obchodních center, obdělávaných polí a také přirozené vegetace
• V zastavěných částech se vyskytuje mnoho nepůvodních druhů, včetně škůdců,

parazitů a plevelů

• V současnosti zde dochází k největším změnám v souvislosti se suburbanizací

Suburbanizace
je termín používaný k popisu růstu oblastí, tzv. suburbií, na okrajích velkých měst

Rozdělení krajiny dle míry lidského vlivu

5) Městská krajina

• Hustá zástavba – z plošných přírodních prvků se vyskytují pouze parky
• Celý ekosystém je založený na importu rostlinné a živočišné potravy z okolí
• Rozmanitost druhů je obecně nízká

Rozdělení krajiny dle míry lidského vlivu

6) Degradovaná (devastovaná) krajina

• Oblasti zcela přeměněné lidskou činností.
• Typickým zástupcem jsou plochy poškozené povrchovou těžbou

7) Umělá krajina

• Vytvořená např. po rekultivaci degradované krajiny

Další možnosti dělení krajiny

1) Dělení krajiny dle hospodářského využití

• Zemědělská krajina –původní rostlinstvo do velké míry nahradily zemědělské

plodiny. Pole, louky, sady, vinice, chmelnice, pastviny…

• Lesohospodářská krajina –převládá les, který člověk využívá, ošetřuje, obnovuje
• Těžební krajina – velmi narušené typy krajin – nejvíce oblasti povrchové těžby

• Městská a průmyslová krajina - zemský povrch je kryt zástavbou, na volných

plochách je často asfalt nebo beton. Městská zeleň musí být člověkem vysázená,
ošetřovaná a obnovovaná

Další možnosti dělení krajiny

2) Dělení krajiny dle výškových rozdílů (rozdíly mezi nejvyšším a
nejnižším místem v krajině)

• Roviny (do 30 m) – plochá, rovná, málo členitá krajina. V České republice jsou to

nížiny v dolních tocích řek.

• Pahorkatiny (do 150 m) – zvlněná, kopcovitá krajina s mírnými svahy. Tvoří

převážnou část České republiky.

• Vrchoviny (do 300 m) – kopcovitá krajina s příkrými svahy a hlubšími údolími.

Převážně pohoří ve vnitrozemí ČR.

• Hornatiny (300 až 600 m) – vyšší kopcovitá krajina (hory, pohoří). Hraniční pohoří

ČR.

Skladebné části ÚSES

1) Biocentrum

• Základní funkčním prvek ÚSES - „ostrovy“ v moři
• Biocentra umožňují dlouhodobé přežívání značné části u nás žijících organismů
• Místo největší koncentrace druhů

Funkce krajiny – základní dělení

1)

Funkce přírodní – primární funkce krajiny

o umožňuje existenci rostlin a živočichů

2)

Funkce společensko-ekonomické a kulturní

o funkce hospodářské (zemědělství, lesní a vodní hospodářství, těžba,

průmysl, energetika, doprava)

o funkce sídelní (bydlení, výroba..)
o funkce rekreační (turistika)
o kulturní (ochrana přírody a historických cenností např. UNESCO, estetická

funkce, psychologická funkce - "duch místa", folklór ... )

Skladebné části ÚSES

2) Biokoridor

• Přírodní pás spojující biocentra
• Umožňuje dočasnou i trvalou migraci druhů mezi biocentry
• Většina těchto biokoridorů je přírodní, ale v případě nutnosti je buduje člověk

-například zelené mosty přes dálniční tělesa, tunýlky či přechody pro žáby v době páření pod a
nad komunikacemi

Ekosystémové služby

Ekosystémové služby jsou přínosy, které lidem

poskytují ekosystémy/příroda/krajina

Služby

Produkční/Zásobovací

Regulační
Podpůrné
Kulturní

Skladebné části ÚSES

3) Interakční prvek

• Doprovodné prvky, které nemají na stabilitu krajiny vliv
• Jsou to lokality, které nejsou napojeny na biocentra a biokoridory
• Interakční prvky doplňují síť biocenter a biokoridorů