wayground logo

Free Printable Worksheets

Font size

S
M
L
XL
Worksheets

MOCH12a

Total questions: 99

Worksheet time: 2hrs 39mins

Name
Class
Date
1.

Jdou d-prvky přechodné? V jakých skupinách a v jakých periodách se nachází?

(a)  

2.

Jakou májí elektronovou konfiguraci?

(a)  

3.

K čemu dochází u některých d-prvků? (ohledně elektronové konfigurace)

(a)  

4.

Kdy je prvek stabilnější?

(a)  

5.

Které prvky mají plně obsazené d-orbitaly? Co to znamená?

(a)  

6.

Jak se nazývá situace, kdy mají prvky společné vlastnosti ve skupinách?

(a)  

7.

Jakou mají d-prvky elektronegativitu? Co z toho plyne?

(a)  

8.

Jak vypadají ionty a sloučeniny? Co pohlcují a co z toho plyne?

(a)  

9.

Které prvky mají bezbarvé sloučeniny a ionty?

(a)  

10.

Jak a kde jsou vázány atomy kovů?

(a)  

11.

Z čeho se skládá kovový krystal?

(a)  

12.

Kde a čím jsou kationty drženy? Co tvoří?

(a)  

13.

Jaké krystalové soustavy kovy tvoří?

(a)  

14.

Co je základní jednotkou šesterečné mřížky? Jaké má uspořádání? Co z toho plyne? Uveď příklady.

(a)  

15.

Jak dělíme krychlovou mřížku?

(a)  

16.

Co je základní jednotkou krychlové plošně centrované soustavy? Jaké má uspořádání? Jaké kovy této soustavy jsou? Uveď příklady.

(a)  

17.

Co je základní jednotkou krychlové tělesově centrované soustavy? Jaké je uspořádání? Jaké jsou kovy této soustavy? Uveď příklady.

(a)  

18.

Jaké sloučeniny d-prvky často tvoří? Jak tyto sloučeniny vypadají?

(a)  

19.

Na čem záleží vazebné možnosti d-prvků? Napiš první důvod.

(a)  

20.

Na čem záleží vazebné možnosti d-prvků? Napiš druhý důvod.

(a)  

21.

Na čem záleží vazebné možnosti d-prvků? Napiš třetí důvod.

(a)  

22.

Kde se vyskytují d-prvky?

(a)  

23.

V jakém stavu se nacházejí ušlechtilé či málo reaktivní prvky?

(a)  

24.

Vyjádři zlomkem, jakou část zaujímají kovy z pohledu známých kovů.

(a)  

25.

V jakých stavech se kovy nacházejí? Uveď příklady.

(a)  

26.

Jaké máme fyzikální vlastnosti kovů?

(a)  

27.

V jakém skupenství se kovy vyskytují?

(a)  

28.

Čím je způsoben kovový lesk? Propouští světlo? Jak určujeme intenzitu?

(a)  

29.

Co se děje působením vnějšího vlivu na krystalickou mřížku? Dochází k jejímu poškození?

(a)  

30.

Které kovy jsou nejkujnější?

(a)  

31.

Jak vysvětlujeme tepelnou a elektrickou vodivost?

(a)  

32.

Co to je elektrická vodivost?

(a)  

33.

Co to je tepelná vodivost?

(a)  

34.

Které kovy jsou nejlepší vodiče?

(a)  

35.

Vyjmenuj chemické vlastnosti.

(a)  

36.

Čím jsou způsobeny hodnoty relativních atomových hmotností?

(a)  

37.

Co hodnota relativní atomové hmotnosti udává?

(a)  

38.

Jak se mění relativní atomová hmotnost v PSP?

(a)  

39.

Co to je atomový poloměr? Jaké je mají kovy?

(a)  

40.

Čím jsou dány blízké hodnoty atomových poloměrů prvků 5. a 6. periody v jednotlivých skupinách?

(a)  

41.

Co to je lanthanoidová kontrakce?

(a)  

42.

Jak se mění atomové poloměry v PSP?

(a)  

43.

Jakým způsobem roste velikost atomu? Co se růstem zmenšuje?

(a)  

44.

Dle čeho se vlastnosti prvků výrazně mění?

(a)  

45.

Napiš elektrochemickou řadu kovů.

(a)  

46.

Podle čeho jsou kovy v elektrochemické řadě umístěny?

(a)  

47.

Co to je elektrodový potenciál?

(a)  

48.

Jaký je vztah elektrochemické řady kovů a vytěsňování? Co se děje s redukčními účinky?

(a)  

49.

Co se děje s reaktivitou v rámci řady? Dokaž to na příkladech.

(a)  

50.

Na co se dělí kovy?

(a)  

51.

Vysvětli ušlechtilé kovy. Kde se v řadě nachází?

(a)  

52.

Vysvětli neušlechtilé kovy? Kde se v řadě nacházejí?

(a)  

53.

Co to je slitina?

(a)  

54.

Co dělají slitiny s vlastnostmi kovů? Jak vznikají?

(a)  

55.

Z jakých kovů se skládá bronz?

(a)  

56.

Z jakých kovů se skládá mosaz?

(a)  

57.

Z jakých kovů se skládá alpaka?

(a)  

58.

Z jakých kovů se skládá liteřina?

(a)  

59.

Z jakých kovů se skládá dural?

(a)  

60.

Z jakých kovů se skládá pájka?

(a)  

61.

Z jakých kovů se skládá Woodův kov?

(a)  

62.

Z jakých kovů se skládá nerez?

(a)  

63.

Z jakých kovů se skládá ocel?

(a)  

64.

Z jakých kovů se skládá feromangan?

(a)  

65.

Z jakých kovů se skládá ferochrom?

(a)  

66.

Z jakých kovů se skládá amalgám?

(a)  

67.

Co to je pasivace?

(a)  

68.

Jak vypadají sloučeniny kovů? Jaká mají oxidační čísla?

(a)  

69.

Jaké jsou hodnoty energií e- v orbitalech? Co to znamená?

(a)  

70.

Co způsobuje to, že sloučeniny kovů jsou paramagnetické?

(a)  

71.

Jakou barvu mají sloučeniny d-prvků s prázdnými nebo úplně plnými orbitaly?

(a)  

72.

Jaké sloučeniny kovy často tvoří? Čím jsou tyto sloučeniny tvořeny? Jaká je v nich vazba?

(a)  

73.

Jaká vazba je v komplexních sloučeninách? Na jakém principu funguje?

(a)  

74.

Jaký má centrální atom náboj a oxidační čísla?

(a)  

75.

Jaký náboj má ligand? Kolik může být v komplexních sloučeninách ligandů?

(a)  

76.

Co to je koordinační číslo?

(a)  

77.

Mohou mít komplexní částice náboj?

(a)  

78.

Čím a díky čemu se komplexní sloučeniny liší od svých původních složek?

(a)  

79.

Jsou rozpustné ve vodě? Co se ve vodě děje s komplexní částicí?

(a)  

80.

Co to je Kk? Čím je větší, tím...

(a)  

81.

S čím souvisí barevnost sloučenin přechodných kovů?

(a)  

82.

Jak se jeví komplex při absorpci viditelného světla?

(a)  

83.

Do čeho se uzavírá koordinační částice? Co to je?

(a)  

84.

Jakou barvu mají: Cr3+, Cr6+, Mn2+ Mn4+, Mn6+, Mn7+?

(a)  

85.

Vypiš významné komplexní sloučeniny.

(a)  

86.

Jak se jinak nazývá hexakyanoželeznatan draselný? Napiš jeho vzorec. Co vzniká při jeho reakci s železitou solí? K čemu se využívá?

(a)  

87.

Jak se jinak nazývá hexakyanoželezitan draselný? Napiš jeho vzorec. Co poskytuje v reakci s železnatou solí? V jakém je to stavu? Kde se využívá?

(a)  

88.

Jak se jinak nazývá hemoglobin? Čí je to komplexní sloučenina? Pro co je důležitý?

(a)  

89.

Jak se jinak nazývá nazývá vitamin B12? Čí je to komplexní sloučenina? Pro co je důležitý?

(a)  

90.

Jak se jinak nazývá chlorofyl? Čí je to komplexní sloučenina? Pro co je důležitý?

(a)  

91.

Cytostatika jsou komplexy čeho? K čemu se využívají?

(a)  

92.

Z čeho se skládá názvosloví koordinačních sloučenin?

(a)  

93.

V čem jsou umístěné vzorce koordinačních částic? Co se v komplexních částicích nachází na prvním místě?

(a)  

94.

Co píšeme za centrální atom/iont? V jakém pořadí? Do čeho se vkládají?

(a)  

95.

Kdy se v názvech koordinačních částic uvádí název centrálního atomu?

(a)  

96.

Jak od sebe oddělujeme ligandy? V jakém pořadí se uvádějí názvy jednotlivých ligandů?

(a)  

97.

Jak se v názvu centrálního atomu rozlišují hodnoty oxidačních čísel? 1) Pokud má CA kladné oxidační číslo, 2) CA má záporné oxidační číslo, 3) CA má oxidační číslo nula

(a)  

98.

Jak se vyjadřuje poměr centrálního atomu a ligandu?

(a)  

99.

Jaké máme možnosti názvosloví podle toho, kde se v komplexní sloučenině nachází koordinační částice?

(a)