WorksheetsCo si pamatujete? Magnetron, plazma a elektronový mikroskop
Total questions: 13
Worksheet time: 13mins
Po aplikaci atmosférického plazmatu na vzorek se:
vzorek zhydrofobní (povrch bude odpuzovat vodu)
vzorek zhydrofilní (povrch bude přitahovat vodu)
vzorek zhydrofilní/zhydrofobní podle použité atmosféry
vzorek zbarví do jemně namodralé barvy
Jak vysoké je potřeba napětí na elektrický průraz vzduchu za atmosférického tlaku při vzdálenosti elektrod 1cm (elektrody jsou planparalelní)?
10 V
-10 V
30 kV
50 kV
Tvar jakého písmene mají mikrofilamenty v našich výbojích za atmosférického tlaku?
písmene Č
písmene H
písmene F
písmene D
Magnetronové naprašování je proces probíhající:
za vysokého atmosférického tlaku (více než 10 000 000 Pa).
za atmosférického tlaku (okolo 100 000 Pa).
za nízkého tlaku (okolo jednotek až desítek Pa).
za vysokého vakua (0,000 001 Pa a méně)
Magnetronové naprašování
je proces přípravy tenkých vrstev.
je principem magnetronu, zdroje mikrovln v mikrovlnce.
probíhá za nízkého tlaku stejně jako jaderná fúze.
je proces, který se netýká fyziky plazmatu.
Na obrázku je tenká ochranná vrstva deponovaná na vrták. Z čeho je složená?
zlato (Au)
železo (Fe)
titan nitrid (TiN)
diamantu podobný uhlík (DLC)
Na co je v magnetronu magnetické pole?
Udržuje nízký tlak v aparatuře.
Odstraňuje vliv gravitačního pole Země.
Umožňuje rozprašování nemagnetických materiálů.
Zvyšuje hustotu plazmatu.
Stačí rozlišení elektronového mikroskopu pro zobrazování jednotlivých atomů?
u skenovacího (SEM) ano
u transmisního (TEM) ano
u obou (SEM, TEM) ano
u obou (SEM, TEM) ne
V elektronovém mikroskopu zobrazují preparát elektrony. Jejich svazek je tvarován
skleněnými čočkami
gravitačním polem Země
kovovými zrcadly
elektromagnetickými čočkami
Proč je v tubusu elektronového mikroskopu vakuum?
Aby se elektrony nesrážely s molekulami vzduchu.
Aby byl z preparátu odveden přebytečný náboj.
Aby magnety nezkratovaly elektrické obvody mikroskopu.
Aby preparáty neoxidovaly, protože oxidy nelze zobrazit.
Nevodivé vzorky je nutné zvodivět. Provádí se to tak, že:
operátor tře vzorek liščím ocasem.
vzorek se vloží do předvakua a odčerpá se vzduch.
vzorek se magnetronově napráší zlatem a paladiem či pouhlíkuje.
vzorek se mikroskopuje skrz kovovou síťku.
Skenovací elektronové mikroskopy nám dávají informaci o
povrchu vzorku a o prvkovém složení do hloubky mikrometrů.
prvkovém složení do hloubky milimetrů až centimetrů.
vazbách mezi jednotlivými prvky v hlubších vrstvách vzorků.
výškovém profilu vzorku s přesností na nanometry.
Prvkové složení vzorků se určuje v EDX detektoru pomocí
spojitého rentgenového záření.
charakteristického rentgenového záření.
počtu zpětně odražených elektronů.
počtu elektronů rozptýlených na povrchu vzorku.
