je označení pro nejvyšší ctnost

je podle Platona budoucí forma společnosti

je Aristotelovo označení pro získávání majetku obchodem

je jiné označení pro sběratelství mincí

etický požadavek na směnu

že každý musí ve směně získat

že ve směně získává jeden na úkor druhého

jak velký je vstup, tak velký je výstup z výroby

antičtí myslitelé nezaregistrovali

spojovali s růstem produktivity výroby

spojovali především s rozvojem obchodu

se snažili potlačit nebo alespoň omezit

je každá cena na trhu

je taková, jestliže se ve směně obohacují obě strany

vyjadřuje princip neekvivalence

je teoretická konstrukce kanonistů

se rozvíjelo zejména v 9. a 10. století

potlačilo význam antických ekonomických názorů

čerpalo z názorů Colberta a Muna

přiznávalo obchodu nárok na přiměřený zisk

jsou zcela odlišné od názorů Xenofona

se věnují především problémům organizace zemědělské výroby

podporují rozvoj obchodu a lichvy

se staly brzdou pro vývoj ekonomického myšlení

považovány za nekřesťanské

zohledněny jako součást spravedlivé ceny

tolerovány, ale považovány nadále za nespravedlivé

ovlivněny výdaji na reklamu

spočívá v oživení antických ekonomických názorů

je spjat s prosazováním úroku

je spojován s odmítáním obchodu

byl založen na potlačení etických prvků v ekonomických názorech

Je považován za zrod ekonomie jako vědy

je první ucelená soustava filozofických názorů

byl hospodářskou politikou států v 17. století

považoval za zdroj bohatství výrobu

upřednostňování obchodování v penězích

odmítavý postoj k obchodu za účelem zisku

odmítání dělby práce

důraz na rozvoj úvěru

se nezabýval těžbou drahého kovu

vznikl ve druhé polovině 18. století

rozvíjel zejména T. Akvinský

zakazoval vývoz peněz ze země

umožňoval vývoz peněz ze země

umožňoval vývoz peněz ze země, protože je nepovažoval za bohatství

ovládal hospodářskou politiku Evropy do poloviny 20. století

je spojován se zákazem exportu

Bratři Gracchové

J. Bodin

Aristoteles

T. Akvinský

byly odmítány

byly pěstovány i později v rámci kamerálních věd

se šířily již ve 13. století

odmítaly peníze

A. Serra

T. Mun

J. B. Colbert

J. Child

půjčování peněz na úrok

zisk plynoucí z válečných tažení

odmítání úroku

půjčování peněz osobě židovského vyznání

bylo zakázáno používat je k placení

se peníze často znehodnocovaly

svou hodnotu téměř neztrácely

bylo zakázáno dosahovat přiměřených zisků

preferovala dovozy

odmítala vývoz surovin

byla rozvíjena jako širší soustava názorů, zaměřených zejména na růst populace

kladla důraz na platební bilanci

vyšší úroveň spotřeby

konkurenceschopnost francouzského vývozu

růst životní úrovně obyvatelstva

růst mezd