Učitel přečte z encyklopedie, jak funguje srdce.

Děti porovnávají různé tekutiny a zkouší, co se rozpustí ve vodě.

Žáci vypisují informace z internetu o přírodě.

Každý pracuje sám, aby měl co nejlepší výsledek.

Žáci si rozdělí úkoly a společně vytvoří plakát o podzimu.

Žáci opisují řešení úloh od souseda.

Děti si navzájem vysvětlují postup v matematické úloze.

Učitel opravuje všechny chyby sám.

Žák se ptá spolužáka, kde má ve čtení začít.

Když žák po dokončení úkolu řekne: „Tady jsem si nebyl jistý, ale tady jsem to zvládl dobře.“

Když učitel napíše známku do žákovské knížky.

Když žáci píší diktát bez jakékoli zpětné vazby..

Učitel rozdá pracovní list a děti ho samostatně vyplní.

Žáci připraví školní den pro rodiče – plánují program, tvoří pozvánky, trénují vystoupení.

Celá třída opisuje zápis z tabule.

Učitel diktuje, co si mají děti zapsat k tématu „Les“.

Děti ve skupinách nahlas říkají všechno, co je napadne k tématu „Les“, a zapisují to na velký papír.

Děti píší test s otázkami na stromy, zvířata a houby..

Hrají pexeso na čas.

Staví ze stavebnice věž, která musí unést knížku.

Hrají na schovávanou o přestávce.

Každý žák sám řeší slovní úlohu.

Děti se radí ve dvojici, jak přemístit sklenici vody bez rukou.

Děti opisují řešení ze sešitu spolužáka.

Děti si navzájem ukazují, jak počítaly stejný příklad.

Učitel jim řekne jeden správný postup a ten mají zopakovat.

Děti si vymýšlejí příklady, které nikdo nepočítá.

Dítě schová chybný výpočet, aby ho nikdo neviděl.

Dítě s pomocí spolužáka nebo učitele zjistí, kde udělalo chybu a jak ji příště neopakovat.

Dítě dostane pětku za špatně spočítaný příklad.

Děti plánují sportovní den na venkovním hřišti a učitel jim najednou řekne, že bude pršet.

Děti se učí vyjmenovaná slova.

Žáci počítají podle cvičení v učebnici.

Učitel děti schválně zaskočí úkolem, který vyžaduje spolupráci a nápaditost.

Děti mají záměrně ztížené zadání – třeba mají postavit věž bez lepidla.

Obě možnosti jsou správně.

Děti při hře spolu mluví, domlouvají pravidla a navrhují změny.

Děti si hrají mlčky vedle sebe.

Každý si staví svůj hrad bez zájmu o ostatní.

Dítě povídá a ostatní se smějí a skáčou mu do řeči.

Učitel trvá na tom, aby se děti navzájem vyslechly bez přerušování.

Učitel žákům zakáže mluvit.

„Kolik nohou má pes?“

„Jaký je rozdíl mezi vlkem a liškou a proč myslíš, že se tak chovají?“

„Vypiš 5 savců.“

Děti hádají, co měl autor na mysli.

Děti tvoří vlastní pokračování a vzájemně si je představují.

Děti čtou konec napsaný učitelem.

Zeptá se: „Opravdu to tak bylo?“ nebo „A proč si to myslíš?“

Nechá si všechno pro sebe.

Přijme všechno, co mu kdo řekne, bez ptaní.

Děti prezentují, co vytvořily, a ostatní kladou otázky.

Učitel vše prezentuje místo žáků.

Žáci odevzdají práci a už se k ní nevrací.

Děti řeší úkol společně, rozdělují si role a domlouvají se na postupu.

Děti soutěží o to, kdo bude nejrychlejší.

Každý dělá sám, aby měl klid.

Aby byl každý žák co nejrychlejší.

Aby si žáci rozdělili úkoly, pomáhali si a respektovali se.

Aby se všichni soustředili jen na svůj výkon.

Děti si při hře záměrně „kazí“ hru ostatním.

Hra je jen způsob, jak děti zabavit.

Děti při hře spolupracují, řeší spory, učí se přijímat prohru i radovat se z výhry.

Jen testy a známky.

Obrázky, výpovědi dítěte o tom, co se mu povedlo, co se naučilo nebo co by chtělo zkusit.

Seznam pravidel chování.

„Byla jsem dnes pomalá.“

„Dnes se mi dařilo při čtení a pomohl mi kamarád – příště bych chtěla mluvit víc ve skupině.“

„Nevím.“

Když dítě umí popsat, co ho potěšilo, co ho mrzí nebo co by změnilo.

Když učitel řídí úplně všechno a žák nesmí nic rozhodnout.

Když žáci spolu plánují, co budou tvořit.